Když před lety tehdy poměrně neznámá firma Productboard nabírala zaměstnance v Česku, začala jim po americkém vzoru nabízet zaměstnanecké akcie. S dojmem, že jich tak naláká víc, motivuje je k většímu zájmu nebo k tomu, aby u ní zůstali. A že třeba osloví lidi, na které by jinak nedosáhli, protože by si jejich plat nemohli dovolit. Ale taky z důvodu, že jí přišlo, že o něco takového by její zaměstnanci stáli víc než o prostý plat. Spletla se. Hodnotu takových akcií Češi neoceňovali. Dodnes se systém, který ve skutečnosti ze zaměstnanců může udělat milionáře, v Česku přijímá jen složitě. Takzvaný ESOP se po mnoha letech čekání do zákona ale dostává právě teď. Jeho podoba? Tak trochu problematická, říkají odborníci.

Dnes je Productboard nejhodnotnější český startup, který si udržel k zaměstnancům specifický přístup: akcie nabízí komukoliv z nich. Sídlo má ovšem v San Francisku, a tak to může dělat (relativně) jednoduše. Při nastavování pravidel pro to, kdy a jak lidé podíl na společnosti a peníze z něj získají, se mohl opřít o obvyklá americká pravidla. „Bylo zajímavé, jak je tady ten svět jiný. Už před deseti lety tu firmy rozdávaly akcie. Ale nebylo to obvyklé. Narazili jsme na to, jak lidem ESOP vysvětlit a jak jim vysvětlit hodnotu, která v něm může být,“ popisoval spoluzakladatel Daniel Hejl na akci CzechCrunche, kde vystoupil.

Událost, kterou CzechCrunch uspořádal v partnerství se společnostmi Miton a Eldison, si dala za cíl představit možnosti zaměstnaneckých akcií startupům i zavedeným firmám, a především je propojit se státní správou. Plánované zavedení ESOPů do české legislativy i jejich podobu představil přímo Stanislav Kouba, vrchní ředitel sekce daně a cla z ministerstva financí, který má novelu na starosti. A to i proto, aby vyvrátil mýty, které podle něj o chystané novince kolují.

Dnes totiž v Česku právo pojem ESOP nezná. Zaměstnanec může dostat opce, zjednodušeně řečeno právo na odkup části firmy, ale musí zdanit plnou hodnotu, a to i ve chvíli, kdy je v podstatě jen teoretická, jak to v případě startupů bývá. A protože jde o alternativu platu, je třeba zahrnout i sociální a zdravotní pojištění, a to jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele.

To vše ale reálně pro pracovníka může znamenat, že po něm úřady můžou požadovat i statisícové částky jako odvod na daních za daný měsíc – i ve chvíli, kdy jeho plat je řekněme průměrný, tedy kolem 42 tisíc korun. Startupy mnohdy v začátcích ale ani průměrný plat nedokážou nabídnout.

Kromě toho šance, že lidé svou „odměnu“ ve formě zpeněžených akcií jednou dostanou, není veliká. „Naprostá většina společností nepřežije,“ zdůraznila Markéta Pařízek, která má ESOP na starosti v české investiční skupině Miton, jež stojí za iniciativou #ESOPasap.

„Může se tak klidně stát, že člověk zdaní něco, z čeho nakonec nic nebude mít, takže jde o čistou ztrátu,“ souhlasil za ministerstvo Kouba. „Díky novele se tato situace napraví,“ věří. Úprava ESOPu v českých zákonech má totiž zajistit, že ke zdanění dojde až ve chvíli, kdy má člověk peníze reálně k dispozici. „Typicky jde o momenty, kdy dojde ke zlikvidnění – deset let, ukončení pracovního poměru, změna daňové rezidence,“ popisuje.

Reakce odborníků? Kromě možnosti, kdy firma vstoupí na burzu nebo dojde k jejímu prodeji, a tedy reálně se podíly zpeněží, se jim další chvíle, které přinášejí nutnost platit daně, příliš nelíbí. Hovoří o tom, že nezaručují, že budou mít jak lidé, tak firma v rukou takovou hotovost, ze které by daně mohli zaplatit.

„Myslím, že aktuální návrh je trochu problematický,“ popisoval Štefan Šurina z právní kanceláře Eldison. Vysvětluje, že se hodí spíš pro větší firmy, které znají svou hodnotu, a především mají k dispozici likviditu. A tím i možnost prakticky kdykoliv daň zaplatit, aniž by je taková nutnost vyřadila z fungování.

V Česku s legislativou bojujeme

Aktuálně mají mladé firmy několik možností, jak ESOP řešit. Velmi častou je jednoduše to, že své sídlo a nutnost platit daně mají v zahraničí, díky čemuž spadají pod tamní pravidla. „Zahraniční domicil má asi třetina společností z našeho portfolia,“ uvedl Martin Kešner, partner J&T Ventures. Možností jsou například stínové akcie, ani ty ale odložení plateb nepomáhají. „Setkal jsem se – u firem mimo naše portfolio – i s tím, že se zaměstnanecké akcie řešily formou družstva,“ uvedl Kešner a vysvětloval, že takové družstvo pak složitě vlastnilo firmu, čímž mohli být jeho členové v podstatě podílníky.

„V Česku bojujeme s legislativou. ESOP se netvoří jednoduše, bývají to strašně složité smlouvy,“ vysvětlila Pařízek. V tomto smyslu má aktuálně nad Českem navrch Slovensko, kterému se už pravidla pro ESOP podařilo schválit. Jak to země zvládla, hostům CzechCrunche popsal Jaroslav Bukovina ze slovenské Výzkumné a inovační autority, která zákonu pomohla projít tamním ministerstvem financí.

Foto: CzechCrunch

Významní experti spojení s českou startopovou scénou na akci CzechCrunche

Jak to dokázal? „Uměl jsem hovořit jejich jazykem,“ uvedl Jaroslav Bukovina s tím, že sám dřív pro ministerstvo pracoval. „Ukázal jsem jim, jaký to bude mít skvělý efekt na ekosystém. Ministerstvo financí je strážce veřejných financí a daňového systému a je jasné, že stojí o to, aby nenastřádalo daňové výjimky. Věděl jsem, že ESOPy musí být stejně zdaněné jako mzda, byť jsou v danou chvíli nepeněžní příjem,“ popisuje Bukovina.

Právě výjimky se nelíbí ani v Česku, popisoval Kouba. Jakékoliv úlevy a změny v jeho očích zatěžují systém, a česká právní úprava se tak snaží pohybovat se v mezích už zavedených pravidel a ve velké míře nahlíží na ESOP jako na plat, kterému však navíc umožňuje odložit daň na později.

ESOP, respektive jeho dosavadní chybějící právní úprava, nefunguje sám o sobě jako motivátor, který by hnal české startupy do toho, aby si zajistily sídlo v zahraničí (a tak platily daně tam). Alespoň tak o něm hovořil Šurina. I podle něj ale pomáhá s růstem a najímáním zajímavých zaměstnanců.

Zaměstnanecké akcie už dokázal proměnit v reálné peníze startup Smartlook, jejž před nedávnem koupilo americké Cisco za víc než miliardu. I o tamním systému přišel hovořit zástupce firmy Marek Neubauer, který vysvětloval, jak se akcie rozdělují zaměstnancům podle jejich významu pro firmu. A jak se přitom ve velkém hledí do budoucnosti. „Nemůžu porovnat, jestli bychom rostli tak, jak jsme rostli, kdybychom neměli ESOP,“ uvedl. „Určitě jsme díky němu udrželi motivaci špičkových lidí,“ dodal.

Na otázku, jestli Smartlook dokázal ze svých zaměstnanců vytvořit milionáře, Neubauer odpovědět nemohl. Představil ale nastavení tamních zaměstnaneckých akcií i to, jak je lidé přijímali. Podobně odkryl Daniel Hejl z Productboardu své zkušenosti s rozdělováním akcií všem zaměstnancům a mluvil i o tom, jaké dává ESOP možnosti nastavit širokou škálu hodnocení zaměstnanců.

Chcete vědět víc? Zajímá vás strana investora, právníka nebo exkluzivní pohled ministerstva financí na problematiku? Členové komunity CC+ mají možnost podívat se na celou událost ze záznamu.