Bez cloudu by řada startupů nebyla, říká Kolejak z Amazon Web Services. Jeho firma pomáhá i ve Škodovce

Podnikům dokáže cloud ušetřit miliony ve výdajích na datovou infrastrukturu. A je jedno, jestli jde o formuli 1, nebo startup, který expanduje do světa.

techcast_aws

Foto: Amazon / CzechCrunch

Tibor Kolejak z Amazon Web Services

Až příště budete sledovat zákulisní záběry ze závodů formule 1, pozorně pozorujte řadu techniků, kteří se sluchátky na uších zírají v každém týmovém depu do monitorů. Dost možná totiž sledují datové toky z desítek senzorů na závodních monopostech, které v reálném čase zpracovávají cloudové služby Amazon Web Services. To je však jen jeden z mnoha způsobů, jak je použít. Řeč o nich byla i v dalším TechCastu, technologickém podcastu CzechCrunche.

Je to byznysová noha, kterou největší retailový hráč světa Amazon nejdřív vyvinul pro své účely. Když expandoval po celém světě, potřeboval pro své lokální pobočky síť datových center, která by zajistila dostatečnou rychlost, ať už byli jeho zákazníci kdekoliv. Po více než deseti letech budování si ale společnost pod vedením Jeffa Bezose uvědomila, že má v ruce nástroj, který je příliš cenný, než aby si ho nechávala jen pro sebe. Vznikl tak koncept cloud computingu a zrodil se Amazon Web Services (AWS), který začal poskytovat služby vývojářům a firmám, kteří tak dostali možnost je používat k vytváření vlastních aplikací.

Hostem TechCastu byl Tibor Kolejak, obchodní ředitel AWS v Česku a Slovensku. Pobočku, v níž působí, AWS zřídil loni a od té doby na českém trhu spolupracoval s velkými klienty. Mezi ně patří Moneta, Innogy, startup Keboola nebo mladoboleslavská Škoda Auto. Tyto firmy už své využití cloudových technologií našly, ale další je teprve hledají. A ať už je firma malá, či velká, cloud jí dokáže ušetřit množství investičních nákladů.

V podstatě se jedná o způsob, jakým mohou společnosti na celou svou datovou infrastrukturu flexibilně využívat třetí stranu, v tomto případě AWS, a neinvestovat do vlastních datových center. Kolejak to přirovnává k vývoji v oblasti rozvodu elektřiny: „V počátcích průmyslové revoluce měla také každá solventní továrna svůj vlastní generátor. Dnes místo toho používáte elektřinu, jak chcete. A na konci určitého období vám přijde faktura od provozovatele sítě. A s cloudovými technologiemi je to stejné,“ vysvětluje manažer, který má zkušenosti i z kazašské pobočky Microsoftu.

Ze zátěže v podobě vlastních serverů se tak stala služba, v níž firma zpravidla platí jen za takovou výpočetní kapacitu, kterou využívá. Jedním z hlavních důvodů, proč za Amazonem zákazníci přichází, je flexibilita – a to jak geografická, tak výkonnostní. Během pár minut totiž lze škálovat z jednoho serveru i na několik tisíc a třeba jen dočasně. Využít je mohou třeba streamovací služby, které v odlišné hodiny používá odlišné množství lidí. A i když firmy operují na česko-slovenském trhu, není problém, aby další den spustily projekt v Kanadě a za dalších pár týdnů třeba na Novém Zélandu. Umístění dat je podle Kolejaka důležité kvůli rychlosti služeb.

Druhým důvodem, proč se klienti na AWS obrací – a tím spíš v dnešní době –, je nízká pořizovací cena. Jelikož řada firem dnes potřebuje šetřit kvůli zvyšujícím se nákladům, vlastní servery za miliony korun by mohly být rozhodující v tom, zda přežijí, či nikoliv. „Troufám si říct, že pro mnoho startupů by bylo složité bez cloudu existovat. Cloud v podstatě demokratizuje IT. Dává každému možnost používat stejné prostředky pro svůj přístup na trhu,“ tvrdí Kolejak.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Příkladů úspěšného použití je nespočet. Za zkratkou AWS se totiž ve skutečnosti skrývají více než dvě stovky jednotlivých služeb s třemi tisíci funkcionalit, které globálně stojí za přibližně 16 procenty příjmů Amazonu. Jen ve střední Evropě má AWS tisíce aktivních firemních zákazníků.

Ve zmíněné mladoboleslavské automobilce Škoda Auto díky němu například funguje takzvané magické oko. Jedná se o stovky kamer, které detailně snímají výrobní linku a jsou schopné zpozorovat i drobné změny v pohybu jednotlivých šroubů či kabelů. Zamezit tak dokáží odstavení linky na několik stovek minut, protože rychle dokáží najít příčinu toho, co se stalo.

Globálně – a mnohem šířeji – funguje AWS třeba pro společnosti, jako jsou Netflix, Goldman Sachs, Meta, NASDAQ, ale také pro podnik formule 1. Na každém závodním monopostu jsou totiž desítky senzorů, které přenášejí data jak týmům, tak třeba do televizních přenosů a fanouškovské aplikace. Až tedy uvidíte při dalším závodu na záběrech partu chlapíků v depu, jak zírá do monitorů, tak budete vědět, že sledují v reálném čase právě data z těchto senzorů, která putují přes AWS.

„To jsou terabajty dat o tom, jak byl kdo dlouho v boxech, kdo, kde a jak v jaké zatáčce brzdí a celá řada dalších ukazatelů. Na základě toho fungují predikce, kdo vyhraje. A vše se porovnává v reálném čase s šedesáti lety historických záznamů, které formule 1 má. Představte si, kdyby servery na to určené měla formule 1 převážet fyzicky do lokality každé velké ceny,“ vysvětluje Kolejak.

Desátý díl TechCastu o cloudu si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTubu. Dozvíte se v něm také:

  • Kde vidí Tibor Kolejak budoucnost cloudových technologií.
  • Jak pomáhá cloud při hledání léčby rakoviny.
  • S čím konkrétně dokáže pomoct česká pobočka AWS.
  • Jak vysvětlit pojem cloud i vaší babičce.

Partnerem podcastu je společnost Amazon Web Services. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Vídeň si začne vyrábět vlastní vodík. Město jím chce pohánět autobusy, průmysl i vytápět domácnosti

Rakouská metropole by se díky své vodíkové strategii mohla stát jedním z nejčistších měst Evropy. Metou je rok 2040.

Hlavní město Rakouska

0Zobrazit komentáře

Až 60 nákladních vozů či autobusů by mohl v ulicích rakouské Vídně každý den pohánět tzv. zelený vodík. Bezemisní palivo budoucnosti si chce město produkovat samo a kromě dopravy jej využívat i v průmyslu nebo ho začít míchat se zemním plynem a vytápět jím třeba domácnosti. To vše s cílem stát se do roku 2040 klimaticky neutrální metropolí.

Vídeň se k takovému činu zavázala a prostřednictvím městského výrobce i distributora energií Wien Energie a sesterské společnosti Wiener Netze buduje elektrolytickou stanici. Stavba objektu probíhá od konce loňského roku, přičemž hotovo by mělo být během letošního léta. Jakmile se provoz stanice o výkonu tří megawatt spustí, měla by být schopna denně dodávat 1 300 kilogramů zeleného vodíku. Ten bude vyrábět zmíněným elektrolytickým procesem, při němž se voda pomocí elektrické energie rozkládá na vodík a kyslík, který se dostává do ovzduší. Vodík je naopak stlačen a dále distribuován či skladován.

Aby se mohl vodík nazývat zeleným, je nutné k elektrolýze využívat energii z obnovitelných zdrojů. Vídeň ji chce získávat ze solárních, větrných a vodních elektráren. „Zařízení na výrobu vodíku bude postaveno v již existujícím provozním areálu regionálního provozovatele infrastrukturních sítí Wiener Netze. Při tom bude využita a ekonomicky modernizována doposud uzavřená část areálu a zároveň využita stávající infrastruktura. Veškeré použité technologie a stavební práce odpovídají nejnovějšímu stavu techniky,“ popsal pro CzechCrunch umístění stanice mluvčí Wien Energie Alexander Hoor.

vodkov-autobus-ve-vdni-wien-energie-max-kropitz-2-copyright_wien-energie-_-max-kropitz-min

Foto: Wien Energie / Max Kropitz

Vodíkový autobus provozovaný ve Vídni

Řešení, do kterého město investovalo 10 milionů eur, tedy bezmála 240 milionů korun, by mělo každý den poskytnout palivo pro provoz zhruba šesti desítek nákladních aut a autobusů. Vodík bude za tímto účelem dopravován také do již existující vodíkové čerpací stanice, která se nachází v areálu autobusového nádraží Leopoldau. Toto nádraží je domovem prvního vodíkového autobusu, který město pravidelně provozuje od listopadu 2022. Do roku 2025 by chtělo vodíkových autobusu provozovat hned deset.

Vídeň by se měla stát prvním městem v Rakousku, které rozvine úplný řetězec vodíkového hospodářství od výroby přes vlastní spotřebu až po prodej zákazníkům z oblastí mobility a průmyslu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dept Q

Přečtěte si takéNa Netflixu vyšla skvělá krimi novinka od tvůrce Dámského gambituNa Netflixu vyšla novinka od tvůrce Dámského gambitu. Oddělení Q je skvělá kriminálka o duši detektiva

Svůj zelený vodík chce město začít v tomto roce přimíchávat také k zemnímu plynu. Za tímto účelem dojde k přestavbě elektrárny Donaustadt. Plyn by měl být obohacován vodíkem přibližně z patnácti procent, a to za účelem zelenějšího způsobu vytápění. Při spalování vodíku totiž vzniká jako odpadní látka pouze voda, nikoliv oxid uhličitý.

Stále se jedná o píseň vzdálené budoucnosti, Vídeň však všemi těmito kroky směřuje k naplnění svých závazků stát se do roku 2040 tzv. klimaneutrálním městem. Za tímto účelem byla vytvořena i komplexní vodíková strategie, jak z Vídně učinit hlavní vodíkové centrum Rakouska.