Co vás napadne, když se řekne český film? Shovívavější a idealističtější diváky třeba oscarové zářezy Ostře sledovaných vlaků nebo Kolji. Ty cyničtější či realističtější pak hořkosladká vztahová komedie o osobách středního věku se stále těmi stejnými herci. V první ukázce právě představený Bod obnovy se ale domácí filmové tvorbě vymyká. Bude to sci-fi detektivka.
Ústřední myšlenka filmu, který vyjde na podzim tohoto roku, je možnost obnovení lidského života po nepřirozené smrti. Tedy pokud provádíte pravidelnou zálohu. Příznivcům vědeckofantastických děl to je námět nikoliv neznámý, snímek režiséra a spoluautora scénáře Roberta Hloze jej navíc doplňuje na české poměry povedeným a především nevídaným vizuálem.
V minutové ukázce tak sledujeme Prahu roku 2041, kdy se za Národním divadlem tyčí mrakodrap. Dřívější koncepty ukázaly obchodní dům Kotva nebo Žižkov blízké budoucnosti. „Teaser odhaluje výjimečnou tvůrčí vizi budoucnosti. Existující futuristické budovy jsme našli jak v Česku, tak v zahraničí, za velkou částí efektů potom stojí česká postprodukční společnost Magiclab,“ řekl producent Jan Kallista.
Futuristické město tak může fanouškům sci-fi snadno připomenout třeba Blade Runner 2049. Anebo když se postava v teaseru zřejmě právě po titulním obnovení noří z vany, nelze nevzpomenout na Minority Report. Myšlenka zálohování vědomí se objevila například v seriálu Půjčovna masa (Altered Carbon), vše tak trochu připomíná i některou z epizod skvělé série Black Mirror. A místy i videoherní Cyberpunk 2077. Sám režisér už také dříve zmínil inspiraci povedeným filmem Potomci lidí.
S prvními dvěma zmiňovanými díly Bod obnovy navíc pojí detektivní úhel pohledu. Film sleduje vyšetřovatelku Emmu Trochinowskou v podání Andrey Mohylové při řešení trochu jiného zločinu, než na jaký jsou zvyklí diváci Kriminálky Anděl nebo Četnických humoresek. V roli jejího nadřízeného se ukáže Jan Vlasák, šéfa společnosti provozující obnovovací technologii ztvárnil Karel Dobrý, v dalších rolích se objeví například Václav Neužil a Matěj Hádek.
Na filmu se pracuje už devět let, na scénáři spolu s Hlozem pracovala dvojice Tomislav Čečka a Zdeněk Jecelín. Kromě samotného vyšetřování se po vzoru všech dobrých sci-fi podívá i na současně palčivá témata etiky nebo identity. „Fascinuje mě objevování nového světa, který je nám téměř nadosah. Pod svojí žánrovou slupkou je Bod obnovy příběhem o morálních dilematech společnosti,“ popisuje snímek režisér Robert Hloz.
„Když se řekne sci-fi a Čechy nebo agenti a čeští herci, tak to zavání trapnem, protože to tady nemá takovou historii. Ale vidím, jak to kameraman s režisérem mají pevně v rukou. Oni přesně vědí, co chtějí, i vizuálně,“zmínil už dříve pro Českou televizi Václav Neužil. To jeho kolega Karel Dobrý má s žánrem značné zkušenosti, třeba i z televizní adaptace Duny: „Scénář je dobrý, příběh je svižný, zápletka srozumitelná, je to napínavé.“
Už za pár měsíců se o jejich slovech budou moci přesvědčit i diváci. Film žánru, který místní tvorba málo prozkoumává, navíc s poměrně ambiciózním vizuálním zpracováním, bude mít domácí premiéru 21. září. Snímek vzniká v mezinárodní koprodukci Česka, Slovenska, Polska a Srbska, distribuce se ujala společnost Bioscop.
Netflix uzavřel kapitolu půjčování DVD. Firmu čeká složitá budoucnost pod tlakem diváků i investorů
Netflix začal jako online půjčovna DVD – a tuto službu nabízel až dosud. Teď obrací list, zatímco čelí výzvám v podobě sdílení hesel a diváckého očekávání.
Koho by napadlo, že jedna z největších mediálních firem na světě začne jako vcelku obyčejná videopůjčovna. Nemalá část dnešních uživatelů Netflixu si DVD nebo Blu-ray nejspíš nikdy nepůjčila. Přitom firma tuto možnost nabízí dodnes. Když minulý týden konečně oznámila její zrušení, symbolicky tím uzavřela kapitolu své historie. Není proto od věci shrnout, v jaké éře se Netflix nachází dnes a kam možná směřuje.
Ačkoliv se Netflix stal jedním z hlavních zdrojů domácí zábavy až v posledních pěti letech a působí tak jako relativně mladá služba, ve skutečnosti nabízí digitální obsah už od roku 2007. Náročnou operaci, která vyžadovala vysoké investice do serverů a technologií pro streamování videa, si přitom mohl dovolit zaplatit jen díky dobře fungujícímu byznysu s půjčováním DVD.
S tím přišel Reed Hastings, tehdy počítačový inženýr s velkým úspěchem v Silicon Valley, a jeho kolega Marc Randolph už v roce 1997. Chtěli nějakým způsobem napodobit zajímavý mladý start up Amazon v zásadě tak, že by našli něco, co by se skvěle prodávalo na internetu. Nejdříve padla volba na VHS, ty se ale ukázaly jako příliš drahé na skladování a příliš křehké na rozesílání.
Spoluzakladatel a spoluředitel Netflixu Reed Hastings
Zrovna v té době se ale objevila vzrušující novinka, která by mohla oba problémy vyřešit – filmy na DVD. Na zkoušku, jestli by byly dobrým artiklem k prodeji nebo půjčování, si několik disků nechali poslat domů – a voilà, disk dorazil neporušený.
Sám Hastings počátky Netflixu popisuje trochu jinak. K nápadu na založení online půjčovny filmů prý přišel, když od tehdy dominantní půjčovny VHS Blockbuster dostal pokutu čtyřicet dolarů za opoždění s vrácením kazety. Kniha Netflixed: The Epic Battle for America’s Eyeballs ale došla k závěru, že je to spíš příklad snahy vznik firmy trochu mytologizovat. Blockbuster byl totiž jedním z hlavních konkurentů Netflixu, jelikož se ale dostatečně rychle nepřizpůsobil rostoucímu digitálnímu trhu, v roce 2010 zkrachoval.
Historka o vzniku firmy každopádně zdůrazňuje jednu z vlastností, kterou se její služba odlišila od konkurence. Hastings a Randolph na trh s půjčováním filmů vstoupili jako první, kteří nabízeli DVD online, další ale na sebe nenechali dlouho čekat. Netflix proto necelé dva roky po svém založení stávající nabídku půjčování po jednom či několika discích za poplatek posunul dál a představil možnost předplatného. Za měsíční platbu si zákazník mohl nechat poslat prakticky kolik disků chtěl a nechat si je jakkoliv dlouho bez pokuty.
Na první pohled riskantní nabídka by se firmě rychle vyplatila, nebýt prasknutí internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Ještě nedávno nadějný start up se potýkal se značnými ztrátami a vedení dokonce nabídlo Blockbusteru, jestli by ho nechtěl koupit za 50 milionů dolarů. Ředitel Blockbusteru se nabídce vysmál – neštěstí pro něj, štěstí pro Netflix.
Koncem roku 2001 totiž výrazně narostl zájem o DVD přehrávače a spolu s ním počet zájemců o půjčování filmů na nových nosičích. Firmě se začalo dařit. V roce 2003 poprvé oznámila zisk, o rok později se téměř zdvojnásobily její příjmy a v dalším roce už rozesílala milion disků každý den. Tou dobou se už ale začínala rýsovat další kapitola, která by se zcela obešla bez fyzického světa.
Možnost si nechat film poslat na stříbrném plastovém kolečku místo po síti přesto vydržela ještě dalších šestnáct let. Teď Netflix oznámil, že poslední pošlou 29. září a budou požadovat jejich vrácení do 27. října. „Všem, co si někdy přidali DVD do fronty nebo čekali u schránky na červenou obálku: děkujeme,“ napsal na webu společnosti Ted Sarandos, její současný spoluředitel.
Dodal, že zájemců o půjčování fyzických nosičů už nebylo mnoho, a proto se ve vedení rozhodli plně soustředit na budoucnost, která je plně digitální. Tu dnes u Netflixu podporuje 232,5 milionu předplatitelů a streamovací služba ještě bude mít co dělat, aby si je udržela a dokázala jejich počty výrazně zvyšovat. Čelí dnes totiž docela jiným výzvám, než je přílišná křehkost VHS kazet nebo prasknutí internetové bubliny.
Zatímco většinu minulé dekády se firma těšila statusu velkého disruptora, který svým způsobem vybírání, produkce i distribuce filmů a seriálů změnil Hollywood, nyní na ni z různých stran míří nejčastěji zkoumavé a kritické pohledy. Od investorů jsou to očekávání udržitelných nákladů, rostoucích zisků nebo počtů předplatitelů, od diváků zase nechuť k opakovanému zdražování či nároky na různé typy kvalitního obsahu.
Testování milované značky
Nejbližší velká výzva, kterou si ve vedení firmy v americkém Los Gatos uložili sami, je pokus zakročit proti sdílení hesel. V minulosti streamovací služba svoje uživatele prakticky vyzývala k tomu, aby přihlašovací údaje ke svému placenému účtu nabídli svým blízkým a přátelům, tehdy ale nečelila problému s pomalým růstem. Loni se proto, jako první a zatím jediná, rozhodla přijít s riskantním plánem, jak přimět pokud možno všechny uživatele k placení.
Netflix svému novému programu říká „placené sdílení“ a v praxi má znamenat, že jeden účet je možné používat pouze v jedné domácnosti. Pokud se k němu budou chtít přihlásit diváci z jiné lokace, budou si muset připlatit nebo zkrátka pořídit vlastní předplatné. „Placené sdílení“ už od února funguje v Kanadě, na Novém Zélandu, v Portugalsku a ve Španělsku, a v průběhu následujících týdnů se má spustit ve Spojených státech. Termín uvedení v Česku zatím není známý.
Současní spoluředitelé firmy, Ted Sarandos a Greg Peters, na nedávném oznamování finanční výsledků přiznali, že část uživatelů může na nová pravidla reagovat negativně. Věří ale, že v dlouhodobém horizontu budou pro finanční stránku streamovací služby klíčová. Jinými slovy, priorita se od diváků, kteří mají velkou míru svobody, přesouvá k výdělkům, které musí stabilně stoupat. Je to zároveň další krok, v němž Netflix testuje stabilitu svého statusu oblíbené značky stojícího v opozici k bezduché korporaci.
Sdílení hesel přitom není zdaleka jedinou oblastí, kde toto přehodnocování probíhá. Ve snaze spolehlivě produkovat divácké hity se vedení streamovací služby řídí mnoha statistikami sledovanosti, a pokud si nový seriál nezíská publikum v prvních několika týdnech od uvedení, nemá problém ho zrušit. Taková strategie samozřejmě není unikátní, Netflix ale mívá ve zvyku „zabíjet“ programy, které si najdou oddané publikum a dělá to relativně často. Mnozí tak zvažují, zda má smysl se na čerstvý titul dívat, když možná nikdy neuvidí jeho uspokojivý závěr.
Rušení více okrajových projektů jde ruku v ruce s rostoucím důrazem na ty určené pro co nejširší publikum. Knihovna služby se tak pravidelně, a více než dříve, rozšiřuje o tituly jako Red Notice, The Gray Man nebo The Adam Project, které sice mají obří sledovanost, ale na internetu se jim dostává jen průměrného nebo podprůměrného hodnocení. Netflix se tím připojil ke strategii všech velkých hollywoodských studií, která velice bezpečnými a průměrnými filmy v zásadě testují trpělivost publika. Marvelu už se to minimálně jednou vymstilo.
Vystřízlivěli také lidé, kteří filmy a seriály pro Netflix tvoří. Ochota firmy schvalovat kde co oslábla a i na veřejnosti se začaly řešit negativní stránky streamovacích služeb pro filmaře. Na rozdíl od kina a klasické televize totiž u nich prakticky neexistuje standardizovaný způsob, jak měřit úspěch jednotlivých titulů, a tvůrci kvůli tomu přicházejí o značnou část příjmů.
Pomoci situaci zlepšit chtějí například Matt Damon a Ben Affleck se svou novou produkční společností. Mezi nejdiskutovanější témata v Hollywoodu ale v posledních týdnech patří potenciální masová stávka scenáristů, kteří prostřednictvím odborů WGA požadují lepší ohodnocení.
Netflix uzavřel jednu velkou kapitolu, zatímco ta další je ve značně rozháraném i rozepsaném stavu a možná bude obsahovat nečekané dějové zvraty. Z perspektivní inovativní společnosti se definitivně stala korporace, která přes opuštění byznysu s DVD působí na více frontách než kdy dříve. Otázkou přitom bude, jestli zde bude se svými příznivci bojovat, nebo najde funkční kompromisy.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.