Poskytovatel sdílených kanceláří WeWork požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu. Firmě, jejíž raketový vzestup a následný pád změnily globální podobu odvětví pronájmu kanceláří, se nevyplatily sázky na to, že společnosti budou více využívat její sdílené kancelářské prostory. Pobočky mimo Spojené státy a Kanadu nejsou řízením dotčené. Jednu má WeWork také v Praze v budově Drn na Národní třídě.

Mluvčí WeWorku, který v roce 2010 založil Adam Neumann, uvedl, že majitelé zhruba 92 procent dluhu firmy souhlasili v rámci dohody o podpoře restrukturalizace s přeměnou svého zajištěného dluhu na vlastní kapitál. Firmě se tím podařilo snížit dluh o tři miliardy dolarů. WeWork očekává, že bude mít finanční likviditu, aby mohl normálně pokračovat v činnosti. Podobný krok jako v USA hodlá učinit také v Kanadě.

Ke konci června měl WeWork k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě, od roku 2019 také v centru Prahy. Zhruba 60 procent firmy vlastní velká japonská skupina SoftBank, která věří, že dohoda o podpoře restrukturalizace je vhodným opatřením pro reorganizaci. Jen SoftBank do WeWorku historicky ve svých investicích vložila 18,5 miliardy dolarů. „Byli jsme hloupí,“ přiznal pak zakladatel SoftBank Masajoši Son.

Právě díky masivním investicím byl WeWork před lety startupovou ikonou, jehož udávaná hodnota se vyšplhala až na 47 miliard dolarů. Nakonec se ale celá firma stala odstrašujícím příkladem divoce nadhodnocených amerických startupů. Letos v srpnu už byla její hodnota setinová a WeWork se dostal znovu do problémů. Ve stejném měsíci přiznal, že má značné pochybnosti o své další existenci. Jako důvod uvedl ztráty a očekávanou potřebu peněz.

Foto: WeWork

WeWork v kalifornském San Jose

Minulý týden WeWork oznámil, že se s podporovateli dohodl na dodatečném týdenním odkladu pro další jednání. Když firma na začátku října neuhradila dlužnou částku, začala třicetidenní lhůta, po jejímž uplynutí bylo možné rozhodnout o platební neschopnosti. Nakonec se potvrdily informace deníku The Wall Street Journal, který s odvoláním na informované osoby minulé úterý napsal, že WeWork připravuje na žádost o vyhlášení konkurzu s ochranou před věřiteli. A skutečně se tak stalo.

Myšlenkou společnosti WeWork bylo pronajímat kancelářské prostory se sdílenou infrastrukturou začínajícím podnikatelům v takzvaných coworkingových místech. Zčásti díky chytrému marketingu a charismatu zakladatelů poslali investoři do rozvoje firmy obrovské částky. S pověstí jednoho z nejhodnotnějších startupů pak chtěl WeWork v roce 2019 vstoupit na burzu, místo triumfu ale přišel propadák. Hlubší vhled do podnikání v prospektu pro primární veřejnou nabídku (IPO) způsobil, že se velcí investoři ztrátové společnosti vyhnuli.

Firmu pak tvrdě zasáhla pandemie, protože covidová opatření lidi přiměla pracovat z domova. V roce 2021 se WeWork dostal na burzu, ale jen díky spojení s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Ještě minulé úterý měl před propadem ceny akcií hodnotu přibližně 120 milionů dolarů. Ve středu pak už jeho hodnota na burze činila 60 milionů dolarů. Od počátku letošního roku akcie firmy klesly o zhruba 98,5 procenta.

Firmě se také stále nedaří dostat do zisku, protože platí vysoké částky za pronájem prostor, její firemní klientela ale převážně omezuje nebo ruší pronájmy kvůli trendu práce z domova. Mnoho jejích zákazníků tvořily začínající a menší podniky, které omezily své výdaje kvůli vysoké inflaci a zhoršení ekonomických vyhlídek. Ve druhém čtvrtletí, kdy naposledy oznámila finanční výsledky, spotřebovaly platby za prostory 74 procent svých tržeb.

Problémy WeWorku zhoršila i konkurence ze strany jejích vlastních pronajímatelů. Společnosti zaměřené na pronájem komerčních nemovitostí tradičně uzavíraly pouze dlouhodobé nájemní smlouvy, nově ale začaly nabízet i krátkodobé a flexibilní pronájmy, aby se vyrovnaly s poklesem zájmu o kancelářské prostory. V žádosti ke konkurznímu soudu firma uvedla, že ke konci června její aktiva činila 15,06 miliardy dolarů. Závazky pak 18,66 miliardy dolarů.

S přispěním ČTK