Na obrovské vodní ploše mezi Kalifornií a Havají, v takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrně, podle odhadů plave až 80 tisíc tun především plastového smetí. Proto je tato oblast pro řadu ekologických organizací největší výzvou. Jinak tomu není ani v případě startupu The Ocean Cleanup, který představil nový systém pro sběr odpadu a hlásí s ním důležitý úspěch, jenž následoval hned po prvním velkém testu.
Nizozemská firma, za kterou stojí Boyan Slat, se na oceán poprvé vydala už před několika lety s velkým cílem – vytáhnout na břeh co největší množství odpadu, který se na hladinách vznáší. Šla na to přes masivní plovoucí konstrukci, kterou poháněly nárazy vln a poryvy větrů, díky nimž se postupně posouvala a do svých sítí zachytávala vše, co na hladinu (případně jen těsně pod ni) nepatří.
Spoléhat na pohyb na základě přírodních sil ovšem bylo poněkud nevyzpytatelné a nizozemský projekt v minulosti musel řešit i to, že zachycený plastový odpad ze systému unikal dál na širé moře. Proto konstrukci zásadně upravil. Letos v srpnu pak The Ocean Cleanup na Pacifik vyrazil s přepracovaným mechanismem, založeným na tahu podpůrného plavidla, a po pár měsících si může zatleskat.
Foto: The Ocean Cleanup
Nový sběrný systém pluje k Velké tichomořské odpadkové skvrně
Nový systém, nazvaný Jenny, o víkendu prošel tím nejnáročnějším, kompletním testem, během kterého se zvládly jeho záchytné sítě naplnit až po okraj plastovým odpadem, aniž by cokoliv z nich uniklo. Po šesti týdnech, co byla Jenny v provozu v Tichém oceánu, ji tým vytáhl zpět na břeh. Úspěch pak dobře demonstruje video, které startup sdílel.
The Ocean Cleanup zatím svůj nejnovější úlovek vyhodnocuje, ale už teď ví, že jde o rekordní množství odpadu, které kdy naráz ze světových vod vytáhl. Na bezprostředních záběrech po vytažení systému z hladiny lze vidět, jaké množství odpadků ze sítí padá. A to má být prý teprve začátek.
Po úspěšném testu se očekává, že The Ocean Cleanup svůj nový, zhruba 800 metrů dlouhý systém, který za sebou táhne loď rychlostí přibližně 1,5 uzlu (asi 2,8 km/h), nasadí v mnohem větší míře. V oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny chce firma rozmístit desítky takových plovoucích bariér, které by měly do pěti let zvládnout zachytit až bilion kusů plastového odpadu, tedy polovinu z celkového odhadovaného množství.
Ambice nizozemského startupu, kterému zpočátku mnoho lidí příliš nevěřilo, jdou ovšem mnohem dál. Do roku 2040 má v plánu eliminovat až 90 procent oceánských plastů, přičemž ještě větší důraz bude klást na čištění i silně znečištěných řek, na kterých operuje s plavidly na bázi katamaránu. Některé úlovky pak chce takzvaně upcyklovat, respektive z nich vyrábět nové produkty jako třeba sluneční brýle.
Pokud chceme efektivně bojovat s klimatickými změnami, nejspíš budeme muset z velké části přestat používat beton. Materiál, který ve 20. století proměnil infrastrukturu po celém světě, má totiž masivní uhlíkovou stopu. Než ale vymyslíme, jak ho nahradit, stojíme před velkou výzvou, jak ho učinit ekologičtějším. Dobrý nápad je recyklace, kterou už téměř dvacet let razí hlavně Curych.
V oblasti stavebnictví díky tomu největší švýcarské město patří mezi ekologicky nejprogresivnější lokality v Evropě. Historii zdejší adopce recyklovaného betonu přiblížila agentura Bloomberg. První budova, pro kterou muselo vzniknout jen relativně málo nového materiálu, zde byla postavena v roce 2002. Recyklovaný beton představoval až 80 % celkového objemu stavby školy. O pár let později Curych začal opětovně použitý materiál vyžadovat u všech nových staveb ve veřejném vlastnictví.
Beton, jak ho většinou známe dnes, byl vyvinut v 19. století a vyrábí se převážně z tzv. portlandského cementu, jehož hlavní ingrediencí je pálený vápenec. Jeho použití jako primárního stavebního materiálu se rozšířilo v průběhu 20. století, kdy spolu s dalšími inovacemi konstrukčních procesů umožnil do té doby jen teoretické stavby i masivní vývoj infrastruktury. Hrál zásadní roli jak v Sovětském svazu a komunistických zemích Evropy, tak ve válkou poničeném Spojeném království i dodnes v moderní architektuře.
Foto: Pexels/Eva Elijas
Beton hraje zásadní roli v dnešní globální infrastruktuře
Beton z portlandského cementu má nemalý podíl na zlepšování kvality života po celém světě. Jeho cenová dostupnost, konstrukční nenáročnost, trvanlivost a hygienické vlastnosti pomáhají vymycovat problémy spojené s chudobou. The Guardian například cituje odhad, jenž říká, že pokud by z betonu byly všechny podlahy a stěny obydlí po celém světě, rozšířenost parazitických onemocnění by se snížila o 80 %. S jeho environmentální stránkou je to naneštěstí mnohem horší.
Problémy s produkcí skleníkových plynů začínají už při těžbě vápence a pokračují přes jeho převoz a přípravu pro zpracování. Samotné pálení, resp. slínování vápence pro výrobu slínku, nejdůležitější části cementu, vyžaduje teploty kolem 1 450 stupňů Celsia. Při tomto procesu vzniká oxid uhličitý jednak spalováním paliva pro ohřev, jednak při chemické reakci vzniku slínku. Podle studie z roku 2018 má proto beton samotný až osmiprocentní podíl na globálních emisích uhlíku a na jeho ekologickou náročnost upozorňuje i Bill Gates.
Existují způsoby, jak tento vliv snížit. Část slínku v cementu lze nahradit například struskou, odpadem z metalurgického průmyslu, nebo popílkem, odpadem ze spalování uhlí. Alternativami jsou také spálená ropná břidlice a nízkoemisní kalcinovaný jíl. Právě zde vstupuje do hry také recyklovaný beton, který se může stát součástí cementu pro novou stavbu.
Recyklované stavební materiály se už déle používají po celé Evropě, Curych je ale v čele. Zatímco jinde se jich při nových stavbách používají jednotky až nižší desítky procent, zde je to standardně polovina, někdy dokonce mnohem více. Například nové části Domu umění Curych, tamějšího uměleckého muzea, obsahují téměř výhradně opětovně použitý materiál. Za recyklovaný se zde považuje beton, který obsahuje alespoň čtvrtinu demoliční suti.
Takový materiál výrazně redukuje uhlíkovou stopu stavby, ale k uhlíkové neutralitě má daleko. Druhou limitací ekologičnosti recyklovaného betonu je pak jeho dostupnost. Podle studie z roku 2019 má smysl ho použít, jen když staveniště není dál než 25 kilometrů od místa vzniku recyklátu. To ovšem nemusí být vůbec velká překážka. Podle Evropské komise totiž odpad ze staveb a demolic tvoří mezi 25 až 30 procenty veškerého odpadu vyprodukovaného v Evropské unii.
Recyklací k ekologičtějšímu stavebnictví
Ve Švýcarsku se recyklovaný beton ve velkém používá na chodnících i silnicích jako základ. Na něj lze pak položit i povrch s vysokou příměsí recyklovaného asfaltu – až 60 procent, do budoucna možná více. Kvalita výsledných silnic má být podle testů blízko těm ze zcela nového materiálu. Mezi hlavní překážky většího využívání recyklátů tak patří nedostatek povědomí o jejich použitelnosti, říká šéf stavebního inspektorátu v Curychu Armin Grieder.
Rostoucí role recyklace ve stavebnictví nicméně platí i v Česku. Podle informacíČeské televize zde více než polovina veškerých odpadů vzniká na stavbách a při demolicích, přičemž suť většinou končí na skládce. Už 40 procent tohoto odpadu se u nás ale znovu vrací do oběhu. Vědci z ČVUT také testují další způsoby, jak beton recyklovat a znovu z něj stavět efektivněji. V následujících letech by to prý mohlo pomoci řešit i jeho nedostatek, v Česku se totiž za poslední tři dekády neotevřel žádný nový kamenolom.
Zásadním momentem pro recyklaci betonu je třídění suti z demolice tak, aby nežádoucí příměsi nesnižovaly kvalitu nových staveb. Philipp Noger ze stavebního úřadu v Curychu v souvislosti s tím pro Bloomberg poznamenává, že na opětovné použití betonu, asfaltu či dalších prvků by se proto mělo myslet už při návrhu budov. Udržitelnější architektura pak samozřejmě zahrnuje i další materiály.
Psali jsme například o recyklovaných cihlách s devadesátiprocentním snížením uhlíkové stopy nebo o biodegradovatelných domech vytvářených 3D tiskem z nevypalované hlíny. Před časem jsme zmínili také pivnici v Kodani zkonstruovanou tak, aby ji bylo snadné za několik let zase rozebrat a postavit něco jiného. O nejzajímavějších architektonických kouscích včetně těch ekologických vás také pravidelně informujeme v newsletteru CC Arch.
V posledních letech dále například roste trend dřevostaveb a začíná se objevovat uhlíkově neutrální ocel. Hledání těchto alternativ a přechod na ně na úkor betonu je nakonec nevyhnutelné. Recyklovaný nebo „nízkouhlíkový“ beton je sice ekologičtější než ten klasický, stále však výrazně přispívá k rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.