Do kryptoměn neinvestují jen mladí. U nás je to opačně, tvrdí Václav Holler, který řídí téměř miliardový Cryfin

Václav Holler, zakladatel a ředitel Cryfin

Foto: Cryfin

Kryptoměny nejsou jen hračkou pro mladé a běžně s nimi obchodují také movití investoři vyšší věkové kategorie, kteří do nového trendu investují nemalé částky. Takovým způsobem bourá zažité představy Václav Holler, který stojí v čele tuzemského správce kryptoměnových aktiv Cryfin, v jehož správě je aktuálně kapitál dosahující téměř jedné miliardy korun. U obchodování s jedním z nejrizikovějších aktiv současnosti je podle něj důležité zaměřit se na trendy a dlouhodobost.

Osmadvacetiletý Václav Holler se k bitcoinu poprvé dostal, ještě když v současnosti největší kryptoměna světa byla v plenkách. Coby student střední školy objevoval kouzlo rozmáhajících se strategických her na internetu, které však kvůli chybám v kódu často padaly a musel je tak pokaždé začínat hrát od začátku.

Aby nemusel opakovaně procházet stejnými kapitolami, ponořil se do zákoutí darknetu, kde si mohl různé cheaty a kódy koupit právě za bitcoin. Ten v raných dobách díky nenáročné těžbě nestál téměř nic a Hollera fascinovalo, co všechno si takhle „zadarmo“ mohl koupit. V průběhu let se ale kryptoměnám začalo dostávat více pozornosti.

„Přišel za mnou kamarád, že do kryptoměn by se dalo investovat jako do klasického investičního instrumentu. Tehdy jsem si klepal na čelo,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch Holler. Celou oblast však navzdory své skepsi začal sledovat také, a když se pomalu množily zprávy od globálně působících bank, jež do těchto nových technologií a do blockchainu investovaly nemalé prostředky, ponořil se do kryptosvěta naplno.

vaclav-holler-cryfin-3

Václav Holler, zakladatel a ředitel Cryfin

Foto: Cryfin

„Přelomový byl rok 2015, kdy bitcoin rychle vyrostl na úroveň pár tisíc dolarů. Tehdy jsem se rozhodl s ním začít obchodovat. Postupně jsme se vším prokousávali,“ říká Holler, který se svými společníky vyvinul také dvě aplikace, jež obchodování s kryptoměnami zjednodušovaly. Díky tomu, že sledovaly sentiment na trhu a také velký přesun aktiv do kryptopeněženek a na burzy. I to může investorovi leccos naznačit.

S rostoucím zájmem investorů a běžných lidí o obchodování s novým druhem aktiv Václav Holler dospěl k dalšímu rozhodnutí – založit vlastní alternativní investiční skupinu s názvem Cryfin, jenž je partnerem speciálu CzechCrunche Průvodce začínajícího investora. Původně investiční příležitosti nabízel kvalifikovaným investorům, později se přidal také produkt Boost zaměřený na běžnou populaci.

V rozhovoru pro CzechCrunch Václav Holler mluví o investování do kryptoměn, o tom, jestli trh neovlivňují jednotlivci jako Elon Musk, a také radí, jak si správně nastavit investiční strategii. V poslední době se totiž na trhu objevily pochybné kryptoměny jako dogecoin, šiba-inu či Squid Game Cash, na nichž se mnoho obchodníků spálilo.

Kryptoměny se v poslední době stávají stále častější volbou pro lidi, kteří chtějí investovat. Vidíte pro tento trend nějaké důvody?
Koukám na to ze tří pohledů. První je adopce nového směru filozofie – někdo si jednoduše koupí bitcoin a drží jej, aby celý trh a ekosystém podpořil, přičemž jej vůbec nezajímá, jakou má hodnotu. Druhým a vyhledávanějším důvodem je potenciální růst celého odvětví, nejen bitcoinu, od nějž lidé očekávají výnos investice. Třetí je pak adrenalin, kdy lidé zkoušejí, poznávají prostředí a různě obchodují.

Trh kryptoměn přitom dokáže rychle a hodně kolísat. Jak moc jejich hodnotu ovlivňují třeba jen tweety lidí jako Elon Musk?
Obchodování s kryptoměnami dříve do velké míry stálo na sentimentu, tedy na tom, kdo co tweetnul. I když naše technická analýza říkala, že teď bitcoin poroste, jeden tweet dokázal celou strategii rozbourat. S růstem trhu a objemem kapitálu už jednotlivé výkřiky tolik neznamenají. Pořád mají nějakou váhu, ale jejich dopad je menší.

„Když se velká osobnost zaměří na malý coin a řekne, že to bude bomba, hned vidíte přeliv kapitálu, protože se lidé chytají hypu.“

Je tedy teď trh s kryptoměnami z investičního hlediska předvídatelnější?
Předvídat trh nelze, to je nereálná záležitost. Zkoušeli jsme to, spálili jsme spoustu práce i peněz. Co ale můžeme předvídat, je trend, který vidíme v čase i ze stran regulátorů a států. Spíše se proto zaměřujeme na hledání různých konsekvencí. Něco oznámí Čína, Fed, Elon Musk a další, zkoumáme vztahy a hlídáme trend, který dokážeme částečně předvídat.

Poslední rok se hodně začalo mluvit a obchodovat s kryptoměnami jako dogecoin nebo šiba-inu, které jsou výrazně ovlivněné právě různými influencery.
U coinů s nižší kapitalizací je kauzalita podobných tweetů enormní. Když se velká osobnost zaměří na malý coin a řekne, že to bude bomba, tak hned vidíte přeliv kapitálu, protože se lidé chytají hypu.

Jak má člověk rozeznat, u kterých kryptoměn je takový hype podložený nebo relevantní?
Když kryptoměna jenom následuje trend bez fundamentu nebo funkcionality, nemělo by se do ní podle mě investovat. Právě na takové coiny se ale zaměřují malí investoři, protože vidí, že stojí pár centů, mají na to a koupí si jich třeba tisíc. Takových lidí se připojí velké množství, na což čekají velké ryby, které pak vyprodají pozice a finance odnesou jinam.

To byl i případ dogecoinu nebo šiba-inu?
Dogecoin sám nemá fundament, je to takzvaný meme-coin, taková sranda, kolem níž vytvořil velký hype i Elon Musk. Pak kolem něj začali vznikat následovatelé, kteří se chtějí svézt na vlně zájmu, a jedním z nich bylo právě šiba-inu a další „psí“ coiny. Za zmínku stojí také Squid token, jenž se vezl na popularitě seriálu Hra na oliheň od Netflixu. Je to ukázkový příklad kryptoměn bez reálného fundamentu. Zkušení investoři by se takových investic měli vyvarovat, a naopak sledovat tokeny s využitím v reálném světě, kde řeší určitý problém.

„Důležité je zaměřit se na trendy a dlouhodobost. U akciových trhů jsme zvyklí sledovat horizont desítek let, v kryptoměnách jsou tři až pět let dlouhá doba.“

Jak by si podle vás měl člověk nastavit investiční strategii?
Důležité je podle mě zaměřit se na trendy a dlouhodobost. U akciových trhů jsme zvyklí sledovat horizont desítek let, v kryptoměnách je ale i tři až pět let dlouhá doba – z toho důvodu doporučuju nastavit si tříletý, ideálně pětiletý investiční horizont. Pak bych si seřadil pět až deset kryptoměn například podle kapitalizace – ale pozor, i mezi největšími se nachází případy jako dogecoin a těm se vyvarovat. Větší část z celé částky bych následně alokoval do bitcoinu a zbytek poměrově do dalších kryptoměn.

Sledujete takovou strategii i vy osobně?
Osobně mám největší poměrovou část v bitcoinu, protože je v podstatě držitelem celého trhu. Když padá bitcoin, padá trh. Pak držím ethereum a dnes bych se nebál například ani Cardana, myslím si, že má potenciál.

V kryptoměnách máte celé své investiční portfolio?
Ano, většinu investičních peněz jsem vložil do krypta, na nich chci investičně vydělávat. Mám ještě nemovitosti, ale ty beru spíš jako zajišťovací instrument, který dokáže uchovávat hodnotu.

vaclav-holler-cryfin-1

Václav Holler, zakladatel a ředitel Cryfin

Foto: Cryfin

Ostatní tradiční instrumenty jako akcie nebo dluhopisy nedržíte?
Vůbec je nedržím, ale sleduju například akciové indexy jako S&P 500, protože za určitých okolností na trhu korelují s cenou bitcoinu. Uvidíme, co se stane, až na akciovém trhu nastane korekce. K tomu sleduju akcie firem jako Tesla, protože když Elon Musk prodává své akcie, částečně to může dopadnout i na kryptotrhy.

Jakým způsobem na kryptoměnový trh vstupuje vaše investiční skupina Cryfin?
My odpovídáme na poptávku, jak bitcoin koupit a bezpečně uložit. Začínali jsme s kvalifikovanými investory, kterým nabízíme možnost získat benefit z růstu kryptoměnového trhu. Zároveň se nás ale mnoho lidí ptalo, jestli nenabídneme něco také pro menší investory. Proto jsme vytvořili produkt Boost pro retail, kde umožňujeme jednoduchý nákup bitcoinu a časem chceme přidat také ethereum. Když k nám klient bitcoin uloží, my mu jej pak úročíme.

Takže přijdu za vámi, dám vám bitcoin a vy mi jej někde uložíte?
Naše obchody samozřejmě diverzifikujeme. Například velká část kapitálu určeného pro spotové obchody je v současnosti v různých stakingových nástrojích. Ve spotových obchodech máme typicky do 50 procent kapitálu, což se mění podle dění na trhu. A samozřejmě vždy aktivně obchodujeme jen se zlomkem peněz, které máme ve správě.

Jako partnery máme největší kryptoměnové burzy, využíváme i jejich pojištění a bitcoiny ukládáme na peněženky od různých poskytovatelů, čímž chceme minimalizovat riziko ztráty v případě krachu konkrétní burzy.

S částí, kterou takovým způsobem neuložíte, následně obchodujete?
Ano, alokujeme tam nižší desítky procent kvůli bezpečnosti a minimalizaci rizika. Větší část je uložená, byť tam dosahujeme menšího výnosu. Máme vlastní tradery a analytiky, kteří se starají o obchodování a generují výnosy klientům i nám jako společnosti.

Klientům přitom nabízíte pevné úročení ve výši osmi procent. Takové snad nikdo jiný na trhu nenabízí, což má opodstatněné důvody. Jak tuto míru úročení stanovujete?
Určuje ji aktuální výnosnost. Uplatňujeme tržní strategie, které jsou takzvaně tržně neutrální. To znamená, že dokážeme generovat zisk v době nárůstu i poklesu trhu. Na různé části portfolia uplatňujeme různě rizikové strategie. Některé jsou konzervativnější, některé dynamičtější, čímž se snažíme vybalancovat rizikovost se ziskovostí.

Pohyblivá, více dynamická složka nám v průběhu měsíců vytváří zisk, který ukládáme „do zásoby“, a kdybychom nedokázali uspokojit požadavky na pevné úročení, dokážeme tyto „zásoby“ využít na jejich uspokojení.

Riziko pádu samotného bitcoinu zůstává na investorovi?
Ano, jestli bitcoin vyroste na 100 tisíc dolarů, nebo spadne na tisíc, je rizikem každého, kdo investuje do bitcoinu. My klientům ručíme za to, že bitcoin mají bezpečně uložený a že na něm mají zajištěný úrok.

vaclav-holler-cryfin-2

Václav Holler, zakladatel a ředitel Cryfin

Foto: Cryfin

Zní to až příliš hezky. Co se může pokazit?
Pokazit se může spousta věcí, obecně jde o fatální stavy, kdy na světě například nepůjde elektřina.

To už se bavíme o dystopických extrémech…
Poměrně velká část aktiv, které máme ve správě, je uložená na různých stakingových protokolech na burzách. Abychom o ně přišli, musely by všechny zkrachovat a skončit, tím by zmizela část portfolia. Ve druhé, dynamické části se může pokazit to, že dlouhodobě netrefíme trendy a že dvanáct měsíců po sobě budeme ve ztrátě.

Tím pádem by se nám tenčil kapitálový fond a možná bychom nemuseli uspokojit celou škálu požadavků. Kdyby ale probíhal neustálý propad dvanáct měsíců v řadě, v podstatě bychom mohli zavřít úplně všechno, to je podobný stav, jako kdyby vypnuli elektřinu.

Jaký objem aktiv máte aktuálně ve správě?
V rámci celého holdingu spravujeme portfolio mezi 750 miliony až miliardou korun. Drtivá většina z toho pochází od kvalifikovaných investorů. Neděláme velkou reklamu zaměřenou na retailové investory, snažíme se trh edukovat a jde o dlouhodobý proces. Nehoníme se za kvantitou. Klientům musíme vysvětlovat, že i když trh bude padat, tak jsme tady my a pomůžeme jim. Naším úkolem je minimalizovat riziko, byť vždy nějaké existovat bude.

„Boříme dogma, že investoři do kryptoměn jsou mladí lidé. U nás je to opačně.“

Tohle by právě kvalifikovaní investoři, kterých máte většinu, měli vědět, ne?
Ne že měli, mohli by (úsměv). Kvalifikovaní investoři rozumí investičnímu prostředí a fungování finančního trhu. Na to, aby mohli kvalifikovaně říct, že správně nakoupili bitcoin a mají ho správně uložený, potřebují přehled také o IT. Z kvalifikovaného investora se musí stát tak trochu i ajťákem. My tuto zátěž z jejich ramen dokážeme shodit, jsme ajťáci, kteří v tomto prostředí vyrostli.

Když se bavíme o kryptoměnách, obecná představa je, že jde o hračku pro mladé. Kdo je vaše cílová skupina, jaký typ lidí u vás nejčastěji investuje?
Boříme dogma, že investoři do kryptoměn jsou mladí lidé. U nás je to opačně, profilově jde o starší lidi – vysoce postavené manažery, právníky, ředitele firem nebo lidi v důchodu, kteří mohou část portfolia alokovat do více rizikových investic.

Platí to o kvalifikovaných investorech i o retailových na produktu Boost?
Ano, paradoxně je to tak u obou. Mladí se obecně snaží vyhledávat nejjednodušší a mnohdy nebezpečné cesty obchodování s kryptoměnami typu dogecoin nebo šiba-inu, což naše platforma neumožňuje.

Jak tato starší skupina investorů přistupuje ke kryptoměnám? Lidé na zmiňovaných pozicích mají obrovská portfolia, kolik z nich alokují do krypta?
Kryptoměny jsou definované jako aktivum s nejvyšší rizikovostí, tím pádem do nich alokují minimální množství, respektive množství, se kterým mohou riskovat, že o něj přijdou. Nepsané pravidlo je investovat mezi třemi až deseti procenty úspor, nicméně někteří z nich to nedodržují a vyhledávají větší „zábavu“. Největší část klientů ale investuje pro své děti nebo vnoučata, kterým nakoupí bitcoiny a dlouhodobě jim spoří.

Partnerem článku je společnost Cryfin. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.