Bratři chtěli učit investovat a být Robinhood pro střední Evropu. Po prodeji Američanům ale končí

Na regionálních trzích investiční aplikace Birdwingo ukončuje činnost. Samotný startup a jeho tým ale nekončí, po změně strategie bude fungovat dál.

Peter BrejčákPeter Brejčák

adam-hano-and-andrej-hano-copyInsider

Foto: Birdwingo

Zakladatelé aplikace Birdwingo Adam a Andrej Hanovi

2Zobrazit komentáře

Ještě loni před létem oznamovali uzavření dalšího finančního kola, v němž od investorů získali desítky milionů korun. Teď zakladatelé platformy Birdwingo, která umožňovala jednoduše kupovat i prodávat různé akcie či ETF fondy, hlásí další zásadní novinky – prodali se americké společnosti Alpaca. S tímto krokem ale souvisí, že své aktivity na poli investičních produktů ukončují a tisíce uživatelů se tak do konce února musí rozhodnout, co se má stát s jejich cennými papíry.

„Všechno se seběhlo hrozně rychle,“ zdůrazňuje pro CzechCrunch Andrej Hano, jenž finančně-technologický startup zakládal se svým bratrem Adamem. Podle aktuálního vyjádření aplikace zaznamenala přes třicet tisíc stažení, z toho mělo být aktivních investičních účtů v Česku a na Slovensku řadově tisíce. Ti teď musí hledat alternativy, co se svými uloženými prostředky dělat.

„Rozhodli jsme se uzavřít regulované finanční a investiční služby, které jsme běžným klientům poskytovali na evropských trzích,“ popisuje Hano, jenž sám uznává, že nejde o jednoduchý krok. „Vím, že to není ideální, a rozumím, že tuto změnu budou uživatelé vnímat negativně.“

Jak Birdwingo uvedlo v e-mailové komunikaci na své klienty, jejich finanční prostředky a investice uživatelů jsou v bezpečí, avšak od 1. března již společnost nebude moct nadále poskytovat investiční služby. Zároveň tak dojde k vypnutí samotné aplikace i možnosti jakkoliv spravovat uživatelské účty.

birdwingo

Foto: Birdwingo

Investiční aplikace Birdwingo

Do 28. února si uživatelé musí vybrat ze tří možností, jak pokračovat dále – pokud nebudou reagovat, k tomuto dni dojde k uzavření účtu, odprodeji jejich cenných papírů a zaslání peněz na bankovní účet. Na výběr mají také přenos cenných papírů k jinému brokerovi, případně si otevřít nový účet u společnosti Alpaca a nechat si je zaslat tam.

I když bude tým Birdwinga na své misi nadále pracovat, na českém a slovenském trhu dojde k symbolické tečce. „Od začátků jsme chtěli lidi učit o investování a zodpovědné péči o své finance,“ popisuje Hano, jenž obecně kritizuje vysoké poplatky u ostatních poskytovatelů obchodů s akciemi a finančními nástroji.

„Poplatky jsou často různě schované a opravdu vysoké. I běžný poplatek ve výši jednoho procenta ze spravovaného portfolia vás v třicetiletém horizontu, kdy byste měsíčně investovali asi deset tisíc korun měsíčně do indexu S&P 500, ve výsledku vyjde na cenu jednoho průměrného bytu v Praze. To je opravdu hodně a lidé v Česku či na Slovensku si to vůbec neuvědomují,“ vysvětluje Hano.

Robinhood pro střední Evropu

Andrej a Adam Hanovi jakožto rodilí Slováci léta studovali a pracovali v různých zemích západní Evropy i za oceánem, kde pozorovali rostoucí zájem o aplikace, jako je americký Robinhood, který umožňuje extra jednoduché investování a obchodování s akciemi a dalšími finančními instrumenty.

Ve střední Evropě jim podobné nástroje chyběly, proto se rozhodli pustit do vývoje vlastního. Prvními jedenácti miliony korun je v roce 2021 podpořil americký investor, samotné Birdwingo pak naplno spustili o rok později. Stejně jako zmiňovaný Robinhood přitom cílili na méně náročnou cílovou skupinu zejména mladších lidí, které chtěli motivovat, aby se o obchodování více zajímali.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zároveň ostatním hráčům v našem regionu – zejména bankám či dalším zprostředkovatelům burzovních obchodů – konkurovali nízkými poplatky. Ostatně edukace byla pro bratry Hanovy důležitá, před časem v rámci aplikace spustili i investiční akademii, jež fungovala podobně jako populární Duolingo pro výuku cizích jazyků.

V loňském květnu pak Birdwingo oznámilo uzavření dalšího investičního kola ve výši třicet milionů korun od amerického fondu Bienville Capital a několika známých postav slovenské technologicko-startupové scény. O českou stopu se postaral zakladatel Twista Michal Šmída, jenž ve firmě zasedl do pozice nevýkonného ředitele.

Naše technologická a startupová cesta ještě nekončí.

Podle Hana v Birdwingu aktuálně analyzovali několik možností, jak ve vývoji svého startupu pokračovat dál. Jednou z možností mělo být i uzavření dalšího finančního kola, nakonec se ale rozhodli přijmout nabídku na odkup od Alpacy, s níž dlouhodobě spolupracovali. Jde o kalifornskou firmu s více než 200 zaměstnanci, která již od investorů nabrala přes dvě miliardy korun.

Za kolik se startup prodal, Hano kvůli uzavřené mlčenlivosti nekomentuje, stejně tak nepřidává ani další konkrétní kroky ohledně angažovanosti stávajících investorů a podobně. „Hodně věcí ještě dolaďujeme,“ komentuje.

Alpaca firemním klientům – kteří jsou rozprostření od Spojených států přes Mexiko, další země Latinské Ameriky, Evropu, Saudskou Arábii až po Japonsko – poskytuje infrastrukturu, na níž mohou stavět regulované finanční služby. Bratři Hanovy i část týmu Birdwinga má nadále pokračovat v práci právě pod křídly Alpacy.

„Spojujeme síly a budeme pokračovat společně,“ vysvětluje Hano s tím, že silnou stránkou Birdwinga má být vývoj aplikace, která týmu zabrala roky a díky zaměření na testování má výraznou expertizu v oblasti uživatelské zkušenosti například při náboru a registracích nových uživatelů nebo i v rámci samotné aplikace.

Právě na tom chce Alpaca dále zlepšovat své služby pro klienty, zároveň má tým Birdwinga pomáhat i s hledáním potenciálu pro další růst. „Naše technologická a startupová cesta ještě nekončí,“ doplňuje na závěr Hano. „Určitě o nás ještě budete slyšet,“ dodává s úsměvem.

Z Koreje se ve čtyři ráno připojil na konferenci, kde potkal svého profesora. Pak rozběhli startup

Nebýt šťastné náhody, spin-off z VŠCHT by pravděpodobně nevznikl. Za cíl si klade urychlit pokrok nejen ve vývoji léčiv.

Peter BrejčákPeter Brejčák

marian-moravcik

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Marián Moravčík

0Zobrazit komentáře

Dalo by se říct, že Marián Moravčík je neklidný – během několika málo let opustil rodné Slovensko kvůli studiu na pražské VŠCHT, zároveň byl na stáži v Jihoafrické republice, dva semestry strávil v Jižní Koreji a po přestávce se nyní nachází na Tchaj-wanu. Při tom všem pořád studuje chemii a společně s profesorem Michalem Kohoutem z Ústavu organické chemie rozběhl takzvaný spin-off, nový startup se základy ve výzkumu. Věří, že mohou urychlit pokrok v globálním vývoji léčiv či ve výrobě klíčových chemických látek.

Dnes třiadvacetiletý Moravčík ještě jako žák střední školy neměl k chemii zrovna blízko, v rámci přemýšlení nad svou kariérou ale hledal, kterému oboru se bude věnovat. „Zajímaly mě exaktní vědy, chemie mě pak oslovila díky svému obrovskému potenciálu,“ přibližuje své rozhodnutí pro CzechCrunch.

Ještě před maturitou začal objevovat i svět obchodu a jako jeden ze dvou evropských vybraných zástupců se dostal na studentský program do Jihoafrické republiky, kde v menších skupinách pracovali na konkrétních projektech u různých firem. Jeden se například týkal toho, jak škálovat do dalších afrických zemí. Zjistil tak více o oboru business developmentu a v některých spolupracích pokračoval i poté, co se vrátil na rodné Slovensko.

Zkušenosti pak využil také přímo v praxi, když pracoval ve společnosti SEC Technologies, zaměřené na dálkovou detekci chemických a biologických látek ve vzduchu. „Propojil jsem oba obory, chemii a obchod – věnoval jsem se jak chemickým analýzám, tak tvorbě obchodní strategie,“ popisuje Moravčík, jenž díky tomu viděl, že budovat byznys dodávající produkty armádám po celém světě jde i z „malé“ země jako Slovensko.

Konference v korejském čase začínala ve čtyři hodiny ráno. Bylo to po náročném dni plném zkoušek a po pár hodinách spánku.

Moravčíkova první volba při výběru vysoké školy směřovala do Spojených arabských emirátů, kvůli nezdarům ale nakonec zakotvil na pražské VŠCHT a postupně ukončil i svou štaci v SEC Technologies. „Obchod mi ale chyběl,“ říká s tím, že během studia se kvůli tomu jeho cesta dál ubírala do Jižní Koreje, kde se dva semestry věnoval technologickému právu a podnikání.

Čerpal tak hodně teoretických poznatků, chyběla mu ale přímá praxe. Shodou náhod tehdy narazil na český startup Neuron Soundware, který „naslouchá“ strojům, pomocí umělé inteligence analyzuje nahrávky a upozorňuje na blížící se závady. V té době firma hledala příležitosti právě v regionu jihovýchodní Asie. Moravčík ji oslovil a na pár měsíců v ní pomáhal s prodejem a integrací technologie do některých z největších přístavů.

V době, kdy pořád řádila pandemie koronaviru, která hodně eventů přesunula do online prostředí, byl Marián Moravčík na opačné straně eurasijského kontinentu. Takovým způsobem se ještě z Koreje účastnil i české startupové konference, v tamním čase ale začínala ve čtyři hodiny ráno.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Bylo to po náročném dni plném zkoušek a po pár hodinách spánku. Plánoval jsem se přihlásit jen na chvíli, ale nakonec se moje plány změnily,“ vzpomíná Moravčík. Na akci ale náhodou potkal bývalého lektora a profesora organické chemie Michala Kohouta, který mu představil technologii, jež chemikům v laboratořích umožňuje provádět analýzy směsi chemických látek efektivněji než využitím dosavadních metod.

Ve více odborné mluvě jde o takzvané inovativní HPLC kolony pro kapalinovou chromatografii, na které Kohout pracoval společně se svým kolegou Jiřím Tůmou. „Věděl jsem, že tohle může být něco velkého,“ říká Moravčík, jenž si uvědomoval potenciál využití technologie v podstatě ve všech chemických laboratořích. Jde totiž o poměrně specifickou část trhu, která se – co se týče existujících řešení – prý dlouhou dobu v inovacích nepohnula.

HPLC kolony se používají pro oddělování a analýzu směsi chemických látek, klíčovou roli hrají ve farmaceutickém průmyslu, chemické výrobě i ve výzkumných laboratořích. Díky nim funguje kontrola kvality, vývoj, optimalizace i výroba léčiv, stanovování nutričních složek potravin, toxikologie, diagnostika nemocí, ale i detekce znečištění vody či půdy. „Tato metoda není nová, ale technologie profesora Kohouta ji činí výrazně efektivnější a dostupnější,“ věří Moravčík.

Stačí jedna laboratoř

Jako student se tak spojil se svým lektorem a začali spolupracovat na komercializaci této technologie, z čehož nakonec vznikl i samostatný startup Galochrom. Podle Moravčíka jde o první českou společnost vyrábějící HPLC kolony a za cíl si klade narušit dominantní pozici několika mezinárodních gigantů – ti působí zejména ve Spojených státech, produkce těchto kolon je ale pro ně často vedlejší záležitostí, které nevěnují pozornost.

„Proto ani nemají moc snahu investovat do vývoje a inovací jejich výroby,“ pokračuje Moravčík, jenž ve snaze nakopnout byznys jednal i s několika venture kapitálovými fondy nebo soukromými chemickými společnostmi, zatím však neúspěšně. „I když o sobě investoři tvrdí, že jsou sektorově agnostičtí, realita je jinde. Často nám říkali, že naše řešení není škálovatelné jako software, a to je pro ně problém. Nám přitom stačí jedna laboratoř pro obsluhu celé Evropy i USA,“ popisuje.

Úspěšné je Nizozemsko, kde 60 procent firem působících v chemickém oboru vzniklo jako spin-offy z univerzit.

Zatím se tak Galochrom, vedený Michalem Kohoutem, spoléhá na vlastní zdroje, k tomu získal také granty od Technologické agentury ČR. Moravčík ale věří, že po dokončení úprav nové laboratoře pro velkovýrobu se týmu podaří oslovit jiné investory z Evropy: „Úspěšné je v tomto ohledu Nizozemsko, kde 60 procent firem působících v chemickém oboru vzniklo jako spin-offy z univerzit. U nás se o technologickou transformaci snaží kdekdo, ale zatím jde spíš o vlaštovky než trend.“

Galochrom je zatím v úvodním stadiu, za sebou má několik velkých zakázek primárně v Evropské unii včetně několika mezinárodních firem i výzkumných institucí, kterým své kolony dodává pro nezávislé ověření jejich kvality. „Zájem o naše produkty projevil i farmaceutický průmysl, což je pro nás potvrzením, že jdeme správnou cestou,“ doplňuje Moravčík. Potenciál Galochromu má dokazovat i druhé místo v evropské soutěži inovativních startupů EIT Manufacturing.

Přestože je Galochrom na počátku své cesty, Moravčík má vizi definovanou jasně a neskromně – stát se světově uznávaným výrobcem HPLC kolon, které stanoví nové standardy pro chemickou analýzu v průmyslu. „Věříme, že kvalita a inovace, které přinášíme, posunou chemický průmysl vpřed. Naše technologie může významně zefektivnit vývoj léčiv a produkci klíčových chemikálií. A to je teprve začátek,“ přibližuje s tím, že startup pořád čeká dlouhá cesta.

Samotný Moravčík se přitom bude o naplňování vize v nejbližší době starat z Tchaj-wanu, kam jde na semestr studovat. „Mám chuť neustále objevovat nové věci a učit se. Když se často stěhujete různě po světě a vykračujete ze své komfortní zóny, nutí vás to být flexibilním. A tyto zkušenosti jsou ve startupu k nezaplacení,“ dodává.