Ještě nedávno se zdálo, že kina čeká pomalý ústup do pozadí. Streamingové platformy nabízely pohodlí, dostupnost a neomezený výběr, zatímco pandemie fyzickou návštěvu sálů téměř zastavila. Dosud neustále online generace Z byla často označována za tu, která velké plátno definitivně opustí. Jenže poslední data ukazují, že by ho mohla naopak vzkřísit.

Podle nejnovější zprávy organizace Cinema United vzrostla návštěvnost kin ve Spojených státech mezi generací Z v roce 2025 meziročně o 25 procent, což je nejvyšší nárůst ze všech věkových skupin. V průměru šli mladí lidé do kina 6,1krát za rok, zatímco o rok dříve to bylo jen 4,9 návštěvy.

V Česku tak široký trend zatím vidět není – primárně z toho důvodu, že data s ním spojená prakticky nikdo nezaznamenává. K dispozici je nemá Unie filmových distributorů a CzechCrunchi je neposkytlo ani Cinema City. Jedním z mála kin, které statistiky ohledně návštěvnosti mladých lidí sleduje, je Aero na pražském Žižkově.

Podle jeho dat tvořili studenti v roce 2024 i 2025 asi 10 procent z jeho celkové návštěvnosti, číslo se tedy za poslední dva roky nijak neměnilo. Jak to ale bývá s většinou věcí – je možné, že jev, který je zatím vidět v USA, dorazí se zpožděním i do Česka.

Návrat mladých lidí do kin totiž zapadá do širšího trendu, který se u generace Z objevuje napříč oblastmi každodenního života. Po letech intenzivní digitální přítomnosti začínají mladí lidé vědomě vyhledávat offline prostředí a aktivity, které nevyžadují neustálé přepínání pozornosti. Kino se v tomto kontextu jeví jako místo, kde je možné být fyzicky přítomný, soustředěný a dočasně nedostupný – bez neustálých notifikací a tlaku sociálních sítí.

Současný trend ve Spojených státech ale nepředstavuje návrat ke starým návykům v jejich původní podobě. Výraznou roli pořád hraje vliv sociálních sítí zaměřených na filmovou kulturu, jako je třeba #FilmTok, jeden z koutů TikToku, nebo hodnotící platforma Letterboxd, kde mohou lidé recenzovat zhlédnuté filmy. Mladí diváci si i díky takovým platformám filmy vybírají dopředu, diskutují o nich online a návštěvu kina vnímají jako součást širšího kulturního zážitku, díky kterému se mohou účastnit společenských konverzací.

Data zároveň ukazují, že americká kina těží i z proměny samotné nabídky. V roce 2025 patřily mezi nejnavštěvovanější tituly u mladých diváků filmové adaptace videoher, anime a horory, tedy žánry, které mají silné fanouškovské zázemí a fungují napříč online i offline světem. Úspěch zaznamenaly například snímky navázané na herní nebo anime značky, které mladé publikum zná už z digitálního prostředí.

Důležitou roli hraje i ekonomika návštěvy kin. V prostředí rostoucích cen zábavy a služeb se kino paradoxně jeví jako relativně dostupná forma trávení volného času, zejména ve srovnání s jinými společenskými aktivitami. I proto je zřetelný také posun směrem k menším a nezávislým kinům, která mnohdy nabízejí snížené studentské vstupné. V českém kontextu se jedná třeba o artová kina Aero, Bio Oko nebo Kino Pilotů.

Pro generaci Z má navíc kino jednu zásadní výhodu: nutí k soustředění. V kontrastu s domácím sledováním filmů a seriálů, které často doprovází scrollování na telefonu, nabízí kino jasně vymezený čas a prostor pro jedinou aktivitu.

Otázkou zůstává, zda jde o dlouhodobou změnu, nebo o dočasnou reakci na digitální únavu posledních let – a především, zda se trend dostane i do Česka. Dosavadní data ale naznačují, že pro generaci Z není návrat do kina krokem zpět, ale že může být součástí širšího přehodnocování vztahu k technologiím. Stejně jako v případě odklonu od nekonečného scrollování nejde o odmítnutí digitálního světa, ale o hledání rovnováhy mezi online obsahem a fyzickou zkušeností.