Budoucnost tenisek je bez tkaniček. Puma po vzoru Nike představuje vlastní samozavazovací boty

Filip HouskaFilip Houska

puma
0Zobrazit komentáře

Není tomu tak dávno, co Nike oficiálně představilo svou novou generaci inteligentních tenisek Adapt BB, které se dokáží automaticky přizpůsobit noze a samy zašněrovat. Ačkoliv však tyto boty míří zejména na profesionální basketbalisty a běžná populace na ně jen tak snadno nedosáhne (ať už kvůli limitovanější dostupnosti nebo ceně okolo osmi tisíc korun), Nike poměrně jasně ukázalo, jak by mohla vypadat obuv v dohledné budoucnosti. A podobným směrem se nově vydává i Puma.

Původem německá firma, která se proslavila výrobou sportovního oblečení a doplňků, navrhla model pod označením Fi. Ten funguje obdobně jako zmíněná edice Adapt BB od Nike, ovšem s tím rozdílem, že celý proces samozavazování (respektive samoutahování) není automatický a o vše se má starat malý motorek na jazyku boty, nikoliv integrované senzory.

Puma_Fi_123

I tak se však jedná o poměrně důmyslný systém, který Puma nazývá jako Fit Intelligence. Ovládat ho můžete jak přes aplikaci pro iPhone nebo Apple Watch, tak přímo přes zmíněný motorek na jazyku. Botu si tak snadno zašňěrujete a přitáhnete, kdykoliv potřebujete. Baterie uvnitř boty má vydržet přibližně jeden týden normálního používání. Jakmile se vybije, pomocí speciální podložky, na které se boty nabíjejí, se má její kapacita do 100 % doplnit za 60 minut.

Zajímavým aspektem modelu Puma Fit je i design, který je oproti Adapt BB mnohem lépe přizpůsoben i pro běžné nošení a příliš neevokuje ryze sportovní zaměření. Jde zkrátka o regulérní tenisky v černém vzhledu a s ikonickým pruhem Puma na boční straně, které lze používat jak na sport, tak i na každodenní nošení.

Puma_Fi_130

Je však otázkou, jak mezi běžnou veřejností uspějí. Ačkoliv mají být levnější než model od Nike, stále budou stát 330 dolarů, což je v přepočtu přibližně 7,5 tisíce korun. Další prozatímní neznámou je také jejich funkčnost, nicméně to se má vyjasnit v průběhu několika měsíců – Puma totiž tento model nabízí vybraným jedincům v rámci beta testování s následným poskytováním zpětné vazby, díky níž by měla Fi vyladit natolik, aby v průběhu jara příštího roku na trh zamířily v co nejlepší kondici.

Puma_Fi_056

Foto: Puma

V Praze začne jezdit první hybridní autobus Volvo. Má ušetřit až třetinu paliva oproti dieselům

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

volvo-hybrid-bus-praha
0Zobrazit komentáře

Cestující využívající městskou hromadnou dopravu v Praze budou moci v následujících měsících narazit na hybridní autobus značky Volvo, který od 6. února začíná testovat pražský Dopravní podnik (DPP). Na první pohled se od klasických autobusu příliš neliší, ale uvnitř skrývá vedle naftového motoru také elektromotor, díky kterému se má ušetřit až 30 % paliva ve srovnání s klasickým autobusem pouze s dieselovým motorem.

S evidenčním číslem 6000 bude od 6. února do konce května vyjíždět z garáže Hostivař na vybrané spoje nízkopodlažní kloubový hybridní autobus Volvo 7900 LAH, který má v sobě technologii tzv. paralelního hybridu. Princip hybridu spočívá v rekuperaci brzdné energie a funguje tak, že v hnacím řetězci je za naftovým motorem vřazen elektromotor, který pracuje buď v režimu motor, nebo generátor. Získaná energie se pak ukládá v trakčních bateriích na střeše a je používána zejména při rozjezdu nebo akceleraci.

„Hybridní autobus přispívá ke zlepšení životního prostředí hned třikrát: jde o úsporu paliva, s tím související nižší emise a třetím významným prvkem je snížení hlučnosti zejména při rozjezdu, kdy je aktivován tichý elektropohon,“ říká Jan Lebeda, vedoucí jednotky Správa Vozidel a Autobusů.

volvo-hybrid-bus-praha2

patrik-jokl

Přečtěte si takéProdávat začal na základce, z bytu rodičů v paneláku udělal skladProdávat začal na základce, z panelákového bytu rodičů udělal sklad. Dnes má stamilionový byznys

Důležité je, že na tento typ hybridního pohonu není potřeba žádná nabíjecí infrastruktura, protože se baterie dobíjejí při jízdě. Podle Lebedy tak může představovat Volvo 7900 LAH mezistupeň při přechodu z klasických autobusů s naftovými motory na elektrobusy nebo bateriové trolejbusy, o nichž se dnes často hovoří jako o autobusové dopravě budoucnosti. Ostatně v Ostravě loni začaly jezdit elektrobusy s rychlým dobíjením.

Kloubový hybridní autobus, který je přes 18 metrů dlouhý, jede maximálně 100 kilometrů v hodině a pojme 136 cestujících, má DPP zapůjčený na testování od švédské Volvo Bus Corporation. Praha si chce nyní v několikaměsíčním provozu ověřit a porovnat provozní, ekonomické a ekologické parametry a následně se rozhodne, zda již dnes taková technologie dává smysl.