Na začátku bylo netoxické šlehané máslo. Tím se Andrea Pajgrt Bartošová snažila ulevit dceři od ekzému. Prostudovala snad všechno, co šlo, a začala podomácku vyrábět přírodní kosmetiku – bez chemických přídavků, umělých složek či geneticky modifikovaných materiálů. Vzešla z toho značka Anela, která slaví už pět let. Její dvě zakladatelky ale říkají, že během té doby se také poučily ze spousty chyb. „Pracovaly jsme do úmoru a zanedbávaly své osobní životy až do bodu, kdy už to skutečně dál nešlo,“ popisují pro CzechCrunch.

Ono šlehané máslo před lety oblétlo rodinu a získalo si oblibu. Když pak Bartošová odjela na společnou dovolenou s kamarádkou Eliškou Stofferovou, vznikl koncept cenově dostupné eko-šetrné značky. Ani jedna z nich přitom neměla s kosmetikou žádné zkušenosti. Zatímco Bartošová pracovala v e-commerce firmách jako Alza nebo Notino, Stofferová se věnovala evropským dotacím a pak jako manažerka i posuzování vlivů na životní prostředí, které je součástí každého většího stavebního řízení.

Začátek byl punk – první kosmetika vznikala doma s jedním kuchyňským mixérem, několika kádinkami a jednou profi váhou. Anela ale od té doby urazila kus cesty. Loni dosáhla na obrat sedmnáct milionů korun a zisk před zdaněním ve výši téměř dva miliony. To vše díky cenově dostupné kosmetice, kdy třeba plná balení zmíněných másel začínají na částce zhruba tři sta korun. „Ceny máme od počátku nastavené férově, nepotřebujeme je nadsazovat, abychom pak v průběhu roku mohly dělat slevové akce. Naši zákazníci tak nakoupí vždycky za tu nejlepší cenu a nemusí čekat, jestli třeba pozítří nezačíná Black Friday,“ popisuje Bartošová.

Podnikatelky značku rozjely bez jakýchkoli investorů a kapitálu. Co bylo potřeba, pokryly z domácích rozpočtů a úspor. „Kde nám chyběly finance, tam jsme investovaly vlastní čas a energii,“ říká Stofferová s tím, že první roky vracely do firmy každou ušetřenou korunu a zisk šel do nákupu surovin a dalšího vybavení.

Mezi nejoblíbenější produkty patří hydratační pleťové sérum Růžové z nebe či hořčíkové máslo, které uleví nohám. A jejich úplně první výrobek, šlehané máslo pro dcerku, se dodnes prodává jako Něžný pan Oves, který je určen právě pro ekzematiky.

„V másle se snoubí několik forem ovesné složky – za studena lisovaný olej, aktivní extrakt a mikronizovaný ovesný pudr. Ty jsou propojeny s dalšími vysoce kvalitními oleji, jejichž účinky jsou prokazatelně hojivé, protizánětlivé či protisvědivé. Takový brutnákový olej se například označuje za přírodní kortikoid,“ popisuje nadšeně Stofferová. Olej se speciálním postupem našlehá do nadýchané pěny, která při doteku s pokožkou rychle taje a snadno se roztírá. Časem k „panu Ovsovi“ přibyl také druhý produkt, který je vhodný na periorální dermatitidu.

Dvojice si ale nedává záležet jen na samotných výrobcích, také každé zákaznici podle svých slov odpovídají na dotazy i komentáře. Reference se pak šíří mezi jednotlivými lidmi, kteří jsou spokojení. Je to ale náročné a ne vždy během pětileté existence značky bylo dobře. „Do podnikání jsme se pustily s naivitou a nadšením. Nad možnými problémy a komplikacemi jsme vlastně nepřemýšlely. Věřily jsme v úspěch… Zpětně to ale hodnotíme jako jediný možný začátek,“ líčí Stofferová s tím, že kdyby věděly, co je na cestě čeká, patrně by se do ničeho nepustily.

Zaskočily je byrokratické požadavky, od rekonstrukce a rekolaudace prostor, kde vyráběly kosmetiku, přes potřebná razítka od několika odborů hygieny až po certifikaci prvních výrobků. To všechno prý byla neúprosná mašinerie. „Překvapilo nás, kolik kroků, návazností a nezbytností si rozjetí skutečné výrobní a prodejní firmy žádá,“ dodává Bartošová s tím, že vedle toho se staraly i o děti.

Až došlo k úrazu. Kvůli přepracování se jedna ze zakladatelek popálila, a tak společně přehodnotily celé nastavení. I když pandemie covidu přinesla překvapivě obrovské tempo růstu, stále byly na všechno jen dvě. „Párkrát jsme si slušně natloukly nos, pracovaly jsme do úmoru a zanedbávaly své osobní životy až do bodu, kdy už to skutečně dál nešlo,“ popisují.

To přimělo Stofferovou a Bartošovou firmu rozšířit. V současnosti pracuje v Anele patnáct lidí, kteří jsou roztroušení po celé republice. Až na třetího spolumajitele, který pomáhal vytvořit e-shop a další technická řešení, jde jen o ženy. „Snažíme se tvořit laskavou firmu na míru pro sebe. Říkáme tomu Ženy ženám a jde o velmi podporující prostředí. Každá má u nás tak velký úvazek, jak jí umožňuje aktuální životní fáze, mnohé z nás pracují z domova,“ říká Bartošová. Kromě matek s malými dětmi tvoří významnou základnu ženy 50+. Značka se pak se svými zakladateli odstěhovala do Orlických hor.

Od té doby ale také nebylo všechno růžové. V roce 2022 přišla ruská invaze na Ukrajinu a s tím spojený propad značky. Lidé začali šetřit, přestali kupovat všechno zbytné. A zbytná se časem ukázala být i kosmetika. Zatímco dříve k šíření povědomí o firmě stačila šeptanda a dva brněnské trhy, teď musela dvojice přijít s něčím novým. „Rok 2022 jsme jako jediný ukončily se ztrátou. Všechno, co šlo, jsme investovaly do marketingu a prvních placených reklam,“ dodává Stofferová. Vyplatilo se, růst se zase vrátil.

Jako v seriálu Tak jde čas

Na trhu má dnes Anela celkem 64 produktů, které se snaží v průběhu času inovovat, aby se držely na špici. Letos prošla vylepšením necelá polovina z nich, Anela se ale soustředí i na nové výrobky. Chystá například ucelenou řadu pro problematickou pleť. „Je to jako v seriálu Tak jde čas. Nejdříve vznikla celá řada pro miminka a batolata, pak pro malou dcerku, která rostla, a následovala řada pro těhotné, protože Eliška čekala druhé miminko. S těhotenstvím spojené hormonální bouře vyvolaly potřebu pleťové řady Teenka na akné a s dalšími roky se náš zájem přesunul do oblasti péče o zralou pleť a vznikla řada na vrásky s anti-age efektem,“ vyjmenovává Bartošová.

Jejich přírodní značka pracuje jen s ověřenými dodavateli a výrobci, přednost dává čerstvým surovinám z lokálních či fair-trade zdrojů, pokud možno v bio kvalitě s eko certifikací. V Anele se také snaží nevytvářet zbytečný odpad, některý naopak i využívají, z rodinné čokoládovny Herufek například berou jejich odpad v podobě slupek z kakaových bobů, které dávají do tělového peelingu. Při tvorbě vlastních receptur se zakladatelky opírají o vlastní praxi, do procesu ale vtahují i další profesionály jako třeba aromaterapeuty. Skleněné obaly jsou vratné a znovu plnitelné, papírové krabice a bublinkové folie berou z druhé ruky.

Teď se zakladatelky snaží soustředit především na propagování značky v Česku. Před nedávnem otevřely svůj vůbec první kamenný obchod. Nachází se v malé obci Dobruška v Orlických horách, kde má značka svůj domov. „Příliš konkrétní výkonové cíle si neklademe. Projektů, které bychom rády realizovaly, je totiž stále víc, než na kolik máme kapacitu,“ uzavírají podnikatelky.