Čína má po třech letech nového nejbohatšího muže. Magnáta v oblasti balené vody Čung Šan-šana, který žebříčku listu Hurun dosud kraloval, vystřídal s 49,3 miliard dolarů Čang I-ming, zakladatel společnosti ByteDance. Ta v loňském roce zvýšila své celosvětové tržby o 30 procent na 110 miliard dolarů, mimo jiné i díky své nejúspěšnější aplikaci TikTok. Nyní megaúspěšný byznys přitom začínal v malém pekingském bytě se čtyřmi ložnicemi.

Je mu 41 let a patří mezi nejvýraznější postavy nové generace čínských podnikatelů, kteří své byznysy staví velmi úspěšně na technologiích umělé inteligence. A není se vlastně čemu divit, Čang I-ming se narodil v provincii Fu-ťien na jihovýchodě Číny, která byla jednou z prvních oblastí otevřených ekonomickým reformám po letech izolacionismu během vlády Mao Ce-tunga.

I-ming původně studoval obor mikroelektronika na prestižní Nankai University, později ale přešel na softwarové inženýrství. Právě tam získal základy programování, které už při škole využíval – kromě opravování počítačů si přivydělával i tvorbou webových stránek.

Po ukončení studií nastoupil I-ming jako inženýr do startupu Kuxun, kde se během prvního roku vypracoval na technického ředitele. Už tam vedl tým lidí, a jakmile si osvojil i obchodní dovednosti, rozhodl se vydat na podnikatelskou dráhu. V roce 2009 tak založil svůj vůbec první startup, konkrétně realitní vyhledávač 99fang.com.

Projekt ale Čang I-ming po třech letech opět opustil, aby založil svůj osudový byznys – skupinu ByteDance Group. Ta měla využít umělou inteligenci k poskytování personalizovaného obsahu uživatelům. Vznikala přitom v pekingském bytě se čtyřmi ložnicemi, kde tým v počátcích žil a pracoval. „Nejmenší místnost měla pět metrů čtverečních, největší tak deset,“ vzpomínal před pár lety I-ming.

První aplikací, kterou společnost spustila, byl agregátor zpráv Toutiao, který nabízel uživatelům aktuální obsah na základě jejich preferencí. A okamžitě se stal hitem, během prvních dvou let měl přes 13 milionů denních uživatelů. Personalizace obsahu pomocí umělé inteligence se tedy I-mingovi vyplatila a položila základy pro jeho další byznysovou expanzi.

V roce 2015 tak ByteDance uvedl na trh aplikaci Tou-jin, známou mimo Čínu právě jako TikTok. Ta se stala oblíbenou především mezi mladší generací, protože poskytuje obsah v krátkých a interaktivních videích. Aplikace se pak stala globálním fenoménem během pandemie koronaviru, kdy lidé po celém světě trávili více času online.

O dva roky později ByteDance koupil za 800 milionů dolarů konkurenční platformu Musical.ly a plně ji integroval do TikToku, díky čemuž si v té době zajistil v podstatě monopol na krátké formáty video obsahu. Ačkoliv v průběhu let představila podobný koncept ve formě instagramových Reels i společnost Meta, TikTok si v tomto ohledu s miliardou aktivních uživatelů měsíčně suverénně drží první pozici.

Díky průlomu v personalizaci obsahu pomocí umělé inteligence dosáhl ByteDance v roce 2023 tržeb 110 miliard dolarů a jeho hodnota přesahuje 225 miliard dolarů. Ačkoliv Čang I-ming z pozice jejího generálního ředitele v roce 2021 kvůli tlaku čínské vlády na technologické giganty odstoupil, pořád vlastní jejích 20 procent a jeho jmění dosahuje v současnosti 49,3 miliard dolarů.

Nejbohatší muž Číny se netají tím, že se při vedení ByteDance do značné míry inspiroval západními technologickými firmami jako Google a Microsoft, kterým se chce ve svém globálním záběru přiblížit. A ačkoliv popularita společnosti neustále roste, problémy jí v zahraničí – Česka nevyjímaje – způsobuje především její původ.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v březnu 2023 vydal doporučení omezit používání TikToku na státních zařízeních. Důvodem jsou obavy z možného sledování uživatelských dat a jejich potenciálního předávání čínské vládě. Varování loni následovalo po obdobných opatřeních v dalších evropských zemích, jako je Belgie nebo Dánsko, které se také rozhodly omezit využívání aplikace ve státním sektoru.

Ještě vyhrocenější je situace kolem TikToku ve Spojených státech. Kvůli obavám o národní bezpečnost vyvíjí současná vláda na ByteDance tlak, aby prodala americkou část TikToku, jinak jí na území USA hrozí úplný zákaz. ByteDance je sice ze 60 procent vlastněna západními investory, američtí kritici ale upozorňují na to, že čínští zakladatelé mají díky silnějším hlasovacím právům nad společností kontrolu.

Pokud tak společnost nedokáže v dalších týdnech přesvědčit americké úřady o své nezávislosti na čínském vlivu, vejde zákaz TikToku v platnost už v lednu 2025. Aplikace s krátkými videi má přitom jen ve Spojených státech asi 200 milionů uživatelů, což představuje výraznou část její globální uživatelské základny. Pokud by navíc zákaz opravdu začal platit, mohl by se stát precedentem pro další země, které zásahy čínské vlády do chodu TikToku považují za hrozbu.