Zdeněk Sobotka začal se solárním byznysem v roce 2010. Během více než dekády si vybudoval silnou pozici zejména v Jižní Americe, kde na svém hlavním trhu v Chile spravuje více než třicet fotovoltaických elektráren. S projektováním, výstavbou a provozem solárních elektráren se postupně rozšiřoval jak po jihoamerickém kontinentu, tak v Evropě. Nově působí v Kolumbii a v Evropě se skupina Solek zabývá projekty na Kypru, v Rumunsku, Řecku či na Slovensku. Loni pak Sobotka oznámil také významnější návrat na český trh. A byznys mu pořád roste, v tržbách se Solek meziročně zvětšil o 85 procent na 2,11 miliardy korun.

„V roce 2022 se nám podařilo zdvojnásobit počet připojených fotovoltaických projektů a překročit hranici 200 MW instalovaného výkonu. Naše stěžejní aktivity se nacházejí v Chile, nedávno jsme je však rozšířili už na deset zemí. Chceme být silným hráčem v Evropě včetně Česka, kam se vracíme s projekty solárních elektráren i s nabídkou energetických služeb,“ uvedl Zdeněk Sobotka, předseda představenstva a zakladatel společnosti Solek Holding SE.

Ještě v roce 2019 se tržby celé skupiny pohybovaly kolem 245 milionů korun. Každoročním růstem o 70 až 170 procent se nyní Solek dostal až na 2,11 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů) loni činil 113,22 milionu korun. To představuje mírný meziroční pokles, v roce 2021 byl provozní zisk 122,5 milionu korun a celkový výsledek hospodaření celého holdingu činil 179,7 milionu, jak ukázala předloňská výroční zpráva. Detailní čísla za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Solek uvádí, že hlavním motorem růstu jeho byznysu byl chilský trh a také realizace zakázek pro hlavní obchodní partnery, mezi které patří společnosti BlackRock a Nala Renewables. V Latinské Americe začali Sobotka a spol. operovat v Kolumbii, kde chystají development solárních elektráren. První se má připojit k síti v příštím roce. Ke zmíněným evropským trhům Solek loni přidal i Francii, Španělsko a Srbsko, kde se chce prosadit. Aktuálně má mít připravené projekty s celkovým výkonem přesahujícím 1 400 MW. Jeho cílem pro letošní rok je překonat milník 400 MW celkového připojeného výkonu fotovoltaických elektráren.

Důležitým krokem v dalším rozvoji Soleku je také zajištěné financování, které skupina oznamovala v předchozích měsících. Sobotka se rozhodl vydat dluhopisy ve Spojených státech, kde s investičními bankami Natixis a BNP Paribas zrealizoval privátní úpis ve výši 178 milionů dolarů. V rámci většího schématu financování se Soleku podařilo zajistit od konsorcia investorů pro účely financování solárního portfolia částku v celkové výši 379 milionů dolarů (8,4 miliardy korun).

Foto: Solek

Solární elektrárna v Chile od české společnosti Solek

Jak Sobotka před časem prozradil pro Seznam Zprávy, americkou emisi mají tvořit dluhopisy vydané na dvacet let, úročené budou zhruba šesti procenty ročně. „Pro nás je důležité, že úrok bude fixní. To znamená, že nám to řeší riziko, pokud by úrokové sazby měly jít ještě nahoru,“ uvedl zakladatel solární skupiny. Běžící dluhopisový program schválený až do celkové výše pět miliard korun má Solek také v Česku. Jeho součástí jsou i krátké dluhopisy vydávané jen na jeden rok a celkové zadlužení skupiny v poměru hodnotě aktiv by se mělo pohybovat kolem 70 až 80 procent.

Sobotka nicméně odmítl, že by měl mít Solek v době zvyšujících se úrokových sazeb problém se splácením svých závazků. „Je to naopak signál, že tu jsou příležitosti a potřebujeme je nabrat pomocí krátkých peněz. V okamžiku, kdy něco postavíte, prodáte to dál a peníze se vám vrátí. Je to otázka, jak rychle rostete. Když rostete pomalu, tak vám stačí peníze, které jste si nabral na začátku. Když rostete exponenciálně, tak potřebujete další kapitál,“ doplnil pro Seznam Zprávy majitel Soleku.