Pokud se sem chcete dostat večer bez rezervace, možná se vám to nepovede. Restaurace Mexická v Holešovicích právě načíná svůj čtvrtý týden v provozu a zájem o ni je opravdu velký. A to se sem najednou vejde až 300 lidí. Větší šanci podívat se, jak vypadají místní zlaté schody a chutná latinskoamerická denní nabídka, budete mít přes oběd, které podnik taktéž servíruje. Vynechat večerní zážitek, kdy se všechno třpytí a vibruje, by ale byla škoda.

„Reakce jsou různé, ale vesměs kladné. Pár negativních reakcí máme například od hostů, kteří se bez rezervace nedostali dovnitř, případně na rezervaci volného stolu museli čekat i několik dní. Stejně tak jsme se až ze sociálních sítí dozvěděli, že někteří k nám jeli až z druhého konce republiky, ale bohužel pro ně nebylo místo,“ říká Tereza Olivová z marketingového oddělení gastroaliance Together, která za Mexickou stojí. Nutno ale dodat, že podnik najížděl do plného provozu postupně a všechna místa pro hosty uvolnil až v posledních dnech

V Holešovicích na vás čeká restaurace o třech podlažích, třech kuchyních, 20 kuchařích a 25 číšnících. Kromě zlatých schodů je v ní i káď s živými rybami, pec s otevřeným ohněm, který zatím prý ještě nevyhasl a v přípravě je zahrádka pro dalších sto lidí. Runner rekordman zde stihl za den nachodit už čtyřicet jedna kilometrů. Asi nepřekvapí, že jde o největší projekt Togetheru a slovy jeho majitelů také nejriskantnější. Co to ale všechno znamená a co vás při návštěvě čeká?

Koncept: Hacienda plná života

Přiznanou inspirací pro Mexickou byla Sia, tedy její panasijská kolegyně ze skupiny Together. Obě se rozkládají na několika patrech a mají několik kuchyní, ze kterých si můžete objednávat, na co máte zrovna chuť, a poznávat tak kouzla exotických kuchyní.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Mexická 🌮 Holešovice, Praha (@mexicka_holesovice)

A zatímco o Sie její tvůrci mluví jako o rušném mraveništi, protože právě to jim asijské ulice evokují a tenhle pocit se snažili do Prahy přenést, o Mexické hovoří jako o rodinné haciendě, kde se všechno schází v centrální části uprostřed. Což na ruchu nijak neubírá.

Při naší návštěvě tepala Mexická čilým životem až do velmi pozdního večera, stoly byly obsazené a obsluha neustále v pohybu. Výhodou místního otevřeného prostoru je skvělý výhled na nejrůznější lákadla, která Mexická má (a že jich je!), nevýhodou pak větší hluk i vyšší teplota v nejvyšším patře. Na druhou stranu se tu kdykoliv můžete ze svého místa zvednout a jít se ochladit, nejlépe k bazénku s rybami.

Interiér: Zábavně na hraně kýče

Zní to jako protimluv, ale přesně tohle měl architekt Václav Červenka zadáno. Mexická má být hravá, barevná a lehce přehnaná jako země, ke které se odkazuje. Ovšem bez plastu a sombrer, za to s nádechem luxusu. Zároveň je také interpretací toho, jak Mexiko v Česku vnímáme. Výsledkem jsou tak zlaté schody odkazující k Aztékům, kteří ovšem žádné zlato neměli, chrlič, skrze nějž teče voda do kádě s rybami, variace murales, rádoby indiánské kamenné reliéfy či bílo-zlaté lebky, které na tohle všechno shlížejí.

A funguje to. I když je toho v nové restauraci hodně, co na vaše smysly útočí, jednotlivé prvky hrají dohromady a výsledný efekt je za tmy příjemné wow, které se pohybuje přesně na té hraně, kde má. Každé místní podlaží je přitom trochu jiné a nabízí i jiné zážitky. V přízemí si budete připadat jako na rychlém jídle na tržišti, o patro výš zase jako ve velkolepém baru a pod střechou prostě jako v restauraci.

Jídlo: Mexiko a ještě něco k tomu

„Je to první věc, kterou děláme při spouštění každého nového podniku – nejsme ortodoxní a některé chutě, o kterých víme, že by je Češi nepřijali nebo je naopak vyžadují, lehce měníme. Zkrátka je potřeba dobře navnímat, co se nedá aplikovat,“ řekl nám už dříve šéf Togetheru David Petřík spolu s tím, že postavit takhle velkou restauraci pouze na tacos a dalších do tortil balených jídel by podle něj bylo příliš riskantní, protože je to nabídka, která se může omrzet.

Výsledkem je tak to, že naprostou mexickou klasiku, jako právě tacos a quesadilly, doplňují ještě původem peruánské saláty z čerstvých ryb, ale taky plody moře, masové steaky a další jídla z grilu, která byste našli v dalších zemích Latinské Ameriky. Každý styl má svou otevřenou kuchyni, ke které se můžete v přízemí posadit a sledovat kuchaře při práci.

„Skladba našeho menu některé hosty překvapuje,“ přiznává Tereza Olivová. Že nabídka není čistě mexická, je sice vzhledem k názvu restaurace trochu matoucí, ale ne nutně na škodu. Zvlášť když máte chuť zkusit něco nového.

Mnohem větší výzva je to, že menu má díky ambicióznímu konceptu tolik položek, že se jím jen tak neprojíte. Mexická sice sází na sdílení chodů, což vám ochutnávání usnadní, i tak ale budete potřebovat několik návštěv, pokud budete chtít otestovat opravdu všechno. Až sem ale zavítáte, rozhodně nevynechejte ony základní tacos. Je to sice to „nejobyčejnější“ jídlo z místního lístku, ale pokud jste někdy byli a jedli v Mexiku, placky od Togetheru vás tam na okamžik vrátí.

Cíl: Být nej

Together je ambiciózní skupina a dokazuje to každým svým podnikem. Na špici chce dostat i Mexickou, a to po všech směrech. Nechala si pro ni proto například uvařit vlastní pivo s příchutí citrusů a opuncie, má i vlastního tequilového sommeliera a v kuchyni zaměstnává záměrně řadu kuchařů z Latinské Ameriky.

Kvůli ladění interiéru se několikrát o několik týdnů posunulo otevření a i teď na vás možná ještě z jídelního lístku vypadne omluvenka prosící o shovívavost při zahřívacím provozu. Ostatně i na Instagramu má restaurace post, v němž se omlouvá za nezvládnutou obsluhu během jednoho z prvních večerů. V průběhu doby, kterou jsme v podniku strávili my, ale rozhodně nebyla potřeba. Jestli se Mexické povede dostat tam, kam míří, se teprve uvidí. Jak ale dokazují i čekačky na rezervace, start má více než slibný.

„Na nějaké velké hodnocení a závěry je ještě brzy. V každém případě jsme ale rádi, že si vše postupně sedá a dobře zabíhá. A obecně jsme zájmem o naši novou restauraci příjemně překvapeni,“ dodává ještě Tereza Olivová. A aby byl ještě větší, můžete na pražských zastávkách MHD narazit na černobílé plakáty, které do ní lákají.