Časy odjezdů budou na pražských zastávkách MHD víc vidět. Lítačka zase poradí, který vagon metra si vybrat

Hlavní město pokračuje v instalaci prvků projektu Čitelná Praha, jehož cílem je zlepšit navigaci po městě. Letos to bude vidět hlavně na zastávkách.

Eliška NováEliška Nová

citelna-praha-4

Foto: Ropid

Odjezdové panely na pražském Andělu

0Zobrazit komentáře

Na zastávkách pražské hromadné dopravy patří mezi nejžádanější prvky. Velkoplošných tabulí, které ukazují, za jak dlouho odjíždí konkrétní spoj, už jsou v metropoli bezmála čtyři desítky, skoro jednou tolik jich je i v přístřešcích zastávek. Letos je v plánu instalovat další a chystají se i nové navigační prvky.

V roce 2022 vypsal organizátor pražské dopravy Ropid mezinárodní soutěž na novou navigaci pro metropoli. Cílem bylo sjednotit všechny varianty, které ve městě jsou, ať už šlo o výlohy v metru, směrovky vedoucí k významným místům, nebo znak, který říká, kde je stanice metra. Vyhrály grafické studio Side2, ateliér A69 architekti a typografické studio Superior Type. Od té doby se v metropoli testovali prvky projektu s názvem Čitelná Praha.

Obměna je rozdělená do několika let, přičemž letošek bude ve znamení větší informovanosti na zastávkách MHD. Tu mají na starosti právě informační panely. Vysokých velkoplošných tabulí na stožárech by se letos mělo objevit celkem 32. Cestující je potkají například na Arbesově náměstí, Dvoreckém mostě, Florenci, Karlínském náměstí, Moráni, Malostranské či Lazarské, případně na zastávce U Zvonu a na Výstavišti.

Obecně platí, že vysoké, volně stojící panely se zpravidla budou objevovat na významnějších zastávkách, roli hraje počet cestujících, počet spojů i směry, ze kterých lidé na zastávku přicházejí. Volně stojící panel je totiž vidět z vícero stran i na větší vzdálenost.

V konkrétních číslech jsou za významné zastávky považovány takové, které mají víc než 1 500 denních nástupů a čtyři a více linek. Přihlíží se ale také například k tomu, jak spolehlivé jsou spoje, které skrze zastávku jezdí. Pokud dochází k větším nepravidelnostem, je informace o zpoždění důležitější.

Další tabule s informacemi o odjezdech jednotlivých spojů se objeví také v přístřešcích. Tam by jich letos mělo být osazeno celkem padesát, dalších padesát pak příští rok. „Máme vytipovány lokality, v současnosti se ale nedá přesně říct, na kterých padesáti zastávkách se objeví,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí Ropidu Tomáš Klinský. Nevědomost plyne zejména z nutnosti zřídit přípojku elektrického proudu, což kvůli administrativě trvá na různých místech různě dlouho.

Informace o aktuální poloze tramvají mají zdroj v městské datové platformě Golemio, podobné se zobrazují například také v aplikaci Lítačka, ale i v Google Maps nebo Mapách Seznamu.

nova-hostivar1

Přečtěte si takéV Hostivaři vznikne místo smyčky tramvaje náměstí i parkSto let je městem, přesto jí chybí centrum. V Hostivaři má místo smyčky tramvaje vzniknout náměstí i park

Tím ale novinky nekončí. Přibýt by měly v ulicích také takzvané totemy. Jde o úplně nový navigační prvek, který má cestujícím pomoci najít vstup do metra, stejně jako ty na železniční zastávky a klíčové dopravní uzly.

„Přednost mají nepřehledné dopravní uzly a zastávky, letos bychom také chtěli osadit všechny stanice metra. V současné době probíhají místní šetření a dochází k přesné volbě konkrétního umístění totemu v lokalitě,“ dodává Klinský.

Letos a během příštího roku jich bude instalováno celkem 110. V první etapě, tedy v nejbližší době, by se měly objevit ve stanici Palmovka, Florenc, Jiřího z Poděbrad, Náměstí Míru, Skalka, Prosek či Budějovická.

Svůj design dostanou také takzvané zastávkové označníky, které obsahují informace o spojích a také jízdní řady. Testovat se rovněž bude navigace, která funguje uvnitř metra, tedy směrovky linek a tabule se seznamem stanic nebo ty, které ukazují, kam vedou jednotlivé východy. K totemům by měly přibýt také minitotemy – zmenšená verze bude poukazovat na nezastřešené vstupy do metra. Vyvíjet by se měly i informační vitríny pro železnici.

Proměnit by se měla také aplikace Lítačka. Pro uživatele to znamená jednodušší vyhledávání spojů, kdy se sloučí klasické a rozšířené vyhledávání, jednodušší by měl být také nákup jízdenek. Dojde rovněž nové funkcionality, třeba doporučení, který z vozů metra je pro cestu nejvýhodnější. Podobně už to funguje například v aplikaci Jízdní řády.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre

Z Valencie řídí firmu, která v Praze nabízí 80 bytů na Airbnb. Jeho pověst je zbytečně negativní, říká

S manželem se odstěhovala, a v Praze jim tak zůstal prázdný byt, který se rozhodli nabídnout na krátkodobé pronájmy. Nakonec z toho vybudovala byznys.

Peter BrejčákPeter Brejčák

benesova-1Story

Foto: Filip Houska/CzechCrunch / Archiv ZB

Zuzana Benešová

1Zobrazit komentáře

Když s pronájmem bytů přes Airbnb Zuzana Benešová začínala, byl to v podstatě neregulovaný punk. Češka, která s rodinou žije ve Španělsku, během posledních deseti let z první řady pozorovala profesionalizaci celého oboru, v němž podniká se svou firmou Seven Keys. Pečuje o vše, co souvisí s krátkodobým pronájmem bytů turistům, a aktuálně má na starost osmdesát bytů. A říká, že kdyby stát vzal celou problematiku za dobrý konec, mohl by na tom vydělat mnohem víc, než je tomu teď.

Airbnb budí kontroverze po celém světě – některá města včetně New Yorku, Barcelony či Berlína působení podobných platforem omezují. Přelomové bylo i rozhodnutí stavebního úřadu na Praze 1 koncem roku 2023, kdy podnikateli po stížnostech sousedů toto podnikání zakázal. Benešová ale tvrdí, že špatné příklady spojené s ubytováním lidí přes tuto platformu jsou jen nejvíc vidět.

„Je to škoda, pohled na Airbnb je až zbytečně moc negativní,“ říká pro CzechCrunch a zdůrazňuje, že komunikace a snaha nejen se sousedy problémy řešit by měla být z pozice majitelů bytů či hostitelů na prvním místě. „Správcovské firmy i jednotliví pronajímatelé si musí uvědomit, že to není o tom, koupit si byt, nechat jej vydělávat a o nic více se nestarat. Je to práce, která vyžaduje, abyste byli neustále k zastižení a připraveni řešit různé situace,“ pokračuje Benešová

Dvaačtyřicetiletá podnikatelka se ke svému aktuálnímu byznysu dostala oklikou. Nejdřív na České zemědělské univerzitě studovala ekonomii a k tomu sportovní management na FTVS, strávila rok na Erasmu v Lyonu a další rok na Cranfieldské univerzitě v Anglii, kde studovala životní prostředí a CSR. Přes léto si vydělávala na studia prací v kavárnách v USA a Francii. V pracovní kariéře se pak věnovala PR, kde se zaměřila zejména na CSR a nadační projekty.

benesova-seven-keys-2

Foto: Seven Keys

Zakladatelka Seven Keys Zuzana Benešová

Po pár letech práce otěhotněla, a tak šla na mateřskou dovolenou. S manželem tehdy žili v Česku, dostal však pracovní nabídku v Bruselu a dvojice se tam v roce 2013 rozhodla přestěhovat. A v Praze jim zůstal prázdný byt. „Manžel znal Airbnb z Valencie, ale já jsem byla proti. Krátkodobé pronájmy jsem v tu dobu neznala a měla jsem předsudky, říkala jsem, že si nenechám byt zničit turisty,“ popisuje Benešová s tím, že byt nechtěla nabídnout ani na dlouhodobý pronájem, protože by si pak během návštěv Prahy za rodinou museli spoléhat na hotel.

„Nakonec jsem svolila, že Airbnb vyzkoušíme, s mateřskou dovolenou se to dalo dobře skloubit, navíc mě to bavilo,“ vypráví. Dohodla se tak se sousedkou, která jí pomáhala s úklidy a předáváním klíčů. Po prvních návštěvách si Benešová ověřila, že jde vše bez problémů. „Po pár měsících se ukázalo, že hosté se chovají slušně, byt nijak netrpí a byl to pro nás slušný přivýdělek,“ vzpomíná.

Pod správu si tak vzala další byt od svých rodičů a od známých a postupně na dálku spravovala sedm bytů. „Tehdy, před více než deseti lety, to byl ještě punk – nikdo pořádně nevěděl, jaká pravidla platí a co je v souvislosti s krátkodobými pronájmy potřeba dodržovat,“ říká Benešová, která si záhy začala uvědomovat limity práce v tomto oboru na dálku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Brigádníci, kteří dělali check-iny a chodili uklízet, často nebyli dostatečně spolehliví. „Bylo to náročné období a chtěla jsem s tím skončit. Měla jsem malé miminko a pořád jsem musela být na telefonu. I v noci, když bylo potřeba řešit například zabouchnuté klíče nebo případnou stížnost od sousedů na hluk,“ popisuje Benešová. Rozhodla se proto, že najde agenturu, která se bude o byty starat za ni. A jak už to u podnikatelských příběhů bývá – žádnou nenašla.

„Objevila jsem ale díru na trhu,“ směje se Benešová, která v roce 2015 založila firmu Seven Keys. To už společně s rodinou bydlela ve Valencii, kde žije doteď. „Samozřejmě si všichni kolem mě klepali na čelo, že ze Španělska nemůžu vybudovat firmu, která bude fungovat v Praze. Manžel mě ale podpořil.“ Odradit se nenechala ani navzdory tomu, že v den podpisu vzniku s.r.o. zároveň zjistila, že je podruhé těhotná.

Benešová tak začala s náborem prvních zaměstnanců. I bez aktivního marketingu se jí postupně ozývali další majitelé nemovitostí se žádostí o spolupráci. Konec roku 2016 tak v Seven Keys oslavovali se šestnácti klienty. Byty si ale pečlivě vybírá a do správy bere jen ty, které splňují určité standardy, co se lokality a designu týče. Aktuálně již tým firmy tvoří sedm lidí na plný úvazek, k tomu brigádníci na check-iny a emergency výjezdy 24/7 a najímá si služby úklidové firmy. Celkem teď pečuje o osmdesát bytů a měsíčně zpracuje okolo 600 rezervací.

benesova-seven-keys

Foto: Seven Keys

Zakladatelka Seven Keys Zuzana Benešová

Benešová podotýká, že častými klienty její firmy jsou i lidé v důchodu: „Většinu času během roku už tráví mimo Prahu, například na chalupě. Nechtějí, aby jim byt jen tak stál a o dlouhodobý pronájem nemají zájem, protože do města často jezdí například za vnoučaty či kulturou. Je to pro ně dobrý přivýdělek k důchodu.“

Seven Keys přitom funguje na bázi provizí, která zajišťuje transparentnost a flexibilitu klientům i firmě, což se ukázalo jako výhoda během pandemie. Častou praxí u konkurentů bývá, že si byt od majitele pronajímají dlouhodobě a poté jej přepronajímají na platformách, jako je Airbnb či Booking.com. V době koronaviru, kdy turismus i výnosy z Airbnb byly nulové, to takové firmy často nedokázaly nákladově utáhnout a skončily.

Podle oficiální závěrky za rok 2023 (za rok 2024 ještě není dostupná) dosáhla Seven Keys obratu bezmála 13 milionů korun se ziskem ve výši téměř 900 tisíc. V roce 2022 se do firmy jako další společník přidala Lucie Rezková, která v ní má podíl pětadvacet procent. „Tím, že žiji hlavně ve Valencii, jsem chtěla, aby byl někdo ze spoluvlastníků přítomný přímo v Praze,“ přibližuje Benešová.

vaclav_graf_photo2-min

Přečtěte si takéByl první zaměstnanec Uberu i Airbnb. Stát by neměl dusit lidi, říkáV Česku byl prvním zaměstnancem Uberu i Airbnb. Stát by neměl dusit lidi, když si přivydělávají, říká

Co se týče samotného cestovního ruchu, z pohledu Benešové se po skončení pandemie rychle obnovil a Praha se opět naplnila turisty. Jak ale upozorňuje, trendy se postupně mění. „Například loňská letní sezóna byla podprůměrná, klesla obsazenost i cena za noc. Lidé už v létě, když je horko, nechtějí cestovat do velkých měst, místo toho jedou někam do přírody,“ popisuje s tím, že naopak říjen a listopad byly v Praze až nezvykle silné měsíce.

Sama přitom vnímá, že Praha je turisty až přeplněná. „Ještě když jsem tady žila, což už je více než deset let, pracovala jsem u Staroměstského náměstí a kolem orloje se nedalo projít,“ vzpomíná.

Z pozice majitelky firmy nabízející ubytování na Airbnb to pak vnímá následovně: „Jestli je problém, že je Praha plná turistů, muselo by město snížit jejich množství obecně. Nikoliv tak, že bude limitovat pouze Airbnb. Tím se problém nevyřeší, protože lidé sem budou jezdit pořád,“ říká Benešová.

Zlepšení vnímání platformy by podle ní mohlo pomoct, kdyby stát začal více vymáhat již existující pravidla. Zatímco občas se pochopitelně najdou obtěžující turisté, většina jsou prý slušní a výhody nepřímo přinášejí všem. „Airbnb vydělává i státu, na poplatcích a na daních, turisté podporují lokální ekonomiku, na tento byznys jsou navázané úklidové služby, prádelny, hodinoví manželé a samozřejmě má významný dopad na pohostinství,“ popisuje s tím, že se tak významně podílí na takzvané spotřebě příjezdového cestovního ruchu, který má přesahovat 175 miliard korun ročně.

„Stačí, že stát bude pravidla vymáhat a pořádně kontrolovat. Mluví se tu o limitaci nocí, což by byl pro Airbnb úplný konec, respektive by to lidé dělali načerno, podobně jako se to po zákazu rozmohlo v Barceloně,“ popisuje Benešová. „Myslím si, že kdyby problematiku stát uchopil za dobrý konec, ve finále by na tom vydělal ještě víc,“ uzavírá.