Catering byl pro ni nejprve koníček. Dnes jsou mezi jejími klienty Rohlík, Apple či ČEZ

K vaření měla Zuzana Vencourová blízko vždy, až po mateřské se ale rozhodla, že se jím bude živit. Se svou firmou rychle zaujala i velká byznysová jména.

musa-catering-nahled

Foto: Musa Catering

Zakladatelka Musa Catering, Zuzana Vencourová

Zuzana Vencourová měla k jídlu blízko už od dětství. Před lety by ji ale nenapadlo, že by se vařením mohla živit. Ze záliby jí ale pod rukama postupně vyrostla cateringová firma, se kterou pronikla i do velkého byznysového rybníčku a v portfoliu má klienty jako Rohlík, české zastoupení firem Apple a Lindex či KPMG. „Zjistila jsem, jak velkou předností může být, když jídlo připravujete skutečně na míru. Klienti takový přístup oceňují a my můžeme dělat něco, co nás moc baví,“ říká.

Energická žena se sofistikovaně střiženým mikádem se jeví jako podnikatelka na první pohled. Skromně o sobě přitom říká, že obchodního ducha „pobrala“ až tak nějak za chodu. „Vaření pro mě vždy byla velká vášeň, zejména díky tátovi, který byl nadšený zahrádkář, hodně zavařoval, nakládal, destiloval… A když jsem začala vařit tematické večeře pro přátele, pomáhal mi. Tehdy by mě ale nenapadlo, že bych se něčím takovým mohla živit,“ vzpomíná na začátky Vencourová.

Vaření pro přátele postupně přerostlo v menší zakázky pro firmy přátel. A protože doporučení mnohdy funguje jako nejlepší marketing, z přátelských zakázek se začaly rekrutovat i další, od cizích lidí. Pro Vencourovou šlo ale stále spíše o koníček, kterým si zpestřovala své každodenní pracovní nasazení – působila totiž v oblasti marketingu a prodeje.

„Z koníčku se stala bokovka k práci, největší zlom ale nastal po mateřské. Rozhodovala jsem se, jestli nastoupit na poloviční úvazek zpátky do svého zaměstnání, ale nakonec jsem si řekla, že to risknu a zkusím něco svého,“ vypráví Vencourová. Založila tak firmu Musa Catering, která začala díky její přičinlivosti organicky růst. Podotýká ale, že jelikož stojí za firmou sama, cení si toho, že se vše může dít jejím, tedy udržitelným tempem.

navrh-bez-nazvu

Foto: Musa Catering

Tým Musa Catering

Udržitelnost je něco, co se propisuje do všech vrstev její firmy. Nejde přitom jen o minimalizaci jednorázového nádobí nebo využívání různých zbytků a odřezků v kuchyni, ze kterých její kulinářský tým dělá vývary, různé octy, salsy či oleje. „Samozřejmě to nejde vždy úplně na sto procent, ale kde to jde, tam se maximálně snažíme. K udržitelnému přístupu patří však i správné plánování na jednotlivé akce. Předem se tak klientů opravdu hodně ptáme. Někdy se diví, jak moc,“ usmívá se Vencourová.

Podnikatelka staví Musa Catering totiž především na tom, že chce o daném klientovi a o povaze akce vědět úplně vše. Podle jejích slov je totiž velký rozdíl v tom, když na jednu událost přijdou ajťáci, sportovci nebo ryze ženské osazenstvo. Každý má o jídle jiné představy, Vencourová tak nemá žádné předem dané menu, ale s klienty pečlivě konzultuje jejich potřeby.

„Tím že se hodně ptáme, jsme schopni předem lépe odhadnout množství jídla, které se sní. Podle toho plánujeme každou akci a víme, že pak nebudeme mít tolik zbytků. A když přece jen nějaké jídlo zbude, odvezeme ho do Azylového domu v Pernerově ulici nebo do centra Meteor, kde jsou nyní ubytováni zejména uprchlíci z Ukrajiny,“ upřesňuje Vencourová.

musa-1

Foto: Musa Catering

Specialitou Musa Cateringu jsou tematické akce

S udržitelností ale souvisí i budování dlouhodobých obchodních vztahů, na které je zakladatelka firmy Musa Catering opravdu hrdá. V průběhu let se mezi její stálé klienty zařadil například online supermarket Rohlík, společnost ČEZ Prodej, české zastoupení firmy Apple, módní značka Lindex, KPMG, Nadační fond Neuron nebo Red Bull. Jejich důležitost poznala i během pandemie covidu, kdy ji právě její stálí klienti podrželi. Objednávali totiž například rozvážku jídla na online meetingy pro všechny zúčastněné.

Letos se naštěstí firemní akce vrátily do předpandemických kolejí, takže již není potřeba zavážet jídlo na 60 různých adres, ale Vencourová může se svým týmem plánovat spoustu firemních snídaní, byznys obědů, ale i velkých firemních akcí. „Už rozhodně neplatí, že bychom byli malá cateringová firma. Realizujeme přes 400 akcí ročně a jsme schopni postarat se o událost, na kterou přijde až 350 lidí. Bez týmu skvělých lidí, které kolem sebe mám, by něco takového ale nešlo,“ dodává.

I díky velkým klientům a rostoucímu počtu akcí míří letos Musa Catering k obratu 20 milionů. V každém případě chce ale podnikatelka stále stavět na osobním přístupu a na tom, že stejné menu nebude nikdy servírovat dvakrát.

CC Native

Partnerem článku je Musa Catering

Jsme jeden z nejnezdravějších národů. Odborníci navrhují vyšší zdanění limonád, prospělo by lidem i rozpočtu

Spotřební daň na slazené nápoje by prý mohla přinést do státní kasy až 2,7 miliardy korun. Zároveň by ale prospěla i tělesné kondici Čechů.

Měly by výrobci slazených nápojů platit vyšší daně?

0Zobrazit komentáře

Daně jsou v Česku v poslední době velké téma. To proto, že jejich změny jsou podstatnou součástí vládního konsolidačního balíčku, který nedávno schválila sněmovna. Mění se i zdanění slazených nápojů, které se mají od nového roku přesunout do skupiny výrobků s vyšší sazbou DPH. Výzkumná organizace PAQ Research ale před časem ukázala, jak by stát mohl z limonád a dalších tekutých pochutin získat mnohem víc. A ještě tím prospět nám všem.

PAQ Research dlouhodobě platí za uskupení, které se nebojí mluvit o problémech současného Česka a ukazovat ně – ať už jde o boj s chudobou, sociální nerovnosti, nebo měnící se politické názory. A její zakladatel Daniel Prokop je i členem takzvaného NERVu, tedy národní ekonomické rady vlády. I proto nedávno spolu se svými výzkumníky navrhnul, aby se na slazené nápoje zavedla spotřební daň. Tedy taková, která se přidává k vybraným výrobkům, jako je alkohol, cigarety nebo pohonné hmoty, s cílem regulovat jejich cenu. Pro Česko by byl podle PAQ Research vhodný takzvaný polský model, který ve výši daně zohledňuje koncentraci cukru v nápoji.

„Nabyli jsme dojmu, že debata o zdanění alkoholických nápojů, obzvlášť tichého vína a úvahy o vyšší sazbě DPH pro slazené nápoje postrádaly kvalitní analytické materiály, ze kterých by mohli čerpat jak politici, tak širší veřejnost,“ říká pro CzechCrunch k tomu, proč se s kolegy do počtů pustil, analytik Jakub Komárek z PAQ Research.

Dobře nastavená spotřební daň na slazené nápoje by podle jejich výpočtů vybrala do státní kasy 2,7 miliardy korun. Jak ale autoři studie sami dodávají, primárně by se daň ze slazených nápojů měla zavést hlavně kvůli zlepšení zdravotního stavu populace.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Daňový výběr by zčásti mohl kompenzovat společenské náklady generované nadměrnou spotřebou zdraví škodlivých látek, ať už to je cukr, či alkohol. Pokud se naučíme efektivně využívat spotřební daně, aby motivovaly výrobce k produkci a spotřebitele ke konzumaci zdraví prospěšnějších produktů, budeme mít větší šanci najít finanční zdroje pro kvalitnější školství či nižší daňovou zátěž chudých regionů,“ dodává Komárek.

Ministerstvo financí, které má daňový balíček ve své gesci, na dotaz CzechCrunche odpovědělo, že i když se dodatečné zdanění slazených nápojů v rámci projednávání konsolidačního balíčku řešilo, nakonec padlo rozhodnutí jej nezavádět. Ministerstvo argumentuje tím, že by to bylo velmi složité daňové opatření. „Při rozlišování slazených a neslazených nápojů by vznikaly paradoxní situace například v nápojových automatech, kde by bylo nutné hlídat, zda uživatel nakoupí kávu bez cukru, nebo navolí kávu s cukrem. A podle toho by se musela lišit sazba DPH a tím i konečná cena pro spotřebitele.“

Podle ekonoma Tomáše Sedláčka ale složitost systému nehraje roli. Všechny daně jsou totiž složité. „Jsme jedním z nejnezdravějších národů, spotřeba jak tuků, tak cukrů by se měla radikálně omezit. Podobně na tom bylo kdysi s tukem Finsko. Teď jsou jedním z nejzdravějších národů,“ uvedl pro CzechCrunch.

fitkichen-2

Přečtěte si takéVe FitKitchen rozvezou 4 000 jídel denně a míří k obratu 100 milionůOd zatavování krabiček žehličkou k obratu 100 milionů. Ve FitKitchen připraví čtyři tisíce jídel denně

Opatření podpořil za Hospodářskou komoru její viceprezident Tomáš Prouza. Ten podle svých slov vnímá potřebu bojovat s civilizačními chorobami ve společnosti a zároveň podotýká, že návrh je z jeho pohledu dobrým vodítkem i pro producenty limonád a dalších slazených nápojů: „Oceňujeme, že návrh je jednoznačně motivační pro výrobce i spotřebitele, protože dává jasnou finanční výhodu těm, kteří sníží podíl cukru ve svých výrobcích, i těm, kteří se rozhodnou omezit rizika ve svém stravování. A zkušenosti ze zahraničí jasně dokazují, že správně nastavené zdanění slazených nápojů přináší nejen významné prostředky do státního rozpočtu, ale skutečně mění chování významné části populace.“

Podle návrhu PAQ Research by se nápoje měly danit podle množství cukru na jeden litr tekutiny. Čím víc cukru, tím vyšší daň – to je onen zmiňovaný polský model. Zdanění podle množství cukru v nápojích je i podle WHO nejefektivnějším opatřením jak snížit spotřebu cukru v populaci. Má totiž vést ke dvěma jevům zároveň. Kromě toho, že si lidé budou méně sladké pití kupovat, výrobci se také budou snažit prodávat nápoje s menším obsahem cukru.

„Víme, že citlivost spotřebitelů na cenu slazených nápojů je relativně vysoká, a tak i nižší zdražení vede k substituci za zdravější varianty nápojů. Avšak hlavní pozitivní efekt probíhá skrz motivaci výrobců snižovat koncentraci cukru ve slazených nápojích,“ říká Jakub Komárek. A dále dodává, že v Polsku od zavedení spotřební daně na slazené pití už výrobce Coca-Coly sice ne o moc, ale přeci jen snížil množství cukru v nápoji. „Zatímco Coca-Cola se v Česku skládá z 11,2 procenta z cukru, v Polsku, kde je daň zavedena, je to již méně, a sice 10,6 procenta,“ uvádí Jakub Komárek.

V průměru v zemích, které zavedly daň ze slazených nápojů, poklesla konzumace slazených nápojů o patnáct procent.

V Česku by se pode návrhu PAQ Reseach spotřební daň na slazené nápoje pohybovala v řádu vyšších jednotek korun. Například u nápoje s hustotou cukru 50 gramů na litr by byla 3,4 koruny. Opatření už funguje ve dvanácti zemích Evropy a padesáti zemích světa. V Evropě si připlatí za cukr v nápojích obyvatelé Finska, Maďarska, Francie, Belgie, Irska, Lotyšska, Portugalska, Spojeného království, Estonska, Norska a Chorvatska. Polsko zavedlo cukrovou daň předloni. „V průměru v zemích, které zavedly daň ze slazených nápojů, poklesla konzumace slazených nápojů o patnáct procent,“ dodává Komárek.

Mimo starý kontinent opatření pozitivně zafungovalo například v Mexiku, které se potýká s epidemií obezity způsobenou právě velkou oblibou slazených nápojů. Daň na ně v Mexiku zavedli v roce 2014 – a ještě tentýž rok klesla jejich spotřeba plošně o 6 procent, u sociálně slabších vrstev pak o 9 procent. Hlavně chudší Mexičani vyměnili lahve Coca-Coly za balenou vodu.

david

Přečtěte si takéŽidle za dva miliony a kávovar za milion. Patřily Davidu LynchoviSkládací stolička za dva miliony? Seděl na ní David Lynch, jeho kávovar se v aukci prodal za milion

Česká republika je na třetím místě evropských zemí, které se potýkají s nadváhou. Množství Čechů starších 15 let, kteří pijí alespoň jeden slazený nápoj denně, je sedmé nejvyšší v Evropské unii. Slazené nápoje jsou i u dětí jedním z důvodů nadváhy a obezity. Obezitolog Jan Boženský v rozhovoru pro Deník N uvádí, že se setkává ve své ambulanci s dětmi, které jsou schopné za měsíc „vypít“ dvě kila cukru. To je 24 kilo cukru za rok. Když dítě přestane limonády pít, výrazně zhubne.

„Dobře designovaná daň by v Česku měla mít efekt. A to zejména mezi skupinami s vysokou konzumací slazených nápojů, nadváhou a cenovou citlivostí, tedy mezi mladými nebo chudšími lidmi. Nelze si slibovat zázraky – pokud například dojde k dvaceti- až třicetiprocentnímu omezení konzumace cukru ve slazených nápojích, které tvoří jen část příjmu cukru, je celkový efekt na snížení příjmu cukru v nižších jednotkách procent. Takže jde jen o jedno z mnoha opatření pro zlepšení životního stylu,“ uzavírá zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.