Vyhrocená situace mezi Evropskou unií a Ruskem nabírá na intenzitě. Ruská státní společnost Gazprom tento týden omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1 už celkem asi o 60 procent. I díky tomu se cena této suroviny nyní pohybuje na více než 140 eurech za megawatthodinu. Podle ruského velvyslance při Evropské unii je navíc možné, že kvůli technickým problémům by jeho země mohla zcela zastavit transport plynu potrubím Nord Stream 1. To by znamenalo velké komplikace hlavně pro Německo, v ohrožení je i plnění zásobníků jinde v Evropě a přímé důsledky by pocítilo i Česko.

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov dnes podle agentury RIA Novosti navíc uvedl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Unie.

Takový scénář by byl katastrofou pro Německo, které je na dodávkách plynu tímto potrubím závislé, řekl velvyslanec na okraj ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská státní společnost Gazprom už dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 tento týden omezila celkem asi o 60 procent.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku dnes krátce po poledni dostala ke 145 eurům, což je zhruba 3 500 korun, za megawatthodinu. Vykazovala tak mezidenní nárůst zhruba o 20 procent. Ceny v Title Transfer Facility jsou pro evropský trh určující a v pondělí se ta za ruský plyn pohybovala jen mírně nad 80 eury.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za omezením dodávek plynu do Evropy jsou dopady sankcí, které na Rusko zavedly západní země kvůli invazi na Ukrajinu. Rusko se omezovat dodávky předem nechystalo, na vině jsou podle Peskova problémy s údržbou turbín. Toto vysvětlení ale už ve středu odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.

Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády jednotlivých unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí také do Itálie, o snížení objemu dodávaného plynu Gazprom informoval také partnery na Slovensku a v České republice.

Slovenský podnik SPP i česká elektrárenská společnost ČEZ ale na dotaz agentury Reuters uvedly, že omezení dodávek nemá na zákazníky žádné dopady. Podle odborníků, které už dříve oslovila ČTK, by zastavení dodávek plynu do Německa pocítila i Česká republika.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily. Mluvčí Kremlu ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

S přispěním ČTK.