Karlovo náměstí je coby kamenem dohodil, to ale nemění nic na tom, že parků není nikdy dost. Praha se chystá na rekonstrukci areálu Emauz. Kromě toho, že chce opravit takzvané kostky od uznávaného architekta Karla Pragera, plánuje i proměnu veřejného prostoru kolem nich. A to do podoby nového odpočinkového místa v zeleni uprostřed metropole.

Budovy v emauzském areálu tvořil Prager společně se stavbou Federálního shromáždění, které je dnes součástí Národního muzea. Vznikaly na konci šedesátých let. Od té doby se tu žádná zásadní oprava neodehrála. Takzvané kostky nejsou v dobrém stavu a chátrají. Rada hlavního města včera rozhodla o rekonstrukci, která má začít v roce 2024.

„Přestože emauzské budovy nejsou památkově chráněné, chceme k nim přistupovat maximálně citlivě,“ vylíčil náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Nutné bude vyřešit špatnou statiku budov, a to skrze sanaci nosné konstrukce. Dojde také ke kompletní výměně obvodového pláště, který nahradí replika toho původního. Vyměnit se musí technologie, jež se stará o vytápění, chlazení a vzduchotechniku, což by mělo vést ke snížení energetické náročnosti. V okolí budov má vzniknout park s vyhlídkou na město.

Prager domy stavěl jako Budovy Sdružení projektových ateliérů Projektového ústavu výstavby Prahy. To znamená, že byly od začátku zasvěceny architektuře. Stejnému účelu slouží i dnes, sídlí tu pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) a také Centrum architektury a městského plánování (CAMP), které veřejnosti představuje projekty metropole, ale nejen je. Právě CAMP se má v rámci rekonstrukce rozšířit a poskytnout větší prostor pro seznámení se s tím, co se v hlavním městě děje.

Foto: CAMP

V kostkách dnes sídlí pražský Institut plánování a rozvoje

IPR začal na otevření areálu veřejnosti pracovat už před několika lety, kdy se zrušil kovový plot kolem, který ho ohraničoval. „IPR sídlí v budovách, které jsou z pohledu architektury Prahy velmi důležité. Vznikly totiž jako architektonický hub a od té doby tu vždy působily instituce, které se věnují rozvoji města. Plánovaná rekonstrukce je vrcholem našich dlouholetých snah o zpřístupnění areálu,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč. Kromě odstranění plotu tu na trávníku přibyla lehátka, dělají se tu také prohlídky, například při příležitosti Dne architektury nebo akce Open House.

Cena rekonstrukce se odhaduje na bezmála miliardu korun, konkrétně je vyčíslená na 955 milionů. Částka je tak vysoká i kvůli náročnosti projektu. Například proto, že mnoho použitých prvků si Prager nechal vyrobit přímo na míru. „Vnímáme, že se jedná o významnou investici města, je to však jediná možnost, jak budovy zachránit pro další generaci. Pokud by město tento soubor prodalo, dá se vzhledem k absenci památkové péče předpokládat, že by případný soukromý investor přistoupil k demolici budov,“ uvádí Hlaváček.

Město se pro rekonstrukci rozhodlo v době, kdy se o architektuře z období komunistického režimu hojně hovoří. A to především v souvislosti s novou knihou Architektura 58-69, která vznikla pod vedením hudebníka a výtvarníka Vladimira 518 (se kterým jsme hovořili také v podcastu). CzechCrunch je mediálním partnerem tohoto počinu. „Věřím, že rekonstrukce celého areálu by jednoho dne mohla být vzorem pro to, jak adekvátně zacházet s poválečnou architekturou,“ uvedl Vladimir 518, který je členem gremiální rady IPR.

Prager kromě kostek a Federálního shromáždění navrhl také budovy Nové scény Národního divadla, budovu Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd na Petřinách, ale i dům ve tvaru osmibokého jehlanu na Smíchově, kde sídlí Komerční banka.

Zahrady plné ovoce a zeleniny

Projektem hlavního města ale otevírání Emauz nekončí. Rekonstrukci zahrad totiž už nyní provádí také Emauzské opatství. Konkrétně jde o zahrady na jižním svahu pod klášterem. Dřív tady benediktini pěstovali ovoce, zeleninu i vinnou révu. Po druhé světové válce zahrada zpustla. Místo sloužilo i pro nedaleké školy. Vyučovaly se zde pozemky, časem vznikly v místě tenisové kurty. Současná obnova by měla respektovat historickou podobu, to znamená, že by mohlo dojít i na ovoce a zeleninu.

Foto: CAMP

V kostkách dnes sídlí pražský Institut plánování a rozvoje

Zahrady v místě vznikly kolem roku 1347, tedy za vlády Karla IV., společně s areálem kláštera na Slovanech. Ten je dnes známější právě jako Emauzy. Rekonstrukce zahrad začala už v roce 2018 a je financovaná řádem benediktinů. Na revitalizaci je možné také přispět.

„Klášterní areál je duchovní a kulturní památka velké hodnoty. Bratři benediktini se snaží, aby návštěvníci mohli toto prostředí využívat. Areál prochází dlouhodobou rekonstrukcí, jejíž současná etapa je nejvíce zaměřená na jižní zahradu. Rekonstrukce jsou financovány z volných prostředků opatství. Každý příspěvek je tak vítán s vděčností,“ uvádí opatství na svých stránkách. Vzniknout by tu mělo mimo jiné další dětské hřiště.

Do budoucna se počítá s tím, že by se areál, kde stojí Pragerovy kostky, měl s jižními zahradami propojit a fungovat jako celek. „Velmi o to stojíme,“ řekl pro CzechCrunch mluvčí IPR Marek Vácha.