Petr Borkovec se nikdy netajil tím, že není velkým fanouškem kryptoměn. Bitcoin označuje jako neefektivní záležitost bez větší přidané hodnoty a skeptický je i k mnoha dalším projektům, které v kryptosvětě vznikají. Dlouhodobě je ale kritický také k tradičnějším finančním instrumentům, jako jsou pochybné firemní dluhopisy nebo jiné investice lákající na zázračné výnosy. A takovými se podle něj nechalo zlákat i mnoho lidí v kryptu.

V komentáři pro CzechCrunch šéf finančně-poradenské skupiny Partners píše o tom, jaký problém představují v kryptosvětě deriváty a to, že lidé si mnohdy myslí, že něco vlastní, ale vlastně tomu tak vůbec není. Celou argumentaci Petra Borkovce potvrzuje i aktuální případ projektu Celsius Network, kterému hrozí krach. Také u něj prý šlo o příliš dobrou nabídku, než aby to celé byla pravda.

***

Titulky o pádu bitcoin a spol. vidíme velmi často. Většinou je to o polemice, jak dlouho ještě? Kam to může spadnout? A přidávají se příklady z minulosti, když bitcoin spadl i o osmdesát procent, ale pak po nějaké době začal růst na úplně novou úroveň. Nicméně situace je oproti předchozím pádům diametrálně odlišná, jak co do komplexity kryptobyznysu a účastníků trhu, tak tržních podmínek a především výhledů (inflace, sazby, množství peněz). Jiné je i publikum a nástroje, které při obchodování využívají.

Zajímavé je, že kryptobyznys může zažít v jedné události to, co kapitálové trhy zažily odděleně v letech 2001–2002 i v letech 2007–2008. V prvním případě to byl efekt všech těch obchodních robotů a automatických příkazů. A v druhém případě to bylo zjištění, že všechny ty deriváty první i x-té úrovně jsou kryté velmi nekvalitním odpadem bez hodnoty.

S velkým zájmem tedy budu sledovat dopad právě na všechny ty kryptoderiváty (odvozeniny), a to zejména celý svět decentralizovaných financí (DeFi). Všechny ty služby a skvělé nabídky na levný úvěr a „garantované“ spoření s vysokým výnosem, pojištění v kryptu a tak dále.

Právě tato oblast zvaná DeFi je totiž věc, která při předchozích pádech krypta v podstatě neexistovala. A ve chvíli, kdy podkladové aktivum padá takto brutálně, tak se vše, co je na něm postavené, začne sypat jako domeček z karet. To samozřejmě ještě více pomůže pádu podkladového aktiva.

Deriváty na nejistých základech

Kryptosvět byl kdysi velmi jednoduchý, dnes je to extrémně komplikovaná a propojená záležitost a derivátů vzniklo obrovské množství, a to na velmi nejistých základech. A když se vám začne drolit podkladové aktivum, zmizí hodnota zástav a likvidita, do toho přijdou výběry, tak to prostě přestane fungovat.

Vytváří se tím spirála, která zvýší nedůvěru a zrychlí pád. To pošle dolů i platformní služby, jako jsou burzy, směnárny a podobně, nakrmené a nastavené na úplně jiné úrovně tržeb a byznysu. A spirála dále zrychluje.

Podívejme se na jeden příklad za všechny. Společnost Celsius Network poskytovala dvě základní služby – zajišťovala půjčky kryté kolaterálem a vyplácela úroky za kryptoměny, které jste drželi na jejích účtech jako depozita. Přesně takové služby známe z DeFi projektů, jež akcentují decentralizaci a umožňují provést všechny tyto služby bez třetích stran, ve které musíte mít důvěru.

Toto ovšem není vždy výhoda. Riziko smart kontraktů se v minulosti materializovalo již mnohokrát, transakční náklady jsou v decentralizovaných systémech přirozeně vyšší a uživatelská přívětivost je špatná.

Centralizované projekty, jako je Celsius Network, rády vysvětlují systém svého fungování na bankách. Do banky vložíte své peníze, banka vaše peníze půjčí například v podobě hypotečního úvěru, za který dlužník platí úrok. Část úroku dostanete vy a část si nechá banka. Zní to velice jednoduše a hlavně důvěryhodně. Není zde riziko smart kontraktů a uživatelská přívětivost je zde mnohem lepší.

Rozdíl je v tom, že banka musí prokazatelně mít dostatek kapitálu a velmi funkční risk management. Je regulována a hlídána. Jaká je realita v případě DeFi služeb na příkladu projektu Celsius, jehož budoucnost je nadále nejasná a ve hře zůstává i vyhlášení bankrotu? Než se pustíme do rozkrývání celé kauzy, pojďme se podívat, jak celá služba fungovala.

Případ zvaný Celsius

Celsius Network ve svých začátcích nabízel vysoké úroky na vkladech a naopak nízké úroky na poskytovaných půjčkách. Takto výhodných úroků jste byli schopni dosáhnout pouze v případě, kdy jste drželi dostatečně velké množství tokenu Celsius (CEL), který se do oběhu dostal v roce 2018 při ICO. Pod touto zkratkou se ukrývá počáteční úpis mincí, který má za cíl navýšení kapitálu podobně jako tradiční úpis akcií formou IPO, jen investoři namísto cenných papírů získají digitální token.

Celsius tehdy tímto způsobem vybral 50 milionů dolarů. Velká část úroků na platformě vám byla vyplácena právě v tomto tokenu. Smysluplnost této přímočaré snahy o zvyšování ceny CEL nechme stranou. Každopádně aby Celsius byl schopen vyplácet takto vysoké úroky, potřeboval vaše krypto půjčit za vyšší úrok, než vyplácel vám, nebo dostatečně zvyšovat cenu svého tokenu.

Půjčování vašich vkladů přitom nebyla jediná možnost, jak s nimi naložit. Celsius tyto kryptoměny využíval také jako depozit ve smart kontraktech v DeFi pro staking a mining. Dokud uživatelé dostávali své úroky, nikdo se příliš nezajímal o to, jak s jejich kryptem Celsius nakládá.

Ve své největší slávě držel Celsius 30 miliard dolarů v kryptoměnách a měl 1,7 milionu uživatelů. Občasný přešlap, jako je ztráta 70 milionů dolarů, nechává všechny chladné a silná vyjádření zakladatelů, že Celsius jednoho dne nahradí banky, vzbuzuje pocit neopakovatelné příležitosti, které chce být každý součástí.

Celsius postupně dosahuje takové velikosti, že si vyslouží pozornost regulátora. Toto je fráze, která každého fanouška kryptoměn nadzvedává ze židle: „Regulátor je ztělesnění všeho zla a zabiják pokroku.“ Otázka, jak Celsius s vloženými kryptoměnami nakládá, zůstává stále nezodpovězená. A zde je největší nebezpečí. Černá skříňka neboli black box, který slibuje zázračné výnosy – na finančních trzích známá věc, která končí vždy stejně.

Je jedno, jestli se jedná o investiční fond, investičního guru nebo kryptoměnový projekt. Příslib takto vysokého zhodnocení je v lepším případě spojen s vysokým rizikem, v horším případě jde o krádež hned od začátku.

Kde končí prostředky uložené na Celsius Network, se začalo ukazovat až u dalších „drobných“ přešlapů jako Fireblocks. Mezi další přešlapy se řadí projekt Terra a stablecoin UST. Celsius nenabízel depozit v tomto stablecoinu, využíval jiný stablecoin USDC, který vytváří peg (stanovená cena směnného kurzu mezi dvěma aktivy – pozn. red.) úplně jiným mechanismem, tedy s jiným rizikem.

Celsius nabízel pětiprocentní výnosy na USDC, pravděpodobně je směnil za UST, kde realizoval zisk 15 procent (samozřejmě s mnohem vyšším rizikem) a vám vyplatil pět procent. Všichni jsou spokojeni, dokud se UST peg nezbortil a prostředky byly nenávratně ztraceny i s celým projektem Luna.

Problematika stablecoinů je velice složitá, ale chtěl bych zdůraznit, že i zde je značné riziko. Pointa tohoto příběhu spočívá v tom, že si myslíte, že vlastníte určitou kryptoměnu, kterou jste vložili na platformu, jako je Celsius, ale ve skutečnosti vůbec nevíte, co vlastníte.

Dotkli jsme se i regulátora. V dávné minulosti si tradiční trhy prošly podobným vývojem. Většinou ne tak divokým, ale některé podobnosti najít lze. Dlouhou cestou jsme se dopracovali k funkční regulaci, která minimalizuje takovéto excesy. Banka nemůže použít vaše prostředky, na co se jí zlíbí – jako to dělal Celsius. A jedině efektivní, ale citlivá regulace může posunout krypto dále.

Tentokrát to bude pro víru věřících v krypto (protože na ničem jiném to zatím moc nestojí) opravdu velká výzva. Osobně jsem přesvědčen, že to krypto přežije v podobě nějakých doutnajících uhlíků. Do velké míry se očistí, zrychlí se regulace a transformuje se do něčeho nového. Věřím, že konečně i užitečnějšího, než je energeticky nesmyslně náročné kasino.