Socioekonomické žebříčky porovnávající jednotlivé státy Evropské unie většinou nepřinášejí dobrý obraz naší země. Víme díky nim například to, že více než my vypijí větší množství alkoholu už jen v Litvě, že je kvalita našich potravin o poznání horší než u našich západních sousedů, nebo že se hned ve 23 zemích Evropy žije tamním obyvatelům lépe než nám.

Najdou se však i takové žebříčky, ze kterých vycházíme velice pozitivně a patří mezi ně i naše angažovanost v třídění odpadu. Podle nejnovějších údajů shromážděných tuzemským portálem datové žurnalistiky Evropa v datech jsme v třídění plastových obalů čtvrtou nejaktivnější zemí v Evropě. Řečí čísel to znamená, že vytřídíme 59,2 % všech plastových obalů. A je to dobře, protože pro Evropu začínají plasty představovat velký problém.

Evropané za sebou za jediný rok zanechají přibližně 26 milionů tun použitého plastu. Z toho 58 % tvoří plastové obaly, ze kterých se správně recykluje méně než polovina (42,5 %). Jednoduchým výpočtem tak zjistíme, že za rok se přibližně 8,6 milionu tun plastových obalů nezlikviduje tak, jak by mělo, dostává se na otevřené skládky a do životního prostředí.

I to je důvodem, proč se letos v březnu státy OSN rozhodly přistoupit k opatření, díky kterému chtějí do roku 2030 radikálně snížit spotřebu jednorázových plastů, mezi které patří příbory a nádobí z plastu, plastová brčka, míchátka, boxy na jídlo nebo plastové vatové tyčinky.

Foto: AVE

Kontejnery na tříděný odpad

Evropská unie a další státy původně chtěly uspíšit opatření, aby byla platná již od roku 2025, tuto snahu však zmařily Spojené státy, které jsou jedním z největších producentů tohoto typu plastového materiálu na světě.

„V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje roční spotřeba plastů v USA okolo 100 kilogramů. V Evropě se pohybuje okolo 52 kilogramů, zatímco třeba asijské země produkují zhruba 20 kilogramů na osobu za rok,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

S asijskými zeměmi se mohou srovnávat i Češi, kteří ročně spotřebují přibližně 22,5 kilogramu plastových obalů na osobu. V porovnání s evropských průměrem 32 kilogramů na osobu jsme tedy ve spotřebě plastových obalů poměrně umírnění. Daří se nám i v jeho sběru a třídění, kdy ročně roztřídíme přibližně 60 % všech plastů, což nás v celoevropském žebříčku řadí na čtvrté místo.

Vůbec nejzodpovědnější jsou v tomto ohledu obyvatelé Litvy, kde v k tomu určených kontejnerech ročně skončí až 74,4 % plastů. Na druhém místě je Kypr a na třetím Slovinsko.

Projekt Evropa v datech dále uvádí, že minimálně třetina Evropanů se snaží používání jednorázových plastů vyhýbat. Důvodem je jednak strach o dopad plastů na jejich zdraví, který má hned 74 % obyvatel Evropy a 73 % Čechů, ale i zájem o životní prostředí. Že má plast škodlivý vliv na životní prostředí, si uvědomuje 87 % Evropanů a 84 % Čechů.

Jednorázové plasty ostatně nebudou v Evropských zemích k mání od roku 2021, alespoň tak zní současné plány. Díky tomu se jen v Česku eliminuje přítomnost více než desítek tun jednorázových plastů.

Reaguje Coca-Cola i McDonald‘s

Pro společnosti, které tento druh plastového materiálu využívají, to však znamená nutnost připravit se na tyto změny. Mezi ně patří i řetězec rychlého občerstvení McDonald’s.

„V různých fázích rozpracování a testování máme plán náhrady plastových obalů za alternativní. Příkladem mohou být dřevěná míchátka, která v České republice máme už více než 20 let. Stejně tak papírové tašky na objednávku s sebou nebo držáky na nápoje z recyklovaného papíru,“ uvádí Zuzana Svobodová, ředitelka PR a komunikace McDonald’s v České republice.

Velké emoce stále budí také používání plastových lahví. Na letišti v San Francisku například nedávno zcela zakázali prodej vody v plastových lahvích a Coca-Cola se zavázala, že do roku 2025 bude vyrábět 35 % svých PET lahví pouze z recyklovaného plastu, nebo materiálu pocházejících z obnovitelných zdrojů. Navíc přislíbila, že pomůže se sběrem odpadu v rozsahu odpovídajícím 75 % obalů, které plní svými nápoji. V současné době od plastového odpadu čistí například Středozemní moře.

Foto: Coca-Cola/CzechCrunch

Nová lahev Coca-Coly, která je zčásti tvořena plasty ze Středozemního moře

Pomoci s recyklací PET lahví by měl i zpětný odběr lahví. Evropské státy mají do deseti let zajistit, aby byly schopny vybírat 90 % všech plastových lahví, které jsou v jejich zemích distribuovány. Řešením této problematiky je například zálohový systém, který u nás funguje pouze pro skleněné lahve. Zálohování plastových lahví dnes funguje například v Německu, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Nizozemsku nebo Švédsku. A v Římě například testují způsob získávání jízdenek na MHD odevzdáním plastových lahví.