Češi vyrábí radary pro celý svět, za rok vyrostli z 18 na 100 milionů. Další cíl? Zaoceánské zábavní lodě
Společnost Meteopress dodává radary do Karibiku, Austrálie či na Střední východ. Nyní přišla s lovcem bouřek, dostat se chce i na ropné plošiny.
Naproti trojské jaderné fakultě ČVUT vykukuje ze zahrady jedné z vil cosi jako bílý kubistický sarkofág a pár vlajek. Při bližším pohledu se ukáže, že realita je samozřejmě prostší než umělecké představy – jde o kryt radaru od společnosti Meteopress, která se do pražských Holešoviček nedávno přestěhovala. „Můžeme si tady i něco bastlit,“ směje se majitel firmy Michal Najman. Stojí přitom u dalšího radaru, tentokrát ale namontovaného na korbě pick-upu Ford Ranger.
Meteopress je z těch podniků, které klamou tělem – se svým původním posláním, tedy poskytováním předpovědí počasí v médiích, toho už nemá moc společného (respektive se tomu věnuje už oddělená firma jen na Slovensku), navíc si tak nějak symbolicky operuje pod radarem veřejné pozornosti, bez investorů, ale o to úspěšněji. Do celého světa totiž dodává meteorologické radary menší i střední velikosti.
Čtyřiačtyřicetiletý Michal Najman, dnes už jediný vlastník Meteopressu, společnost poté, co ji odkoupil od původních majitelů, zcela přetvořil. A jak říká, jeho plány začínají nést ovoce: „Pořád platí to, co říkám už nějakou dobu a co mě sice těší jako byznysmena, ale ne jako člověka: hraje nám do karet změna klimatu.“
Jestliže v roce 2023 prodal Meteopress výrobky a služby za necelých 20 milionů korun, loni to bylo už bezmála 100 milionů a zisková marže se přiblížila 20 procentům. To je pětinásobný růst, který ale mohl podle Najmana být ještě mnohem větší: „Část větších zakázek se nám přesunula na později, letos bych opravdu rád dosáhl ke 300 milionům.“
Radary si v Meteopressu sami vyvíjejí a vyrábí. Mimo jiné i z běžně dostupných součástek, takže jsou pak cenově dostupnější. Startují na 200 tisících dolarů (zhruba čtyři miliony korun) a mohou jít až nad milion dolarů. Zákazníci se zatím rekrutují především z řad meteorologických a námořních služeb – první už stojí v Austrálii, ve Francii, ve Rwandě, v Ázerbájdžánu či v Karibiku.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsA Najman, kterému původně nikdo moc nevěřil, že se v oboru dá uspět, naznačuje, že už vidí další byznysové horizonty: zaoceánské zábavní lodě a těžaře. „Těžební plošiny ocení, když budou vědět dřív a přesněji, kdy a jaká bouřka se k nim blíží,“ říká s tím, že hyperlokální varování a projekce jsou kvůli výkyvům počasí trend. „Když máte i jen pár minut navíc na evakuaci nebo přípravu, může to být nakonec zásadní rozdíl,“ dodává.
To platí i pro zaoceánské obří lodě, které hostí na svých palubách tisíce návštěvníků. Jejich provozovatelé před časem zjistili, že lepší než zastavovat v klasických přístavech, kde pak lidé utrácejí peníze v cizích obchodech či restauracích, je vysadit je na svých privátních ostrovech – a útraty pak zůstanou v pokladnách téže společnosti, které patří i plavidlo, jež tam turisty dovezlo.
„A zase – jim se hodí mít svoje radary, které dokáží přesně a detailně snímat, co se děje na nebi kolem nich v rádiusu několika desítek kilometrů,“ vysvětluje Michal Najman, kde se pro něj rýsují nové příležitosti, které navnímal při návštěvách oborových konferencí. Ostatně sledovat jej na LinkedInu znamená sledovat, jak je neustále na cestách – buď na instalacích, nebo právě na veletrzích.
Paradoxně nejvíc jej to ale nyní táhne na rodné Ústecko, protože tam má Meteopress svou výrobní základnu. Dosud společnost sestavovala své radary v pronajatém areálu, teď ovšem kupuje bývalou pilu v jeho rodných Chabařovicích, kterou postupně přebuduje na vlastní montovnu a sklad. „Kdysi tam pracovala i moje babička, takže se ten rodinný příběh tak nějak uzavírá,“ říká.
Úspěch Meteopressu spočívá v tom, že jeho radary jsou výrazně levnější než ty od zavedené nadnárodní konkurence. Obor dlouho přešlapoval na místě a neinovoval tolik, kolik by bylo potřeba. Právě v tom Najman a spol. ucítili šanci. Umí vyrábět radary s průměrem paraboly několik metrů, ale nově i relativně malá zařízení, která se upevní na korbu auta a mohou fungovat jako lovci bouřek. Obecně mobilita a lehkost jsou něco, na čem český podnik dost staví.
To, jak přesně jejich produkty fungují, Najman popsal už loni v rozhovoru pro CzechCrunch: „Klasické radary, které navíc mívají i rozsáhlé stavební a konstrukční zázemí, jsou postavené na principu magnetronu. Je to elektronické mechanické zařízení, které vysílá impulsy a které se musí vždy po pár letech kvůli opotřebení vyměnit. My jsme ale vzali parabolu z antény, obyčejný rádiový signál v požadované vlnové délce jsme zdigitalizovali a s pomocí zesilovače u něj máme dosah ve stovkách kilometrů.“ Hodně také spoléhají na práci s umělou inteligencí a chytré řízení radarů na dálku.
