Minulý rok v červenci se do daleké Guatemaly vydala česko-slovenská archeologická výprava v doprovodu archeoložky a expertky na umělou inteligenci Sary Polak, aby hledala významné sídlo mayské civilizace. Díky využití moderních technologií se ho podařilo nalézt – a jeho historie sahá téměř tři tisíce let do minulosti. Expedice jej pojmenovala Yax Balam, což v překladu znamená První Jaguár.

Nepropustná džungle v guatemalské provincii Petén ukrývá mnohá tajemství. Jedno se nyní podařilo odkrýt díky Expedici Neuron vedené českým průzkumníkem a odborníkem na 3D vizualizace mayských center Ladislavem Šilhánem a profesorem Milanem Kováčem z Univerzity Komenského v Bratislavě. Identifikovala dosud neznámé mayské osídlení, respektive několik městských center.

Navíc jde pravděpodobně o nejstarší městské centrum v regionu a současně o největší dosud neobjevené sídlo v oblasti severovýchodního Peténu. Jeho nalezení vědcům umožní odkrýt fáze mayských dějin, ve kterých dosud byly velké mezery. Vykopávky v Guatemale totiž přinesly paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty, které mají nesmírně velkou vědeckou hodnotu.

Vědci město nazvali Yax Balam, což lze přeložit jako První jaguár. „Město patří podle nálezových okolností k prvním mayským městským státům, proto je tam Yax – první. Slovo označuje počátek, který svědčí o tom, že jde o jedno z nejstarších mayských měst. A pokud jde o jaguára – centrum tohoto města bylo během naší přítomnosti střeženo živým jaguárem, bylo pro nás obtížné se na místě pohybovat a udržet bezpečnou vzdálenost,“ objasňuje původ názvu Milan Kováč.

Jaguár v mayské kultuře navíc symbolizoval moc, byl spojován s podsvětím a hrál důležitou roli v mayské mytologii – mnozí bohové měli právě podobu tohoto majestátního zvířete. První práce v terénu odkryly, že město prosperovalo především ve středním a pozdním předklasickém období, tedy v letech 850 př. n. l. až 150 n. l. a přibližně tisíc let bylo centrem regionu.

„Terénním výzkumem jsme zdokumentovali až sedm velkých architektonických čtvrtí města Yax Balam. Postupem let docházelo k jeho úpadku i opětovnému rozvoji, od samotného počátku mayských dějin, vzniku království a prvních městských států až po takzvaný mayský kolaps, který způsobil zánik civilizace,“ vysvětluje Milan Kováč.

Významný objev se podařil mimo jiné i díky tomu, že členové expedice využívali už před tím, než se vydali do guatemalské džungle, nejmodernější technologie včetně vyhodnocování pomocí umělé inteligence. Šlo tak o první archeologickou výpravu v mayské oblasti, jež tak učinila. Do svého týmu také přizvali archeoložku a výzkumnici Saru Polak, která zkoumá historii v souvislosti s technologiemi AI.

Expedice propojila umělou inteligenci a neuronové sítě pro ověření dat získaných z leteckého snímkování LiDAR – to pomocí laseru dokáže vykreslit charakter povrchu. Sítem neuronových sítí pak projdou jen ty objekty, které jsou předem určeny jako předměty zájmu. Algoritmus je nastaven tak, aby upozornil například na objekty připomínající rozvaliny prastaré stavby, díky čemuž je jejich hledání v terénu snazší. Vědci se totiž nemusí džunglí prosekávat mačetou, jako tomu bylo dříve.

„Technologie nám sice předem umožnily identifikovat město a vydat se na přesně zacílené místo v guatemalské džungli, v lokalitě se ale doteď žádný průzkum neprováděl. Nebylo tak jasné, zda různé shluky budov hluboko v džungli reálně tvoří jednu kompaktní aglomeraci, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaká je chronologie a historický význam místa,“ upřesňuje Ladislav Šilhán.

Expedice začala v červenci roku 2023 a zabrala sedm týdnů. Během jejího trvání se podařilo digitálně zdokumentovat hlavní centra objeveného města, které nyní vědci postupně překlápějí do 3D modelů. Některé části budou dále zkoumat nebo je představí veřejnosti pomocí realistické 3D animace, aby přiblížili život jedné z nejstarších civilizací na světě. Nadto probíhá také vědecké vyhodnocování objevů a zpracování archeologických nálezů, jehož cílem je přiblížit, jak Mayové v oblasti žili.

„Jsme rádi, že se sázka na moderní technologie vyplatila a že se potvrdilo, že mají své místo i v tak tradičním oboru, jakým jsou terénní výkopové práce. Nalezené památky slibují další pohled na mayskou historii, česko-slovenská výzkumná stopa tak může zanechat mezinárodní odkaz,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Nadace Neuron, která expedici podpořila v rámci grantového programu částkou jeden milion korun.

Česko-slovenský tým průzkumníků, archeologů, historiků a inženýrů oblast Petén navštěvuje už od roku 2008 – právě zde se totiž nacházelo nejvíce mayských měst, z nich mnohá ještě nebyla objevena. Šilhán jako vedoucí průzkumných operací v rámci regionálního archeologického projektu Uaxactun prošel v džungli stovky kilometrů, o mayských ruinách tak má velký přehled