První filmové promítání v našich zemích proběhlo v roce 1896, asi půl roku po světové premiéře. Zajímavá nová technologie měla poměrně dlouho status pouhé pouťové zábavy, časem ale rostlo jak její umělecké ocenění a popularita, tak produkční kvality tvorby. V roce 1921 v Praze vznikly stálé filmové produkce. O několik let později se pak na pohyblivých obrázcích objevilo i české letadlo společnosti Aero – a letos se slaví 95 let od tohoto prvenství. Naposledy stroje značky Aero pomáhaly i při vzniku Top Gunu: Maverick.

Historie kinematografie a létání je ale ještě zajímavější, obě technologie se totiž vyvíjely paralelně a otevíraly nové kapitoly v možnostech pohybu a jeho zaznamenávání. Zatímco ve Francii počátkem 20. století si Georges Méliès získával srdce diváků filmy jako Cesta na měsíc nebo Cesta do nemožna, ve Spojených státech se od země na pár stovek metrů odlepilo první letadlo těžší než vzduch od bratří Wrightových.

Méliès i Wrightové, dnes považovaní za průkopníky daných oblastí, ve své době ale v horizontu několika let prakticky ztratili relevanci. Jednoho překonaly sofistikovanější a později celovečerní filmy rychle rostoucích studií, druhé stroje s výkonnými motory a doletem v řádu desítek kilometrů. Když v roce 1919 vznikl první český výrobce letadel Aero, aviatika už byla zavedeným průmyslem, stejně tak kinematografie.

Přímé propojení obou disciplín u nás proběhlo v roce 1927, kdy se ve snímku Slavia L-Brox, známém také pod názvem Románek letcův, objevil dvouplošník Aero A-11. Jelikož šlo o propagační film československého letectví vyprodukovaný díky Masarykově letecké lize, jeho úvodní část ukazovala výcvik pilotů v organizaci a shrnovala dosavadní dějiny létání. Hlavní příběh představil mladého pilota, snažícího se vyhrát závody kolem Karlštejna. Románek tak ukázal na svou dobu zajímavé akční scény ve vzduchu.

Foto: Aero

Český letoun Aero L-39 Albatros

O deset let později ve filmu sehrál důležitou roli nový průzkumný a bombardovací dvouplošník Aero A-100. Objevil se ve špionážním dramatu Vzdušné torpédo 48 Miroslava Cikána, jednoho z nejznámějších českých režisérů. Byť z dnešního pohledu nejde o zvlášť hodnotné dílo, akční závěr s leteckými scénami se snažil odkazovat na slavné Pekelné anděly Howarda Hughese.

Další stroje konstruktéra, který se v 50. letech přestěhoval do Vodochod, se objevovaly v českých i zahraničních filmech. Nejvýznamnějším příkladem je osmnáctá bondovka Zítřek nikdy neumírá z roku 1997, v jejímž úvodu proběhne honička mezi zloduchem a britským agentem v českém letounu Aero L-39 Albatros. Natáčení v Pyrenejích se přímo účastnil i tuzemský letec Ladislav Šnýdr, který u kniplu zaskočil za Pierce Brosnana. Ten prý při vzniku dané sekvence v horách osobně vůbec nebyl.

Teď, když slaví 95. výročí od prvního zjevení se na plátně, ale mají letadla Aera Vodochody za sebou ještě větší úkol. Top Gun: Maverick, který v kinech nejspíš překoná miliardu dolarů, jeho stroje L-39 Albatros využil při přípravách i napříč natáčením. Daný model vznikl primárně jako cvičný letoun se snadnou ovladatelností a vysokou spolehlivostí. Představitelé hrdinů nového filmu proto v L-39 cvičili předtím, než usedli do stíhaček F-18 Super Hornet při samotném natáčení.

Ani pak ale stroje Aero nezůstaly v hangáru. Jelikož filmaři chtěli pokud možno všechny letecké scény natočit ve skutečnosti a ne je pouze simulovat pomocí počítače, museli v zásadě přijít s novým způsobem, jak ve vzduchu při velice vysokých rychlostech natáčet. Zde do rovnice opět přilétly Albatrosy, které na přídi měly speciální držák na kameru stabilizovanou gyroskopem. Letouny pojmenované CineJet mohou dosáhnout rychlosti až 650 km/h, přetížení 3 G a současně ve vysoké kvalitě natáčet široký rozsah úhlů. Právě ony zachytily téměř všechny letecké záběry v Maverickovi.

Film, který si vedle masivního výdělku vysloužil také mnoho nadšených recenzí, díky tomu návštěvníkům kin skutečně představil létání, jak ho ještě neviděli. A byly u toho české stroje. Vzhledem k ohromujícím obrazům, které se pomocí speciálních efektů stále jen těžko napodobují, jistě zdaleka ne naposledy.