Jedna miliardtina metru, tak velké jsou částice označované jako nano. Jedná se o mikrokosmos žijící vlastním životem, ve kterém platí zcela jiné principy než v našem makroskopickém světě. Díky unikátním vlastnostem se nanomateriály jeví jako materiál zítřka, který by mohl výrazně pomáhat například v medicíně. A tak to vnímá i Marcela Munzarová.

Ta je jednou z nejvýznamnějších žen světového nanobyznysu, narozdíl od svých kolegyň z oboru ale nebádá ani nevyvíjí na některé z univerzit. V roli výkonné ředitelky totiž působí přímo ve výrobě české společnosti Nano Medical, která se nachází pod ještědským svahem a z nanomateriálu vyrábí kupříkladu roušky.

„Ve výzkumu a vývoji na univerzitách, případně ústavech akademie věd, je žen poměrně hodně, odhaduji 40 až 50 procent. V průmyslových firmách, kde se skutečně jedná o výrobu materiálů nebo výrobků, jsem ale opravdu jedna z mála jak v Česku, tak ve světě,“ říká Munzarová.

V Liberci Marcela Munzarová vystudovala místní Technickou univerzitu, jejíž Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace patří mezi špičky v oboru. V době, kdy tu dnes jednapadesátiletá dáma studovala, však byly nanomateriály zcela novým fenoménem, který byl zkoumán pouze ve vybraných světových laboratořích a cestu na akademickou půdu si teprve hledal.

Vystudovaná textilní technoložka se tak s tímto materiálem budoucnosti začala seznamovat až v průběhu své profesní dráhy. Během ní pracovala pro řadu českých i zahraničních společností, pro které vyvíjela speciální textilie. I přesto byla svědkem obrovského progresu, který se na poli nanomateriálů za poslední roky uskutečnil.

„Došlo k rozvoji instrumentální techniky, která nám umožňuje nanovlákenné struktury studovat a hodnotit. Významně se rozšířila nabídka technologií produkujících nanovlákna jak v laboratorním, tak průmyslovém rozsahu Výzkumné týmy se díky tomu mohou zabývat aplikacemi nanovlákenných struktur do různých materiálových kombinací. Na těchto materiálech jsou pak postaveny produktové inovace a nové produkty v různých průmyslových oborech,“ říká česká Nano Lady.

Roušky místo náplastí

Zatímco v oblastech, jako je filtrace a separace vzduchu či kapalin, jsou již nanomateriály zabydleny, do segmentu zdravotnictví teprve pronikají. A to i díky lidem, jako je Marcela Munzarová.

Materiál, ze kterého dnes Nano Medical šije roušky a jednorázové filtry vkládané do klasických roušek, je výsledkem jejího několikaletého vývoje, během kterého modifikovala již existující materiály. Výsledkem se stal materiál nazvaný AntiMicrobe Web R. Ten ovšem původně nebyl vůbec určený pro výrobu nanoroušek.

Původně z něj měly být vyráběny kryty ran a náplasti s výrazně lepší podporou hojení oproti klasickému materiálu. S příchodem koronaviru se tyto plány změnily a Nano Medical dalo přednost produkci ústenek a filtrů do nich. Aktuálně disponuje kapacitou pro výrobu přibližně 5 milionů kusů roušek měsíčně, ovšem skutečný prodej se pohybuje ve výši 50 % z této kapacity.

Proto se Nano Medical zaměřuje i na výrobu jiných materiálů a časem by se měla rozběhnout také výroba nanovlákenných náplastí budoucnosti. „Zaměření na výrobu náplastí stále trvá. Orientace Nano Medical na materiály pro zdravotnictví a zdravotnické prostředky je stále prioritní,“ potvrzuje Munzarová.

„Nanovlákenné náplasti jsou velmi nový produkt, registrace na SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) proběhla v červenci 2020. První výrobní série byla vyrobena v červenci a prodána na exportním trhu. Uvedení výrobků na český a evropský trh se připravuje,“ nastiňuje plány s náplastmi z nanomateriálu šéfka Nano Medical.

Oproti tomu jsou nanoroušky podle Marcely Munzarové výhradně českým fenoménem, proto jich společnost nejvíce prodá u nás. Materiál pro jejich výrobu je mimo Slovensko exportován i do některých dalších evropských států, jako je Itálie či Německo, a v současné době by měly finišovat dohody s kanadským kontaktem.

Díky všem svým aktivitám by podle Marcely Munzarové měla společnost, jež zaměstnává zhruba třicet pracovníků, letos dosáhnout obratu 50 milionů korun s tím, že během příštího roku by se toto číslo mělo zvýšit na 70 až 80 milionů. O výrobu roušek by se přitom v roce 2021 neměla opírat tolik jako nyní.

„Vidíme, že Češi odmítají nosit roušky i v době, kdy bychom to měli brát s ohledem na situaci jako samozřejmost. Po ukončení covidu a povinnosti nosit roušky předpokládáme významný pokles zájmu o roušky obecně, o nanoroušky samozřejmě také,“ očekává Munzarová. Jedním dechem však dodává, že pokud bude potřeba, chce být Nano Medical na případnou výrobu materiálu připraveno.

Zároveň také nabádá, aby byli spotřebitelé při nákupech roušek a materiálů, které se pyšní označením „nano“, náležitě obezřetní. Důležité je především zaměřit se na informace o výrobci a zda je rouška registrována jako zdravotnický prostředek. To spotřebiteli zaručuje, že jej rouška nejen chrání, ale zároveň je pro něj i bezpečná.

Budoucnost jménem nano

Díky nanorouškám se o nanotextiliích a nanomateriálu obecně dozvěděla celá řada lidí, pro které byl až doposud velkou neznámou. Ze své anonymity by měl nanomateriál v budoucnu vystupovat stále častěji s tím, jak se bude etablovat v širším spektru oborů. Podle Munzarové se nanotextilie časem stanou součástí běžně využívaných výrobků a zařízení.

„V průběhu dne využijeme mnoho typů filtrů, počínaje kabinovým filtrem v autě, filtrem ve vzduchotechnickém systému a konče kosmetickými produkty na čištění a regeneraci pleti po náročném dni,“ vysvětluje mezinárodně uznávaná odbornice a dodává, že časem se mohou prosadit i v sektoru potravinářských obalů či při pěstování hospodářských plodin.

Jejich použití by mohlo sehrát významnou roli i ve snaze o ochranu životního prostředí, jelikož mohou být využívány pro čištění vzduchu a vody, a velký potenciál se ukrývá i v jejich implementaci do technologií pro skladování energie.

A kdo ví, třeba to bude právě některá ze současných studentek nanotechnologických oborů, které se podaří v některé z těchto oblastí uskutečnit průlomový objev. Proto Marcela Munzarová všem ženám, které jsou odhodlány ve vědním a průmyslovém oboru něco dokázat, vzkazuje následující.

„Věda i průmysl jsou stále světem mužů, ale situace se pozvolna mění. Mou radou je hlavně v nižším věku po ukončení vzdělání vyzkoušet více pracovních pozic, sbírat zkušenosti, rozvíjet své silné stránky i mimo zaměstnání. Přemýšlet o své pracovní kariéře a cíleně ji budovat. Důležité je, aby práce bavila. Pak už stačí dělat to, co vás baví, a to nejlépe, jak to je za daných okolností možné,“ uzavírá Munzarová.