Česká pošta měla minulý rok rušno. Ve snaze šetřit zavřela tři sta poboček a zrušila přes dva a půl tisíce plných pracovních úvazků. Zeštíhlováním podle ředitele Miroslava Štěpána loni snížila ztráty skoro o miliardu korun. Pokračují také přípravy na oddělení Balíkovny jako samostatné firmy, ke kterému má dojít začátkem roku 2025. Podnik letos ještě pod Českou poštou otevře na patnáct set výdejních boxů a začíná nabízet i sdílené domovní a soukromé boxy pro doručení balíků až ke dveřím. Tento týden také pošta vypíše nový tendr na sídlo v centru Prahy.

Česká pošta byla loni podle Štěpána ve ztrátě 756 milionů korun. Rok předtím ale tratila ještě více, konkrétně 1,75 miliardy. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o necelé procento na lehce přes 19 miliard korun. A provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,1 miliardy korun.

Letos navíc podnik počítá s dalším poklesem ztrát až na 130 milionů korun. Nejpozději od roku 2026 by měl být podle Štěpána ziskový, a to už bez Balíkovny. V budoucnu chce například umožnit také odesílat a přijímat platby na účet klientům všech českých bank. Aktuálně takovou službu nabízí jen pro zákazníky ČSOB, se kterou má podle Štěpána smlouvu do konce roku 2027.

„Výsledků dosahujeme díky stabilizačním opatřením. Jsem také rád, že máme shodu s vládou a obecně má debata kolem České pošty lepší atmosféru než před rokem,“ řekl muž, který poštu vede od začátku minulého roku. Pošta loni v rámci úspor zavřela tři stovky poboček, propustila na třináct set zaměstnanců a celkem zrušila nebo zkrátila 2 530 plných pracovních úvazků.

Na začátku roku 2025 totiž přijdou velké změny. Z České pošty mají vzniknout dvě oddělené entity: státní podnik Česká pošta pro veřejnoprávní služby, jako je například doručování důchodů, od kterého se oddělí Balíkovna pro komerční přepravu balíků přímo k zákazníkům nebo do výdejních boxů. Ta by měla podle Štěpána mít podobu akciové společnosti. Transformace, kterou loni schválila vláda, podle něj běží podle plánu a hotovo by mělo být do dvanácti měsíců.

Důvodem plánované změny je podle Štěpána mimo jiné fakt, že finance, které Česká pošta dostává od státu na svůj provoz (až 1,5 miliardy korun ročně), nepokryjí její náklady. Trh s doručováním balíků je v Česku navíc poměrně konkurenční. I proto má podle Štěpána smysl uvažovat o vstupu strategického partnera do Balíkovny. Projekt totiž potřebuje investice, na které Česká pošta aktuálně nemá prostředky.

Výdejní boxy přímo u domu

V Česku na trhu působí hned několik soukromých dopravců. Mezi nimi Zásilkovna, na kterou tento týden zatlačil antimonopolní úřad, a firma tak povolí svým výdejnám, aby se otevřely i konkurenci. Dalšími velkými dopravci v Česku jsou PPL, GLS, DPD, WeDo a DHL.

Balíkovna funguje šestým rokem. Její ředitel Lukáš Rampas řekl, že má na českém trhu asi třetinový podíl. Celkem má osm a půl tisíce výdejních míst, do konce roku toto číslo hodlá zvýšit na deset tisíc. Vzrůst má podle Rampase i počet výdejních boxů, přes které lze zásilky jak přijímat, tak posílat. V tomto ohledu Balíkovna začíná pilotní provoz sdílených domovních a privátních boxů, které instaluje ke vchodům nájemních, respektive rodinných domů.

Česká pošta chce být po transformaci jako státní podnik hlavně prostředníkem mezi občany a státem. Celkově má aktuálně okolo dvaceti tisíc zaměstnanců, přes čtyři tisíce doručovatelů v terénu a celostátní síť 2 900 poboček. Tu hlavní v Jindřišské ulici v Praze stále plánuje prodat. Do kasy by jí tak přiteklo 1,5 miliardy, což je podle ředitele Štěpána cena, pod kterou nechce jít, uvedl už dříve pro server iRozhlas. S Prahou, která měla o koupi zájem, se ale zatím nedohodla. Nyní tak bude následovat nová aukce.