Zatímco se ve skotském Glasgow dohaduje celý svět, jak být udržitelný, Fakulta tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě by o tom mohla jet přednášet. Samozřejmě jen za předpokladu, že by budovy mohly mluvit. Výmluvná je tak zatím cena, kterou fakulta získala právě za svou udržitelnost. Té se snaží dosáhnout skrze mix technických a přírodních opatření.

A mix je to opravdu pestrý. Pro svůj provoz fakulta využívá fotovoltaickou elektrárnu na střeše pavilonu. „Má špičkový výkon 19,8 kWp, což je přibližně deset procent potřebného výkonu pro provoz budovy. Je to ale zatím odhad, protože budova byla zprovozněna loni na podzim, a to jen omezeně kvůli pandemii,“ říká pro CzechCrunch tajemnice fakulty Lucie Ackermann Blažková. Budova využívá také tepelná čerpadla, která jsou poháněna tzv. energopiloty.

„Jsou to vlastně obyčejné železobetonové piloty, na kterých je budova postavena a jsou zároveň využívané pro získávání tepla,“ vysvětluje Blažková. Při mírné zimě dokážou čerpadla vytopit celou budovu, byť se fakulta nespoléhá jen na ně – v budově je i záložní plynová kotelna. Původně nebyly piloty pro tepelné čerpadlo vůbec zamýšlené, slouží především jako nosníky. Fakulta se ale rozhodla je zároveň využít pro rozvod tepla.

Mezi další vychytávky patří tzv. slunolamy umístěné ve čtvrtém patře. V létě stavbu stíní, zejména pak na jižní straně. Díky tomu se nepřehřívá a není tedy nutné využívat tolik klimatizaci. Nesmí chybět ani vegetační střecha, která má rozlohu 590 metrů čtverečních. Je v té části budovy, kde nejsou technologie a pečují o ní univerzitní botanici.

Foto: Nadace Partnerství

Střecha

„Zvolili jsme spíše extenzivní typ, tedy relativně bezúdržbovou střechu,“ líčí tajemnice. To znamená, že při větších srážkách je dešťová voda sváděná do akumulačních nádrží. Následně se přefiltruje, smíchá s vodou z vodovodu a jako taková slouží k ke splachování nebo k zalévání rostlin před budovou. Tam je jetelová louka, která chrání půdu před vysycháním. Na střeše jsou převážně suchomilné rostliny, traviny nebo levandule. Význam travnaté střechy je především v tom, že budovu ochlazuje, chrání ale také například střešní konstrukci.

Uvnitř budovy vylepšuje mikroklima systém řízené ventilace. V každé místnosti je možné nastavit individuální teplotu, přičemž ventilace se zároveň umí sama vypnout, pokud někdo otevře okno. Fakulta má také v garáži stanici pro dobíjení elektromobilů. Podíváme-li se zpět na střechu, uvidíme, že je nově osazené také hmyzími hotely.

„Budou útočištěm pro různé druhy drobného a samotářského hmyzu a působit pozitivně na zachování biodiverzity v místě, kde člověk zabral kus přírodního prostředí. Můžou být také vhodným demonstračním prvkem při praktické výuce předmětů zaměřených na zoologii,“ uvádí Blažková. Právě toho všeho si všimla také Nadace Partnerství, která se na životní prostředí zaměřuje.

Už třetí rok uděluje ceny Adapterra Awards, v rámci kterých hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu, a to nejen v Česku, ale například také v Rakousku. Fakulta tropického zemědělství cenu získala v kategorii Pracovní prostředí, porota přitom ocenila, že opatření mají vícenásobné adaptační efekty, které řeší zejména problémy se suchem nebo s vlnami veder. „Kombinace všech opatření společně zajišťují nižší energetickou náročnost budovy a udržitelnost jejího provozu. Současně minimalizují dopad stavby na okolní prostředí,“ zní další odůvodnění ocenění.

Ušetří půl milionu ročně

Stavba nového pavilonu vyšla na 375 milionů korun (bez daně). Pomohly evropské dotace, které se podílely na většině ceny, zbytek dala ČZU z vlastních prostředků. Nový provoz by ale měl být díky adaptačním opatřením levnější o půl milionu korun ročně.

„Fakulta tropického zemědělství potřebovala nutně nové prostory, ale z dlouhodobého hlediska jsme na celé univerzitě zvyklí, že je nutné myslet na udržitelnost do budoucna. Na nutnost využívání alternativních zdrojů energie, zachování biodiverzity, snižování uhlíkové stopy u všech aktivit člověka. Prostě na život v harmonii s přírodou a s ohledem na planetu,“ líčí Blažková.

Adapterra Awards letos ocenila i další projekty. Celkem jich uspělo sedm. Je mezi nimi nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné, dvě stě kilometrů alejí pod horou Blaník nebo šetrné zemědělství v Praze 12. Adapterra Awards se ale neudělují jen v Česku, takzvanou Cenu rakouského příhraničí získal projekt revitalizace řeky Naarn v Horním Rakousku.