Česká streamovací služba pro divadelní inscenace Dramox byla spuštěna v říjnu roku 2020 a nabídla tak divadlům zavřeným kvůli koronaviru možnost zajistit si alespoň nějaký příjem a propojení s diváky. Pandemie od té doby oslabila a lidé se vracejí do skutečných hledišť, Dramox se ale nezavírá – naopak. Před pár dny vstoupil na Ukrajinu, rozšiřuje spolupráci s českými i zahraničními scénami a celkem jim vyplatil už přes dvanáct milionů korun.

Nápad na streamovací službu pro divadla nevznikl kvůli pandemii, ale jednoduše ve snaze poskytnout jim rozšíření o platformu, která reflektuje moderní způsoby konzumace obsahu a umění. Cílem samozřejmě není živému hraní konkurovat nebo snažit se ho nahradit. Dramox má i menším divadlům umožnit najít si nové publikum, zvýšit svoje příjmy a dále se rozvíjet jak online, tak offline.

„Diváci objevují divadla, která dříve neznali a kam nechodili. Ať už proto, že je divadlo na druhé straně Česka, nebo proto, že nevěděli, co od něj čekat,“ popisuje pro CzechCrunch spoluzakladatel Dramoxu Martin Zavadil. „Zrovna nedávno nám psala na Facebook divačka, jež byla velmi nadšená z jednoho regionálního divadla. Dramox ji prý přesvědčil, aby si na některou jeho inscenaci koupila vstupenky,“ pokračuje. Není to podle něj zdaleka jediný případ jako spíš příklad trendu.

Foto: Dramox

Divadelní inscenace Richard Lví srdce

Streamovací služba má navíc potenciál zmenšit přirozenou nerovnost mezi příležitostmi pro zavedené a méně známé soubory, čemuž pomáhá i nastavený způsob odměňování. Divadlům putuje polovina z toho, co uživatelé zaplatí na předplatném, přičemž peníze každého jednotlivého diváka se rozdělí podle toho, od kterých divadel si něco pustil. Měsíční předplatné Dramoxu stojí 299 korun, roční 2 990 korun a kteroukoliv scénu na platformě je možné podpořit také přímo.

Od spuštění před asi rokem a čtvrt streamovací služba divadlům vyplatila celkem dvanáct milionů korun a počet uživatelů prý neustále roste. Zajímavé jsou i další statistiky, jako knihovna nabízející přes 250 představení z více než 120 divadel. To je asi šestinásobek hodnot, s nimiž služba začínala. Nejde přitom zdaleka jen o české inscenace, v nabídce je tvorba Královské opery ve Versailles, anglického nebo norského národního baletu, největší německé opery a mnoha dalších.

Jednotlivé záznamy mají různou formu, jelikož většina z nich pochází přímo od daných divadel. Streamovací služba ale pod označením Dramox Originals pořizuje i vlastní, kde se snaží divákům nabídnout buď co nejautentičtější zkušenost natáčením nepřerušovaného představení s diváky, nebo něco, co při návštěvě divadla běžně neuvidí.

Foto: Dramox

Martin Zavadil, specialista na budování digitálních firem a spoluzakladatel Dramoxu

Nejsložitějším projektem minulého roku byl v tomto ohledu záznam hry Ztracený svět na otočném hledišti v Českém Krumlově, který vyžadoval kolem deseti kamer. Některé složitější scény se pro lepší pohled pravidelně natáčejí samostatně v úzké spolupráci s režisérem, a pracuje se dokonce s kamerou připevněnou na stropě nad pódiem. „Zvlášť pyšní jsme na Cyrana s Martinem Hofmannem z Divadla v Celetné, představení, které je už 15 let zcela vyprodané. Teď ho může ve vysoké kvalitě kdokoliv zhlédnout i u nás,“ poznamenává Zavadil.

Nejpopulárnější scénou na Dramoxu je v současnosti Dejvické divadlo následované Divadlem na Fidlovačce a Městským divadlem Zlín. Nové publikum si nacházejí ale také málo známé soubory. Spoluzakladatel firmy dodává, že zajímavé je pro něj sledovat i reakce diváků na společenské trendy. „Třeba po tom, co prezident Zeman nepodal při jmenování ruku Petru Michálkovi, rektorovi JAMU a autorovi kabaretu Ovčáček čtveráček, sledovanost hry patnáctkrát narostla,“ říká Zavadil.

Divadelní Netflix se vydává na Ukrajinu i do kin

Zatímco Dramox dále posiluje v Česku a na Slovensku, kde také působí, rozhodl se vydat na Ukrajinu. Společnost má ambice ovlivnit divadelní trh v celé Evropě, k expanzi právě do východoevropské země ji ale prý inspirovala skvělá reakce ze strany tamních divadel, která oslovila. Streamovací službu jak malé, alternativnější scény, tak velká národní divadla a opery okamžitě viděly jako ideální nástroj, jak oslovovat větší okruh diváků.

„Ukrajina má dlouhou a bohatou divadelní tradici, většina divadel je však koncentrovaná do velkých měst jako Kyjev, Oděsa nebo Lvov. Značné části více než čtyřicetimilionové populace jsou proto nedostupná kvůli vzdálenosti,“ vysvětluje Zavadil. Asi dvacet milionů dalších Ukrajinců navíc žije v zahraničí – nemluvě o mnoha lidech jiných národností, jejichž kulturní život může ukrajinská tvorba obohatit.

Už nyní lze na Dramoxu zhlédnout inscenace desítek scén, například od Národního divadla Ivana Franka z Kyjeva, Národní opery ve Lvově, mezinárodně uznávaného Divadla Dakh nebo Divadla 360 stupňů. Poslední ze zmíněných Zavadil zvlášť vyzdvihuje za jeho velice propracované divadelní záznamy. Třeba představení Kamenný pán domu kromě kvalitních herců a tradičních kulis ukáže také práci trikových studií, která oživila sádrové loutky nebo sochy. Kamenný pán a další hry jsou dostupné s českými titulky, další budou postupně přibývat.

Sledování představení z ukrajinských divadel na streamovací službě zároveň stejně jako v Česku znamená podporu jejich dalšího rozvoje. Opět platí, že asi polovina předplatného diváků se rozdělí mezi jednotlivé scény podle toho, od kterých něco zhlédnou. Samotní Ukrajinci za Dramox zaplatí 299 hřiven (225 korun) měsíčně nebo 2 990 hřiven (2 250 korun) ročně.

Foto: Divadlo 360 stupňů

Představení Kamenný pán domu od Divadla 360 stupňů

Streamovací službou přitom ambice firmy, kterou spoluzaložil také Martin Hájek, zdaleka nekončí. Minulý týden proběhla v pražském kině Atlas premiérová projekce záznamu hry Jedlíci čokolády Klicperova divadla a chystají se další. Kina, jež nabízí zkušenost relativně podobnou divadlu většímu počtu diváků, jsou jen jedním z mnoha prostorů, kam chce Dramox zavítat. „Kanálů, na kterých můžete sledovat divadlo, je pořád poměrně hodně a my jsme teprve na začátku,“ říká Zavadil.

V souvislosti s tím společnost investuje miliony korun do vzniku nových záznamů, technického rozvoje platformy či zlepšování uživatelské zkušenosti. Plánuje se také expanze služby do dalších evropských zemí. „V divadle online se pořád rozjíždíme. Chceme, aby byl Dramox portálem evropského divadla, kde najdete divadlo z vašeho města a zároveň objevíte divadla a představení, na která byste se normálně nedostal,“ popisuje Zavadil.

Cílem je jak kulturně vzdělávat společnost a například programem pro školy ukazovat, že divadlo není jen kapitola v maturitních otázkách, tak samotným divadlům i tvůrcům pomáhat k větší nezávislosti. Jinak řečeno, v době všudypřítomných obrazovek a Netflixu zajistit budoucnost jednoho z nejstarších uměleckých vyjádření.