Český systém na výrobu vody ze vzduchu je nejlepší inovací Expa. Prosadil se mezi tisíci konkurenty

Během jediného dne umí vyrobit i tisíc litrů vody. Zařízení na to potřebuje vzduch a solární energii.

Iva BrejlováIva Brejlová

sawer_1

Foto: UCEEB ČVUT

Zařízení S.A.W.E.R. z dílny ČVUT

0Zobrazit komentáře

Vyrobit vodu ze vzduchu a změnit poušť v oázu. Systém S.A.W.E.R. pražského ČVUT nemá zrovna malé ambice. Verze, kterou odborníci představili v českém pavilonu na výstavě Expo v Dubaji, dokáže vyrobit přes tisíc litrů vody denně. Stačí mu přesně to, čeho je v poušti dostatek – hodně slunce a vzduch, klidně i velmi suchý. Za to teď technologie získala na právě skončeném Expu ocenění přímo od dubajského šejka jako vůbec nejlepší inovace, která má potenciál vytvářet další příležitosti.

S.A.W.E.R. se prosadil mezi několika tisíci dalších nápadů, které v Dubaji prezentovalo na 200 národů. „Jedná se o inovaci, která bez nadsázky může pomoci lidem z celého světa,“ věří rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Projekt byl zároveň hlavním exponátem českého pavilonu, který představoval vizi pokročilého udržitelného systému, jenž vodu z atmosféry používá k závlaze rostlin. Češi ukazovali i to, že třeba řasy a sinice by mohly být stejně výživné jako losos nebo hovězí – a dokázali, že je možné je pěstovat i v poušti.

S.A.W.E.R. je zkratkou pro Solar Air Water Earth Resource. V realitě jde o poněkud nevzhledné zařízení, které dokáže vázat vodní páru a zadržet ji, a to i ve velmi suchém pouštním vzduchu. Teplým vzduchem tuto páru uvolní a ochlazením z ní vytvoří vodu.

sawer

Foto: UCEEB ČVUT

Voda s řasami ze systému S.A.W.E.R.

Systém navrhl pro první Expo v arabském světě generální komisař účasti Česka Jiří F. Potužník v roce 2017 a díky týmu Univerzitního centra energeticky efektivních budov se z něj v následujících letech stala skutečná a funkční technologie. Když v srpnu 2019 oslovovali vědci novináře, aby ukázali své úspěchy, říkali, že zatímco běžný chladič umí v poušti získat deset litrů vody denně, jejich zařízení jich vyprodukuje kolem stovky. Teď už je to desetkrát tolik.

Systém se nicméně má dál zlepšovat. Odborníci teď pracují na tom, aby odolával chladu a byl díky tomu použitelný i pro armádní účely. Z velkého kontejneru se jednou má stát malé zařízení – tak, aby „bylo v budoucnu možné použít předmět o velikosti například obyčejné lahve,“ zmiňuje ČVUT.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je vidět, že i malé výzkumné centrum v České republice umí zazářit na světové úrovni. Česká věda – a nemyslím tím rozhodně jen S.A.W.E.R. – se opět dostává mezi nejlepší,“ myslí si Jakub Dytrich z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Na podobných systémech nicméně pracují i další týmy v různých částech světa. Například právě ve Spojených arabských emirátech už loni v srpnu rozmístila několik svých zařízení izraelská společnost Watergen, princip chlazení zkoumá mimo jiné i americký projekt Waterseer.

sawer2_

Foto: UCEEB ČVUT

Zařízení S.A.W.E.R. z dílny ČVUT

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Vědci objevili mikroplasty v lidské krvi. Mohou mít vliv na to, jak se chováme

PET lahve, igelitové tašky, ale i textil za sebou zanechávají malé částečky, které se dostávají do lidského těla. Potravinami, ovzduším a hlavně vodou.

Eliška NováEliška Nová

Na zemi patrně už není místo bez plastů

0Zobrazit komentáře

Je to výborný pomocník. S tím, jak jde věda kupředu, se ale stává čím dál tím větším strašákem. Plast, který je pro svoje vlastnosti hojně používaný téměř ve všech odvětvích, se v mikročásticích dostává do Mariánského příkopu nebo na Antarktidu. Čeští vědci přítomnost mikroplastů prokázali i v tělech ryb. Teď je Nizozemci nalezli také v lidské krvi.

Malé částečky potvrdili v krvi osmdesáti procent testovaných lidí. Šlo o 22 anonymních dárců, vždy ale o zdravé dospělé. Plasty se našly u sedmnácti z nich. Výzkum také ukázal na to, že částice putují uvnitř lidského těla a usazují se v orgánech. Na objev amsterodamské Vrije Universiteit upozornil britský deník The Guardian. V nizozemské metropoli chtějí nyní svůj výzkum rozšířit a provést ho na mnohem větším vzorku lidí.

Přestože vědci objevili mikroplasty v krvi vůbec poprvé, už dříve výzkumy naznačovaly, že je životadárná lidská tekutina obsahuje. „Objevily se v placentě těhotných žen, což znamená, že se tam musely dostat krví,“ uvedl pro CzechCrunch Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Právě jeho pracoviště v minulosti prokázalo přítomnost mikroplastů u ryb ve Vltavě a části Labe.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle Cajthamla je na výzkumu zajímavé především to, že v Nizozemsku dokázali charakterizovat jednotlivé částice. „Identifikovali vlákna. Na základě toho se dá předpokládat, že jsme hodně vystavení spíše vláknům, která by mohla být především z oblečení,“ míní Cajthaml.

Polovina vzorků obsahovala polyethylentereftalát, což je plast známý pod zkratkou PET, který se běžně používá například pro výrobu plastových lahví, ale i textilních vláken. Třetina vzorků obsahovala polystyren, jenž se využívá na výrobu obalových produktů, a čtvrtina vzorků obsahovala polyethylen, ze kterého jsou hlavně plastové tašky.

Do těla se přitom mikroplasty mohou dostávat spolu s vodou, potravou i skrze ovzduší. Dominantní bude ale právě voda. „Pereme plastové oblečení, uvolňují se při tom desetitisíce vláken, která tečou do řek, a odtud pak vyrábíme pitnou vodu. Je to koloběh,“ vysvětluje Cajthaml.

optimus-plastoil5

Přečtěte si takéMikrobi se přizpůsobují lidské činnosti a učí se rozkládat plastyMikrobi se přizpůsobují lidské činnosti a učí se rozkládat plasty. V budoucnu by se mohli využívat cíleně

Jaké přesně jsou důsledky přítomnosti malých částeček plastu v těle, se zatím zcela jistě neví. Vědci z Nizozemska se obávají, že poškozují lidské buňky. Tým z Přírodovědecké fakulty v minulosti poukázal na to, že u ryb mohou mikroplasty působit například to, že nedorůstají, jsou menší nebo nemocné.

„To jsou extrémní případy v důsledku toho, že ryby a vodní organismy plast požírají. Efektů mikroplastů je už ale známo vícero, mohou ovlivňovat i chování nebo mít vliv na oxidační stres. To může být v principu dost nebezpečné,“ říká Cajthaml s tím, že kolik částeček plastu je v lidském těle přítomno, se stále neví.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.