Slyšeli jste o chemtrails? O této konspirační teorii, podle které letadla vypouštějí do vzduchu nebezpečné chemikálie, bakterie nebo viry, už asi četl každý. A i když jde v případě chemtrails „jen“ o nebezpečné smyšlenky, tak je pravda, že skutečné kondenzační stopy (anglicky condensation trails, zkráceně contrails) za letadly životnímu prostředí opravdu škodí, přispívají totiž ke globálnímu oteplování. Vyřešit se to teď snaží výzkumníci z Google Research, nejprve ovšem musí ke spolupráci přesvědčit i jednotlivé aerolinky. A to je práce dvaatřicetiletého Čecha Tomáše Pánka, který vede divizi Contrail Partnerships.

Muž, který je téměř celý profesní život spjat s leteckým průmyslem, pochází z Českých Budějovic. Po studiích na Univerzitě Karlově dostal nabídku na práci v Dubaji. Psal se rok 2015 a letecká společnost Emirates tehdy hledala někoho s marketingovým backgroundem, kdo umí česky a anglicky. „V Dubaji jsem nakonec strávil takřka tři roky a jako specialista digitálního marketingu se podílel na kampani, která tehdy poprvé dostala do Prahy obří dvoupatrový Airbus A380,“ vzpomíná Pánek.

Po nějaké době ale chtěl vyzkoušet i něco nového. Nějaký čas strávil na Kalifornské státní univerzitě v Northridge, po krátkém návratu do Čech pracoval pro nově vzniklou Televizi Seznam. „Pak se ale objevila příležitost, kterou jsem se rozhodl vzít za pačesy. A sice digitální marketing pro londýnskou pobočku Qatar Airways – přímého konkurenta Emirates,“ říká.

Pánek měl zákazníky nalákat k tomu, aby si letenky kupovali přímo v aplikaci nebo webových stránkách Qatar Airways. „A nějakou dobu to bylo opravdu fajn, ale najednou přišel covid. To bylo nejsložitější období mé kariéry. Lidé přestali létat, navíc se náš tým zeštíhlil z dvaceti šesti na šest pracovníků.“

Na svou londýnskou životní kapitolu tak Pánek vzpomíná jako na náročnou dobu, kdy začal navštěvovat terapie. V té době pobýval ve spolubydlení, které nebylo úplně harmonické – někteří jeho „flatmates“ pracovali každý den z domova, jiní kvůli covidu vůbec. V roce 2021 nastalo oživení a aerolinky se snažily zase šlápnout do svých kampaní, aby přitáhly lidi zpátky k cestování.

„V tom okamžiku jsem začal pociťovat, že je čas s tímhle seknout. Nebyl jsem v mentální ani fyzické kondici být součástí oživení leteckého trhu. Myslím, že už jsem nebyl tím správným člověkem na svém místě. Aerolinky potřebovaly rychlost, dynamičnost. A já byl vyčerpaný,“ popisuje Pánek.

V té době ho zcela náhodně oslovila náborová pracovnice Googlu. Technologický gigant rozšiřoval vlastní tým konzultantů a stejně jako kdysi Emirates hledal člověka, který mluví česky i anglicky a má marketingový background. „A tak jsem se zase dostal do mezinárodní firmy hlavně díky tomu, že umím česky. Kdyby mi tohle někdo řekl na gymplu, vysmál bych se mu.“

V Googlu se Pánek věnoval nejprve digitálnímu marketingu pro střední podniky v Česku a na Slovensku. Letos v únoru se pak odstěhoval do Curychu a dostal na starosti zajímavý úkol: společně s dalšími desítkami lidí se věnuje právě kondenzačním stopám. Ty při určitých podmínkách vznikají srážením par při spalování leteckého paliva. Následně vytvářejí umělá oblaka, která mohou v atmosféře přetrvat několik hodin, v extrémních případech dokonce i den.

„Tyto mraky fungují jako izolace. Zejména v podvečer a po západu slunce zabraňují unikání tepla z atmosféry zpět do vesmíru, čímž přispívají k oteplování planety,“ vysvětluje Pánek. Takzvané chemtrails ale považuje za absurdní. „Vůbec nechci sklouzávat k takovým teoriím. Kondenzační stopy nemají nic společného s tím, co hlásají konspirátoři.“

Cílem výzkumu Googlu však není úplná eliminace kondenzačních stop – to prý zatím ani není možné. „Snažíme se nicméně o jejich přesnější predikci,“ dodává Jihočech. Co to znamená? Pokud by bylo možné s vysokou přesností předpovědět, kde tyto stopy s největší pravděpodobností vzniknout, aerolinky by mohly optimalizovat trasy letů tak, aby se vyhnuly oblastem s ideálními podmínkami pro tvoření těchto umělých mraků.

Ty vznikají především na místech s vysokou vlhkostí vzduchu a zároveň velmi nízkou teplotou, protože se tam kolem sazí a jiných mikročástic z motorů letadel kondenzuje voda. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se totiž při spalování leteckého benzinu uvolňuje do okolní atmosféry velké množství vodní páry a velmi drobných částeček.

Pokud je okolní atmosféra suchá, můžou se vzniklé kapičky rychle vypařit. A když mrzne, vytvářejí se ledové krystalky. Jejich koncentrace je ale na rozdíl od přírodních cirrových mraků, které často připomínají kondenzační stopy, vyšší, což v konečném důsledku způsobuje oteplování planety.

Technologii pro vysoce přesnou predikci už Google omezeně testoval, a to ve spolupráci s American Airlines. Ukázalo se, že by mohla snížit celkový dopad civilního letectví na klima až o 30 procent. Musely by ji ovšem mít k dispozici všechny aerolinky – a takováto partnerství právě Pánek řeší.

Podle něj se ale asi nikdy nestane, že by kondenzační stopy nevznikaly vůbec, protože nikdy nebude na úplně celé zeměkouli ideální počasí, které by tomu zabraňovalo. Navíc každý den vzlétnou tisíce letadel – a těžko mohou všechny letět optimálními trasami, které by nezpůsobovaly contrails. „Prostě by se tam všechny nevešly,“ upozorňuje.

Zatím není jasné, kdy by mohlo dojít k plné implementaci této technologie. „Dost záleží například na ochotě aerolinek a regulátorů přijmout změny v plánování leteckých tras,“ tvrdí Pánek s tím, že pro tuto chvíli nelze pracovat se žádným pevným deadlinem.

Podle odborného článku v prestižním časopise Nature z roku 2018 se do poloviny století může spotřeba leteckého paliva – a tedy i emise CO2 – vlivem zvýšeného zájmu o leteckou dopravu zdvojnásobit, v nejhorším scénáři i zčtyřnásobit. Pokud jde o možné alternativy k současným palivům, letecký průmysl už podle Pánka zkoumá i další způsoby, jak snížit svůj dopad na životní prostředí.

Patří mezi ně například udržitelné letecké palivo (SAF), která se vyrábí z recyklovaných olejů a rostlinných složek. Britské aerolinky easyJet pak přemýšlí i o elektrických nebo vodíkových letadlech. Nedávno také navázaly spolupráci s americkým startupem JetZero, který vyvíjí letadlo s trupem splývajícím s křídly. To by mohlo snížit jeho spotřebu až o 50 procent.