Chátrající zámek mění firma Senlife na funkční domov pro seniory. Jednou už takhle proměnila klášter

Historické stavby mají svoje kouzlo a byla by škoda, kdyby upadly v zapomnění. Senioři si na ně navíc rychleji zvyknou, říká jednatel Lukáš Drásta.

Eliška NováEliška Nová

tman-9Story

Foto: Senlife

Zámek v Tmani se mění na Domov pro seniory

0Zobrazit komentáře

Leží přesně mezi Českým krasem a Křivoklátskem. Jen kousek odsud lidé každoročně dobývají Koněpruské jeskyně. A byli by bývali dobývali i Tmaň. Jenže nedobývají. Místní zámek má přitom počátky v gotice, kdy zde stála tvrz. V jednadvacátém století zbyla ruina. Zato ruina s betonovými stropy, které za sebou zanechal stát, když tady ještě před revolucí chtěl vybudovat archiv. V Tmani se ale nyní schyluje ke skutečným novým zítřkům. A byť je tady teď vidět především hemžící se dělníky, za pár měsíců tu otevře nový projekt, který má přinést užitek i místním.

Zámek v Tmani koupila společnost Senlife, která postavila byznys na dvou prospěšných činnostech. Opravuje opuštěné chátrající budovy, které mají památkovou hodnotu, a přeměňuje je na domovy pro seniory. Ostatně první takovou přeměnu už za sebou společnost má, a to v Mělníce. Teď ale upřela pozornost právě na Křivoklátsko.

V současné chvíli se ve středočeské obci opravují hospodářské budovy, které k zámku patří. Nejsou tak staré, i tak bylo ale dost času na to, aby byly v minulosti necitlivě upraveny. „Byly tady betonové žlaby a koryta, jak je známe z kravínů. My jsme se se stavbou dostali asi o třicet centimetrů níž. Na nic vzácného jsme tady zatím nenarazili, uvidíme, co bude v zámku,“ líčí jednatel společnosti Lukáš Drásta.

tman-8

Foto: Senlife

Budoucí podoba projektu v Tmani

V někdejším kravíně budou nově byty pro seniory. Půjde o lidi, kteří zvládnou bydlet sami, došli už jim ale například síly na to, aby šlapali do sedmého patra bez výtahu, nebo si už nemohou dovolit bydlet v centru většího českého města. Předpoklad je, že vymění svoje bydlení za výhled přímo na zámek a do jeho zahrady. Pokud budou bydlet v přízemí, k dispozici budou mít i vlastní předzahrádku.

Variantou asistovaného bydlení je v podstatě byt 1+kk nebo 2+kk, který umožní, aby se sem mohli nastěhovat manželé. Část objektu bude obývat také klasický domov pro seniory. V něm budou k dispozici jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje s vlastní koupelnou.

V první etapě výstavby mají vzniknout právě byty s pečovatelskou službou, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem a zázemí pro terénní pečovatelské služby. Podle Drásty se dnes většina soukromých zařízení specializuje jen na jednu z výše zmíněných skupin. Senlife se je snaží propojit všechny. Jednak proto, aby bydlení tady bylo pestřejší. Jednak chce, aby tady senioři mohli strávit podstatnou část života i v případě, že se třeba jejich zdravotní stav změní.

tman-2

Foto: Senlife

Takhle vypadal zámek v Tmani kdysi

„Nejhorší je, když se zdravotní stav seniora zhorší, ale v zařízení, kde je, se o něj už neumějí postarat, a musí ho tak přesunout. To se děje bohužel v momentě, kdy je nejvíc zranitelný. A to my nechceme. Péči jsme schopni poskytnout od občasné pomoci v bytech pečovatelské služby až po neustálou péči hospicového typu,“ líčí jednatel společnosti. Koncept pak počítá s tím, že sem mohou kdykoliv chodit na návštěvy děti, senioři mohou hlídat vnoučata, věnovat se svým zálibám nebo chodit na kroužky a vzdělávání třetího věku.

Prakticky všechno se na někdejším zámku a v hospodářských budovách staví bezbariérově. Což samozřejmě přináší poměrně velkou míru inovací. Hlavně proto, že je potřeba uspokojit na jedné straně památkáře, na straně druhé vysoké nároky na sociální zařízení a současné požární normy.

„Na začátku jsme museli zanalyzovat, zda je tato budova pro podobný typ přestavby vůbec vhodná, u ne každého historického objektu tomu tak totiž je. V Tmani to ale vyšlo, a to i přesto, že se tady musíme vypořádávat s různými výškovými úrovněmi, s umístěním výtahů a propojovacích chodeb a ramp,“ říká architektka Tereza Franková, která zároveň celou stavbu řídí jako projektový manažer. „Chce to víc nervů, víc práce a víc vyjednávání. Do posledních chvil také nevíte, jak to vlastně dopadne. Zatím to vychází,“ doplňuje Drásta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ne všechno ale čas vzal. A tak například v jedné ze starších hospodářských budov budou zachovány původní klenby. „Jde asi o jednu ze dvou budov v Česku, které podobné cihlové oblouky mají. My je očistíme a v interiéru přiznáme,“ líčí architektka.

První etapa vyjde na dvě stě milionů korun. Zámek se bude rekonstruovat až v druhé fázi a počítá se s investicí mezi čtyřiceti až padesáti miliony. S rozložením bytů to bude v zámku podstatně složitější, byť ne nemožné. Bydlet tady budou mladší senioři, kteří jsou soběstační. Například koupelny se do zámku nainstalují tak, aby je bylo možné zase rozebrat a z historické budovy odvézt.

Smyslem není to tu uzavřít

Ještě před Listopadem chtěl stát do zámku v Tmani umístit zmíněný archiv. Jenže přišla revoluce a archiv už se nikdy nenastěhoval. Zbyly jen ty betonové stropy. V této části zámku by v budoucnu mohlo být například také informační centrum pro turisty, hlavně kvůli blízkosti Koněpruských jeskyní.

Ostatně celá rekonstrukce se ani zdaleka netýká jen seniorů. Mělo by zde vzniknout malé wellness, které budou moct využívat i místní obyvatelé. U vchodu do zámku pak v menším domě, který dřív obýval šafář, vznikne také kavárna s menším společenským prostorem, kterou bude provozovat obec. Ta ji od Senlife odkoupila.

tman-5

Foto: Senlife

Zámek nyní prochází kompletní rekonstrukcí

„Smyslem rekonstrukce rozhodně není to tu celé uzavřít. Právě naopak. Chceme, aby co možná nejvíc prostoru sloužilo i veřejnosti. Kromě obecní kavárny v areálu provozuje Sokol tenisové kurty. A v zámeckém parku, který také projde revitalizací, je torzo nohejbalových kurtů, které možná obnovíme. Zvažujeme též otevření restaurace klientům i pro veřejnost. Oběd by si tak mohl dát náš klient společně s rodinou a třeba i turisté nebo cyklisti na výletě. Areál zámku tvoří nezanedbatelnou rozlohu obce, není tu žádná náves, chceme tu tedy částečně suplovat centrum,“ líčí Drásta.

Veřejně přístupný bude také zámecký park, který má rozlohu zhruba stejně velkou jako celá zastavěná plocha kolem zámku. „Chceme, aby sem lidé chodili a ty generace se tady střetávali. Na Západě je to standard, tady to zatím ne úplně všude funguje. Jedním z našich cílů je ukázat, že senioři nemají být někde zavření,“ říká jednatel společnosti. Něco podobného už dnes funguje v Mělníce, kde vznikl domov pro seniory v objektu bývalého augustiniánského kláštera.

Tmaň je druhý objekt, který společnost mění, a rozhodně u něj nemá v plánu skončit. V hledáčku už má i další objekty. „Zní to možná trochu naivně, ale nám se staré budovy líbí. Mají svoje kouzlo, stojí tady i staletí a byla by škoda, kdyby upadly v zapomnění. Senioři si na ně navíc zvyknou lépe než na novodobý design plný skla a betonu,“ uvádí Drásta.

Finančně to vychází podobně jako novostavba, a to zejména díky tomu, že Senlife buduje svoje projekty od počátku. „Máme svoji stavební firmu, děláme tedy všechno od koupě objektu po přípravu projektu a stavební povolení. Lidé, kteří na tom pracují, jsou našimi zaměstnanci. Když je pak stavba hotová, provozujeme zařízení pod naší značkou Senlife,“ vysvětluje jednatel a ředitel provozu. V konečném důsledku tak renovace památky vyjde zhruba o deset procent dráž, než kdyby se podobný projekt společnost rozhodla budovat na zelené louce.

tman-6

Foto: Senlife

Zakadatelé Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta

Senlife renovace financuje zhruba z dvaceti až třiceti procent z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů spoluinvestora. Zbytek je bankovní financování. V případě Tmaně vložila firma 80 milionů, 120 dofinancovaly banky se splatností na třicet let. „Je to defenzivní dlouhodobá investice, ale relativně jistá,“ uvádí Drásta. Model ostatně počítá s tím, že za deset let bude v seniorním věku o půl milionu lidí víc než dnes. Přitom už v současnosti chybí v Česku v domovech pro seniory na šedesát tisíc lůžek. V roce 2030 by to mohlo být bezmála sto tisíc.

Teď chce Senlife přilákat firmy, aby do jeho projektů také zainvestovaly. „Rádi bychom v Česku ukázali, že existuje i něco jako charita s výnosem. Jedná se o investici do projektu, který má sociální přesah. Jako sociální projekt nejsme schopni nabídnout stejně vysoké zhodnocení, jaké má investor při developmentu bytů, kanceláří nebo skladových hal, ale nabízíme možnost podpořit společensky potřebný projekt,“ popisuje Drásta.

A doplňuje: „Výnos u developmentu se běžně pohybuje mezi devíti až dvanácti procenty, v sociálních projektech je to mezi pěti až sedmi procenty, což je méně, ale za běžných okolností významně nad inflací.“ Prvním takovým investorem se stala rodina Valových, zakladatelé a majitelé společnosti Siko. Do zámku v Tmani vložili 66 milionů korun. Prostor je ale i pro další investory.

tman-7

Foto: Senlife

Budoucí interiér

První část nového zařízení v Tmani by se měla otevřít už letos v říjnu. Tomu, že se to nezadržitelně blíží, napovídá i fakt, že v týmu přibyla budoucí ředitelka, která už vše připravuje na provoz. Nabírají se rovněž zaměstnanci a hlásí se klienti. Ačkoli je zámek a jeho okolí stále ještě staveniště, Senlife už má pro toto zařízení víc než padesát přihlášek.

Jak říká Drásta, zatím to chce představivost, aby si člověk mohl promítnout, jak to tu bude vypadat. Obrysy ale už získávají jednotlivé pokoje, dělá se nová střecha, protože tou starou zatékalo. „Skoro bych řekl, že Tmaň bude hezčí než Mělník, byť ten byl první a je to moje srdcová záležitost,“ líčí podnikatel.

Necháte se zmrazit? Miliardář Peter Thiel si za to již zaplatil, chce po smrti znovu ožít

Americký miliardář a spoluzakladatel PayPalu si už za kryoprezervaci měl zaplatit. „Je to něco, o co bychom se měli snažit,“ říká.

Filip HouskaFilip Houska

peter-thiel-midjourney_x1

Foto: Midjourney

Peter Thiel po rozmrazení od Midjourney

0Zobrazit komentáře

Kryoprezervace, jak se hlubokému zmrazení biologického materiálu říká, se používá třeba pro uchovávání spermií – a nikdo se nad tím nepodivuje. Jakmile se ale tato metoda začne skloňovat v souvislosti s člověkem, trochu z toho mrazí. Že by mrtvá osoba byla hluboce zmrazena a po čase oživena? Utopická představa, věda ale naznačuje, že se lidstvo chce vydat i tímto směrem. A Peter Thiel by byl rád u toho. Nebo spíš rovnou v tom.

Peter Thiel patří k nejvýraznějším osobám Silicon Valley. Spoluzaložil platební službu PayPal, na níž pracoval s Elonem Muskem. Pak skvěle odhadl čas, když v roce 2004 investoval půlmiliardu dolarů do Facebooku a stal se jeho prvním investorem, později i mentorem Marka Zuckerberga. Z dozorčí rady dnešní Mety ale loni odešel. Byl také u vzniku tajnostmi opředené firmy Palantir, která pomáhá bezpečnostním složkám po celém světě s vyhodnocováním dat.

Strhávat pozornost na sebe uměl i svými postoji, které se mnohdy neshodovaly s liberálnějšími názory americké technologické scény. V roce 2016 podporoval a sponzoroval Donalda Trumpa, staví na adoraci zbraní jako svébytném americkém kultu a také umanutě hájí manželství muže a ženy před jinými formami soužití. Okolo Thiela, jehož jmění se odhaduje na čtyři miliardy dolarů, tak vyzařuje zvláštní aura, kterou sám dokrmuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Slavného amerického podnikatele a investora vedle toho zajímá i život po smrti. Doslova. Už před devíti lety se poprvé pro deník The Telegraph zmínil, že ho zajímá takzvaná kryonika člověka, tedy metoda, kdy se nemocná, potažmo zemřelá osoba uskladní v prostředí s kapalným dusíkem, kde by hibernovala do té doby, než bude vyvinut lék, které by jí pomohl, respektive než by nastal správný čas na „oživení“. Problémem ale je, že to takto zatím nefunguje.

V současnosti je kryoprezervace nevratná – lidé tak nemohou být přivedeni zpět k životu. A zdá se, že se pořádně ani neví, co by dlouhodobý pobyt v mrazu dvou set stupňů pod nulou udělal s lidským mozkem. V celé řadě států navíc není tato metoda nijak ustanovena, Spojené státy nicméně zmražení těla umožňují. Tedy pouze v případě, že je člověk prohlášen za mrtvého. Pětapadesátiletý Thiel ovšem vkládá důvěru ve vědu, proto podepsal s americkou firmou Alcor smlouvu.

Před pár dny pak v podcastu novinářky Bari Weissové tuto otázku opět rozehrál a potvrdil, že už zaplatil za to, aby byl po smrti zmražen v naději, že bude moci být oživen, pokud budoucí generace přijdou na řešení toho, co způsobilo jeho budoucí úmrtí. Na druhou stranu ale dodal, že to považuje spíše za „ideologické prohlášení“, u kterého nutně neočekává, že „bude fungovat“. Prý je to ale věc, o kterou by se lidstvo „mělo snažit“.

cryonics_1

Foto: Cryonics Institute

Nádoby s tekutým dusíkem od Cryonics Institute

Celkové zmražení těla podle NBC News vychází na zhruba dvě stě tisíc dolarů, tedy asi 4,2 milionu korun, některé firmy, které v oboru kryoprezervace podnikají, navíc od svých budoucích klientů vyžadují pravidelné poplatky, jež se mohou pohybovat v řádech jednotek až desítek tisíc korun. ČT24 mimo jiné loni informovala o tom, že reálný zájem projevil minimálně i jeden Čech. Dohromady mají být takových lidí tisíce.

Stále je však nutné mít na paměti, že něco takového u člověka zkrátka zatím nejde udělat. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a je velkou otázkou, jestli to bude možné vůbec někdy v budoucnu. Vědecké snahy ale jsou – a pokroky v léčbě kmenovými buňkami, 3D tisku tkání nebo genetickém inženýrství také.