Skrz prosklenou stěnu moderní maringotky je vidět jarní mlha, která se tu ve výšce 730 metrů převaluje po stráních. Uvnitř je ale ticho a teplo, které doprovází rytmické bzučení tisíců malých křídel. Pár centimetrů pod matrací právě pracuje zhruba 300 tisíc včel. Vzduchem se nese jemná vůně vosku, propolisu a medu. Tak vypadá ubytování v projektu Spaní na medu, který v Říčkách v Orlických horách postavili manželé Tomáš a Lenka Dočekalovi.

Unikátní koncept je výsledkem jejich radikálního životního obratu. Ještě před pár lety se svět obou manželů točil kolem klimatizovaných kanceláří pražských korporací, kde řídili týmy a řešili zákaznickou péči pro Air France, velké banky či pojišťovny. Dnes o sobě s nadsázkou říkají, že jsou „pokojská a včelař“.

Celý příběh odstartoval v roce 2014, kdy si Dočekalovi v Orlických horách postavili moderní horský dům. Původně mělo jít jen o víkendové útočiště, ale horská krajina je nakonec pohltila. V roce 2017 padlo rozhodnutí opustit Prahu natrvalo. Manželé si tehdy vybojovali možnost pracovat na dálku v době, kdy to v korporátním prostředí zdaleka nebyl standard, a děti zapsali do místních škol.

Foto: Spaní na medu

+4

Zásadní zlom pak přinesla pandemie. Letadla Air France, pro které Lenka Dočekalová tehdy budovala kontaktní centrum na Mauriciu, přestala létat a externí zakázky pro velké hráče utichly. Najednou se objevil prostor pro vlastní startup. Tomáš se rozhodl vrátit ke včelaření, kterému se věnoval už jeho děda. Ten byl dlouholetým včelařem a bral Tomáše k úlům už od útlého dětství. Po dědově smrti včely z rodiny na desítky let zmizely, ale vzpomínka na specifické teplo a bzučení včelína zůstala.

„Vybavil jsem si tu vůni a energii z dědova starého včelína. To, jak si tam chodil odpočinout od babičky,“ vzpomíná s úsměvem Tomáš. Původní nápad postavit si postel v maringotce jen pro sebe se po diskuzi s manželkou změnil v podnikatelský záměr. Navzdory skepsi okolí, které je varovalo, že se lidé budou včel bát, se rozhodli vybudovat místo, kde hosté se včelami sdílí jeden společný prostor.

Celý nápad stojí na apiterapii, tedy „terapii včelami“. Nejde však o pouhou konzumaci včelích produktů, ale o pobyt v bezprostřední blízkosti včelstva. „Včely svou aktivitou vytvářejí specifické mikroklima a jemné akustické vibrace. Zvuk bzučení v kombinaci s teplem úlu pomáhá tělu přirozeně navodit stav hluboké relaxace,“ vysvětlují zakladatelé s tím, že jde o principy, jejichž blahodárné účinky na organismus využívá lidstvo v různých formách už po tisíciletí.

Maringotka je navržena tak, že včely mají česna (otvory na vylétání ven z objektu) umístěna na opačné straně, než je vchod pro hosty. Host tak zůstává v bezpečném „zákulisí“. Tomáš Dočekal k tomu navíc vyvinul vlastní „včelí televizi“. Jde o speciálně upravený prosklený úl přímo v interiéru, který díky promyšlené konstrukci odkrývá čtvrtinu celého životního prostoru včelstva. Hosté tak mohou z bezprostřední blízkosti sledovat královnu, jak klade vajíčka, nebo líhnutí nových včel.

„Každé hosty tu vítáme osobně a úvodní představení včelstva i maringotky často trvá i hodinu a půl. Vysvětlíme jim, co se zrovna v daném momentě v úlu děje, na co se mají v televizi dívat. Často zůstanou na lavici sedět většinu dne, odpočívají a pak chtějí přijet znovu, aby se konečně vydali poznat okolí,“ říká Dočekal s úsměvem.

I když Spaní na medu může působit jako romantický sen dvou lidí z hor, Dočekalovi do něj naplno promítli své zkušenosti z velkého byznysu. V pozadí stojí pragmatické manažerské řízení. Po spuštění v roce 2021 nový projekt okamžitě vyprodal kapacitu. Přispěla k tomu i spolupráce s platformou Amazing Places, která manželům pomohla zasáhnout cílovou skupinu vyhledávající prémiové zážitky.

Obrovský zájem pak donutil zakladatele oprášit znalosti z Vysoké školy ekonomické, na které se před více než dvaceti lety potkali. „První rok zmizely všechny víkendy během deseti minut. Pochopili jsme, že musíme pracovat s poptávkovou křivkou,“ popisuje Lenka Dočekalová.

„Nechtěli jsme se nechat zlákat myšlenkou na snadnou expanzi. Místo stavby dalších maringotek jsme raději vsadili na exkluzivitu a stoprocentní zážitek pro pár hostů,“ vysvětluje s tím, že právě detaily tvoří celkový dojem, na kterém si zakládají.

V maringotce tak hosté najdou špičkové matrace a prémiové povlečení, na které se pak často ptají, ale i drobnosti – od lžíce na boty až po ekologické pytlíky na svačinu, které mohou využít při výletech po Orlických horách. Dočekalovi zavedli pevné nástupní termíny, čímž eliminovali hluchá místa v kalendáři a zajistili si pravidelný prostor pro údržbu včelstev. „Držíme se našich oblíbených slov Enza Ferrariho: vyrobit o jedno auto méně, než kolik byste byli schopni prodat,“ doplňuje Tomáš Dočekal.

Navzdory své profesní minulosti si manželé maringotku o rozloze 27 metrů čtverečních postavili svépomocí a sami se starají i o její provoz a úklid. „Chceme, aby se každý host cítil, jako by tu byl první v historii,“ vysvětluje Lenka s tím, že návštěvníci mohou při pobytu využít i přírodní kosmetiku nebo ochutnat pivo z nedalekého Neratova.

Letošní sezónu navíc projekt povýšil na „dvojitý hukot“. Ještě loni tu pod matrací žilo 150 tisíc včel, majitelé ale jejich počet zdvojnásobili, takže hosté nyní spí nad biopolem tvořeným zhruba 300 tisíci včelami. Dalších 50 000 jich „vysílá” ve včelí televizi.

Sami manželé přitom projektu propadli natolik, že si 200 metrů od maringotky postavili vlastní včelín, kam se každou noc od dubna do října chodí ukládat ke spánku i oni sami. „V pyžamu večer vycházíme z domu, jdeme přes louku do naší externí ložnice, a ráno zase zpátky,“ popisuje na závěr Lenka Dočekalová.