Po více než dvou letech velmi přísné měnové politiky začala Česká národní banka s opatrným rozvolňováním. A podle očekávání drobně, o 0,25 procentního bodu snížila základní úrokovou sazbu na 6,75 procenta. Od ní se pak odvíjejí i úroky komerčních bank na hypotékách nebo spořicích účtech. Další snižování bude pravděpodobně pokračovat i v novém roce.

Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022 a je to první změna, k níž ČNB přistoupila pod vedením guvernéra Aleše Michla. Většina analytiků snížení základní sazby v tomto rozsahu očekávala, protože inflace postupně klesá níž a níž.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Většina analytiků očekávala, že ČNB sazby sníží. Podle nich pro to hovoří vývoj ekonomiky, která stagnuje, zároveň se v příštím roce očekává výrazný pokles inflace. Experti současně ale upozorňovali, že bankovní rada mohla při svém rozhodování dát větší váhu obavám z tradičních lednových změn ceníků, které významně ovlivní inflaci pro celý příští rok.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,75 procenta.

Se zvyšováním úrokových sazeb začala ČNB už v roce 2021 pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka. Jím vedená rada je postupně zvedla až na sedm procent kvůli rostoucí inflaci, Aleš Michl byl tehdy setrvale proti takovému růstu. Po svém nástupu do guvernérského křesla je ale nechtěl snížit.

Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta podpořilo všech sedm členů bankovní rady ČNB, řekl Michl. Při zdůvodnění kroku uvedl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají a předběžné ukazatele naznačují hospodářskou stagnaci ve čtvrtém čtvrtletí. Na začátku příštího roku ČNB čeká pokles inflace ke třem procentům.

Michl upozornil, že i přes nynější snížení se budou úrokové sazby v nadcházejících čtvrtletích nacházet výš, než by předpokládala makroekonomická prognóza ČNB. Zdůraznil, že bankovní rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy. Tato rizika hodnotí jako proinflační, je to zejména riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní na ceny.

S přispěním ČTK