ČNB poprvé jednala v čele s Alešem Michlem. Úrokové sazby ponechala na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky má od nového guvernéra i tři nové členy Evu Zamrazilovou, Jana Fraita a Karinu Kubelkovou.

ales-michl20-regular

Foto: ČNB

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Poprvé v novém složení. Bankovní rada České národní banky jednala po personální obměně a v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Podle očekávání tak rada ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy Evu Zamrazilovou, Jana Fraita a Karinu Kubelkovou. Post guvernéra převzal Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura.

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšením o čtvrt procentního bodu,“ řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.

ales-michl1

Foto: ČNB

Aleš Michl z České národní banky

„Přestože ohledně výsledku dnešního zasedání panovala velká nejistota, v posledních týdnech se vzhledem k vyjádřením jednotlivých členů rady jevilo pravděpodobnější právě ponechání sazeb na současné úrovni 7 procent. Podle dosavadní rétoriky členů rady ČNB se zdá, že jejich další rozhodnutí se budou odvíjet hlavně od aktuálních makroekonomických dat, jako je hospodářský růst, míra inflace a další ukazatele. To znamená, že ČNB i přes současnou rétoriku může v návaznosti na tato data na svém dalším zasedání sazby zvýšit,“ komentuje Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro Česko a Slovensko společnosti Ebury.

Větší změnu v dosavadní rétorice ČNB by mohlo podle Kudly způsobit například výrazné omezení či ukončení dodávek plynu z Ruska, které by vedlo k významnému inflačnímu šoku. Utažení ruských kohoutků by totiž znamenalo rapidní nárůst cen za energie – nejen plynu, ale také ropy a dalších komodit.

Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent, což je nejvíc od roku 1999. Předtím na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta.

Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod. Na tiskové konferenci to dnes řekl Michl. Inflaci označil za největší problém českého hospodářství. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou.

„Inflaci bereme naprosto vážně. Je to v současnosti naprosto největší problém v ekonomice. Dovolte mi ubezpečit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v souladu s mandátem ČNB. Můžete se na nás polehnout, že s inflací budeme dále bojovat,“ uvedl Michl.

Meziroční inflace ke konci roku dosáhne 20 procent

Pro snížení inflace ale podle něj nestačí zvyšování sazeb, jsou potřeba také umírněné mzdové požadavky a odpovědná rozpočtová politika. „Bankovní rada nyní vyčká na další data, která vyhodnotí, a na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,“ řekl.

Michl dále uvedl, že je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne 20 procent. To už ale podle něj v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže. „Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit,“ popsal.

Každá změna úrokových sazeb se podle guvernéra projeví v ekonomice se zpožděním. Největšího efektu dosahuje přibližně za rok a půl. „Nereagujeme tedy mechanicky na poslední čísla o inflaci, která jsou mimořádně vysoká, ale zejména na její výhled. A dobrá zpráva je, že podle prognózy ČNB by inflace měla klesnout do roku a půl k úrovním poblíž dvou procent,“ upozornil.

S přispěním ČTK.

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.