Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková. ČNB má tři nové členy bankovní rady

Noví členové v čele ČNB vystřídají Jiřího Rusnoka, Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendu, kterým končí jejich mandát.

Peter BrejčákPeter Brejčák

zamrazilova-22

Foto: Tomáš Nosil, Economia

Eva Zamrazilová bude vůbec první ženou na pozici viceguvernéra ČNB

Obměna bankovní rady České národní banky pokračuje. Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval tři její nové členy – do pozice viceguvernérky zasedne předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, členy rady doplní hlavní analytička Hospodářské komory a poradkyně premiéra Petra Fialy Karina Kubelková a ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait. V sedmičlenné radě od července nahradí stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendu.

Zamrazilová členkou bankovní rady byla už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Zamrazilová se dnešním jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB. Zároveň budou v radě působit poprvé dvě ženy najednou.

Prezident Miloš Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami, i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ uvedl.

Zamrazilová po jmenování zmínila, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB. „Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován,“ uvedla.

ales-michl4

Foto: ČNB

Aleš Michl, guvernér České národní banky

Premiér Petr Fiala pokládá tři nové členy rady za zkušené odborníky. Agentuře ČTK napsal, že banka bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti. „Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května a jenž je kritikem zvyšování úrokových sazeb. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Tak vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

Důvodem zvyšování sazeb je rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.

Stávající guvernér ČNB Jiří Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

S přispěním ČTK.