Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu se hodnota bitcoinu propadla pod kritickou hranici 36 tisíc dolarů. Jenže vzápětí vystoupala až na 44 tisíc dolarů. Klíčové akciové indexy jsou sice za poslední dva týdny v minusu, ale žádný výplach, jako když poprvé udeřil covid, se nekonal. A to ho leckdo čekal – vždyť Vladimir Putin rozpoutal na východě Evropy válku.

Proč tomu tak je, řešili v debatě CzechCrunche Juraj Forgács, zakladatel firmy Fumbi, která zprostředkovává investice do kryptoměn, a Radim Krejčí, šéf platformy Portu, která zase lidem nabízí robotické investování do populárních ETF portfolií. „Důvod, proč burzy nereagovaly větším propadem, je, že na nich panuje nervozita už delší dobu,“ říká Krejčí, který před Portu působil ve finančních společnostech Roklen a Patria.

Krejčí naráží na to, že zatímco v roce 2020 a po většinu loňského roku jsme byli svědky strmých akciových růstů, a to i u cenných papírů firem, které prodělávají a nemají tak úplně jasný byznysový plán, rok 2022 zatím ukazuje přesně opačnou dynamiku: většina technologických titulů, které dosud burzy táhly nahoru, oslabila, stejně tak hlavní indexy. Například S&P 500, který sleduje největší americké firmy, je od ledna dole o 11 procent, německý DAX 30 dokonce o pětinu. Po ruské agresi tak burzy jen setrvaly v módu, v němž už nějakou dobu spočívaly.

Důvodem klesání je obecně negativní nálada na trzích a nejde jen o Ukrajinu. Evropu i Ameriku svírá rostoucí inflace, nahoru vystřelily ceny energií i komodit, centrální banky zvyšují nebo chtějí zvyšovat úrokové sazby. Říká se, že každá krize je zároveň příležitost, není pak čas vyhrnout si rukávy a začít nakupovat jednotlivé akcie a sázet, že půjdou nahoru?

„Tohle opravdu není pro každého, moc bych to nedoporučoval,“ upozorňuje Krejčí s tím, že během covidu se sice investování do akcií stalo populárním tématem, jenže zkušenost mluví jasně. Běžný investor, podobně jako u hazardu, má jen malou šanci vyhrát. Dřív nebo později udělá chybu, nechá se unést a prodělá. „Porazit trh se podaří málokomu,“ dodává. A právě proto vznikly ETF fondy, jejichž akcie kopírují například určitý sektor a na které sází ve svých investičních portfoliích i Portu. To má na sto tisíc klientů.

Křivka vývoje ceny bitcoinu v posledních dvou týdnech nabízí trochu jiný pohled oproti třeba indexu S&P 500 – mezi 23. a 24. únorem strmý propad, pak ale ještě strmější nárůst a poté zase pozvolný pokles. „Ukázalo se, že kryptoměny mohou být skutečně uchovatel hodnoty,“ říká Juraj Forgács. Má na mysli to, že pro řadu lidí z Ukrajiny či Ruska se po vypuknutí bojů stal právě bitcoin či ethereum v podstatě jedinou cestou, jak nepřijít o všechno jmění. Pomohlo i to, že kryptoměny nejsou závislé na žádné vládě ani žádném finančním systému.

Podle Forgácse by se investice do kryptoměn měly stát v podstatě standardní součástí jakékoli investiční strategie, byť nedoporučuje, aby do nich lidé, kteří jim moc nerozumí, ukládali většinu svých prostředků: „Rozhodně ale platí, že krypto jde do mainstreamu.“ Jeho společnost pak nabízí cosi jako kryptoměnové ETF.

Fumbi tedy sestavilo vlastní index, který je poskládaný z největších a nejperspektivnějších kryptoměn. A investice do něj nabízí i veřejnosti, společnost už má přes 70 tisíc klientů. Stejně jako u akcií i u krypta podle Forgácse platí, že vybírat si jednotlivé kryptoměny a spekulovat s nimi není pro každého a že většina laiků u toho nakonec prodělá.

Debata Juraje Forgácse a Radima Krejčího, na kterou se můžete podívat ve videu výše, je součástí speciálu CzechCrunche Průvodce začínajícího investora, jehož partnery společnosti Portu a Fumbi Network jsou.