Chtěl bych lidi odradit od unáhleného obchodování s kryptoměnami. Prodělává 95 procent z nich, říká zakladatel Fumbi

fumbiRozhovor

Foto: Fumbi Network

Juraj Forgacs, zakladatel platformy Fumbi Network

Bitcoin, ethereum, solana, cardano a další tisíce a tisíce různých kryptoměn. Poslední léta dala vzniknout novému fenoménu digitálních aktiv. Některá z nich mají potenciál reálně změnit fungování finančního či technologického světa, další část se pak veze na obrovském zájmu investorů s cílem obrat důvěřivce o peníze. Na to upozorňuje i náš Průvodce začínajícího investora. Jak se však vyznat, do kterých virtuálních tokenů investovat a jak je správně uchovat?

Právě tyto otázky podle Juraje Forgacse většinu lidí odrazují od toho, aby se do kryptoměnového světa ponořili. Před třemi lety proto vyvinul nástroj Fumbi Network, jenž umožňuje investovat ne do jednotlivých kryptoměn, ale do nárůstu či poklesu celého trhu – podobně jako akciové indexy sledující celé sektory.

„Základní intuice, že krypto je zajímavé a bude růst, by lidem měla stačit na to, aby vůči němu získali bezpečnou ekonomickou expozici. To je klíčové,“ popisuje Slovák Forgacs v rozhovoru pro CzechCrunch. Hlavním produktem startupu, který v létě získal podporu investorů ve výši bezmála 40 milionů korun, je tak Index Portfolio, díky němuž uživatel vlastní přímo koš kryptoměn, jež se rebalancují.

„Nejde o pasivní management, ke kryptoměnám se dá přistupovat jako k akciím. Každý kvartál investiční komise určuje složení portfolia, která aktiva přidá nebo odstraní. Následně je váha aktiv daná algoritmem,“ říká Forgacs s tím, že složení portfolia se odvíjí v první řadě od formálních kritérii.

Konkrétně musí být v top 50 v tržní kapitalizaci, obchodované na třech velkých burzách s likviditou minimálně pět milionů dolarů denně, což doplňuje fundamentální kritérium – kryptoměna musí mít rozpoznaný business case a musí jít o komunitní aktivum, ne o tokeny určené na jeden účel. O samotné váhy jednotlivých tokenů pak pečuje algoritmus.

fumbi-founder

Foto: Fumbi Network

David Stancel (CTO), Juraj Forgacs (CEO) a Boris Haško (CMO) z Fumbi Network

„Stanovuje váhy na základě tržní kapitalizace, to je jednoduchá věc, ale dělá to automaticky, což je klíčové. Objem našich prostředků ve správě se rychle mění, uživatelé přichází a odchází, což jsme zatím využívali hlavně na úspory nákladů při rebalancování. Od nového roku ale půjdeme jiným systémem. Chceme, aby klienti mohli využívat také pokročilé funkce a portfolio si customizovat, tedy jej nastavit podle své chuti a některá aktiva přidat nebo vyhodit. To bude pro pokročilé uživatele, ti běžní to vůbec nebudou muset řešit,“ říká Forgacs.

Ve velkém rozhovoru Juraj Forgacs popisuje, proč by podle něj lidé vůbec měli do kryptoměn investovat, na co si při tom dávat pozor a také komentuje aktuální trendy včetně různých přístupů ke zdaňování.

Na začátek obecná otázka. Investuješ?
Ano, momentálně však hlavně do své firmy. Měl jsem nějaké krypto, které jsem z velké části proinvestoval do začátků Fumbi, teď už toho držím méně.

Co další investice jako například akcie?
Aktuálně vůbec, mám ještě nějaké nemovitosti. Jinak jsem all-in v kryptu, což většině lidí nedoporučuji, ale protože jsem v tématu hluboko, tak si myslím, že vím, co dělám. (úsměv)

Ptám se, protože základní investorská poučka zní diverzifikovat a zajímá mě, jak máš rozdělené portfolio.
Kotva mého portfolia jsou nemovitosti jako jeho materiální část. Pak jsem all-in v digitálu. Akcie budou růst, stejně jako bude růst všechno s výjimkou hodnoty peněz, takže momentálně asi nebudou zlá volba. Stále si ale myslím, že odměna za riziko je na straně kryptoměn. V rámci nich diverzifikuji, většina je v bitcoinu, ale jdu také do Web 3.0, ether, scalable blockchains jako avalanche, solana nebo luna.

Jak velké portfolio v kryptoměnách držíš?
V minulosti jsem do nich vrazil desítky tisíc eur, teď už by z nich byly stovky tisíc až miliony eur. Postupně jsem se ale věnoval rozvoji firmy, kterou bylo třeba v začátcích podpořit. Více než rok jsem pracoval zdarma a zároveň jsem do toho dotoval firmu, bylo to finančně těžké období.

Takže jsi své pozice postupně prodával?
Přesně tak, pustil jsem se do firmy plnou parou. Takový projekt se nedá rozběhnout, pokud do něj nedáš dvě stě procent. Když už si myslíš, že se více nedá, musíš se „ušpinit“ ještě více. Tak to bylo i u mne.

Začal jsem kryptoměny zkoumat a v nějakém bodě jsem se do nich ponořil úplně. Je to moment procitnutí a v té chvíli víš, že tomu dáš sto procent.

Jak ses vůbec ke kryptoměnám dostal?
Působil jsem v tradičnějším světě, dělal jsem finančního ředitele pro švýcarský holding BaseTech Ventures (současný hlavní investor Fumbi – pozn. redakce) a některé jejich projekty. Ke kryptoměnám jsem se dostal právě v tomto holdingu, začal jsem je zkoumat a v nějakém bodě jsem se do nich ponořil úplně. To zažilo hodně lidí, je to moment procitnutí a v té chvíli víš, že tomu dáš sto procent. Byl to takový křest. (smích)

Co tě na světě kryptoměn zlákalo?
Je to úplná změna civilizačního paradigmatu, poprvé v historii navíc technologicky podložená. Různé filozofické pohledy, rakouská ekonomická škola a libertariánství tady byly vždy, ale teď máme poprvé technický prostředek, kdy protokoly dokážou nahradit zákony a jejich vynucování ve formě autority. Poprvé dokážeme vytvořit protokol, který bude v podstatě nahrazovat násilí.

Další moment je, že kryptoměny mohou pomoct s obrovským množstvím globálních rizik a problémů. Peer-to-peer ekonomická integrace po světě bude podporovat mír, a to hlavně v regionech, které jsou strašně napjaté. Na takové úrovni by mohl fungovat jednoduchý obchod mezi obyvateli Palestiny a Izraele, což by mohlo mít velký dopad na zmírnění napětí. Kryptoměny jsou tady a je to globální síť, do které má přístup každý, jen je tomu netřeba bránit.

Jak tě pak v roce 2018 napadlo založit Fumbi?
V tom čase bylo mnoho věcí nejistých. Bitcoin byl samozřejmě z kryptoměn nejjistější, ale nebyl tak přitažlivý jako dnes. Jisté bylo jen to, že je tady trend, který mění zaběhané pořádky a je efektivnější než současný systém, že se bude více prosazovat. Vůbec ale nebylo zřejmé, jaká bude konkurence uvnitř odvětví.

Zamýšlel jsem se nad dvěma možnostmi. Buď vytvořit aktivně spravované portfolio, které bude vybírat a vyhodnocovat nejzajímavější aktiva, nebo vytvořit ekvivalent ETF s cílem dodržet benchmark celého trhu. Máme dobrou rovnici, pokud trh kryptoměn bude růst a my uděláme investici na tento růst, tak je to neprohratelný boj. Pokud nebude růst, tak je pořád poměr risku a odměny šílený, můžeš přijít jen o to, co do toho dáš – pokud ovšem nepákuješ. Narůst ale může na stonásobky, od našeho začátku jsme vyrostli o více než desetinásobek.

fumbi-team

Foto: Fumbi Network

Tým startupu Fumbi Network

Proč ses rozhodl pro možnost vytvořit ekvivalent ETF a sledovat benchmark trhu?
Zdálo se mi to jako nejbezpečnější způsob investování. K tomu se připojilo, že naprostá většina lidí by do krypta vůbec nešla a neinvestovala, pokud by jej nevnímali jako jednoduchý a bezpečný nástroj, kterému budou rozumět. Základní intuice, že krypto je zajímavé a bude růst, by lidem měla stačit na to, aby vůči němu získali bezpečnou ekonomickou expozici. To je klíčové. Díky Fumbi může získat investiční expozici vůči kryptu úplně každý. Stačí, že nabydou přesvědčení, že pokus o to stojí alespoň za nějaké peníze, pak je to jednoduché. Nemusí o kryptoměnách nic vědět.

Za tři roky na trhu jste přesvědčili asi 76 tisíc lidí, aby se u vás zaregistrovali. Jakým tempem roste jejich počet?
Za poslední měsíc přibylo deset tisíc uživatelů, což je dané i tím, že na Slovensku máme velké kampaně s televizní reklamou. V Česku se jen rozbíháme, z celkového počtu jich je asi 15 až 20 tisíc.

Kolik z registrovaných uživatelů je aktivních?
O něco méně než polovina. Většina z nich zatím nezačala investovat, což je klasické uživatelské chování. Oceňujeme, že se lidé alespoň registrují, jsme tak v kontaktu a dostávají od nás informace z ověřených zdrojů o tom, co se děje na trhu.

Umíš definovat důvody, proč uživatelé nezačínají investovat, i když se registrují?
Často jsou jen zvědaví a chtějí se na službu podívat zevnitř nebo potřebují více času na ztotožnění. Někdy chtějí jen dostávat aktuální informace o vývoji trhu. Důležité pro nás je, že jde o konstantní číslo, které se zlepšuje, a konverze je rostoucí. Poměr aktivních a registrovaných uživatelů nikdy nebude vyšší než 50 nebo 60 procent, taková očekávání by byla nerealistická.

pruvodce_headline

Přečtěte si takéJe libo akcii, bitcoin nebo kus bytu? CzechCrunch spouští průvodce nejen pro začínající investory

Když se na problematiku podíváme z jiného úhlu – proč by podle tebe člověk měl investovat do kryptoměn?
Jde například o investiční rozměr, pokud má člověk peníze a přemýšlí, co s nimi, aby nebyly jen tak odložené, na trhu má různé možnosti. Kryptoměny ale mají nejlepší investiční parametry – poměr zisku a rizika je vynikající. Pokud někdo hledá investici, kterou může zhodnotit desetkrát a víc v průběhu několika let, tak moc možností na výběr nemá. Především bitcoin by se měl stát cílem i pro konzervativní kapitál. Pokud chce být někdo exotičtější, tak by měl zkusit ether, zajímavé jsou i další blockchainy, u nich ale jistota růstu není tak vysoká jako u bitcoinu.

Jak můžeš s říkat s takovou jistotou, že bude bitcoin růst?
Faktorů za tím je několik. Jedním z nich je predikce venture kapitálových toků, tedy investic velkých amerických bankovních domů a finančních institucí. Tento kapitál dnes ve velké míře směřuje právě do projektů, jako je institucionální správa kryptoměn a chain analýza, která umožňuje zabraňovat praní peněz přes krypto aktiva. Podobné projekty získávají stovky milionů každý měsíc a velké firmy si díky akvizicím budují infrastrukturu pro držení krypto aktiv a jejich integraci do bankovních systémů.

Druhým důležitým faktorem jsou makroekonomické trendy, které jsou šílené. Globální dluh je tak velký, že zvyšovat úrokové sazby kromě menších trhů jako Česko je téměř nemožné – v Evropě absolutně a v Americe to FED pravděpodobně neudělá, spíš bude cílit na inflaci hodně nad dvěma procenty. Čeká nás dlouhé období vysoké inflace s nízkými úrokovými sazbami, navíc se dluhopisy stávají toxickými aktivy. Kapitál bude utíkat všemi směry – akcie, nemovitosti a komodity budou růst. A bitcoin také, protože je super bezpečnou kryptoměnou, jeho síť bez problémů udrží několik bilionů dolarů bez většího ohrožení.

Neznám jediného kritika bitcoinu, který by skutečně věděl, o čem mluví. S krypto aktivy jsou spojená rizika, s rozvojem technologií však toto riziko klesá.

Jiné predikce, než že budou kryptoměny růst, bych od člověka na tvé pozici ani nečekal. Oblast kryptoměn ale má i své kritiky, kteří v nich nevidí budoucnost.
Jde o lidi, kteří kryptoměnám vůbec nerozumí. Neznám jediného kritika bitcoinu, který by skutečně věděl, o čem mluví. S krypto aktivy jsou spojená rizika, hlavně v kriminalitě, s rozvojem technologií však toto riziko klesá.

Jak konkrétně?
Dnes víme, že 0,34 procenta transakcí na blockchainu se nějakým způsobem dá asociovat s ilegální aktivitou, což je poměrově méně než v bankovním systému. Jsou za tím blockchainové analýzy a technologie asociování ilegálních aktivit s adresami. Pokud dnes ukradneš kryptoměny a někdo tě označí, neprodáš je snadno, a když jich máš hodně, tak je neprodáš vůbec. Hackeři se spíš snaží aktiva vracet tam, odkud je ukradli, výměnou za legální odměnu.

Podobné je to s rizikem zpronevěry. Kryptoměny byly dlouho majetkem na doručitele, teď už máme technologie pro institucionální úschovu, jde tedy o majetek na jméno, který je možné spravovat přes komplexní autorizační tok, jenž se nedá prolomit. Jiná rizika tady nejsou.

S kryptoměnami se toho děje hodně na úrovni zemí. Salvador bitcoin uznal jako oficiální platidlo, na druhé straně je Čína zakázala. Nemůže právě tohle být problém, že by regulátoři nebo vlády rozvoj krypta nějakým způsobem zarazili?
Dokážu si to představit v Číně, kde lidé nemohou protestovat. Neumím si vůbec představit demokratickou zemi, kde by něco takového prošlo. Pokud by se někdo v Evropě nebo ve Spojených státech o něco takového pokusil, politicky by se zdevastoval.

Když zdaňujeme všechny jiné typy zisků, měli bychom i na kryptoměnách. Zdanění by ale mělo mít svoji logiku.

Nemusíme se bavit přímo o zákazu, do velké míry rozvoj krypta mohou ovlivnit i další faktory. Tématem je například zdaňování, například Rakousko od března zavede daň na příjmy z kryptoměn. Jak se díváš na tuto problematiku?
Bitcoin sice vznikl se záměrem stát se alternativním platidlem, nakonec se z něj ale stalo kapitálové aktivum. To se apreciuje, což je zisk. Když zdaňujeme všechny jiné typy zisků, měli bychom i tento. Zdanění by ale mělo mít svoji logiku a nebýt prohibitivní, aby lidi nemotivovalo daně neplatit nebo se daňově stěhovat do jiných zemí. V Rakousku je daň 27 procent z kapitálových zisků a dividend, v tomto ohledu zrovnoprávnili také kryptoměny.

Jak vnímáš nastavené zdanění kryptoměn v Česku?
Tady je zdanění nastavené dobře, v Evropě jde o jeden z nejlepších modelů.

V Česku platí, že když držíš akcie déle než tři roky, je jejich prodej od daně osvobozen, v případě kryptoměn to ale neplatí.
To je pravda, daň ze zisku ve výši 15 procent a k tomu případná solidární daň je však stále v pohodě. Například na Slovensku by už většina lidí se zisky v kryptu měla platit daň 39 procent, což je opravdu hodně. Tolik nechce platit nikdo, raději se na rok přestěhují do Slovinska. Když někdo před pár lety nakoupil bitcoin za 50 tisíc eur, teď z něj má přes půl milionu. Proč by z toho měl platit 39 procent? To jsou hrozné sumy.

Daně by měly být racionální, spravedlivé a umožňovat lidem využít investiční potenciál kryptoměn. Globálně bude probíhat redistribuce zisku mezi legacy a krypto systémem, když na tom lidem a firmám neumožníme participovat, tak v této hře prohrajeme.

Bude se to do budoucna měnit?
Slovensko je ve zdanění kryptoměn nejhorší v Evropské unii, proto existují velké snahy zdanění racionalizovat. Obecně platí, že státy s vyšší daňovou sazbou mají časový test a země s nižší daňovou sazbou jej nemají. I proto v Česku časový test není, daň 15 procent je absolutně akceptovatelná. Rakousko se posunulo na špatnou cestu, uvidíme, jaký bude výsledek. Daňový pohled se už v Evropě ustálil a země jako Slovensko jej musí dohnat.

fumbi

Foto: Fumbi

Juraj Forgacs, zakladatel a ředitel startupu Fumbi Network

S jakou motivací lidé většinou do kryptoměn investují?
Buď chtějí jít do kryptosvěta, vzdělávat se, držet kryptoměny a platit s nimi. Druhá část lidí do nich chce investovat jako do investičního nástroje a nic víc k tomu zatím nedělat. Platba kryptoměnami totiž obecně zatím moc uživatelských výhod nepřináší. Třetí rozměr je gambling, hrát si s nimi.

Což asi dělá hodně lidí…
Přesně tak, to dělá hodně lidí. Mezi obchodováním a gamblingem existuje ještě mezistupeň odborné spekulace a mnoho lidí si namlouvá, že je dělá, ve skutečnosti jde ale o gambling na základě zpráv ve skupinách na WhatsAppu, Telegramu, YouTube videí, „pump and dump“ schémat a podobně.

Chtěl bych zdůraznit, že když člověk jde do krypta, měl by si ujasnit svůj záměr, i když jich může být víc. Chce mít na peněžence nějaké krypto, aby jej mohl vyzkoušet a platit s ním? Nebo chce spořit na důchod? To vyžaduje úplně jiné přístupy. A zároveň bych chtěl lidi odradit od toho, aby se na burzách registrovali za účelem kompulzivního obchodování. Není pravda, že na nich prodělává 80 procent lidí, prodělává jich 95 procent. Pokud možno by se tomu měli lidé vyhnout.

Jak je možné, že je ten poměr tak vysoký?
Problém je, že kryptoměny jsou velmi vysoce dostupné a nepodařilo se je zregulovat, což říkám v pozitivním i negativním smyslu. Neexistuje nic, co by člověku řeklo, že si má dávat pozor, právě proto o tom musíme mluvit víc.

To pravděpodobně souvisí s rostoucí popularitou aplikací pro investování do akcií jako Robinhood, eToro a podobně…
Na těchto platformách se často obchoduje s pákou, což je absolutní smrt. Jsem rád, že máme svobodu, člověk by si ale měl opravdu uvědomit, co dělá, a měl by za sebe brát odpovědnost, což mnoho lidí nedělá.

Abychom se trochu vrátili, Fumbi cílí na skupinu lidí, kteří chtějí jen jednoduše investovat bez toho, aby museli kryptoměnám víc rozumět?
Ano, když se chce člověk s kryptem naučit platit, musí investovat do peněženky a do krypto světa se víc ponořit. Pokud chce jen investovat a čekat, jak se situace vyvine, tak je pro něj Fumbi. Existují i jiné projekty, se kterými se dá začít, podobný koncept, jako máme my, jsem však u nás v okolí neviděl.

fumbi-platforma

Tím myslíš náš region?
Myslím náš region, v anglicky mluvících zemích bude více retailových možností, různá řešení existují i v zemích jako Německo nebo Nizozemsko. U nás se většina řešení opírá o skalní krypto filosofii, tedy aby lidé drželi kryptoměny sami, což podle mě není dobrý přístup.

Proč?
Spotřebitelské návyky k penězům jsou hluboce zakořeněné a většině lidí bude trvat deset a více let, aby je změnili. Nutit lidi, aby je změnili hned teď, není správná cesta. My chceme, aby z nárůstu cen kryptoměn mohli profitovat všichni a bezpečně.

Jak moc bezpečné Fumbi je?
Kryptoměny máme zabezpečené na nejvyšší úrovni s nejpokročilejšími technologiemi, jaké existují. Není to improvizace na spotřebitelských kryptopeněženkách jako Trezor nebo Ledger. Naše řešení je bezpečné do takové míry, že mám klidný spánek, i když máme ve správě více než 40 milionů eur, tedy více než jednu miliardu korun.

Cílíte na „jednodušší“ uživatele, kteří nemají čas nebo expertizu si tyto informace o míře bezpečnosti reálně ověřit. Jak vám mohou věřit, že je to opravdu bezpečné?
Naprosté minimum, které děláme, je dvakrát ročně audit od globální kontrolingové a certifikační společnosti SGS s tradicí více než 150 let. Dělají u nás kontrolu peněženek, že na nich opravdu jsou prostředky, které deklarujeme, a že jsou pod naší kontrolou, tedy že s nimi dokážeme manipulovat. Tohle musíme prokazovat dvakrát ročně.

Navíc spolupracujeme s firmami jako Ledger Enterprise Solutions nebo Fireblocks, se kterými spolupracují také největší globální banky a krypto aktiva u nich mají uložené největší světové společnosti. Navíc nabízí i pojištění, o moc víc z naší strany udělat nemůžeme.

vavraboxed

Přečtěte si takéNejlepší dárek k Vánocům? Kupte dětem bitcoin nebo akcii, pochopí smysl investování, radí finančník Radovan Vávra

Jak je na tom váš samotný byznys? Loni jste měli tržby sto tisíc eur…
To není úplně přesné, dohromady to bylo 300 tisíc eur. Předtím jsme operovali ve dvou různých entitách, teď už máme jenom jednu. Naše tržby rostou exponenciálně, v letošním roce plánujeme násobky, což znamená, že se ještě více budeme moct soustředit na růst a přinášet víc a lepších produktů.

Kdy očekáváte, že byste se mohli stát ziskovou firmou?
Letos jsme stále ještě těsně nad nulou, první půlrok jsme byli v prudkém zisku, což ale bylo nedopatřením, protože jsme nestíhali narůst na nákladové straně. Už jsme to dohnali, narostli jsme na přibližně 35 lidí a určitě budeme pokračovat. Nechceme být příliš v zisku, chceme se soustředit na růst.

Podpora růstu byla také důvodem, proč jste v létě získali investici 38 milionů korun. Kam vás má posunout?
Chceme ještě více pracovat s lokálními klienty na Slovensku a v Česku. Naše vize není být pro 0,5 procenta globální populace, naopak chceme zde být pro 40 procent lokální populace. Jde o obrovský a v podstatě neomezený trh, peněz je tak velké množství a kryptoměny jsou jen jejich jiná forma. Dále chceme expandovat do zahraničí a pracovat na větší integraci s regulovaným systémem.

Co konkrétně to znamená?
Jde o větší vstup do světa finančních a platebních služeb, například získání licence v rámci směrnice PSD2 čistě za účelem poskytnutí většího komfortu pro uživatele, ať si mohou k nám integrovat bankovní účty, inicializovat platby a podobně.

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.