Australský biolog a harvardský profesor David Sinclair letos šokoval vědce, když prohlásil, že se jeho firmě podařilo zastavit stárnutí u psů a opic. „Další krok: zastavit stárnutí u lidí,“ napsal podle deníku Wall Street Journal na sociální síť X (dříve Twitter). Někteří jeho kolegové ho obvinili ze lži a označili za „obchodníka s teplou vodou“. Kateřina Veverová z Neurologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy si nemyslí, že by Sinclairova tvrzení byla úplně z cesty. „Ta studie mě spíš pobavila,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

„Klinickou studii dělanou na psech jsem četla poprvé. Ovšem její výsledky jsou sporné, nevím, jestli lze spolehlivě měřit kognici (paměť, orientaci – pozn. red.) u psů,“ říká neurovědkyně, která působila například na školách na Floridě nebo v Tasmánii. A dodává, že se podobnou cestou teď snaží jít i někteří další výzkumníci u lidí. „Tam je to ale trochu složitější.“

Společně se zpomalením stárnutí je pro neurovědce aktuálně největší výzvou hledání léku na Alzheimerovu nemoc, která s tím souvisí. Vyléčit ji sice stále ještě nelze, ale vědci mílovými kroky pokročili v její diagnostice a léčbě symptomů. Posun zaznamenal letos v dubnu i tým Kateřiny Veverové společně s norskými kolegy. „Dlouhodobě pracujeme na České studii stárnutí mozku, kde se zaměřujeme i na vliv životního stylu,“ říká Veverová.

V rozhovoru mluví také o tom, jaké to je, když diagnostika výrazně předběhne schopnost léčit, nebo jak si zachovat zdravý mozek. „Měli bychom konzumovat tuky, co jsou v ořeších, nikoliv ty v hranolkách,“ radí pětatřicetiletá neurovědkyně.

Proč je tak důležité zachytit Alzheimerovu nemoc včas?
První příznaky, které vedou pacienta do ordinace lékaře, se projevují až dvacet let poté, co už v mozku probíhají patologické změny. Proto je teď kladen důraz na to, aby diagnostika proběhla co nejdříve. Abychom pacientovi mohli podat léky v době, kdy ještě mozek není poškozený. Protože když už má člověk obtíže, bohužel to znamená, že mozek poškozený je.

Kdy byste doporučila člověku, který má v rodině toto onemocnění, aby šel na testy, jestli Alzheimera také bude mít? Měl by třeba smysl i nějaký plošný screening ve společnosti?
Z testů úplně nepoznáte, jestli má člověk Alzheimerovu nemoc, ale poznáte, jestli má kognitivní poruchu. Takže zjistíme, že se vám například zhoršila paměť, ale pak musíme ještě přijít na to proč. A to nemusí být vždy Alzheimerovou nemocí, může to být tisíc jiných nemocí nebo taky deprese. Tedy na magnetickou rezonanci a další již invazivní metody vyšetření se posílají pacienti až poté, co se klinickým vyšetřením diagnostikuje kognitivní porucha.

Plošný screening snad bude někdy v budoucnu a doufám, že i naším výzkumem k němu přispějeme. Bylo by dobré, kdyby screening krevních biomarkerů probíhal už velmi brzy, třeba ve 40 letech. Identifikovali by se tak rizikoví jedinci, kteří by se pak poslali na specializované vyšetření. Nicméně v současné době nemáme způsob, který by Alzheimerovu nemoc úplně vyléčil. Je pouze symptomatická léčba, což znamená, že se podává, až když má člověk symptomy. Nemá smysl říct člověku ve čtyřiceti, že bude mít Alzheimerovu nemoc a my mu nemůžeme pomoci. Existují studie, podle kterých by to mělo dobrý vliv – člověk tím pádem zlepší životní styl a oddálí nemoc. Ale také jsou studie, které tvrdí, že tahle informace spíš uvrhne člověka do deprese.

Pokud ale máte v rodině někoho s Alzheimerovou nemocí, má smysl dojít si na vyšetření zhruba deset let před věkem, ve kterém se u dotyčného projevily první příznaky.

A jak lékaři poznají už dvacet let před klinickými příznaky, že bude mít člověk Alzheimerovu nemoc?
V mozku se hromadí patologické bílkoviny, které dokážeme změřit. S velkou pravděpodobností pak umíme říct, jestli ten člověk bude mít za dvacet let Alzheimerovu nemoc. V posledních letech se ukazuje, i díky naší spolupráci s profesorem Evandrem F. Fangem z univerzity v Oslu, že toto onemocnění začíná pravděpodobně ještě dříve, než jsme si mysleli. A to narušením mitochondrií, což jsou laicky řečeno takové elektrárny buněk. To, že se v mozku začínají hromadit poškozené mitochondrie, možná vyvolává celou kaskádu poškození buněk a v důsledku i mozku samotného.

Daly by se ty mitochondrie nějak odstranit?
Profesor Fang už v roce 2016 publikoval studii, ve které ukázal, že v mozku zvířat s Alzheimerovou nemocí je narušen proces odstraňování patologických bílkovin a poškozených mitochondrií. Procesu, který se stará o odstraňování špatných mitochondrií, se říká mitofagie. A tým profesora Fanga prokázal, že jak u zvířat, tak u lidí s Alzheimerovou nemocí mitofagie porušená je. Takže teoreticky platí, že pokud má člověk mitofagii v pořádku, Alzheimerovu nemoc by mít neměl.

Podařil se jim dokonce udělat zajímavý experiment u zvířat. Ve chvíli, kdy se jim proces mitofagie podařilo aktivovat a tím odstranit ty poškozené mitochondrie, tak se zvířeti zlepšila paměť až na úroveň zdravého jedince. A dokonce zmizely i škodlivé bílkoviny. To nastartovalo zájem vědců o mitofagii a díky tomu vznikl i náš výzkum. Nicméně léčba Alzheimerovy nemoci skrze mitochondrie u člověka je hudba budoucnosti. Zatím se to zkoušelo jen na zvířatech. Pro lidi ještě nemáme lék. Ale jsou klinické studie, které se na to aktuálně zaměřují.

Čím se ta mitofagie opravuje, podává se zvířatům nějaký lék?
Lze jim podávat určité malé molekuly, které aktivují mitofagii. Jedna z nich funguje skrze NAD+, o které mluví i onen vědec z Harvardu David Sinclair. Ta molekula pomáhá zlepšovat opravu DNA a aktivovat mitofagii. Zmíněný profesor Evandro Fang se tímhle zabývá již dlouhou dobu. Když podával myším s Alzheimerovou nemocí tuto molekulu, zaznamenal pozitivní účinky, o kterých jsme už mluvili. Další nadějná molekula je Urolithin A. Kolegové ze Švýcarska zveřejnili studii, kdy podávali suplement s Urolithinem A jako potravinový doplněk.

Takže David Sinclair není blázen a má možná pravdu?
Blázen není. Podobnou cestou se teď snaží jít někteří výzkumníci i u lidí. Ale tam je to trochu složitější. Lidem nelze podávat jen tak nějaké molekuly, protože jsou zapojené v signálních drahách mnoha procesů. Pokud člověku podáte látku, která aktivuje mitofagie v celém těle, mohlo by to způsobit také závažná onemocnění.

Mě studie profesora Sinclaira spíš pobavila. Klinickou studii dělanou na psech jsem četla poprvé. Většinou se tyto věci testují na myších nebo háďátcích. To dělal právě náš kolega v Oslu a zjistil, že NAD+ prodloužila věk myší až dvojnásobně. Prodávat to ale pro psy je zajímavý byznysplán. Ovšem ty výsledky studie Davida Sinclaira jsou sporné, nevím, jestli lze spolehlivě měřit paměť a orientaci u psů. Neuvádějí žádná data, která bych tam čekala, zejména biologické markery spojené se stárnutím. Proto je ta studie tolik kritizovaná.

Zpět k mozku prospěšnému Urolithinu A. To je ta látka, která se vyskytuje v ořeších?
Přesně tak, nejvíc je ale koncentrovaná v granátovém jablku. Urolithin A má právě řadu blahodárných vlivů na mozek, jedním z nich je aktivace mitofagie. Vy ale nesníte s granátovým jablkem rovnou Urolithin A, nýbrž látky, ze kterých si ho ve střevech vyrobíte. Bohužel se ale zjistilo, že tohle umí jen třicet až čtyřicet procent lidí. Zbytek na to nemá genetické predispozice. Proto se teď mnoho firem snaží Urolithin A vyrobit. A právě kolegové ze Švýcarska ho podávali stárnoucím pacientům a zjistili, že Urolithin A opravdu zpomaluje stárnutí svalů a zlepšuje fyzickou kondici.

Jak to, že ho zatím nikdo nevpravil do mozku?
Co by podávání Urolithinu A udělalo lidskému mozku, se zatím neví. Taková studie dosud nebyla provedená, protože je to dost složité i po etické stránce. Abyste získala výsledky, musíte pak pacientovi odebrat krev a mozkomíšní mok, což není moc příjemné. Když testujete svaly, stačí biopsie svalu. S testováním mozku se musí v páteřním kanálku v oblasti beder odebrat mozkomíšní mok. To je vlastně i součástí diagnostiky Alzheimerovy nemoci, odebereme mozkomíšní mok a stanovíme biomarkery – hladinu škodlivých bílkovin. Jinak ale pomocí léků vstoupit do samotných buněk je dost obtížné a zatím to neumíme.

Znamená to, že recept na zdravý mozek je pro skupinu lidí, která si umí Urolithin A ve střevech vyrobit, jedno granátové jablko denně?
Bohužel ne, musela byste jich sníst zhruba 250. Ale je fakt, že v oblastech, kde například lidé jedí více mučenku, je nemocí mozku o něco méně. I když to může souviset celkově se zdravým životním stylem.
Kvalitní potrava totiž zdraví mozku ovlivňuje. Je otázkou, zda ho dokáže ovlivnit natolik, že Alzheimera nedostanete. Ale určitě je fajn, pokud máte predispozice k této nemoci, je nepodporovat například škodlivými tuky. Pro zdravý mozek platí to, co funguje proti všem nemocem – zdravá strava, které se říká středomořská dieta, aktivní životní styl, co nejméně stresu. Člověk by měl každý den rozproudit krev aerobní aktivitou, aby se mu více okysličil mozek.

Škodlivými tuky myslíte ty, ve kterých například smažíme jídlo?
Přesně tak. Měli bychom konzumovat ty, které jsou v ořeších, a ne v hranolkách. Mozek je z velké části tvořen tuky a ty zdravé ke svému fungování potřebuje.

Je to součást vašeho výzkumu?
Dlouhodobě pracujeme na České studii stárnutí mozku, kde se zaměřujeme i na vliv životního stylu, na kaskádu a postup poškození kognitivních funkcí (soustředění, paměť či orientace – pozn. red.). Nebo na vývoj testů, které zaznamenají už velmi drobné změny. S panem docentem Martinem Vyhnálkem se teď nejvíce zabýváme krevními markery Alzheimerovy nemoci a mitochondriálním zdravím. Mohlo by to pomoci k tomu, abychom viděli, jak moc která léčba jednotlivým pacientům pomáhá nebo taky nepomáhá.

Vidíte v blízké době nějaký slibný pokrok v léčbě?
Martin Tolar, který už dlouho žije v Americe, by měl představit se svojí firmou na konferenci Alzheimerovské asociace AAIC 2024 ve Philadelphii letos v červenci třetí fázi testování molekuly, jež by mohla pomoci s vývojem nových léků na zpomalení postupu této nemoci. Martin je Čech, který studoval na 2. lékařské fakultě tady u nás. Spolupracujeme s ním a jsme napnutí, jestli to v létě dobře dopadne.