Co dělat, abychom neumřeli v 50 na Alzheimera? Stárnutí už umíme zpomalit u myší, říká česká vědkyně

Neurovědkyně Kateřina Veverová mluví v rozhovoru o tom, jestli granátové jablko může omladit mozek a kdy si má člověk dojít na testy na Alzheimera.

kopie-navrhu-navrh-bez-nazvuRozhovor

Foto: Archiv KV/CzechCrunch

Neurovědkyně Kateřina Veverová

0Zobrazit komentáře

Australský biolog a harvardský profesor David Sinclair letos šokoval vědce, když prohlásil, že se jeho firmě podařilo zastavit stárnutí u psů a opic. „Další krok: zastavit stárnutí u lidí,“ napsal podle deníku Wall Street Journal na sociální síť X (dříve Twitter). Někteří jeho kolegové ho obvinili ze lži a označili za „obchodníka s teplou vodou“. Kateřina Veverová z Neurologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy si nemyslí, že by Sinclairova tvrzení byla úplně z cesty. „Ta studie mě spíš pobavila,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

„Klinickou studii dělanou na psech jsem četla poprvé. Ovšem její výsledky jsou sporné, nevím, jestli lze spolehlivě měřit kognici (paměť, orientaci – pozn. red.) u psů,“ říká neurovědkyně, která působila například na školách na Floridě nebo v Tasmánii. A dodává, že se podobnou cestou teď snaží jít i někteří další výzkumníci u lidí. „Tam je to ale trochu složitější.“

Společně se zpomalením stárnutí je pro neurovědce aktuálně největší výzvou hledání léku na Alzheimerovu nemoc, která s tím souvisí. Vyléčit ji sice stále ještě nelze, ale vědci mílovými kroky pokročili v její diagnostice a léčbě symptomů. Posun zaznamenal letos v dubnu i tým Kateřiny Veverové společně s norskými kolegy. „Dlouhodobě pracujeme na České studii stárnutí mozku, kde se zaměřujeme i na vliv životního stylu,“ říká Veverová.

V rozhovoru mluví také o tom, jaké to je, když diagnostika výrazně předběhne schopnost léčit, nebo jak si zachovat zdravý mozek. „Měli bychom konzumovat tuky, co jsou v ořeších, nikoliv ty v hranolkách,“ radí pětatřicetiletá neurovědkyně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Proč je tak důležité zachytit Alzheimerovu nemoc včas?
První příznaky, které vedou pacienta do ordinace lékaře, se projevují až dvacet let poté, co už v mozku probíhají patologické změny. Proto je teď kladen důraz na to, aby diagnostika proběhla co nejdříve. Abychom pacientovi mohli podat léky v době, kdy ještě mozek není poškozený. Protože když už má člověk obtíže, bohužel to znamená, že mozek poškozený je.

Kdy byste doporučila člověku, který má v rodině toto onemocnění, aby šel na testy, jestli Alzheimera také bude mít? Měl by třeba smysl i nějaký plošný screening ve společnosti?
Z testů úplně nepoznáte, jestli má člověk Alzheimerovu nemoc, ale poznáte, jestli má kognitivní poruchu. Takže zjistíme, že se vám například zhoršila paměť, ale pak musíme ještě přijít na to proč. A to nemusí být vždy Alzheimerovou nemocí, může to být tisíc jiných nemocí nebo taky deprese. Tedy na magnetickou rezonanci a další již invazivní metody vyšetření se posílají pacienti až poté, co se klinickým vyšetřením diagnostikuje kognitivní porucha.

Plošný screening snad bude někdy v budoucnu a doufám, že i naším výzkumem k němu přispějeme. Bylo by dobré, kdyby screening krevních biomarkerů probíhal už velmi brzy, třeba ve 40 letech. Identifikovali by se tak rizikoví jedinci, kteří by se pak poslali na specializované vyšetření. Nicméně v současné době nemáme způsob, který by Alzheimerovu nemoc úplně vyléčil. Je pouze symptomatická léčba, což znamená, že se podává, až když má člověk symptomy. Nemá smysl říct člověku ve čtyřiceti, že bude mít Alzheimerovu nemoc a my mu nemůžeme pomoci. Existují studie, podle kterých by to mělo dobrý vliv – člověk tím pádem zlepší životní styl a oddálí nemoc. Ale také jsou studie, které tvrdí, že tahle informace spíš uvrhne člověka do deprese.

Pokud ale máte v rodině někoho s Alzheimerovou nemocí, má smysl dojít si na vyšetření zhruba deset let před věkem, ve kterém se u dotyčného projevily první příznaky.

neurovědci fang, vyhnálek, veverova

Foto: Archiv KV

Kateřina Veverová spolupracuje s kolegy Evandrem F. Fangem z Osla a Martinem Vyhnálkem z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

A jak lékaři poznají už dvacet let před klinickými příznaky, že bude mít člověk Alzheimerovu nemoc?
V mozku se hromadí patologické bílkoviny, které dokážeme změřit. S velkou pravděpodobností pak umíme říct, jestli ten člověk bude mít za dvacet let Alzheimerovu nemoc. V posledních letech se ukazuje, i díky naší spolupráci s profesorem Evandrem F. Fangem z univerzity v Oslu, že toto onemocnění začíná pravděpodobně ještě dříve, než jsme si mysleli. A to narušením mitochondrií, což jsou laicky řečeno takové elektrárny buněk. To, že se v mozku začínají hromadit poškozené mitochondrie, možná vyvolává celou kaskádu poškození buněk a v důsledku i mozku samotného.

Daly by se ty mitochondrie nějak odstranit?
Profesor Fang už v roce 2016 publikoval studii, ve které ukázal, že v mozku zvířat s Alzheimerovou nemocí je narušen proces odstraňování patologických bílkovin a poškozených mitochondrií. Procesu, který se stará o odstraňování špatných mitochondrií, se říká mitofagie. A tým profesora Fanga prokázal, že jak u zvířat, tak u lidí s Alzheimerovou nemocí mitofagie porušená je. Takže teoreticky platí, že pokud má člověk mitofagii v pořádku, Alzheimerovu nemoc by mít neměl.

Podařil se jim dokonce udělat zajímavý experiment u zvířat. Ve chvíli, kdy se jim proces mitofagie podařilo aktivovat a tím odstranit ty poškozené mitochondrie, tak se zvířeti zlepšila paměť až na úroveň zdravého jedince. A dokonce zmizely i škodlivé bílkoviny. To nastartovalo zájem vědců o mitofagii a díky tomu vznikl i náš výzkum. Nicméně léčba Alzheimerovy nemoci skrze mitochondrie u člověka je hudba budoucnosti. Zatím se to zkoušelo jen na zvířatech. Pro lidi ještě nemáme lék. Ale jsou klinické studie, které se na to aktuálně zaměřují.

Člověk by měl každý den rozproudit krev aerobní aktivitou, aby se mu více okysličil mozek.

Čím se ta mitofagie opravuje, podává se zvířatům nějaký lék?
Lze jim podávat určité malé molekuly, které aktivují mitofagii. Jedna z nich funguje skrze NAD+, o které mluví i onen vědec z Harvardu David Sinclair. Ta molekula pomáhá zlepšovat opravu DNA a aktivovat mitofagii. Zmíněný profesor Evandro Fang se tímhle zabývá již dlouhou dobu. Když podával myším s Alzheimerovou nemocí tuto molekulu, zaznamenal pozitivní účinky, o kterých jsme už mluvili. Další nadějná molekula je Urolithin A. Kolegové ze Švýcarska zveřejnili studii, kdy podávali suplement s Urolithinem A jako potravinový doplněk.

Takže David Sinclair není blázen a má možná pravdu?
Blázen není. Podobnou cestou se teď snaží jít někteří výzkumníci i u lidí. Ale tam je to trochu složitější. Lidem nelze podávat jen tak nějaké molekuly, protože jsou zapojené v signálních drahách mnoha procesů. Pokud člověku podáte látku, která aktivuje mitofagie v celém těle, mohlo by to způsobit také závažná onemocnění.

Mě studie profesora Sinclaira spíš pobavila. Klinickou studii dělanou na psech jsem četla poprvé. Většinou se tyto věci testují na myších nebo háďátcích. To dělal právě náš kolega v Oslu a zjistil, že NAD+ prodloužila věk myší až dvojnásobně. Prodávat to ale pro psy je zajímavý byznysplán. Ovšem ty výsledky studie Davida Sinclaira jsou sporné, nevím, jestli lze spolehlivě měřit paměť a orientaci u psů. Neuvádějí žádná data, která bych tam čekala, zejména biologické markery spojené se stárnutím. Proto je ta studie tolik kritizovaná.

bryan

Přečtěte si takéVýstřední milionář prý mládne, píchá si do žil synovu krevVýstřední milionář mládne. Píchá si do žil synovu krev, podstupuje kolonoskopii a vypadá… zvláštně

Zpět k mozku prospěšnému Urolithinu A. To je ta látka, která se vyskytuje v ořeších?
Přesně tak, nejvíc je ale koncentrovaná v granátovém jablku. Urolithin A má právě řadu blahodárných vlivů na mozek, jedním z nich je aktivace mitofagie. Vy ale nesníte s granátovým jablkem rovnou Urolithin A, nýbrž látky, ze kterých si ho ve střevech vyrobíte. Bohužel se ale zjistilo, že tohle umí jen třicet až čtyřicet procent lidí. Zbytek na to nemá genetické predispozice. Proto se teď mnoho firem snaží Urolithin A vyrobit. A právě kolegové ze Švýcarska ho podávali stárnoucím pacientům a zjistili, že Urolithin A opravdu zpomaluje stárnutí svalů a zlepšuje fyzickou kondici.

Jak to, že ho zatím nikdo nevpravil do mozku?
Co by podávání Urolithinu A udělalo lidskému mozku, se zatím neví. Taková studie dosud nebyla provedená, protože je to dost složité i po etické stránce. Abyste získala výsledky, musíte pak pacientovi odebrat krev a mozkomíšní mok, což není moc příjemné. Když testujete svaly, stačí biopsie svalu. S testováním mozku se musí v páteřním kanálku v oblasti beder odebrat mozkomíšní mok. To je vlastně i součástí diagnostiky Alzheimerovy nemoci, odebereme mozkomíšní mok a stanovíme biomarkery – hladinu škodlivých bílkovin. Jinak ale pomocí léků vstoupit do samotných buněk je dost obtížné a zatím to neumíme.

Znamená to, že recept na zdravý mozek je pro skupinu lidí, která si umí Urolithin A ve střevech vyrobit, jedno granátové jablko denně?
Bohužel ne, musela byste jich sníst zhruba 250. Ale je fakt, že v oblastech, kde například lidé jedí více mučenku, je nemocí mozku o něco méně. I když to může souviset celkově se zdravým životním stylem.
Kvalitní potrava totiž zdraví mozku ovlivňuje. Je otázkou, zda ho dokáže ovlivnit natolik, že Alzheimera nedostanete. Ale určitě je fajn, pokud máte predispozice k této nemoci, je nepodporovat například škodlivými tuky. Pro zdravý mozek platí to, co funguje proti všem nemocem – zdravá strava, které se říká středomořská dieta, aktivní životní styl, co nejméně stresu. Člověk by měl každý den rozproudit krev aerobní aktivitou, aby se mu více okysličil mozek.

Mozek zasažený Alzheimerovou nemocí podle Midjourney

Foto: Midjourney

Mozek zasažený Alzheimerovou nemocí podle umělé inteligence

Škodlivými tuky myslíte ty, ve kterých například smažíme jídlo?
Přesně tak. Měli bychom konzumovat ty, které jsou v ořeších, a ne v hranolkách. Mozek je z velké části tvořen tuky a ty zdravé ke svému fungování potřebuje.

Je to součást vašeho výzkumu?
Dlouhodobě pracujeme na České studii stárnutí mozku, kde se zaměřujeme i na vliv životního stylu, na kaskádu a postup poškození kognitivních funkcí (soustředění, paměť či orientace – pozn. red.). Nebo na vývoj testů, které zaznamenají už velmi drobné změny. S panem docentem Martinem Vyhnálkem se teď nejvíce zabýváme krevními markery Alzheimerovy nemoci a mitochondriálním zdravím. Mohlo by to pomoci k tomu, abychom viděli, jak moc která léčba jednotlivým pacientům pomáhá nebo taky nepomáhá.

Vidíte v blízké době nějaký slibný pokrok v léčbě?
Martin Tolar, který už dlouho žije v Americe, by měl představit se svojí firmou na konferenci Alzheimerovské asociace AAIC 2024 ve Philadelphii letos v červenci třetí fázi testování molekuly, jež by mohla pomoci s vývojem nových léků na zpomalení postupu této nemoci. Martin je Čech, který studoval na 2. lékařské fakultě tady u nás. Spolupracujeme s ním a jsme napnutí, jestli to v létě dobře dopadne.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Po mateřské se jí ve firmě vysmáli, tak založila svoji. Zaměstnává v ní ženy v podobné situaci

Zuzana Hloušková šije v Brně hlavně látkové pleny. Nová generace rodičů už ale látkovky prát nechce, a tak její firma Bamboolik mění portfolio.

Zuzana HlouškováRozhovor

Foto: Archiv ZH

Zuzana Hloušková ve svojí dílně

0Zobrazit komentáře

Když se Zuzana Hloušková chtěla po mateřské s ročním synem vrátit do auditorské firmy k tabulkám a číslům alespoň na částečný úvazek, v práci jí nevyšli vstříc. Vyřešila to tak založením vlastní firmy Bamboolik, která se věnuje výrobě látkových plen a opakovaně použitelných hygienických pomůcek, protože ekologie je, hned vedle čísel, její další vášní. „Ze začátku jsem opravdu měla tendenci zachraňovat planetu,“ říká Hloušková v rozhovoru pro CzechCrunch.

Zuzana Hloušková se obávala, aby stihla dojít na rozhovor pro CzechCrunch včas. Má totiž nohu v sádře, což ji nezvykle zpomaluje. Rychlost je přitom jedna z věcí, kterých si na ní člověk všimne na první dobrou. Podnikatelka a matka tří dětí to o sobě ví a říká, že je to nejspíš tím, že je původně z Ostravy. Odtamtud ji ale osud zavál do Brna, kde vystudovala na Masarykově univerzitě matematiku a statistiku. Logickým krokem pak byla právě práce v auditu, ze kterého po dětech odešla a rozjela vlastní podnikání. „Když jsem se totiž chtěla vrátit na zkrácený úvazek, tak se mi v podstatě vysmáli,“ říká.

Její brněnský Bamboolik i proto aktuálně zaměstnává převážně ženy na rodičovské dovolené. Firma, která vyrábí jednorázové a ekologické pleny a další hygienické pomůcky a jejíž tržby se pohybují kolem dvaceti milionů korun ročně, víc než polovinu svého zboží vyváží do zahraničí. V rozhovoru Hloušková popisuje, jak si s manželem dělí péči o domácnost i děti, které mají v domácím vzdělávání, nebo v čem se změnil přístup současných rodičů malých dětí k ekologii.

Jak se zakládá firma s kojencem?
To už je víc než dvanáct let. Zakládala jsem ji, když se nám narodil prostřední syn. Takže jsem šla tady v Brně poprvé na dílnu, za ruku dvouleťáka, v náručí tříměsíční mimino a vysvětlovala jsem tam jednou rukou, jak co potřebuju ušít.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Moc si nedovedu představit mít děti v tak krátkém časovém rozestupu, a ještě k tomu zakládat firmu.
Skok do mateřství s prvním dítětem byl náročný. Ale já jsem předtím pracovala na interním auditu pro korporát a byla jsem opravdu zvyklá pracovat i čtrnáct hodin denně. A najednou jsem byla s dítětem doma. A nenaplňovalo mne to. Když se pak narodil druhý syn, už jsem doma šoupala nohama.

Ale je fakt, že první rok rozjezdu firmy s takhle malými dětmi byl náročný. Nutno ovšem říct, že mi v té době bylo dvacet osm let, to přece jen moje energie byla trochu někde jinde. Tehdy jsem fungovala tak, že jsem přes den byla s dětmi, jakmile přišel domů manžel, tak si je bral on a já jsem šla pracovat.

A důvod proč jste zakládala firmu byl, že vás nechtěli zpět do práce na zkrácený úvazek?
Mimo jiné také. Oni se mi tam vyloženě vysmáli. Tehdy něco jako zkrácený úvazek neexistovalo. Bavíme se o roce 2011. Zároveň jsem se chtěla hodně věnovat ekologii. Už na prvního syna jsme používali látkové pleny, a když jsem přemýšlela, v čem bych mohla podnikat, napadly mne právě pleny. Nejsem ten typ člověka, co by měl od mládí sen mít vlastní byznys, došla jsem k tomu spíš vlivem okolností. A musím říct, že jsem měla trochu naivní ekologický pohled na věc. Přišlo mi tehdy, že přece látkové ekologické plenky jsou skvělé, jen to lidé neví a musím jim to říci.

sici-dilna-1

Bamboolik zaměstnává hlavně ženy na rodičovské dovolené

Často je to tak, že právě rodičovská dovolená pomůže ženám se zastavit a rozmyslet si, co by vlastně chtěly dělat dál. Bylo to tak i u vás?
Částečně. Někdy záleží na tom, jak se rozhodnou děti. Ale máte nějaký, řekněme, mentální čas v tom smyslu, že můžete přehodnotit, jak jste to měla doteď. A další věc byla otázka flexibility do budoucna. Dospěla jsem k tomu, že kdybych se chtěla vrátit zpět do korporátu, muselo by jít třetí dítě ve třech letech do školky a já na full-time zpět do práce. A to bych děti vůbec neviděla. To jsem nechtěla. Takže jsme s manželem měli radši firmu a střídali jsme se v péči o děti. Protože to za mne není o tom, že úderem třetího roku věku přestane dítě rodiče potřebovat.

Ve vašem životě i byznysovém příběhu je velmi důležitou složkou váš muž. Přijde mi, že u úspěšných byznysmenek se málo mluví o tom, že pokud mají děti, dělení péče o ně s manželem je nutnost.
A úspěšných mužů se taky nikdo neptá, kdo se mu stará o děti. Automaticky se předpokládá, že se o domácnost stará jeho žena. Já se to snažím hodně zmiňovat. Jsme s manželem životní partneři, máme spolu děti a jedeme padesát na padesát. Máme to hodně partnersky nastavené. A tím pádem jsme oba schopni fungovat vlastně na plný úvazek. Plus máme děti na domácím vzdělávání. To znamená, že já jsem většinu času s dětmi dopoledne a pracuji odpoledne do nějakých sedmi do večera, někdy po večerech. Vyhovuje mi pracovat později. A v péči o děti a domácnost se s mužem vystřídáme.

Jak přesně to u vás doma funguje? Nehrajete hru na mužské a ženské práce, prostě kdo je doma, tak to potřebné udělá?
Mužské a ženské práce rozhodně neexistují. Stejně jako neexistují holčičí a klučičí barvy, protože nemají pohlaví. Já jsem si nevšimla, že bych potřebovala k ovládání vysavače vagínu, s prominutím. Naše děti už jsou starší, takže razíme teorii, že nás doma žije pět, a pokud tu nechceme žít na hnoji, tak je potřeba si ty úkoly podělit. Zatím co tu spolu mluvíme, tak děti dodělávají oběd.

Ale je fakt, že máme své preference. Já třeba úplně nesnáším dělání prádla, takže prádlo je většinou manželova záležitost. Mně zase ale nevadí třeba uklizení koupelen.

Mužské a ženské práce rozhodně neexistují. Já jsem si nevšimla, že bych potřebovala k ovládání vysavače vagínu.

Dělíte i takzvaný mental load? (plánování věcí pozn. redakce)
To musím zcela na rovinu přiznat, že trochu zaskřípalo. Ale pak jsme to nějak vykomunikovali. Hodně tomu pomohl covid. Obecně si myslím, že covid spoustu věcí uspíšil. Jsem za to ráda. Jedno z toho je právě fungování online. A taky jsme všichni zjistili, že máme děti. Protože do té doby, když jsem pracovala z domu a nějaké dítě po mě během callu něco chtělo, tak to vypadalo, že si ani neumím zařídit hlídání. A najednou drtivá většina žen skončila doma s dětmi.

Pomatuji si na videohovor, myslím že s paní z Alzy. Do toho nás obě vyrušily naše pětileté děti, tak jsme si daly pauzu, pořešily děti a vrátily se k pracovnímu hovoru. Pro obě to bylo dost osvobozující, že se za ně nemusíme stydět. Jinak samozřejmě v rámci řešení mental loadu je zásadní mít sdílený kalendář. A co není v kalendáři, to neexistuje.

Pojďme k tomu, co Bamboolik vyrábí a prodává. Nejsem jistá, jestli všichni vědí, jak vypadá dnešní látková plena.
Ano, ty se změnily. My vyrábíme látkové plenky, opakovatelně použitelné menstruační pomůcky a distribuujeme menstruační kalhotky. To, co vystihuje Bamboolik nejvíce, je ekologie. Ze začátku jsem opravdu měla tendenci zachraňovat planetu. Takže dbáme na udržitelnost, ale i tu finanční. Vyrábíme produkty, které pomáhají omezit tvorbu odpadu.

Jinak velmi pokročily materiály, ze kterých se plenky šijí. Používáme i biobavlnu. Látková plena je ze tří částí. První je nepromokavá vrstva, takové svrchní kalhotky, pak je savá část a pak separační plenka. Pro mě jsou pořád jednorázové pleny velké téma, děti se rodí a rodit budou a my máme spočítáno, že odpad jednorázových plen, které dítě za život vyprodukuje, se pohybuje kolem 1,5 tuny. Oproti tomu látkové pleny odpad opravdu šetří. Když přepočtu látkové pleny, které jsme prodali, na množství jednorázových plen, které by se jinak použilo, tak jsme ušetřili planetě více než šedesát pět milionů jednorázových plenek. To je reálný efekt Bambooliku na planetu.

Tereza Salte na natáčení Crunch Live

Přečtěte si takéTereza Salte: Radši zaměstnám mámu na mateřské než Gen ZRadši zaměstnám mámu na mateřské než Gen Z. Na influencery je tlak, byl tu Divoký západ, říká Tereza Salte

Máte i spočítáno, jestli se používání látkových plen vyplatí finančně pro rodiče?
Vyplatí se to i se současnými vyššími náklady na vodu a energie. Pořád jste na šedesáti procentech nákladů jednorázových plenek, a pokud sadu plenek podědí pak mladší sourozenec, tak i na méně.

Zhruba před deseti lety byl celkem boom látkových plen, přijde mi ale, že teď jsou látkovky tak trochu na ústupu…
Jednoznačně. V letech 2014–2016 jsme zažili prudký růst. V té době bylo hodně trendy zero waste (životní styl s tvorbou co nejmenšího odpadu pozn. red.), mluvilo se o tom, že je potřeba používat recyklovatelné věci a tak podobně. Pak ale přišel covid… a jak se začalo hodně věcí používat jednorázově, tak lidi od zero waste ustoupili. Viděli, kolik se spotřebovává jednorázových roušek, rukavic, testů a plastů a najednou to všechno pozbylo smyslu. My jsme ještě na začátku covidu skokově vyrostli, ale od té doby jdeme pomalu dolů. Ale výrazný pokles tržeb vidíme i teď.

Myslíte, že je to teď kvůli ekonomické situaci lidí? On je to za sadu plen přeci jen na začátku vyšší vklad. Zhruba od pěti do dvanácti tisíc korun.
Myslím, že je to kombinace více věcí. Je tu samozřejmě velký pokles porodnosti. Týká se to ale i inflace, odstupu od zero waste, ale určitě hraje roli i generační obměna. Moje generace už odrodila a nastupuje nová, která vnímá věci jinak. Zajímá ji ekologie, ale také je pro ni důležitý vlastní komfort. A zároveň si váží svého času. To jí vlastně závidím, já se to naučila až ve čtyřiceti. Proto tedy letos měníme portfolio a začínáme vyrábět pleny, které sice jsou ekologické, ale více vyhovují potřebám současných rodičů. Sice jde o jednorázové pleny, ale maximálně ekologické. A chtěla bych se dostat cenově trochu níže. Kolem sedmi, osmi korun za kus. Ale to ještě uvidíme.

sici-dilna-2

V Bambooliku šijí látkové pleny a hygienické pomůcky

Ve firmě zaměstnáváte matky, které jsou v podobné situaci, v jaké jste byla vy, když jste se chtěla vrátit po rodičovské dovolené na částečný úvazek. Děláte to právě kvůli tomu?
Muže máme jen ve skladu v expedici, kde je potřeba zvedat těžké balíky. Není to ale tak, že bychom je zaměstnávat nechtěli, ale když muž slyší látkové pleny, není to pro něj asi lukrativní obor. Začínali jsme tak, že jsme zaměstnávali jen ženy na rodičovské dovolené. Firma prakticky vznikala na částečných úvazcích. Je ale potřeba říct, že když se nám ve firmě v jeden rok narodily najednou čtyři děti, tak to bylo náročné. Ale nějak jsme to zvládli. Všechno se dá vyřešit. Je to jen o domluvě.

Každopádně ve chvíli, kdy začal covid, tak už jsme měli práci na dálku a flexibilní úvazky dávno vyzkoušené. Víte, ženy samozřejmě mohou pracovat i na rodičovské dovolené, on jim neodpadl mozek. Jen potřebují vstřícnější zacházení a nějakou flexibilitu. Zato jsou to nejvěrnější zaměstnankyně. Chodí si totiž do práce většinou odpočinout. Často, i když mají nemocné děti, tak ve chvíli, kdy je někdo u dětí vystřídá, jdou pracovat do dílny. Klidně i po večerech.