Šéfoval růstu, přesto ve skutečnosti bylo posledních dvanáct měsíců jeho hlavním úkolem držet lidi při zemi. Doslova. Křičet na ně. Násilím je strhnout. Třeba i silně praštit. Chytat za nohy a podtrhávat jim je – cokoliv, aby se nezvedali. Ivan Kaunov to dělal pro jejich dobro. Je spoluzakladatelem firmy Finmap, aktuálně nejrychleji rostoucí platformy na správu cash flow v regionu střední a východní Evropy, do které poslali peníze i Češi. Poslední rok je spíš vojákem. Kaunov přesně před rokem a dnem pro CzechCrunch řekl, že nevěří, že k válce dojde – ale pokud bude třeba, narukuje. Slovo splnil.

Pudy velí utéct – a nezáleží příliš na tom, co vám řekli při výcviku. Pod střelbou se prostě vojáci chtějí dostat co nejrychleji pryč. „Když člověk běží, je v porovnání s povrchem země mnohem výš. Takže ho toho může spousta zasáhnout: kusy raket, střely. Musel jsem je dostat dolů,“ popisuje.

Příběh Ivana Kaunova sledujeme už více než rok. Nejprve to bylo z pohledu spoluzakladatele perspektivního startupu, který se spojil s českými investory, později i jako člověka, který na nějakou dobu opustil svět technologií, obchodních příležitostí a společenských setkání u kávy. Proč? Aby odjel na frontovou linii.

Své zážitky popisuje v rozhovoru na YouTube, kde vysvětluje, co je pro něj stále důležité. Jeho startupu se daří a zbývající spoluzakladatelé dělají výbornou práci, která ho inspiruje k tomu, aby skvělou práci odvedl i on. „Ale zítra jedeš na frontovou linii,“ komentuje to Tanya Chaikovska, spoluzakladatelka startupových projektů Salto X nebo Lift99. „Jo,“ kývne Kaunov. A samotného ho absurdita kontextu odpovědi pobaví.

Kaunov byl v dubnu mobilizován. Postupně se stal zástupcem velitele jednotky, v červnu byl ovšem zraněn. „Prý jsem byl pár vteřin v bezvědomí. Ale jediné, co já si pamatuji, je, že jsem hodně křičel, bouchal do svých lidí, aby se nehýbali. Protože po řízené střele začali Rusové střílet ze zbraní,“ popisuje ten den. Velitel jednotky byl v tu dobu zraněný a evakuovaný, Kaunov tedy určoval, co dál. Poté, co se z místa dostal, se na nějakou dobu podrobil rehabilitaci, pak se vrátil k jednotce letecké rozvědky, kde nyní zůstává.

Kaunov zdaleka není sám, kdo ze slibné a rychle rostoucí technologické scény Ukrajiny zmizel do války. Část z nich využila svou odbornost i v ní. Už pár měsíců po vypuknutí války se mohla ukrajinská „IT armáda“ pochlubit tím, že čítá přes 160 tisíc developerů, kybernetických specialistů i marketérů, nicméně ve skupině, kde komunikují, bylo zapsáno na 300 tisíc lidí.

IT armáda pracovala od prvních dnů na kybernetických útocích, směřovaných mimo jiné na ruskou propagandu, nebo třeba na vývoji aplikací použitelných v boji. Větších projektů byly od prvních měsíců desítky. Třeba organizace UA Tech Power zmiňovala nástroj, který najde ruské vojenské síly díky datům ze satelitů. Obecně se satelity, drony nebo umělá inteligence staly velkými pomocníky.

Jiné projekty – a mnohdy i celé startupy – se zaměřily na dezinformace. Projekt jednoho ze startupových vývozních artiklů Ukrajiny, Reface, se ze zábavné aplikace přeměnil na informační, kde svým uživatelům v Rusku posílal zprávy o vývoji bojů. Nakonec firma kampaň utnula, protože by zničila vlastní byznys.

Válka prý ukazuje mnoho věcí, říkali nám už loni v dubnu mnozí tamní startupoví zakladatelé. Mezi jinými to, jak silnou má Ukrajina armádu či domobranu, ale také podporu v podobě technologických odborníků a jejich nového zaměření.

„Tyto dva dny volna, pití espressa a přikusování donutů, to je k nezaplacení. Vím to, protože jsem ztratil hodně kamarádů. A dokonce jednu jednotku. I kdyby to byla jen jedna, je to příliš. Ale ztratil jsem toho mnohem víc,“ říká Kaunov na videu. Je to jedno z mála vyjádření, které doprovází povzdech.

„Chceme vítězství, pak můžeme přestavět zemi od nuly. Postavit něco úplně nového. Ne jen fyzicky zemi, ale i národ. Mentálně. Vidím budoucnost jen v jedné variantě. Nevím přesně, kdy se to stane, ale Ukrajina bude rozhodně jednou z nejbrilantnějších zemí, kterou kdo kdy viděl,“ uzavírá.