Cokoliv, aby se drželi při zemi. Někdejší šéf růstu ukrajinského startupu popisuje, jak vypadá válka

Ivana Kaunova z rychle rostoucího startupu Finmap jsme začali sledovat ještě před začátkem války. Teď ukázal, jak startupistu změní frontová linie.

Iva BrejlováIva Brejlová

finmapStory

Foto: Ivan Kaunov

Ivan Kaunov ze startupu Finmap

0Zobrazit komentáře

Šéfoval růstu, přesto ve skutečnosti bylo posledních dvanáct měsíců jeho hlavním úkolem držet lidi při zemi. Doslova. Křičet na ně. Násilím je strhnout. Třeba i silně praštit. Chytat za nohy a podtrhávat jim je – cokoliv, aby se nezvedali. Ivan Kaunov to dělal pro jejich dobro. Je spoluzakladatelem firmy Finmap, aktuálně nejrychleji rostoucí platformy na správu cash flow v regionu střední a východní Evropy, do které poslali peníze i Češi. Poslední rok je spíš vojákem. Kaunov přesně před rokem a dnem pro CzechCrunch řekl, že nevěří, že k válce dojde – ale pokud bude třeba, narukuje. Slovo splnil.

Pudy velí utéct – a nezáleží příliš na tom, co vám řekli při výcviku. Pod střelbou se prostě vojáci chtějí dostat co nejrychleji pryč. „Když člověk běží, je v porovnání s povrchem země mnohem výš. Takže ho toho může spousta zasáhnout: kusy raket, střely. Musel jsem je dostat dolů,“ popisuje.

Příběh Ivana Kaunova sledujeme už více než rok. Nejprve to bylo z pohledu spoluzakladatele perspektivního startupu, který se spojil s českými investory, později i jako člověka, který na nějakou dobu opustil svět technologií, obchodních příležitostí a společenských setkání u kávy. Proč? Aby odjel na frontovou linii.

Své zážitky popisuje v rozhovoru na YouTube, kde vysvětluje, co je pro něj stále důležité. Jeho startupu se daří a zbývající spoluzakladatelé dělají výbornou práci, která ho inspiruje k tomu, aby skvělou práci odvedl i on. „Ale zítra jedeš na frontovou linii,“ komentuje to Tanya Chaikovska, spoluzakladatelka startupových projektů Salto X nebo Lift99. „Jo,“ kývne Kaunov. A samotného ho absurdita kontextu odpovědi pobaví.

Kaunov byl v dubnu mobilizován. Postupně se stal zástupcem velitele jednotky, v červnu byl ovšem zraněn. „Prý jsem byl pár vteřin v bezvědomí. Ale jediné, co já si pamatuji, je, že jsem hodně křičel, bouchal do svých lidí, aby se nehýbali. Protože po řízené střele začali Rusové střílet ze zbraní,“ popisuje ten den. Velitel jednotky byl v tu dobu zraněný a evakuovaný, Kaunov tedy určoval, co dál. Poté, co se z místa dostal, se na nějakou dobu podrobil rehabilitaci, pak se vrátil k jednotce letecké rozvědky, kde nyní zůstává.

Kaunov zdaleka není sám, kdo ze slibné a rychle rostoucí technologické scény Ukrajiny zmizel do války. Část z nich využila svou odbornost i v ní. Už pár měsíců po vypuknutí války se mohla ukrajinská „IT armáda“ pochlubit tím, že čítá přes 160 tisíc developerů, kybernetických specialistů i marketérů, nicméně ve skupině, kde komunikují, bylo zapsáno na 300 tisíc lidí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

IT armáda pracovala od prvních dnů na kybernetických útocích, směřovaných mimo jiné na ruskou propagandu, nebo třeba na vývoji aplikací použitelných v boji. Větších projektů byly od prvních měsíců desítky. Třeba organizace UA Tech Power zmiňovala nástroj, který najde ruské vojenské síly díky datům ze satelitů. Obecně se satelity, drony nebo umělá inteligence staly velkými pomocníky.

Jiné projekty – a mnohdy i celé startupy – se zaměřily na dezinformace. Projekt jednoho ze startupových vývozních artiklů Ukrajiny, Reface, se ze zábavné aplikace přeměnil na informační, kde svým uživatelům v Rusku posílal zprávy o vývoji bojů. Nakonec firma kampaň utnula, protože by zničila vlastní byznys.

kofron

Přečtěte si takéKdyby válka skončila teď, na Wikipedii bude, že vyhrálo RuskoKdyby válka skončila teď, na Wikipedii bude, že vyhrálo Rusko. Konec je daleko, říká armádní expert

Válka prý ukazuje mnoho věcí, říkali nám už loni v dubnu mnozí tamní startupoví zakladatelé. Mezi jinými to, jak silnou má Ukrajina armádu či domobranu, ale také podporu v podobě technologických odborníků a jejich nového zaměření.

„Tyto dva dny volna, pití espressa a přikusování donutů, to je k nezaplacení. Vím to, protože jsem ztratil hodně kamarádů. A dokonce jednu jednotku. I kdyby to byla jen jedna, je to příliš. Ale ztratil jsem toho mnohem víc,“ říká Kaunov na videu. Je to jedno z mála vyjádření, které doprovází povzdech.

„Chceme vítězství, pak můžeme přestavět zemi od nuly. Postavit něco úplně nového. Ne jen fyzicky zemi, ale i národ. Mentálně. Vidím budoucnost jen v jedné variantě. Nevím přesně, kdy se to stane, ale Ukrajina bude rozhodně jednou z nejbrilantnějších zemí, kterou kdo kdy viděl,“ uzavírá.

Z novinářů, kteří si oblékli flanelku, jsem byla otřesena, říká Drtinová. Ohrožují prý celou profesi

Spoluzakladatelka internetové televize DVTV se rezolutně vyjadřuje na adresu kolegů, kteří se netajili náklonností k Petru Pavlovi.

drtinova1Rozhovor

Foto: Čestmír Strakatý

Daniela Drtinová v podcastu Čestmíra Strakatého

0Zobrazit komentáře

Internetová televize DVTV se za devět let svého fungování stala de facto synonymem pro kritické novinářské rozhovory. Velkou měrou se na tom podílí i Daniela Drtinová, dvaapadesátiletá mediální matadorka a jedna ze zakladatelů i vlastníků projektu. Ačkoliv ten se začátkem letošního roku překlopil do nové fáze, její profesní zásady zůstávají stále stejné. Přesněji stejně tvrdé a nekompromisní.

DVTV koncem minulého roku skončila s exkluzivním dodáváním obsahu pro vydavatelství Economia a postavila se tak zcela na vlastní nohy. Podporovatelé jí k tomu na HitHitu poslali již v druhé kampani přes tři miliony korun. Je tak patrné, že se nadále těší velké oblibě. Přestože se na první pohled nezměnilo mnoho a projekt jede stejně jako dřív, Drtinová přiznává, že pro ni byla změna patrná.

„Pocitově jsme se dostali po devíti letech do bodu nula. Ten moment, kdy jsme odvysílali poslední rozhovor na našem starém působišti, byl hodně zvláštní.  Je to pro mě zase nové dobrodružství, i když jsem se v tom předchozím nastavení cítila komfortně,“ popisuje Drtinová v novém podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit v přehrávači níže.

S přechodem mimo Economii také skončilo dodávání obsahu DVTV na server Aktuálně.cz zdarma s reklamami. Nyní jsou rozhovory kompletně zamknuté pouze pro platící, což může znamenat i menší dosah obsahu. Jak je veřejná přístupnost důležitá, se přesvědčila ostatně i sama Drtinová v roce 2013, když ve slavném rozhovoru usvědčila tehdejšího hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška z jedenáctkrát opakované lži.

Tvrdí, že větší publicity se daří dosahovat i zprostředkovaně, jako třeba když před prezidentskými volbami vyzpovídala Danuši Nerudovou ohledně jejího „deníčku“ s nápovědami na vědomostní test, což bylo následně hojně sdílené. Ačkoliv konfrontačních rozhovorů má za sebou desítky, přiznává, že samotné jí podobné situace nejsou vždy komfortní a nechce je zažívat každý den. „Ale beru to jako službu. Nechtěla jsem to takhle pojmenovat, ale je to svým způsobem oběť,“ říká.

Stejný styl novinářské práce, v němž je už třicet let, ukázala moderátorka i v rámci předvolební doby. Podle svých slov přistupuje ke každému politikovi stejně a stejně férově se všech také ptá. DVTV si zakládá na tom, že zkrátka nedělá PR, i když to může znamenat, že pokaždé naštve určitou část svých podporovatelů, kteří si logicky DVTV předplácejí proto, že jim médium hodnotově konvenuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

I proto nešetří ostrými výrazy na adresu médií a novinářů, kteří se během posledních prezidentských voleb nijak zvlášť netajili svou náklonností k Petru Pavlovi. Vyloženě alergická je prý na „pomáhání pravdě,“ které podle ní někteří novináři předvedli. „Byla jsem hodně naštvaná. Nechci být paušální, ale některá média zásadně selhala a jsou jedním z velkých poražených této volby. Viděla jsem novináře fandící, novináře ve flanelových košilích, otevřenou podporu na sociálních sítích. Byla jsem z toho zděšená a otřesená,“ říká dvaapadesátiletá moderátorka.

Podobný přístup podle ní ohrožuje důvěryhodnost celého novinářského stavu, s čímž se podle ní svezou i ta média, která si na svou nestrannost dávají značný pozor, protože všechna budou veřejností hozena do jednoho pytle. „Takoví novináři jsou užiteční idioti politiků. Já nevěřím, že tohle se novému panu prezidentovi líbí. Nemělo by,“ říká rezolutně Drtinová.

Pro mě je neslušné, když novinář, který se zapojí do kampaně, se pak vrátí do své novinářské profese a mentoruje.

Ještě nebezpečnější je podle ní situace, kdy se proti kladení nepříjemných otázek vymezují i další novináři. Drtinová se ostře ohradila proti další zkušené novinářce Světlaně Witowské, jež se ozvala, když kritické otázky od DVTV dostal její partner Petr Kolář, který je blízkým spolupracovníkem Petra Pavla. Drtinová považuje za správné se Koláře ptát, zda role, kterou bude hrát v nové pozici, nebude podobná té, jakou má kontroverzní poradce dosluhujícího prezidenta Martin Nejedlý. „To je naprosto legitimní otázka, protože Petr Kolář pracuje ve firmě, která hájí americké zájmy,“ říká Drtinová.

zachy

Přečtěte si takéŠaty dělají člověka. V Česku to nechápeme, je to škoda, říká ZachyŠaty dělají člověka. Že to v Česku nechápeme, je velká škoda, říká módní influencer Lukáš Zachara

Witovská tvrdí, že DVTV je bulvarizující se médium a označila jej za „drbny“. „Dostávám spoustu přízvisek a na žádné nereaguji, protože mi to přijde zbytečné. Ale předstírat, třeba i mladým novinářům, že je neslušné se na takovou otázku ptát, vnímám jako velmi nebezpečný precedent. Pro mě je neslušné, když novinář, který se zapojí do kampaně, se pak vrátí do své novinářské profese a mentoruje, popisuje spoluzakladatelka DVTV.

Pevnou hranici pak Drtinová vnímá mezi novinářským fanděním jedné straně a ryze názorovým médiem, která jsou běžnější například v anglosaském prostředí. Mají být podle ní označená podobně, jako to například činí Echo24, protože čtenář následně ví, na jaké pole vstupuje. Nelze se ale podle ní stát názorovým médiem přes noc.