Největší německá firma nezažívá úplně nejlepší období. Volkswagenu klesá cena akcií, uvadá zájem o jeho elektromobily a vůbec se zdá, jako by se kolos, do nějž spadá i mladoboleslavská Škoda, zadrhával. Oliver Blume, který stojí rok v jeho čele, ale nepochybuje a říká: „Změny, které zavádíme, se projeví za tři až pět let.“ A má vzkaz i pro německou ekonomiku, která se podobně jako Blumeův koncern trápí. Je to ale vzkaz, jenž především nastupující generace neuslyší ráda.

Pět desítek německých firem má nyní šanci se zapojit do zajímavého – především tedy z pohledu jejich zaměstnanců – experimentu. Od čtvrtka 21. září se mohou přihlásit do projektu, jehož cílem je vyzkoušet funkčnost čtyřdenního pracovního týdne. Zapojené společnosti na půl roku přejdou na tento systém, nechají vědce sledovat, co to s podnikem udělá, a ještě dostanou finanční kompenzaci.

Nejde o pokus, který by vznikl ve vzduchoprázdnu, experiment navazuje na obdobné projekty v Nizozemsku nebo Velké Británii. I tam je měla na starosti nezisková organizace 4 Day Week Global. Němci doufají, že jejich výsledky budou stejně pozitivní jako na ostrovech, kde projekt skončil nad očekávání dobře: 56 z 61 zúčastněných firem se rozhodlo si model fungování ponechat i po jeho skončení. Firmy to zdůvodnily snížením nemocnosti zhruba o dvě třetiny a podle analýzy navíc v testovací fázi vzrostly tržby zapojených společností v průměru o 1,4 procenta.

Zda se něco takového podaří zopakovat i v Německu, se teprve uvidí. Nicméně zástupci velkého byznysu, pro který je myšlenka na rozdíl od technologických startupů mnohem složitěji uchopitelná, jsou skeptičtí. Za všechny ostatní pojmenoval výhrady předseda představenstva skupiny Volkswagen Oliver Blume ve velkém rozhovoru pro deník Handelsblatt: „Generace před námi vybudovaly naši zemi a udělaly z ní to, čím je dnes v pozitivním slova smyslu. Jenže s ohledem na globální konkurenci jdou špatným směrem diskuse o větší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem nebo o čtyřdenním týdnu za stejný plat.“

A ještě dodal, že bychom se v Evropě spíš měli více zamýšlet nad tím, jak využít příležitostí, které se ve světě díky pokroku objevují, a jak neztratit svého průkopnického ducha. „Měli bychom si vyhrnout rukávy a více odměňovat ty, kteří toho svou pílí hodně dosáhnou,“ řekl Blume a v podstatě tím zopakoval starou kapitalistickou mantru: že lidská práce a úsilí jsou to, co tvoří hodnoty.

Ostatně o pracovitosti Oliver Blume něco ví a akcionáři Volkswagenu a Porsche, jehož akcie se obchodují na burze také, spolu s ním. Stojí totiž v čele obou společností, tedy jak mateřského koncernu, jenž řídí od loňského podzimu, tak divize Porsche, kterou má na starost posledních osm let. „Tohle byla jedna z podmínek, abych do toho šel,“ odmítl nyní kritiku, že není vhodné, aby seděl na dvou židlích najednou.

Foto: Volkswagen

Volkswagen Passat Variant deváté generace

O budoucnosti Volkswagenu každopádně pětapadesátiletý manažer, který svou dráhu ve skupině odstartoval před bezmála třiceti lety, nepochybuje. Ani ve světle chřadnoucí poptávky po vozech koncernu, klesajících akcií a pochybností řady odborníků, natož expanze čínských aut. Na jejich posilování v Evropě nedávno upozornila například banka UBS, která kvůli tomu dokonce snížila investiční rating Volkswagenu.

„Respektuji a oceňuji soutěž. Motivuje nás, a tím vznikají inovace ve prospěch zákazníků. V 80. letech to byli Japonci, kdo přišel do Evropy. Později přišla konkurence z Koreje. Koncern Volkswagen z takových vln nakonec vždy vyšel silnější. To je náš záměr i tentokrát,“ reaguje Blume.

Jak čelit ofenzivě, kterou ještě víc než Číňané diriguje svou agresivní cenovou politikou americká Tesla? Oliver Blume slíbil, že snad už v roce 2025 se na trh dostane lidový vůz, nyní označovaný jako ID.2all, jehož cenovka by neměla překročit 25 tisíc eur. To je aktuálně zhruba 625 tisíc korun. Ani to ale nemá být strop. „Koncern Volkswagen má odpovědnost za dostupnou mobilitu i v elektrickém věku. Proto se díváme na to, jak by mohla vypadat kompaktní, obzvláště levná elektrická vozidla v cenové oblasti kolem 20 tisíc eur,“ řekl absolvent univerzity v Braunschweigu.

Blume připomněl, že Volkswagen se nachází ve složité situaci, kdy celý koncern prochází transformací, takže je prý trochu nefér, když po něm všichni chtějí výsledky nejlépe hned. Přitom podobně jako se zadrhává největší automobilka, zpomaluje i celá německá ekonomika, takže rostou obavy z možné krize a jejích dopadů. I v tomto směru je Blume optimistou, věří, že Volkswagen i Německo, potažmo EU obstojí: „Myslím, že bychom mohli být v Evropě optimističtěji naladěni.“

K tomu, že než do takové situace dojdeme, budou muset šéfové z Wolfsburgu dost možná propustit mnoho zaměstnanců, se nechtěl v rozhovoru pro Handelsblatt moc vyjadřovat. Ani ke spekulacím, že dojde k výraznému omezení provozu v továrnách v Drážďanech či v Lipsku. Co se odchodů lidí týče, pouze konstatoval, že vše poběží podle plánu a podle toho, jak budou pracovníci odcházet do penze. Jiné personální škrty prý nejsou na pořadu a dne, a kdyby ano, stejně by se je nejdřív dozvěděli zaměstnanci, nikoli veřejnost.