Čtyřicet pater dřeva. Nové sídlo Atlassianu v Sydney má být nejvyšší hybridní dřevostavbou na světě

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

atlassian-sydney-min

Foto: Atlassian

Vrchní patra budovy budou plně otevřena slunečním paprskům

0Zobrazit komentáře

Dřevo kdysi patřilo k základním stavebním prvkům, protože je široce dostupné, levné a trvanlivé. S rozvojem technologie a rostoucí urbanizací se však z architektonického slovníku z většiny vytratilo a nahradily ho ocel a beton, materiály s poměrně velkou uhlíkovou stopou. Dnes znamená ekologická zodpovědnost často kombinaci moderních postupů šetrnějších k životnímu prostředí. Důkazem toho má být i nové sídlo firmy Atlassian v Sydney, které bude nejvyšší hybridní dřevostavbou na světě.

Takřka od počátků civilizací stavějících si přístřešky platilo, že zdaleka nejvíce pozornosti na sebe strhávaly ty nejvyšší stavby nebo nejextravagantnější design. Obojí samozřejmě zůstává relevantní i nadále, čím dál tím více se ale začíná hledět také na ekologickou stránku architektury.

V tomto ohledu je důležité jak fungování budovy v daném klimatu, tak proces jejího samotného vzniku i zdroje materiálu, protože vliv staveb na životní prostředí začíná dlouho před položením prvního kamene. V minulosti tyto aspekty ustupovaly do pozadí před trendy architektonicky efektivnějších řešení. Dnes je ovšem progresivita spojována s udržitelností, takže vznikají další a další projekty minimalizující produkci skleníkových plynů.

atlassian-sydney2-min

Foto: Atlassian

Kolem nového sídla Atlassianu má vzniknout celé centrum technologického byznysu

Australské sídlo Atlassian bude, pokud ho někdo jiný nepředběhne, nejnovější nejvyšší hybridní dřevostavbou. Teprve před třemi lety na stejnou metu dosáhla budova v kanadském Vancouveru, loni ji pak o několik kilometrů opodál překonal další projekt.

Základy nového krále existují už nějakou dobu, bude totiž postaven na zrenovovaném hotelu s kapacitou 480 hostů. Přestavba ho sjednotí se zbytkem objektu, který bude kombinovat tradičnější interiérové kanceláře a velké polootevřené prostory plné zeleně. V mnoha místech tak může design spíše než korporátní budovu připomínat zastavěný park s keři, chodníky a lavičkami.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Hybridní koncept kombinuje dřevo v jádru s fasádou z oceli a skla. Díky tomu má konstrukce vygenerovat o polovinu méně oxidu uhličitého oproti klasickým řešením. Ve srovnání vychází výrazně lépe také následný provoz, vyžadující poloviční množství energie. Ta bude pocházet z plně obnovitelných zdrojů v podobě solárních panelů rozesetých po celé fasádě.

atlassian-sydney-headquarters-timber-1

Foto: Atlassian

Napůl uvnitř, napůl venku

atlassian-sydney-headquarters-timber-3

Foto: Atlassian

Fasáda budovy kombinuje sklo, ocel a solární panely

„Prostor, který stavíme, bude vysoce udržitelný a flexibilní,“ říká Scorr Farquhar, spoluzakladatel a spoluředitel Atlassianu. „Bude postaven specificky pro práci budoucnosti, pro svět zítřka, ne dneška.“

Převážně kancelářský objekt v Sydney zatím nemá potvrzenou finální výšku, mohl by ale dosáhnout až 180 metrů při 40 patrech. O návrh se postarala dvě architektonická studia, CHoP z New Yorku a BVN z Austrálie. Sídlo se má po dokončení v roce 2025 stát novým domovem kolem čtyř tisíc zaměstnanců Atlassianu, kteří vyvíjí softwarové produkty jako Jira, Confluence a Trello.

michal-smida

Přečtěte si takéPád německého Wirecardu zasáhl i Twisto. Přežijeme to, ale měli jsme štěstí v neštěstí, říká Michal ŠmídaPád německého Wirecardu zasáhl i Twisto. Přežijeme to, ale měli jsme štěstí v neštěstí, říká Michal Šmída

Plán postavit nejvyšší místní dřevostavbu byl teprve před pár týdny ohlášen také v Česku. Pražské architektonické studio Perspektiv nedaleko Českých Budějovic postaví čtyřpatrové sídlo pro společnosti GoPay a Terms.

atlassian-sydney3-min

Takto má vypadat nové sídlo Atlassianu v Sydney

atlassian-sydney-headquarters-timber-6

Foto: Atlassian

Momentálně nejvyšší ohlášená dřevostavba

Hudba pro 2 292 rostlin. Operní dům v Barceloně své znovuotevření oslavil netradičním koncertem

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

opera-barcelona-plants

Foto: Gran Teatre del Liceu

Celé hlediště operní síně zaplnila zeleň

0Zobrazit komentáře

Barcelonská operní síň může v současnosti na první pohled vypadat, jako by lidstvo z jednoho momentu na druhý vymřelo a nadvládu převzala příroda. Veškeré červené sedačky uprostřed bohaté, zlatem ověnčené architektury jsou plné všelijaké zeleně. Iluzi postapokalyptického výjevu však narušuje několik zásadních aspektů: sál je nepoškozen, svítí se v něm a z pódia se line smyčcová hudba. Právě probíhá netypické znovuotevření opery po uvolnění koronavirových opatření.

Jedním z nejzajímavějších hudebních děl 20. století je 4’33” od avantgardního skladatele Johna Cage. Notový zápis skladby neobsahuje ani jeden tón, orchestr tak při jejím hraní vůbec nemusí sáhnout na svoje nástroje – místo něj hraje samotná místnost a publikum. Pokud by skladba „zazněla“ ve znovuotevřené opeře španělského města, bylo by snadné říci, že se skutečně nic nestalo, protože nejen že by byl prostor téměř dokonale tichý, přes plné hlediště by nebyl nikdo přítomen schopen abstraktní hudební koncept reflektovat.

Umělec Eugenio Ampudia se umístěním rostlin do hlediště rozhodl právě na tuto nepřítomnost lidí poukázat. Opera je plna života, který v ní však při klasickém provozu není – přesné převrácení normálního dění. Ampudia chtěl poskytnout náhled do světa, v němž příroda opět převzala otěže a lidští umělci jí svým koncertem vzdávají hold.

Nedlouho po tom, co Světová zdravotnická organizace šíření nového typu koronaviru oficiálně označila za pandemii, se začaly objevovat zprávy o samovolném pročišťování ovzduší. Místa s nejstriktnějšími karanténními opatřeními jako oblast kolem čínského Wu-chanu nebo severní Itálie poměrně rychle zaznamenaly výrazný pokles emisí. Ještě více než klasicky se tak projevil obrovský vliv, jaký má na kvalitu vzduchu a produkci skleníkových plynů vliv lidská činnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vedení barcelonského operního domu se v tomto kontextu rozhodlo znovuotevření pojmout jako další zdůraznění jak tohoto efektu, tak významu rostlin a lidského vztahu k nim. „Vítáme a podnikáme vysoce symbolický čin, který obhajuje hodnotu umění, hudby a přírody jako úvodní dopis pro náš návrat k aktivnímu životu,“ stojí v oficiálním vyjádření. Všech 2 292 sedadel Gran Teatre del Liceu tak zaplnily květiny z místních chovů.

Smyčcové kvarteto rostlinám zahrálo skladbu Crisantemi (chryzantémy) od Giacoma Pucciniho, přičemž si koncert prostřednictvím živého streamu mohli vyslechnout i lidé. Po skončení akce budou všechny rostliny věnovány zdravotníkům jako symbol ocenění jejich práce v průběhu pandemie.

opera-barcelona-plants-3

Foto: Gran Teatre del Liceu

Ne apokalypsa, ale koncert pro přírodu