Čupr nebo finančníci z RSJ. Coworkingová legenda Impact Hub výrazně mění akcionářskou strukturu

Dosavadní akcionáři Zdeněk Rudolský a Robert Tůma ze struktur firmy, která stála u zrodu coworkingu v Česku, odešli.

Luboš KrečLuboš Kreč

hub

Foto: Impact Hub

Akcionáři Impact Hubu: Martin Ducháček, Petr Vítek, Petr Vondruš a Jan Staněk z Purple Ventures

0Zobrazit komentáře

Skupina Impact Hub, průkopník coworkingových prostor v Česku, získala po odchodu svého spoluzakladatele Zdeňka Rudolského a investora Roberta Tůmy novou akcionářskou strukturu. A jsou v ní mimořádně zvučná jména zdejší startupové scény. Impact Hub díky nim chce podstatně víc podporovat a rozvíjet odpovědné podnikání nejen mezi technologickou komunitou.

Libor Winkler, šéf a spolumajitel finanční skupiny RSJ, je stálicí tuzemské filantropie. Do pestrého vějíře svých mecenášských aktivit si nyní přidal i podíl v českém Impact Hubu, respektive ve společnosti Hub Ventures, která za sítí pěti coworkingů stojí. „Je důležitou součástí lokální startupové komunity. Chci přispět k jeho finanční stabilitě a pomoci mu více se rozkročit na poli akceleračních i dopadových projektů,“ řekl.

Winkler RSJ budoval spolu s bratry Karlem a Tomášem Janečkovými, které s sebou do Impact Hubu sice nepřivedl, přesto není jediným zástupcem algoritmického obchodníka – novým podílníkem skupiny Impact Hub se stal i menšinový akcionář RSJ Martin Ducháček, který s Winklerem podporuje například i vědeckou nadaci Neuron. Vedle toho investoval do startupu Opravárna a financuje ekologické farmy.

Nejzvučnějším jménem mezi novými akcionáři Impact Hubu je nepochybně zakladatel a většinový majitel online supermarketu Rohlík Tomáš Čupr: „Rád podpořím projekt, který není pouze finanční investicí, ale přispívá k úspěchu začínajících podnikatelů.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To, co Čupr zdůrazňuje, je zároveň nová ambice Impact Hubu – chce ještě mnohem více fungovat jako místo, kde mladé firmy nejen najdou místo pro práci a inspiraci, ale kde načerpají i zkušenosti a získají peníze do začátku. A to hlavně ty startupy, které se snaží jak vydělávat, tak měnit svět k lepšímu. Právě to je cíl impaktového investování, tedy investování, které nestaví na první místo finanční profit, ale přihlíží i k dalším prioritám, jako jsou společenská nebo environmentální udržitelnost a odpovědnost.

„Pro běžného investora jsou rozhodující kritéria finanční návratnost a rizikovost. Dopadový investor k tomu přidává třetí dimenzi: měřitelný a vědomý dopad. S novými investory vidíme nové příležitosti pro růst. A to jak v tradičním finančním smyslu, tak ve smyslu šířky a hloubky pozitivního dopadu Impact Hubu, jednak v počtu členů, chcete-li v metrech čtverečních, ale také v programech, akcelerátorech a především v oblasti investic,“ uvedl Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a zároveň spřízněného fondu Tilia Impact Ventures.

impact

Foto: Impact Hub

Spoluzakladatel Impact Hubu Petr Vítek (vlevo) a šéf firmy Petr Vondruš

Ambicí Impact Hubu je založit fond pro hodně rané investice do výše 50 tisíc eur, tedy lehce přes milion korun. Právě s tím mu pomohou noví akcionáři, mezi nimiž jsou kromě zástupců RSJ a Tomáše Čupra také agilní brněnský fond Purple Ventures nebo finančník Jiří Vojkovský.

Purple Ventures v minulosti investovali do firem, jako jsou blockchainoví průkopníci Tatum, online půjčovna karavanů Campiri nebo psychoterapeutický startup Hedepy. Jejich šéf Jan Staněk, známý průkopník elektromobility a udržitelné energetiky, který vystupuje na YouTube s přízviskem Electro Dad, k podpoře Impact Hubu dodal: „Impact Hub se za více než dekádu své existence stal z pionýra coworkingu v Česku hodnotným a důležitým hybatelem celého startupového ekosystému u nás. I jako celá naše skupina jsme s Impact Hubem úzce spolupracovali, takže jsme si mohli ověřit, jak skvělé služby poskytují a jak sehraný tým mají.“

O kolik peněz se v transakci jednalo, žádná ze stran nechtěla komentovat. Nicméně noví akcionáři vykoupili podíly od těch bývalých, jmenovitě od Zdeňka Rudolského, který odešel budovat nový coworking do Zlína, a Roberta Tůmy, kteří ve společnosti drželi majoritu. Mezi podílníky se nově zařadil i dosavadní ředitel Impact Hubu Petr Vondruš, část akcií navíc zamíří mezi klíčové zaměstnance skupiny.

petr-vitek

Přečtěte si takéInvestování s dopadem je budoucnost, věří Petr Vítek z Tilia VenturesInvestování s dopadem je budoucnost, věří Petr Vítek z Tilia Impact Ventures. Postupně nahrazuje klasické investice

Petr Vítek, dosavadní akcionář a spoluzakladatel Impact Hubu, svůj podíl navýšil na 35 procent. „Impact Hub nezískal žádné nové peníze. Noví investoři koupili podíl od dnes již bývalých investorů, zároveň pomohli s refinancováním našich závazků. Šlo o významnou transakci. Impact Hub už není startup, ale malý a střední podnik, od toho se odvíjí i valuace. Ta se odvíjela i od letošního provozního zisku EBITDA, který má dosáhnout 19 milionů korun,“ řekl Vítek pro CzechCrunch.

Takový provozní zisk by valuaci Impact Hubu, jenž provozuje pět coworkingových center v Praze, Brně a Ostravě, posunul spolehlivě nad 100 milionů korun. V roce 2021 skupina vygenerovala obrat 75 milionů korun a udržela se v černých číslech, rok předtím dokonce v tržbách atakovala stomilionovou hranici. Společnost aktuálně zvažuje otevření nového coworkingového centra v Mladé Boleslavi, má také podíl v prostoru ve Zlíně, který odešel řídit Zdeněk Rudolský.

Každý měsíc vám představíme zásadní investice nejen v českých startupech.

Newsletter Startup | Poslední vydání

Creative Dock za poslední rok nakoupil firmy za skoro miliardu a půl. Už musíme být světoví, hlásí

Je to firma na budování firem, která už má většinu příjmů ze zahraničí. Teď slavila obrat přes 26 milionů eur. Během chvíle chce však čtyřikrát tolik.

Iva BrejlováIva Brejlová

tobias heger

Foto: Creative Dock

Tobias Heger už hledí do budoucnosti v barvách Creative Docku

0Zobrazit komentáře

Hledí do budoucnosti. A to doslova, je to totiž jeho práce. Tobias Heger si na vhledu do toho, co se asi stane, založil firmu. S ní dokázal s budoucností radit mnoha zajímavým jménům: značkám jako Adidas, Bosch, Deutsche Telekom, LG nebo třeba Siemens. Už roky jim našeptává, jak se popasovat se scénáři,  které ještě ani nenastaly. Nebo jak co nejlépe digitalizovat. Jeho společnost Rohrbeck Heger přitom letos do své vlastní budoucnosti elegantně vplula, když ji pohltil tuzemský Creative Dock. Tím se všichni její klienti stali i klienty této české společnosti. Je to jen jeden z jejích zajímavých nákupů z poslední doby.

Zároveň jde o pořád ještě poměrně nezvyklý model. Jsou to společnosti ze Západu, které sbírá česká firma. Kromě zmíněné prognostické a strategické společnosti je to švýcarská inovační firma Spark Works nebo německá FoundersLane. V tuzemsku si pak Creative Dock pořídil Idea Sense, firmu, která sama dělala v podstatě totéž, co on sám. Tedy pomáhá firmám chytit se digitalizace a přijít s novými projekty, okolo kterých by mohly vystavět nový byznys.

Způsob, jakým to takové firmy dělají, někdy může působit na první pohled zvláštně. Tak třeba projekt, na kterém aktuálně pracuje Hegerův tým pro společnost Siemens: mimo jiné zdejší vývojáři a specializovaní technologičtí pracovníci v posledních týdnech chodí ve sklenících a okukují rajčata. Zkoumají jejich barvu, sahají na ně a zjišťují strukturu, nebo je taky ochutnávají. Všechny vjemy jsou důležité.

„Když si sami nevyzkouší, jak poznat zralé rajče, jak pro ně mají nastavit aplikace nebo to naučit stroje?“ ptá se Heger. „Myslím, že nečekali, že budou běhat ve sklenících a zjišťovat každou drobnost o rajčatech. A zkoušet, kdy jsou k jídlu nejlepší,“ dodává s úsměvem.

Miliarda lidí po světě

Důvod, proč tolik technologických pracovníků nyní zkoumá zralé plody, je naprosto přímočarý – skleníky se tu mají automatizovat. Patří jednomu z klientů společnosti Siemens, což je zase zákazník společnosti Rohrbeck Heger. Tedy nyní i Creative Docku. „Siemens moc dobře ví, jak používat stroje. Vědí, jak je postavit i nastavit. Ale to, co nevědí, je odpověď na otázku, co vlastně mají postavit,“ přibližuje Heger.

tobias-dynamic

Foto: Creative Dock

Tobias Heger už hledal budoucnost pro firmy Adidas nebo Bosch

Právě on se v rámci všech změn uvnitř Creative Docku stal zdejším generálním ředitelem pro inovace a strategie. Další manažerské pozice obsadili i jiní bývalí šéfové z nakoupených firem. Společnost tím vybudovala celé oddělení, do něhož spadá skoro stovka lidí a kanceláře v Curychu, Berlíně a v Praze. A které se zabývá výhradně budoucností a inovacemi, jež by mohla přinést. Což by v ne až tak vzdáleném výhledu mělo přinést peníze zase tuzemské skupině.

Ve spojení se všemi zmíněnými a budoucími nákupy to má být podle zdejších představ poměrně prudký růst. Loni firma vykázala obrat 26,4 milionu eur, tedy v přepočtu zhruba 650 milionů korun. Během následujících dvou let se má ale zvýšit na víc než 100 milionů eur. To je v přepočtu 2,5 miliardy korun. A v dalších letech by měl růst 50procentním tempem. Stoupat má kromě peněz i počet zaměstnanců.

Na nákupy přitom firma vydala dohromady 1,3 miliardy korun. A hlásí, že se celá mění. Už nechce být na první pohled společností z Česka, což prý některé věci poněkud komplikuje. Vedle nákupů a mezinárodních týmů zdůrazňuje své kanceláře v Curychu, Berlíně, Paříži, Vídni či Rijádu. Soustředit se chce i na severní Afriku.

Už teď celkem 65 procent příjmů plynulo ze zahraničních projektů. Creative Dock doufá, že to brzy bude výrazně víc. Věří totiž, že během následujících pěti let bude produkty společností, které pod ni spadají, používat víc než jedna miliarda lidí na světě.

Teď už chápou, co jim říkáme

Creative Dock se měnil během několika posledních let, ale předešlých 12 měsíců přerod ve velkou skupinu výrazně urychlilo. Nejen kvůli zmíněným nákupům. Nyní už skupina zastřešující firmy funguje v kancelářích deseti zemí světa, včetně například Saúdské Arábie.

martin-pejsa

Foto: Creative Dock

Martin Pejša, ředitel Creative Docku

Je to jedna z oblastí, ve které Creative Dock jako takový vidí svou budoucnost. Tady zároveň firma a její odnože rostou nejrychleji. Do regionu se Creative Dock „přiženil“ koupí zmíněné společnosti FoundersLane, která se dokázala slušně zavést kromě jiných zemí právě v Saúdské Arábii. 

„Je to mimo jiné region MENA, tedy Střední východ a severní Afrika. Jsou to regiony, které jsou v investování do nových produktů a rozvoje velmi progresivní a vidíme tu velký potenciál. Na Středním východě mnoho států zbohatlo na ropě a teď hledají nové investice. Chtějí vytvářet světově úspěšné digitální projekty a my jim v tom můžeme pomoct,“ věří Heger.

Vedle toho Creative Dock ve svých vyhlídkách neopouští Evropu, kde se taky v budoucnosti vidí. Tady se chce soustředit hlavně na Německo, Rakousko a Švýcarsko. V tom mu prý pomáhá digitalizace, k níž zase cestu otevřela nedávná covidová pohroma.

„Pandemie obecně plány změnila hodně. Třeba Německo bylo v tomto smyslu v mnoha ohledech velmi pomalé, už jen kdybychom měli řešit práci z domova, ta příliš nefungovala. Stejně tak se urychlila digitalizace. A směrem k našim klientům můžeme být progresivnější. Teď jsou teprve v situaci, kdy naše návrhy přijímají bez dalšího zpochybňování, jsou připraveni naslouchat. Dřív to tam prostě nebylo. Nechápali, co jim navrhuju,“ popisuje německý manažer české firmy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pravda, občas nebylo divu. „Někdy je to opravdu zvláštní, bavit se o možnostech, které s nejvyšší pravděpodobností nikdy nenastanou. A znějí opravdu hodně podivně,“ krčí rameny. Jenže zkušenost ukázala, že i na takové varianty budoucnosti nakonec může dojít.

Takto s Lufthansou kdysi Heger vytvářel scénáře pro případy, kdy by došlo ke zrušení evropských letů. Předpoklad zněl, že 65 procent všech letů v Evropě bude zrušeno, důvodem měla být opatření proti klimatickým změnám. „Původně jsme chtěli nastavit 80 procent, ale to nám přišlo opravdu extrémní. Nakonec to i přes veškerou nepravděpodobnost opravdu nastalo, i když z jiných důvodů. A zrušených bylo přes 90 procent letů,“ dodává Heger.

Trendy, co jen tak nezmizí

Přes veškeré pohledy do budoucna Creative Dock, který založil Martin Pejša, vyrostl na stavbě samostatných projektů, případně rovnou celých firem na klíč. Takhle pod jeho křídly vzniklo například Zonky, Mutumutu nebo HoppyGo od Škody. Aktuálně v tuzemsku pracuje mimo jiné na aplikaci Můj Albert a jejím věrnostním programu.

Projektům se daří hlavně v oblasti finančních technologií. Z tohoto segmentu přichází 80 procent příjmů. Nejde přitom nutně o služby pro banky nebo finanční společnosti. Heger vysvětluje, že se takové projekty uplatní i daleko od nich. Dává za příklad bránu Apple Pay. „Apple taky není bankovní společnost, a přeci její platební služba funguje,“ vysvětluje. 

vin-2

Přečtěte si takéVinograf se hodil do gala, pomáhal s tím i Jakub ŠpaňhelVinograf se hodil do gala. Na novém vzhledu známého vinného baru se podílel i Jakub Špaňhel

Zbytek přísunu peněz je z retailu či projektů pro pojišťovací služby, ale firmě rostly i příjmy ze služeb z oblasti výroby. „Ekologie a udržitelnost byl další rostoucí segment. Tady pracujeme pro společnost Veolia, kde na českém trhu máme projekt instalací solárních panelů na bytové domy a sjednocení odběrných míst do jednoho,“ přibližuje Gabriela Teissing, provozní ředitelku Creative Docku, projekt Domy sobě. „Také dále pracujeme pro švýcarský Swissgrid, který vlastní švýcarskou přenosovou síť,“ přidává.

Udržitelnost je zároveň jeden z trendů, které podle zdejšího hlavního šéfa pro předpovědi jen tak nepomine. „Hodně společností potřebuje být udržitelnější. Potřebují vědět, jak to udělat. Je to teď velká věc. A je to nejen zajímavé téma, ale i byznysový potenciál,“ říká Heger.