Americký podnikatel Bryan Johnson vzbudil velkou pozornost experimentem, který provádí sám na sobě – snaží se mládnout za použití mnoha specifických terapií včetně transfuze synovy krevní plazmy. Nemá jít ovšem o žádné vúdú ani mystiku, ale o seriózní, byť byznysem poháněný projekt. Zakladatel mezinárodního investičního fondu LongevityTech.Fund Petr Šrámek se s Johnsonem zná a věří mu, ale připomíná, že jde o neopakovatelný pokus. „Není to jen otázka peněz, ale také nadšení, odhodlání a času, který tomu je ochoten věnovat,“ říká.

Téma prodlužování lidského života, a především pak jeho aktivní části, je něco, co získává čím dál víc pozornosti. Aby ne, západní společnost stárne, a tak otázky spojené s tím, jak dlouho budou moc lidé chodit do práce a užívat si plni sil, je palčivější než dřív. Bryan Johnson si slíbil, že přinese řešení pro ty, kteří se odmítají smířit s tím, že jejich zdravotní stav bude s postupujícím věkem horší a horší. To, co na sobě předvádí, je ovšem extrém, ostatně už jen představa, že denně musíte zkonzumovat několik desítek pilulek, staví celou ideu spokojeného a kvalitního života tak trochu na hlavu.

Petra Šrámka, který stojí za fondem LongevityTech.Fund, jenž má v portfoliu na čtyři desítky startupů, fascinují podobné otázky jako Johnsona. Osobně se s ním zná, protože některé z firem, do nichž v minulosti investoval, s výstředním byznysmenem z USA jednaly o spolupráci. Navíc to, co Bryan Johnson dělá, je v komunitě lidí, kteří se zajímají o kvalitu života a možnosti jejího prodloužení, respektive vylepšení, ostře sledované. „Zkratkovité uvažování lidí říká, že je to nějaký milionář, který chce žít dlouho, ideálně déle než jiní. My se ovšem v tomto případě nebavíme ani tak o prodlužování života jako spíš o prodlužování zdravé části života, což by mělo obrovský dopad na zdraví populace,“ říká čtyřiapadesátiletý Šrámek.

Kromě fondu, který investuje do medicínských a AI startupů, stojí Šrámek i v čele společnosti, jež provozuje v centru Prahy netradiční restauraci zaměřenou na kvalitní stravu, kde je možné si nechat udělat i základní zdravotní analýzu, a za Prahou a na Floridě má speciální kliniky, které nabízejí podobné služby, o něž se snaží Bryan Johnson. Na základě diagnózy a rozboru tělesné konstituce a kondice včetně biologického věku navrhnou klientům sadu opatření, jak žít lépe. „Pokud by si někdo chtěl zahrát na Bryana Johnsona a jít do toho naplno, byť v rámci naší kliniky, bude jej to stát aspoň milion korun,“ dodává v interview pro CzechCrunch.

To, co dělá Bryan Johnson, vzbuzuje hodně pozornosti a přijde mi, že právě o to mu jde. Že to je víc marketingový než medicínský projekt. Jak to vidíte vy?
Víte, Bryan Johnson hraje několik her najednou, to je zřejmé. Je to podnikatel, kterému jde o publicitu. Zároveň se ale díky svým zdrojům rozhodl, že vyzkouší, co se stane, když do toho dá úplně všechno. Jeho pokus ovšem není replikovatelný, protože to není otázka jen peněz, ale také nadšení, odhodlání a času, který tomu je ochoten věnovat. To je ostatně i důvod, proč jsme se dostali do kontaktu, protože některé z firem, jež máme v portfoliu, vyrábí nebo vyvíjí věci, které ho zaujaly. Už dřív jsem se seznámil i s jeho doktorem.

On má prý lékařský tým čítající desítky členů, ne?
Tak to není. Objevilo se, že se o něj stará třicet lékařů, ve skutečnosti je to jeden doktor na částečný úvazek a jedna sestra na plný úvazek. Co se mu ale podařilo, je, že si získal přístup k mnoha špičkovým odborníkům. A všechno, co Bryan Johnson dělá, je založené na vědě. Vůbec tato oblast, které se říká longevity, není nic, co by se vytvářelo pokoutně někde ve sklepích. Jsou to solidní akademické experimenty, jejichž cílem je zajištění medicínských benefitů nebo odstranění nemocí.

Jenže ono to vypadá divně, když si ostentativně nechává do žil píchat synovu krevní plazmu…
Transfuze krevní plazmy není ale nic neobvyklého. Když dostanete transfuzi krve, dostanete ji od někoho jiného a určitě se tomu nedivíte. S krevní plazmou to je podobné. Jde o to, že teprve relativně nedávno si odborné studie začaly všímat, že jsou rozdíly, pokud použijete plazmu mladého, nebo staršího člověka. Známé jsou zejména pokusy na myších. Plazma obsahuje signální molekuly, což je něco jako komunikační řeka v našem těle, jenže její obsah u mladých a starých lidí se liší. A oni zjistili, že myším, které dostávaly plazmu od mladších kusů, se zlepšovaly biomarkery.

S plazmou se dá pracovat, dá se obohacovat, některé její složky se naopak dají odstranit. Je to něco, kolem čeho je poslední dobou dost rušno. Naše klinika na Floridě teď nabízí terapeutickou výměnu plazmy, kdy vám zjednodušeně řečeno pomocí procesu zvaného plazmaferéza krevní plazmu vyčistíme, a ještě ji obohatíme o některé látky. Není to ale tak, že byste dostal plazmu jiného člověka. Cílem má být zlepšení fungování organismu a projevuje se to například snížením biologického věku, snížením hladiny cholesterolu a řadou dalších parametrů.

Chápu, že transfuze je od cizího člověka, ale v tomto případě to působí tak chladnokrevně.
U Bryana Johnsona je samozřejmě eticky sporné, že to dělá po domácku, a ještě u svého syna. Na druhou stranu on svou plazmu dává zase svému otci, takže mají takový rodinný krevní cyklus. Čistě medicínsky na tom není ovšem nic speciálního.

Upřímně řečeno, v Americe je přece skoro všechno o marketingu a skoro všechno je byznys. Bryan Johnson má na pozadí svůj projekt Blueprint, který má fungovat jako určitý návod pro běžné lidi, aby věděli, co dělat, když chtějí být zdravější. Zkratkovité uvažování lidí říká, že je to nějaký milionář, který chce žít dlouho, ideálně déle než jiní. My se ovšem v tomto případě nebavíme ani tak o prodlužování života jako spíš o prodlužování zdravé části života, což by mělo ohromný dopad na zdraví populace. A v tom je právě schovaný byznys, chce prodávat určité doplňky, které s tím jednou pomohou. Na tom není nic špatného, navíc máloco se rozšíří, pokud za tím není byznys. A když vám to nakonec zlepší zdraví, tak to bude jistě prospěšnější než prodej hamburgerů nebo cigaret.

To máte samozřejmě pravdu. Nicméně mi vlastně nejvíc vrtá hlavou, jestli jde o seriózní pokus posunout hranice a něco relevantního zjistit, nebo jen o byznysově-marketingový produkt, který ani nemá mít hlubší přesah a jen sází na to, že lidi zaujme.
Jsem si téměř jistý, že z Bryanova pohledu to je seriózně míněné. Věci, které podstupuje a dělá, jsou velmi konkrétní. Průběžně publikuje své biomarkery a firma, která u něj provádí veškerá měření včetně jeho biologického věku, je tatáž, s níž spolupracujeme i my. Je to svébytný vědecký experiment, kterým ukazuje, čeho je dnes možné dosáhnout.

Takže lze omládnout?
Skutečně je možné dosáhnout redukce biologického věku až o deset let. S použitím některých procedur, doplňků stravy, správné životosprávy. Vidíme to i na klientech našich klinik v Praze nebo na Floridě. To je ale teprve začátek, s pokročilejšími technologiemi bude možné, aby lidé, kterým je například čtyřicet let, žili stejně aktivní, produktivní a silní dalších třicet let. To je cíl snažení jak Bryana Johnsona, tak nás a dalších.

Dobrá, ale když se podívám, jaká z mého pohledu až masochistická mučení Johnson denně podstupuje, kolik medikamentů a doplňků polyká, jak strašně přísná jeho životospráva musí být, tak si říkám, kde je ta kvalita života? Je otrokem programu… Navíc na plný úvazek, to je pro normálního člověka s prací a rodinou nedosažitelné.
On dělá maximalistický experiment, není nutné se držet jen jeho příkladu. Třeba biologický věk může u někoho, kdo nežil zrovna zdravě, v počáteční fázi terapie klesat o dost výrazněji a rychleji a svým způsobem snadněji než u někoho, kdo o sebe pečoval. Bryan Johnson má rychlost stárnutí 0,69, u průměrné populace je tato hodnota jedna. Já mám naměřenou rychlost 0,72 – a to dělám normální práci. Klíčem není dělat všechno, ale vědět, které specifické věci jsou správné pro mě a čemu přesně se mám věnovat. To pak zabere zlomek času a peněz, než vynakládá on.

Vezměte si, že univerzální rada je, že byste se měl víc hýbat a jíst zdravě. Ale pro každého člověka to znamená něco jiného. Co je zdravé jídlo pro vás, nemusí být zdravé pro jiného. Totéž platí o pohybu a cvičení. Základem je diagnostika, musíte vědět, co vašemu tělu chybí a co mu prospívá. A pak lehce doplňovat a dělat tunning. Já určitě nemám čas na plný úvazek mládnout, ale přesto se mi to svým způsobem daří a ani tolik za Bryanem Johnsonem nezaostávám. Je to právě díky tomu, co jsem teď popsal. Jím a cvičím a chovám se podle toho, co konkrétně mému tělu prospívá. Ostatně to je i naše mise – přiblížit téma běžným lidem, kteří nemají čas ani kapacitu dělat to, co dělá Bryan Johnson.

Jak si tedy změřím svůj biologický věk?
Momentálně nejuznávanější proces měření je takzvaná DNA metylace. V lidské DNA probíhají strukturální změny během stárnutí, a proto se dá zjistit, jakému věku metylační vrstvy na naší DNA odpovídají. Proces zjištění biologického věku je podobný jako proces analýzy DNA, odebírá se vzorek ze slin, vyhodnocení trvá asi šest týdnů. My například dokážeme vyhodnotit i jednotlivé orgány, abyste si udělal představu, jak se daří vašemu srdci, plicím či zraku. Když dostanete jedno číslo za celé tělo, je to fajn, ale klíčová informace je v detailech. Já mám třeba mnohem rychlejší stárnutí u sluchu a u zraku, takže vím, že o ně musím více pečovat. Je to určitý signál.

Jak taková měření probíhají?
Prvotní diagnostika je založená na klasických měřeních, jako je skladba těla a další fyzická vyšetření, pak se používají přístroje měřící kvalitu kardiovaskulárního systému, hormonální systém, kondici plic. Následně se dělají krevní testy, testy DNA a DNA metylace. Z DNA lze zjistit spoustu informací, které pomohou s rozhodováním, jak cvičit, jak a co jíst. S tímhle vším vás provedeme třeba v našem v centru v Praze, kde sedí i konzultant. Test včetně DNA metylace vyjde na 18 tisíc korun.

A pak máme vyšší verzi na klinice u Vestce, která už připomíná to, co dělá Bryan Johnson. To je pro lidi, kteří chtějí to nejlepší, co je dnes v tomto oboru k dispozici. Jsme schopni například změřit zdraví mitochondrií, kterým se někdy říká buněčné elektrárny. Ty ohromným způsobem podmiňují naše zdraví a rychlost stárnutí. Další speciální testy odhalí procesy, jež běžná medicína nesleduje.

A cena?
Předně nikdo nemůže čekat, že přijde, dostane zázračnou pilulku a odejde jako mimino. Je to systematický proces, který by měl probíhat minimálně rok a měl by začít detailní analýzou, co vlastně potřebuje vaše tělo. Součástí je včasná detekce různých onemocnění, dokážeme včas odhalit riziko rakoviny, s pomocí umělé inteligence umíme odhalit riziko infarktu, máme možnost se koukat na strukturu mozku a jeho částí. Na základě toho se stanoví určitá cestovní mapa, co má klient dále dělat. On si pak každé tři měsíce chodí na dílčí aktualizace a přetestování. Víme, že za rok se dá v některých případech docílit snížení biologického věku až o zmiňovaných deset let.

Ale ano, není to pro všechny. Pokud by si někdo chtěl zahrát na Bryana Johnsona a jít do toho naplno, byť v rámci naší kliniky, bude jej to stát aspoň milion korun. Máme řádově stovky klientů a ne každý jde do všeho. Nově nabízíme třeba testování mykotoxinů, které máme v těle z plísní v prostředí nebo jídla a které jsou u řady lidí na pozadí všelijakých chronických problémů, s nimiž standardní medicína neví, co dělat. To uvádím jako příklad. Ale klientů, kteří jsou opravdu odhodlaní a schopní utratit za naše procedury vyšší sumy v řádech aspoň stovek tisíc korun, jsou desítky.

Jak hodně s tím, co na klinikách v USA či Česku děláte, souvisí investiční fond?
To, co jsme teď schopni nabídnout, je jen začátek. Na pozadí stojí právě náš investiční fond, který má v portfoliu přes čtyřicet biotechnologických firem. A pokročilejší terapie z firem fondu by se měly přednostně dostávat k našim klientům v klinikách. Je možné, že nejprve ani nebudou dostupné v Česku, protože na Floridě, kde máme také kliniku, jsou regulace a povolování o něco volnější. Vědecký výzkum a klinické studie probíhají i v naší pobočce na Bahamách.

Máme firmy, které třeba připravují genové terapie. Zlepšují funkce některých mechanismů, které v nás přirozeně probíhají, například opravy poškozené DNA. Tělo je schopno ji obnovovat, ale v průběhu věku čím dál méně. Další firma zase připravuje postup, jak zvětšit délku takzvaných telomer. To jsou jen některé věci, které by mohly přijít ke klientům naší kliniky jako k jedněm z prvních.

A jste prostě klasický investiční fond, který se jen zaměřuje na tuto oblast?
Ano, jsme tradiční VC fond. Ten, který vznikl v Česku před třemi roky, už je plně zainvestován a je uzavřen. V něm je čtyřicet firem. S mými spoluzakladateli, celkem jsme čtyři, jsme otevřeli i druhý fond, který je v USA a do něj investice ještě přijímáme. První investice, kterou jsme s ním udělali, je firma Cosmica. Ta spolupracuje s vesmírným výzkumem, který se zaobírá procesem stárnutí, jenž se při pobytu kosmu zrychluje až čtyřicetkrát. Oni toho využívají a testují podmínky z kosmu na Zemi, kde nasazují takzvané organoidy, což jsou s pomocí kmenových buněk vypěstované třeba malé kousky srdce nebo části mozku. Zkouší na nich zrychlené stárnutí a testují látky, které by proti tomu mohly působit. To by se pak dalo použít jednak při vesmírném cestování, jednak ale i proti stárnutí na Zemi.

A mimochodem i mezi léky, které už jsou schválené a jsou bezpečné, je řada takových, u nichž se až teď zjišťuje, že excelentně působí proti stárnutí. Třeba Rapamycin, což je oficiálně imunosupresivum při transplantacích. Velké farmaceutické firmy ale úplně potlačily to, že lék může mít dobré využití i v jiných oblastech, aby maximalizovaly zisk v tom hlavním oboru, pro který jej vyvinuly.

A kolik jste ve fondech shromáždili peněz?
První fond posbíral dohromady asi 15 milionů dolarů a naše portfolio už ztrojnásobilo svou hodnotu. S tím druhým míříme na 50 milionů dolarů.