Plýtvání potravinami je globální problém – až třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí. Česká platforma Nesnězeno ve spolupráci s několika tuzemskými řetězci už několik let ukazuje, jak se dá zbytečnému vyhazování potravin alespoň částečně zabránit. Jen v Penny, se kterým zahájila spolupráci loni v dubnu, se povedlo prodat přes sto tisíc balíčků, v rámci kterých zákazníci dostávají zboží, jemuž se blíží datum spotřeby. Další desítky tisíc prodaných balíčků hlásí také kavárenská síť Starbucks. Celkově se dosud Nesnězenu podařilo v Česku zachránit přes půl milionu potravinových balíčků.

Princip fungování celé platformy je jednoduchý. Zákazník si v aplikaci nebo na webu zvolí nejbližší prodejnu Penny, pobočku Starbucks či dalších partnerů, mezi které se řadí restaurace, kavárny či hotely jako Hilton, Paul, La Donuteria, Minit, Forky’s, Trdlokafe, Cukrářství Martinák či Goodlok, a objedná si předpřipravený balíček potravin. Třeba v případě Penny se v něm nejčastěji nachází pečivo, ovoce, zelenina nebo mléčné výroby, jimž se blíží datum spotřeby. Minimální hodnota jednoho balíčku v tomto supermarketu činí 160 korun, přičemž k vyzvednutí je za 79 korun, takže jde o slevu padesát procent.

Nesnězeno spustilo s Penny pilotní projekt loni v dubnu, načež se celý program díky silné poptávce rozšířil až do současných dvou set prodejen po celém Česku. Nakupovat zvýhodněné balíčky brzy procházejících potravin tak mohou zákazníci v téměř polovině obchodů Penny, kde se i díky této spolupráci mají každý den ušetřit téměř tři tuny potravin. „Úspěch spolupráce ukazuje, že záchrana jídla je velmi účinným nástrojem ke snižování nadbytků pro mezinárodní prodejce, jako je právě Penny,“ říká Jakub Henni, spoluzakladatel Nesnězeno, které se předloni spojilo se svým maďarským konkurentem Munch.

Munch založili v roce 2020 Botond Zsoldos, Bence Zwecker, Albert Wettstein a Kirill Perepelica a také jejich platformu využívají restaurace, pekárny, obchody s potravinami či hotely k prodeji svých nespotřebovaných potravin za snížené ceny. V listopadu 2022 se český a maďarský projekt propojily. Společně aktuálně mají přes 3,5 tisíce partnerů, se kterými zachránili v Česku, na Slovensku a v Maďarsku více než 2,5 milionu balíčků potravin.

Munch je stoprocentním majitelem Nesnězena. Začátkem letošního roku firmy oznámily další investiční kolo od fondů z Velké Británie a Spojených států, projekt je zatím v červených číslech.

Úspěšně se v Česku rozvíjí také spolupráce s řetězcem Starbucks, kterou Nesnězeno zahájilo už v roce 2020. Šlo o jeden z prvních řetězců, které se k platformě připojily, a do dnešního dne v rámci osmdesáti poboček v pěti českých městech prodal svým zákazníkům přes 35 tisíc balíčků. Jejich součástí jsou nejen kávové produkty, ale také třeba zákusky a další. Jakub Henni navíc připomíná, že přeprodávání jídel, která by jinak skončila v koši, může některým podnikům vygenerovat příjmy třeba i v hodnotě měsíčního platu zaměstnance.

Před několika týdny do Česka vstoupil další hráč v této oblasti, dánský projekt Too Good to Go, který funguje již v osmnácti zemích. Od svého spuštění v roce 2016 měl pomoci zachránit před plýtváním více než 330 milionů jídel a tvrdí, že s 95 miliony registrovaných uživatelů a 160 tisíci aktivními partnery provozuje největší světový trh s přebytečnými potravinami. Pořídit si v jeho aplikaci mohou zákazníci takzvané dobrovaky, do nichž podniky dávají různé potraviny, které jim zbyly. Zapojené jsou cukrárny Myšák či La Donuteria, pekárny Krafin, italské restaurace Palatino & Nominanza nebo dejvické bistro Šodó a kavárny Costa Coffee.

Co na příchod nového konkurenta říká Jakub Henni z Nesnězeno? „Naším hlavním konkurentem je plýtvání jídla samotné. Proto vítáme každý projekt, který nám, ať už přímo nebo nepřímo, konkuruje. Máme všichni před sebou hromadu práce, než se nám podaří situaci ohledně plýtvání jídla v Česku zlepšit. Odlišujeme se především v silném pokrytí v regionech, aktuálně jsme v sedmi a do příštího roku bychom chtěli být ve všech krajích,“ říká šéf projektu, který společně s Munchem působí v Česku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku a chystá se do dalších zemí střední a východní Evropy.