Pražské hlavní nádraží má mnoho podob. Že by ale bylo zrovna šťastné? To dost možná nejsou ani cestující v něm. A právě to by se v příštích letech v případě obou mělo změnit. V architektonické soutěži, která se týká nejen nové odbavovací haly, ale také přilehlého parku, zvítězil projekt, který se jmenuje Šťastný Hlavák. Jeho autory jsou Dánové. A tak Pražané mohou očekávat, že místu, pro které je dnes typický spíše marasmus, architekti vdechnou trochu toho známého dánského hygge, které vyjadřuje i pocit štěstí.

Vítězné studio Henning Larsen Architects přišlo především s vizí, která propojuje. Propojit by se tedy měla tolik odlišná místa, která tvoří jeden celek. To znamená Vrchlického sady, odbavovací hala, nová tramvajová zastávka i historická Fantova budova. Nejviditelnějším prvkem této změny je střešní dřevěná konstrukce. Přitom i ta je prvkem propojení.

Nejen tím, že vytváří zastřešení směrem do parku nad tramvajovou zastávku, která by měla vzniknout přímo před halou. Architekti rovněž pracovali s různými uměleckými prvky, které propojení ještě více umocňují. Dlažba zevnitř budovy se tak objeví i před budovou, kde vznikne jakési náměstí. Právě ikonické prvky odbavovací haly ze sedmdesátých let studio ponechává, jen je doplňuje moderním pojetím.

Vrchlického sady navrhují Henning Larsen Architects rozdělit do tří zón. První je již zmíněné náměstí, druhou je kulturní zóna, třetí je prostor pro doplňkové aktivity, kterými je například pořádání trhů.

„Snažili jsme se co nejlépe propojit městský prostor a vytvořit jednotné a funkční místo. Díky této vizi jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem. Chceme, aby nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas,“ říká ředitel studia pro globální trh Jacob Kurek.

Praha potřebovala odbavovací halu především připravit na příliv nových cestujících, jejichž počet by se měl neustále zvyšovat. Otevření haly skrze dřevěnou konstrukci by toho mělo docílit, přičemž bonusem je to, že to zároveň prostor prosvětlí. Architekti pracovali ale i s vnějším prostorem, uspořádání venkovního prostoru napomáhá tomu, aby se cestující dostali do dalších částí města intuitivními cestami.

„Návrh se nebojí přiznat, že park bude kvůli nárůstu počtu cestujících mnohem intenzivněji využíván. Doplňuje ho řadou nových atraktivních prvků jako jsou ty vodní, nebo venkovními kavárnami,“ míní náměstek Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Prostor je tu také pro cyklisty. K udržitelnosti studio přistoupilo i skrze hospodaření s dešťovou vodou. Počítá se také s novou zelení, která bude více odolná vůči globální změně klimatu. Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028 a podle odhadu vyjde asi na dvě miliardy korun.

„Komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ komentuje návrh předseda komise Jaroslav Wertig.

Soutěž společně vyhlásilo hlavní město, Institut plánování a rozvoje, dopravní podnik a také státní společnost Správa železnic, protože právě tady se spojují zájmy všech institucí. Hlavní nádraží například výrazně obmění také plán na nové tramvajové koleje, které by měly vést přímo před halou. Ostatně vystupovat by se mělo přímo před novou odbavovací halou. Trať vedoucí před hlavním nádražím je součástí té, která vede tramvaj zpátky do horní části Václavského náměstí.

Tramvaj tedy pojede z Vinohradské třídy, kde nad Muzeem překročí magistrálu směrem na Václavák. Odtud zamíří dál do Vodičkovy ulice, kde se napojí na existující koleje. Od Národního muzea ale povedou ještě jedny koleje, ty překročí magistrálu v druhém směru, a to u Státní opery.

Trasa pak povede dál ulicí Washingtonovou skrze Vrchlického sady až k hale. Odtud se pak napojí na existující trať v Opletalově ulici. Ta už tu stojí, funguje jako provizorní stanice. Dopravní podnik na vítězném návrhu ocenil rovněž to, že je zde snadná příprava na čtvrtou linku pražského metra D. Na to všechno museli brát architekti při vytváření svého návrhu ohled.

Studio Henning Larsen Architects je světovou jedničkou ve zpracování urbanistických návrhů. Jeho plány spojuje hra se světlem a přírodou. Takové je i pražské hlavní nádraží. Studio, které je držitelem těch nejprestižnějších cen v oblasti architektury, včetně ceny Miese van der Rohe, má zastoupení v Kodani New Yorku, Singapuru, Sydney, Stockholmu, Berlíně a Oslu. Na kontě mají návrhy koncertní haly Harpa v Reykjavíku, stavbu opery v Kodani či budovu služeb pro veřejnost v Minneapolis.

Vítězný návrh k pražskému hlavnímu nádraží je možné si prohlédnout na výstavě v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP), a to až do 17. prosince.