„Vítejte v Gruzii. Za odchozí hovor zaplatíte 61 Kč za minutu, za příchozí 36 Kč za minutu. SMS 15 Kč, MMS 12 Kč, MB 302 Kč.“ Takové přivítání po příletu do cílové země vaší dovolené příliš nepotěší. Pokud se ale vydáváte mimo Evropskou unii, musíte počítat s tím, že v případě připojení k tamnímu internetu následné vyúčtování nebude takové, na jaké jste zvyklí. Kdybyste si chtěli dopřávat internet stejně jako doma, vyšplhat by se to totiž teoreticky mohlo i na čtvrt milionu korun. Naštěstí víme, jak na drahý datový roaming vyzrát.

Pokud vám čtvrt milionu přijde jako přehnaná částka, stačí si spočítat, kolik dat reálně jako běžný uživatel internetu vyčerpáte. Když používáte sociální sítě, na které během dne nahráváte i nějaké ty fotky a videa, občas si video přehrajete, třeba na YouTube, poslechnete si hudbu, použijete navigaci, abyste se neztratili, a do toho si projedete zprávy nebo e-mail, snadno se za pár dní dostanete i na pět GB.

Pět GB internetu by třeba v takové Gruzii vyšlo u operátora T-Mobile na nějaký milion a půl korun. Řekněme, že byste se drželi zkrátka a spotřebovali byste jen jeden GB. Ten by vás přišel na nějakých 300 tisíc korun. Hodně draze internetové připojení vyjde ale nejen v dálných zemích Asie, Afriky či Jižní Ameriky, ale také v USA, o něco lépe jsou na tom země z takzvané Zóny 2, jako třeba Černá Hora, Švýcarsko, Austrálie, Egypt nebo Japonsko. Zde si čeští operátoři účtují za jeden megabajt kolem osmi korun. Osm tisíc za gigabajt ale také není žádná sláva.

Nejlépe vychází operátor O2, který do zemí druhé zóny řadí téměř všechny státy mimo Evropskou unii. Naopak Vodafone a T-Mobile mají ve třetí, tedy nejdražší zóně, většinu zemí světa. V jejich případě tak spíše hrozí, že se vyúčtování vyšplhá do nepěkných částek, kdežto v případě O2 se ceny pohybují za jeden gigabajt bez datového balíčku převážně kolem necelých čtyř tisíc korun.

Foto: T-Mobile

Cenová nabídka datového roamingu ve Švýcarsku od T-Mobile

Nutno podotknout, že astronomické částky by měly existovat jen v teorii. Operátoři pro ochranu uživatelů nastavili cenové limity, které přeruší datový přenos v okamžiku, kdy v rámci roamingu zákazník stáhne předem daný objem dat. V případě O2 jde o limit 1 400 korun, Vodafone má nastavený strop na 1 300 korun. T-Mobile chrání své klienty tak, že zabraňuje samovolnému toku dat a při otevření prohlížeče uživatele přesměruje na stránku, kde může vybrat internetový balíček.

I když ale existuje pojistka toho, aby se vyúčtování do infarktových výšin nevyšplhalo a zmíněné cifry existují jen v teorii, stále to neřeší problém toho, že když si chce cestovatel dopřát internet v zahraničí tak, jak je zvyklý, má smůlu – pokud tedy nemá přístup k wifi. Může si sice u operátorů koupit datový balíček, ten se ale stále příliš nevyplácí a data má velmi omezená. Jakmile mu data dojdou, musí si koupit balíček nový.

Například při návštěvě Švýcarska a dalších zemí, které spadají do Zóny 2, si může klient operátora T-Mobile pořídit 500 MB za 699 korun. V případě zemí ze třetí zóny, jako je například Gruzie nebo země v Africe a Jižní Americe, pak zaplatí za 200 MB 2 399 korun. Operátor Vodafone pak nabízí službu Roaming na den, kdy lze domácí tarif používat i mimo Evropu. Denně stojí 199 korun a k dispozici má 500 MB dat. Je ale potřeba si předem ověřit, ve kterých zemích platí. Během používání musíte data také hlídat, držet se zkrátka a brát na vědomí i to, že zaplacená data, která nevyčerpáte, po skončení platnosti balíčku propadají.

Řešením je eSIM karta

Vůbec nejprozřetelnější řešení spočívá v tom odvrátit se od toho, co domácí operátoři nabízejí, a uchýlit se k nápadům, s nimiž přišly chytré hlavičky v zahraničí. Naštěstí už neplatí, že byste po příletu na místo, kde budete data potřebovat, museli na letišti shánět stánky místních operátorů nebo si objednávat jejich SIM kartu předem. Koupě SIM karty jde totiž ruku v ruce s tím, že je nutné se předem zorientovat v cenách a v tom, kdo má nejvýhodnější nabídku.

Trn z paty v tomto ohledu vytrhávají eSIM služby, které dnes nabízí celá řada společností. Nejpopulárnější jsou startupy Airalo a Nomad. První zmíněný nedávno získal velkou finanční injekci a má výhodu v tom, že jeho aplikace aktuálně nabízí elektronickou SIM kartu ve více než 200 zemích. Když tak například vyrazíte do Gruzie, která byla zmíněna na začátku článku, za eSIM s daty ve výši 10 GB zaplatíte necelých osm set korun. V USA za stejný objem dat zaplatíte necelých šest set korun a v Japonsku dokonce čtyři stovky.

Foto: CzechCrunch

Cenová nabídka vybraných balíčků od Airalo a Nomad

Za obdobné ceny nabízí virtuální SIMky i aplikace startupu Nomad, v některých destinacích je dokonce levnější. Například v USA vychází 10 GB na něco málo přes čtyři sta korun. Výhodou Nomadu také je, že někde nabízí i neomezená data, dostupný je ale jen v přibližně 160 zemích. Právě nadšenci do neomezených dat ocení především nabídku firmy Holafly, která se zaměřuje ryze na tento typ připojení. Výsledná cena se přitom neodvíjí od množství dat, ale od počtu dnů.

Řešení v podobě elektronické SIM karty je pohodlné také v tom, že po příletu nemusíte lovit speciální jehličku na otevření slotu a kartu do telefonu vkládat fyzicky. Stačí ji nainstalovat podle návodu v aplikaci. Jen je potřeba si předem ověřit, že váš telefon tento formát podporuje, a na své domácí SIM kartě pro dobu dovolené vypnout možnost datového roamingu. eSIM karta totiž nepodporuje volání a SMS, ale pouze data – původní SIMku se tak vyplatí pro všechny případy v telefonu nechat.

Pro někoho jsou elektronické SIM karty při cestování již dlouho samozřejmost, stále se ale najde spousta lidí, která se uchyluje ke standardním řešením. Autorka tohoto článku byla donedávna jedna z nich a aplikaci Airalo sama považuje za jednu z nejlepších vychytávek letošního roku.