David Fincher nikdy nestudoval filmovou školu a při začátcích ve filmovém průmyslu si přivydělával uklízením v restauracích. Jeho sousedem byl ale George Lucas a v průběhu své kariéry režíroval jedenáct filmů, z nichž hned několik bývá označováno za mistrovská díla. Sedm, Klub rváčů, Sociální síť, Zmizelá a nyní by se k nim podle některých kritiků mohl zařadit i nejnovější Mank, natočený pro Netflix. S největší streamovací službou navíc Fincher podepsal exkluzivní smlouvu na čtyři roky.

Režisér přišel s novým filmem naposledy před sedmi lety, což ovšem neznamená, že od té doby nebyl v Hollywoodu aktivní. Je totiž úzce spojen se samotnými počátky původního obsahu Netflixu, pro který vytvořil první originální seriál, oceňované politické drama Domek z karet (House of Cards). O pár let později působil v zásadě jako showrunner dramatu o počátcích psychologického profilování sériových vrahů Mindhunter a naposledy produkoval animovaný sci-fi seriál Love, Death & Robots.

V tomto kontextu je informace, že Fincher s Netflixem podepsal exkluzivní smlouvu, vlastně jen oficiálním potvrzením už déle trvajícího stavu. První neověřené zprávy o tom se přitom objevily už více než před rokem, kdy se mluvilo o devíticiferné dohodě s neznámým tvůrcem. Takové předtím podepsali například tvůrci Hry o trůny David Benioff a DB Weiss, jež pro Netflix natočí adaptaci čínského sci-fi Three Body Problem, nebo Ryan Murphy, tvůrce Ratchedové.

O detailech Fincherovy smlouvy se streamovací službou stále v zásadě nic nevíme. Jak upozornil magazín The Playlist, sám režisér její existenci jen potvrdil v nedávném rozhovoru pro francouzský časopis Premiere. Částečně v žertu přitom zmínil, že o jeho příštím projektu do velké míry rozhodne úspěch Manka, černobílého dramatu o Hollywoodu 30. let.

Foto: CinemArt

V roce 2014 představil David Fincher thriller Zmizelá

„Podle toho, jak bude Mank přijat, do Netflixu půjdu buď opatrně se zeptat, co můžu udělat, abych se vykoupil, nebo tam půjdu s postojem arogantního namyšlence, který bude požadovat točit další černobílé filmy,“ řekl Fincher. Seriózněji pak dodal, že jeho úkolem je hlavně „dodávat obsah – cokoliv to znamená –, který jim získá diváky.“

Těžko soudit, co vše dobré přijetí projektu jako Mank zahrnuje, jelikož například není znám ani rozpočet. Kritický úspěch „zamilovaného dopisu Občanu Kaneovi“ je nicméně prozatím značný a některé recenze hovoří o dalším mistrovském díle jeho režiséra. Vyzdvihují přitom jak herecký výkon hlavního herce Garyho Oldmana, tak styl v mnoha ohledech odkazující přímo na snímek, o jehož vzniku pojednává, tedy Občana Kanea.

Filmy osmapadesátiletého hollywoodského tvůrce bývá snadné podcenit. Například Sociální síť je tak trochu soudní drama zároveň vyprávějící o vzniku Facebooku. Ačkoliv námětu nelze upřít zajímavost vhledu do počátků sociálního giganta, málokdo předpokládal, že půjde o komplexní generační výpověď dokonale (ne-li víc) relevantní i deset let po premiéře.

Totéž platilo o thrilleru Zmizelá s kriminální zápletkou točící se kolem velmi podezřelého zmizení manželky hrdiny snímku. Stejnojmenná předloha od Gillian Flynnové je sice sama o sobě velmi nekonvenční, filmové zpracování jí ale ještě přidává na naléhavosti. V rámci překvapivě černohumorného podání navíc zdůrazňuje další aspekty jako vliv moderních médií.

Mank je na tom velmi podobně. Na první pohled projekt, který se s láskou ohlíží do historie Hollywoodu, působí jako úplně zjevný pokus získat co nejvíce filmových cen. Fincher ale takto podbízivý film zatím nenatočil a vzhledem k jeho až fanatickému perfekcionismu není lehké si představit, že by se to změnilo. Částečně sentimentální historický exkurz tak doplňuje o silnou kritiku velkých médií a Hollywoodu, čímž přináší velice relevantní téma i pro současnost.

Zároveň se při natáčení snad více než kdy dříve naplno projevila Fincherova obsese pro detail a zvláštní práce s herci. Před pár dny například filmový svět obletěly rozhovory s herci a tvůrci Manka, podle nichž se jedna z hlavních scén dočkala více než stovky jetí, než s ní byl režisér spokojený. Když si Oldman Fincherovi postěžoval, že tu samou scénu sehrál už stokrát, režisér mu prý odpověděl: „Jo, já vím, ale tohle je po stoprvé. Reset!“

David Fincher se podepsáním čtyřleté smlouvy s Netflixem oficiálně připojuje na seznam tvůrců, pro něž práce pro největší streamovací službu na světě znamená širší kreativní možnosti. Netflix přitom už dávno není jedinou platformou, kde se filmařům otevírají lepší podmínky než v klasickém filmovém průmyslu.

Nedávno například Apple podepsal významnou smlouvu na exkluzivní přístup k projektům Martina Scorseseho a Leonarda DiCapria. Pro začátek jim technologický obr dá kolem 200 milionů dolarů na rozmáchlý western Killers of the Flower Moon, o němž se často mluví jako o Irčanovi od Applu. Opět se přitom jedná o produkci, kterou tradiční studia nebyla ochotna zaplatit.

David Fincher je kvůli neochotě experimentovat v nedávném rozhovoru pro Total Film poměrně ostře zkritizoval. Aktuálně podle něj existují jen dvě filmové sezóny, letní s „happy mealovými“ blockbustery a podzimní až zimní s adepty na ceny. Pokud se projekt nevejde do jedné z těch dvou, je prý velmi náročné získat větší zájem studií. Zbytek roku je totiž vyhrazen na snímky, od nichž se mnoho neočekává.

Za ekonomicky příliš chytrý tah režisér neoznačuje ani Manka, byť ten jednoduše zapadá do „oscarové sezóny“. Přeci jen se totiž nebude jednat o zjevně divácký film. O tom, do jaké míry je to pravda a jestli Fincher nehledě na nediváckost nepřišel s jedním z nejlepších filmů roku, jak naznačují první recenze, se budeme moci sami přesvědčit 4. prosince, kdy Mank vyjde na Netflixu.