Pomůžeme vládě najít vizi. Ale nesmí u toho chybět Babiš, říká prezidentův poradce David Marek
Ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla se nabízí jako architekt debaty o nové ekonomické vizi Česka.
Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou, že by vláda měla mít vicepremiéra pro ekonomiku. Nyní hlavní ekonom společnosti Deloitte a prezidentův poradce David Marek nadhazuje další plán – aby debatu o budoucnosti Česka moderoval Hrad. „Premiér sice řekne, že stojíme na křižovatce, ale už neřekne, co dál. To, co načrtl, podle mě totiž nejsou komplexní vize,“ prohlásil Marek v podcastu Crunch.
Debata o potřebě transformace české ekonomiky poslední měsíce sílí. Svůj program pod heslem Restart Česka na podzim představil premiér Petr Fiala i různá podnikatelská sdružení v čele s Hospodářskou komorou, na vládní úrovni loni vznikl také Vládní výbor pro strategické investice.
Většina podobných iniciativ se shoduje, že klíčová je lepší infrastruktura, kvalitnější vzdělání i vyšší přidaná hodnota českých výrobků a služeb, jenže podle ekonoma Davida Marka přesná vize stále chybí. A tak navrhuje, aby její utváření moderoval prezident. „Většině politiků chybí odvaha. Naposledy ji měl Miroslav Kalousek, možná až moc,“ dodal v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Pusťte si jej v přehrávači níže, na YouTubu, Spotify nebo Apple Podcasts.
V čem by role prezidenta, respektive jeho týmu měla spočívat? „Jak vize chybí seshora, tak probublává zespodu. Je tu více různých seskupení, teď je potřeba je dát dohromady a najít řešení pro všechny. Přijde mi smysluplné, abychom tuhle iniciativu uchopili a s vizí pomohli. Když se k tomu nemá úplně vláda, tak si to může vzít prezident v rámci ‚partnerského popošťuchování‘ jako jednu ze svých agend,“ řekl Pavlův poradce. Nejde přitom o plané sny, jednání a kroky k systematické diskuzi se podle něj rozjedou v průběhu nejbližších měsíců.
Podle Davida Marka se rozhovorů musí účastnit zástupci vlády, Svazu průmyslu a dopravy či Hospodářské komory, reprezentanti velkých firem, kterých se ekonomická transformace týká, a dále prezident Petr Pavel, či obecně „lidé z Hradu“ – tedy sám Marek nebo ekonom Vladimír Bezděk, který také působí mezi poradci hlavy státu.
„Měl by tam být i zástupce opozice, Andrej Babiš nebo Karel Havlíček. Zaprvé, aby i on sám měl prostor se k tomu vyjádřit a byl informovaný, zadruhé aby se tím vytvářel implicitní závazek, že to, co se u toho stolu dohodne, přijme za své i v tom dalším volebním období, pokud bude u vlády,“ navrhuje ekonom, jak překročit stín čtyřletých vládních mandátů.
Nová ekonomická vize by podle něj měla mít několik elementů, ke kterým je nutné vypracovat konkrétní plány i měřitelné cíle. Zaprvé je to podpora armády a plnění závazků vůči NATO – tam už je ovšem to hlavní odpracováno.
Zadruhé je to infrastruktura. „Současný ministr dopravy Martin Kupka se hodně snaží, ale ten deficit, který zdědil po předchozích ministrech dopravy, je strašlivý. Některé úseky dálnic se u nás připravovaly více než 20 let,“ doplnil Marek. Další prioritou je energetika, kde stále čekáme na aktualizaci státní energetické koncepce.
Čtvrtou oblastí je školství, kde výdaje spíš klesají a je nutné nastartovat intenzivní spolupráci vysokých škol, výzkumných ústavů a soukromého sektoru. „Musíme pobídnout vysoké školy, aby nehonily čárky u citací svých článků, ale aby vše směřovalo k tomu, že změníme českou ekonomiku z té ošklivě nazývané montovny do země, která bude něco, jako je dnešní Jižní Korea.“
Za další vzor označil Irsko a nízké zdanění firem: „Součástí reforem by mohlo být, abychom byli agresivní i v této oblasti – abychom zahraniční firmy k nám přilákali nejenom eurem, ale i nízkým zdaněním, jít na hranici možného, kam nás Evropská unie ještě pustí. Boj o zahraniční kapitál je neúprosný, daňové parametry jsou jedny z těch nejsilnějších, na které investoři hledí.“
Poslechněte si celý rozhovor, dozvíte se v něm také:
- Jak otevřít debatu o Euru a co jsou největší argumentační fauly na obou stranách?
- Je nemocný muž Evropy Česko, nebo Německo?
- Proč nám chybí zdravé ekonomické sebevědomí?
- Jaký vývoj životní úrovně mohou očekávat dnešní třicátníci a jejich děti?