Pomůžeme vládě najít vizi. Ale nesmí u toho chybět Babiš, říká prezidentův poradce David Marek

Ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla se nabízí jako architekt debaty o nové ekonomické vizi Česka.

David Marek

Foto: CzechCrunch

Ekonom David Marek byl hostem podcastu Crunch

0Zobrazit komentáře

Je to pár týdnů, co přišel s myšlenkou, že by vláda měla mít vicepremiéra pro ekonomiku. Nyní hlavní ekonom společnosti Deloitte a prezidentův poradce David Marek nadhazuje další plán – aby debatu o budoucnosti Česka moderoval Hrad. Premiér sice řekne, že stojíme na křižovatce, ale už neřekne, co dál. To, co načrtl, podle mě totiž nejsou komplexní vize,“ prohlásil Marek v podcastu Crunch.

Debata o potřebě transformace české ekonomiky poslední měsíce sílí. Svůj program pod heslem Restart Česka na podzim představil premiér Petr Fiala i různá podnikatelská sdružení v čele s Hospodářskou komorou, na vládní úrovni loni vznikl také Vládní výbor pro strategické investice.

Většina podobných iniciativ se shoduje, že klíčová je lepší infrastruktura, kvalitnější vzdělání i vyšší přidaná hodnota českých výrobků a služeb, jenže podle ekonoma Davida Marka přesná vize stále chybí. A tak navrhuje, aby její utváření moderoval prezident. „Většině politiků chybí odvaha. Naposledy ji měl Miroslav Kalousek, možná až moc,“ dodal v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Pusťte si jej v přehrávači níže, na YouTubu, Spotify nebo Apple Podcasts.

V čem by role prezidenta, respektive jeho týmu měla spočívat? „Jak vize chybí seshora, tak probublává zespodu. Je tu více různých seskupení, teď je potřeba je dát dohromady a najít řešení pro všechny. Přijde mi smysluplné, abychom tuhle iniciativu uchopili a s vizí pomohli. Když se k tomu nemá úplně vláda, tak si to může vzít prezident v rámci ‚partnerského popošťuchování‘ jako jednu ze svých agend,“ řekl Pavlův poradce. Nejde přitom o plané sny, jednání a kroky k systematické diskuzi se podle něj rozjedou v průběhu nejbližších měsíců.

Podle Davida Marka se rozhovorů musí účastnit zástupci vlády, Svazu průmyslu a dopravy či Hospodářské komory, reprezentanti velkých firem, kterých se ekonomická transformace týká, a dále prezident Petr Pavel, či obecně „lidé z Hradu“ – tedy sám Marek nebo ekonom Vladimír Bezděk, který také působí mezi poradci hlavy státu.

„Měl by tam být i zástupce opozice, Andrej Babiš nebo Karel Havlíček. Zaprvé, aby i on sám měl prostor se k tomu vyjádřit a byl informovaný, zadruhé aby se tím vytvářel implicitní závazek, že to, co se u toho stolu dohodne, přijme za své i v tom dalším volebním období, pokud bude u vlády,“ navrhuje ekonom, jak překročit stín čtyřletých vládních mandátů.

David Marek

Foto: CzechCrunch

Ekonom David Marek byl hostem podcastu Crunch

Nová ekonomická vize by podle něj měla mít několik elementů, ke kterým je nutné vypracovat konkrétní plány i měřitelné cíle. Zaprvé je to podpora armády a plnění závazků vůči NATO – tam už je ovšem to hlavní odpracováno.

Zadruhé je to infrastruktura. „Současný ministr dopravy Martin Kupka se hodně snaží, ale ten deficit, který zdědil po předchozích ministrech dopravy, je strašlivý. Některé úseky dálnic se u nás připravovaly více než 20 let,“ doplnil Marek. Další prioritou je energetika, kde stále čekáme na aktualizaci státní energetické koncepce.

Čtvrtou oblastí je školství, kde výdaje spíš klesají a je nutné nastartovat intenzivní spolupráci vysokých škol, výzkumných ústavů a soukromého sektoru. „Musíme pobídnout vysoké školy, aby nehonily čárky u citací svých článků, ale aby vše směřovalo k tomu, že změníme českou ekonomiku z té ošklivě nazývané montovny do země, která bude něco, jako je dnešní Jižní Korea.“

Za další vzor označil Irsko a nízké zdanění firem: „Součástí reforem by mohlo být, abychom byli agresivní i v této oblasti – abychom zahraniční firmy k nám přilákali nejenom eurem, ale i nízkým zdaněním, jít na hranici možného, kam nás Evropská unie ještě pustí. Boj o zahraniční kapitál je neúprosný, daňové parametry jsou jedny z těch nejsilnějších, na které investoři hledí.“

Poslechněte si celý rozhovor, dozvíte se v něm také:

  • Jak otevřít debatu o Euru a co jsou největší argumentační fauly na obou stranách?
  • Je nemocný muž Evropy Česko, nebo Německo?
  • Proč nám chybí zdravé ekonomické sebevědomí?
  • Jaký vývoj životní úrovně mohou očekávat dnešní třicátníci a jejich děti?

Alza ukázala, jak těžký měla rok 2022. Po dvaceti letech jí klesl obrat, zisk spadnul o 1,8 miliardy

Předloni poprvé v historii meziročně klesl celý český e-commerce trh a s ním i největší hráč na trhu. Propad Alzy byl ale procentuálně o něco nižší.

Luboš KrečLuboš Kreč

alza-cakovice

Foto: Alza

Pobočka Alza.cz v Praze Čakovicích, jejíž součástí je i AlzaDrive

2Zobrazit komentáře

To, že se česká e-commerce nachází už dva roky v útlumu, protože lidé šetří, se ví. Dosud ale nebylo jasné, jak moc situace, kterou tuzemský internetový obchod dosud nikdy nezažil, dopadla na jeho lídra Alza.cz. Poté, co firma zveřejnila výsledky za rok 2022, tajemství pominulo: e-shop v předminulém roce zaznamenal pokles, ale menší než zbytek trhu. Ovšem jen co se týká tržeb, zisk mu spadl podstatně víc.

„Společenská a hospodářská situace zásadním způsobem zasáhla i e-commerce, Alzu.cz nevyjímaje. Již v prvních měsících roku 2022 bylo zřejmé, že rekordní obrat minulých let je historií a společnosti musí okamžitě reagovat na změny,“ zhodnotil ve své zprávě předminulý rok zakladatel a šéf Alzy Aleš Zavoral. Je to poprvé, kdy Alze čísla klesla – ostatně poprvé klesla předloni i celé e-commerce.

V řeči čísel to znamená následující: předloni největší český internetový obchod utržil bez DPH 42,3 miliardy korun, což představuje pokles oproti rekordnímu roku 2021 o 7,8 procenta. To je lepší výsledek, než byl průměr trhu, který šel dolů o zhruba 12 procent. A je to stále druhý nejvyšší obrat v historii Alzy.

V ziskovosti se ale Zavoral, jehož časopis Forbes řadí s odhadovaným jměním 46 miliard korun mezi deset nejbohatších Čechů, musel smířit s mnohem větším propadem – zatímco v roce 2021 Alza vydělala 2,5 miliardy korun, předloni to bylo „jen“ 654 milionů. Co se marže týče, obchod se vrátil do roku 2016.

Alza své výsledky za daný kalendářní rok tradičně zveřejňuje na začátku přespříštího roku, takže jak se jí dařilo v roce 2023, se dozvíme v lednu 2025. Nicméně e-commerce loni zažila další nikterak vynikající rok a opět došlo k poklesu o šest procent. Celkem e-shopy utržily 185 miliard korun, a nezachránily je tak ani nakonec byznysově docela slušné Vánoce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro srovnání hlavní konkurent Alzy na českém internetu, skupina Allegro, což je někdejší Mall.cz, měla v roce 2022 obrat 15 miliard korun, což byl pokles o 9,8 procenta, a zisk EBITDA (před daněmi a odpisy) minus 988 milionů korun. To jsou tedy o poznání slabší čísla, nicméně Mall se s profitabilitou trápil na rozdíl od Alzy vždy.

V roce 2022, jehož se právě zveřejněné výsledky týkají, uvedl e-shop v rámci boje o zákazníky novou službu AlzaPlus+, o které nyní Aleš Zavoral hovoří jako o vlajkové lodi. Jde o předplatné, díky němuž pak klienti mají doručení do Alzaboxů či poboček zdarma.

terrace-fairmont-golden-prague-1

Přečtěte si takéPodívejte se do interiérů luxusního hotelu Fairmont Golden PragueRekonstrukce luxusního hotelu Fairmont Golden Prague je u konce. Podívejte se do jeho interiérů

„Během pěti měsíců od spuštění si ji objednalo přes 100 tisíc zákazníků,“ napsal Zavoral, který Alzu rozjel v roce 1994 ze sklepa jako obchod s počítačovou technikou.

Předloni na sebe Alza i její šéf upozornili také v oblasti charity, protože se výrazně zapojili do pomoci Ukrajině. „Již první den války vyčlenila společnost 24 milionů korun na pomoc lidem z Ukrajiny… v roce 2022 tak celkově věnovala na dobročinné účely historicky rekordní částku 55 793 116 korun,“ uvedl Zavoral.