Dělat globální produkt dokážeme i s lidmi, kteří jsou v 17:15 doma, říká Cendra. Důležitý je focus
„Kdyby se u nás očekávalo odpracování šedesáti hodin týdně, přestane nám model udržitelné firmy fungovat,“ popisuje zakladatel miliardového CDN77.
Tento týden se v české technologické bublině rozvířila debata o tom, jak moc je vhodné zatěžovat své zaměstnance. Startup Better Stack totiž oznámil, že členové jeho týmu, kteří budou dobrovolně pracovat místo čtyřiceti šedesát hodin týdně a obětují více volných dnů, dostanou dvojnásobnou mzdu. Na to následně reagoval Zdeněk Cendra, zakladatel společnosti CDN77 a dle Forbesu aktuálně šestnáctý nejbohatší Čech: „Věřím, že dlouhodobá udržitelnost stojí na tom, že lidi systematicky nepřetěžujeme.“
„Zakladatel Better Stacku nabízí lidem měsíční dvojnásobnou mzdu, pokud odpracují alespoň 252 hodin měsíčně. Double rate u nás v CDN77 funguje taky. Ale za běžných čtyřicet hodin týdně, 168 hodin měsíčně – nemusíte odpovídat o víkendu a/nebo pracovat dvanáct hodin denně,“ napsal na LinkedInu Cendra, jehož firma doslova omotala svět kabely, provozuje síť asi čtyř stovek datacenter po světě a stojí za minimálně pěti procenty přenosu objemu dat globálního internetu.
Podle Cendry se v CDN77 snaží, aby měli vývojáři alespoň 85 procent času v plném focusu a patnáct procent šlo na režii jako interní komunikace. Zároveň napsal, že za čtyřicet hodin týdně dokáže vyspalý člověk s pozorností, bez meetingů a s kvalitním zadáním dodat více než „hardcore“ dříč s šedesáti hodinami týdně.
„Klíčoví lidé u nás pracují přes dvanáct let. Jsem přesvědčený, že kdyby se u nás očekávalo odpracování šedesáti hodin týdně, přestane nám model udržitelné firmy fungovat. Pokud chceme dělat globálně konkurenceschopný produkt, dokážeme to i s lokálním talentem, který je v 17:15 doma, na pískovišti nebo o víkendu v lese u potoka,“ uvedl Cendra s dodatkem, že Better Stack má rád, v CDN77 je i využívají a startupu drží palce.
Toto srovnání však nemusí být plně relevantní. Cendra začal „rekreačně“ podnikat už v roce 2001 a naplno o tři roky později, teď má vyspělou firmu s miliardovými obraty, zatímco Better Stack je pětiletý startup v rané fázi – a je tak motivovaný, aby si na globálním trhu vydřel svou pozici.
Tehdy jsme měli pocit, že každý den náskoku je konkurenční výhoda.
Na dotaz CzechCrunche i sám Cendra přiznal, že ještě donedávna vypadala pracovní kultura v CDN77 o něco jinak. „V prvních letech podnikání jsme pracovali hodně, sobota byla velmi produktivní pracovní den, nikdo v té době neřešil hodiny,“ popisuje s tím, že mezi lety 2000 až 2010 běžně makali mnohem více než šedesát hodin týdně.
„Nedávalo smysl čekat s prací na další den. Tehdy jsme byli teenageři nebo čerství dvacátníci. Zároveň – a to je nyní mnohdy jinak – to bylo z donucení, neměli jsme peníze na víc lidí,“ vzpomíná Cendra na dobu, kdy se formoval internet orientovaný na uživatele, což dalo vzniknout Googlu a rozběhnout YouTube, Yahoo se zdál jako vítěz a v Česku zuřila válka mezi společnostmi Atlas, Centrum a Seznam. „Tehdy jsme měli pocit, že každý den náskoku je konkurenční výhoda,“ přiznává s tím, že dnešní optikou mohlo jít o horečku obdobnou jako nyní kolem umělé inteligence a velkých jazykových modelů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZlom pro CDN77 měl přijít v roce 2020, respektive s příchodem pandemie koronaviru. Tehdy prý společnost začala systematicky pracovat na tom, aby členy svého týmu nepřetěžovala. „Pochopili jsme, že pokud nezačneme práci občas uměle lidem brát, dlouhodobě je to poškozuje. Nyní máme balanc, kdy – věřím – dokážeme poznat, když je někdo pod neudržitelným tlakem na výkon a čas, a řešíme to pružným zvětšováním týmu,“ říká Cendra a doplňuje interní pravidlo: v CDN77 lidi přijímají, když se objeví, nikoliv až když je potřebují.
V technologickém sektoru a zejména Silicon Valley se přitom prý stává standardem pracovní režim známý z Číny, tzv. 996 – od devíti do devíti šest dní v týdnu. I kvůli pokrokům v oblasti umělé inteligence totiž konkurence nikdy nespí a firmy jednoduše potřebují být co nejrychlejší v dosahování svých výsledků. Evropské podniky pak ve srovnání se Spojenými státy či Čínou někdy čelí nařčením, že se se svou osmihodinovou pracovní dobou a volnými víkendy flákají.
Jak na to reaguje Cendra? „Neděláme firmu na rychlé výhry nebo rychlý prodej,“ odpovídá s tím, že jejich největší konkurence je na trhu od roku 1998 a že infrastrukturní byznys je dlouhá hra. „Chceme z Česka udělat dlouhodobého dodavatele video infrastruktury pro největší vlastníky obsahu na světě. Pořád máme co zlepšovat – to s týmem na kapačkách nevěřím, že zvládnu,“ komentuje.
Zdůrazňuje přitom, že složená zkušenost a vytrvalost jsou důležitější než sprint. Dále přiznává, že během roku někdy pracují hodně a víc, než se očekává. „Dokážeme ale následně i náležitě odpočívat,“ doplňuje s tím, že magie je věnovat se práci alespoň osm hodin denně, k čemuž se snaží přiblížit.
„Nízká režie, nevyrušovat se, zaměření na výsledek. Každý den, mnoho let za námi, ještě dlouhá cesta před námi,“ říká Cendra, v jehož týmu se jako trik pro zlepšení produktivity jednotlivých zaměstnanců osvědčilo, že (téměř) nikdy nedělají žádné schůzky dopoledne. Proč? „Dopolední pomodoro přes celou firmu. Funguje to famózně,“ doplňuje.
Z dlouhodobého pohledu pak Cendra věří, že mzda za odpracovaný čas je přežitek a že se odměna lidí odlepí od počtu hodin. „U rolí jako programátor, produktový lídr nebo obchodník přestalo lineární měření času dávat smysl, jejich přidaná hodnota v čase lineární není. Perspektivně se posuneme k modelu, kdy dominantně pracovní čas nebude žádný parametr pro odměnu,“ uzavírá.










