Den architektury nabídne antarktický modul i vnitrobloky. Přinášíme ty nejlepší tipy z festivalu

Festival otevírá budovy, které jsou jinak uzavřené, a vypráví o běžných místech v novém kontextu. Vybrali jsme pět zajímavých objektů v Praze a Brně.

Eliška NováEliška Nová

Vršovické vnitrobloky

Foto: Den architektury

Vršovické vnitrobloky

0Zobrazit komentáře

Každý rok tento festival zaměří pozornost na město a architektonické skvosty v něm. Den architektury začíná už tento pátek a v následujících sedmi dnech poukáže na to nejlepší z českých měst. Připraveno je na pět stovek akcí ve 120 městech v Česku a na Slovensku. Letošní čtrnáctý ročník se zaměří na místo spojené se spisovatelem Franzem Kafkou, architektem Karlem Hubáčkem a barokním představitelem řemesla Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Na programu je ale také spousta procházek, prohlídek a možností navštívit budovy, které míjíme na každodenních cestách ulicemi. CzechCrunch vybral pět tipů na to nejlepší, co lze vidět v Praze a Brně. Nad rámec těch nejzajímavějších domů, urbanistických počinů a městských zákoutí lze navštívit také architektonický pub kvíz, který se koná v sobotu v Praze.

Praha

Staroměstská tržnice

Staroměstská tržnice

Foto: Den architektury

Staroměstská tržnice

Už čtyři roky je uzavřená a dostat se do ní dá jen díky různým akcím, jako je právě Den architektury. Praha už dlouho plánuje Staroměstskou tržnici opravit, nic konkrétního se ale neděje. Zato se dá podívat dovnitř. Tentokrát je pro budovu připraveno několik performativních akcí. Jsou připravené na míru prostoru, ve kterém návštěvníci narazí na rybí trhy, supermarket nebo prodejnu trpaslíků. Staroměstská tržnice vznikla na místě čtyř stržených domů jako náhrada za venkovní trhy. Postavená byla v roce 1896, přitom už v té době měla chladírnu a elektrárnu. Stavba Jindřicha Fialky rozhodně stojí za vidění. Do tržnice je možné se podívat v sobotu a v neděli, jen je potřeba mít lístky.

Florenc

FLorenc

Foto: Den architektury

Florenc

Je sotva pár minut od historického centra Prahy, přesto to tu nevypadá nijak honosně. Florenc utrpěla v průběhu posledních pár desítek let několik zásahů, ať už to bylo zbourání nádraží Těšnov nebo s tím související výstavba magistrály. To, co se s územím dá dělat, už představili architekti z ateliéru Unit v urbanistické soutěži Florenc 21. Podle nich se má v budoucnu místo proměnit na kvalitní část města.

Než se tak stane, je možné si v rámci Dne architektury projít Florenc se zakladatelem iniciativy Prázdné domy Petrem Zemanem a podívat se na zdejší prostor. Tvoří ho zbytky městských parků, ale i ony prázdné domy. Pořadatel slibuje i to, že se podaří nahlédnout dovnitř. Kam konkrétně, to je už překvapení. Procházka proběhne ve středu odpoledne.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vnitrobloky

Tvoří velkou část hlavního města a ukrývají různé věci. Vnitrobloky jsou folklorem blokové zástavby. Někde se proměnily na odpadiště domovních provozů, jinde jde o zelený plac bez života. A někde si tuhle městskou oázu střeží a pečují o ni. Nahlédnout bude možné do dvou vršovických vnitrobloků, které jdou příkladem.

První je v Bulharské ulici, kde obyvatelé vnitroblok nejen obývají, ale dokonce na něm i zahradničí, a budují tak sousedské vztahy a vztah k místu. Původně byly přitom ve vnitrobloku v Bulharské beton, auta a zanedbané křoví. S pomocí spolku Biano se podařilo místo přeměnit a jsou tu kompostéry, příbytek pro čmeláky a posezení pro obyvatele domu. Druhý vnitroblok v ulici Pod Rapidem je naopak živoucím místem už sto let. Zelené středy městských bloků mají do budoucna důležitou roli ve vytváření příjemného mikroklimatu ve městě. Ve Vršovicích je možné se v neděli podívat, jak mohou vypadat.

Brno

Nová Zbrojovka

Nová Zbrojovka

Foto: Den architektury

Nová Zbrojovka

Před dvěma lety, kdy skupina CPI Property Group začala v areálu Nové Zbrojovky stavět první projekt, se areál také začal pomalu měnit. Přestavba ale potrvá ještě příštích dvanáct let, a tak je stále možné prohlédnout si tento rozlehlý brownfield v jeho surových krásách. Den architektury návštěvníky zavede do běžně nepřístupných historických objektů areálu. Prohlédnout si bude možné kotelnu s ikonickým zbrojováckým komínem, ZET.office, který vznikl rekonstrukcí bývalé nářaďovny, a také Halu 76, která se promění ve velký kreativní hub. Cesta povede také do HRADu, jak se říkalo bývalému ředitelství původní Zbrojovky. Lidé se dozví, jak by areál měl vypadat v budoucnu, a to v sobotu v deset a ve dvanáct.

Polární stanice

Antarktické moduly

Foto: Den architektury

Antarktické moduly

Vysoké učení technické v Brně je technologickým partnerem Českého antarktického výzkumného programu, který sídlí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Pracoviště společně nově postavila modul, který je určen pro testování architektonicko-technických řešení navrhovaných brněnskou Fakultou architektury. V modulu jsou zdroje energie a materiály šetrné k přírodě, to všechno je zároveň schopné odolat extrémním podmínkám. Modul slouží k prezentaci českého antarktického výzkumu. V budoucnu by ve stejné podobě mohl sloužit jako výzkumná stanice vědců na Nelsonově ostrově v Antarktidě. Modul je možné si prohlédnout ve čtvrtek od deseti do patnácti hodin.

Voda za 250 korun a nepovolená zahrádka s elektřinou. Praha zakročila proti restauracím u orloje

Magistrát se s majiteli předzahrádek soudí. Praha 1 na to šla jinak, stavby nechala odstranit na základě zákona o pozemních komunikacích.

Eliška NováEliška Nová

navrh-bez-nazvu-6

Foto: MČ Praha 1

Praha 1 odstranila předzahrádky na Staroměstském náměstí

0Zobrazit komentáře

Jsou to obrovské stany, pro které člověk ani nevidí dům, ke kterému jsou připojené. Přitom právě historické budovy jsou největším lákadlem Staroměstského náměstí. Posezení pod zastřešenými konstrukcemi zapuštěnými do země, do kterých byla přivedena elektřina i plyn, nevyjde zrovna levně. Kafe tu stojí skoro 150 korun, za minerálku návštěvníci zaplatí někdy až dvě stě padesát. Přesto provozovatelé neměli povolení. Ve středu a ve čtvrtek je nechala Praha 1 odstranit.

Na Staroměstském náměstí stojí tyto předzahrádky už roky. Když mezi nimi letos v létě přibyla zahrádka nové restaurace Radka Kašpárka 420, vlastně ji ani nebylo vidět. Přitom byla jediná, která dodržovala pravidla. Pražský magistrát se s provozovateli, kteří tu restaurační zahrádky postavili bez povolení, soudí. Úřad městské části Prahy 1 na to šel jinak, a to skrze zákon o pozemních komunikacích. To mu teď umožnilo nechat zahrádky odmontovat. Konkrétně šlo o zahrádky provozovatele K.V.P. Gastro, které sídlí hned naproti Staroměstskému orloji.

„Provoz těchto zahrádek měl povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace do konce roku 2023. Po tomto termínu se situace změnila, a proto bylo v roce 2024 zahájeno správní řízení o odstranění nepovoleného záboru. Řízení vedlo k tomu, že bylo nařízeno odstranění těchto předzahrádek. Současně se také řeší sankční řízení na nepovolené užívání,“ uvedla pro CzechCrunch mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová.

Jinými slovy Praha 1 se během letošního roku snažila K.V.P. Gastro upozornit na to, že zahrádka nemá povolení. Magistrát vydal v květnu výzvu k vyklizení pozemku, pak následovala série kontrol. Nakonec Technická správa komunikací ve středu v pět hodin ráno začala předzahrádky odmontovávat. Za nepovolený zábor dluží provozovatel městské části miliony korun. K tomu sankce. A spory s provozovateli má také magistrát. „Vedeme soudy o vyklizení a soudy o smluvní pokuty. Většina provozovatelů ale zahrádky upravila podle platných pravidel,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Zatímco u jiných provozovatelů bývá problém s tím, že dají stoly a židle na větší prostor, než by měli, nebo bez povolení, v případě K.V.P. Gastro byla situace poněkud jiná. Konstrukce zahrádky byla zapuštěná do dlažebních kostek a zašroubovaná do země, navíc s přivedenou elektřinou a plynem. Šlo tak de facto o stavbu.

Praha 1 vyrazila do boje proti nepovoleným stavbám loni. Nešlo jen o předzahrádky, ale například také o reklamu. V ulicích pak spolu s mapou záborů zjišťovala skutečný stav. A došla k tomu, že má na svém území desítky nepovolených předzahrádek a přes dvě stě reklamních stojanů načerno.

„Měli jsme zásadní pochybnosti, že evidence všech záborů odpovídá realitě. Vzhledem k tomu, že místní poplatek tvoří významnou příjmovou část rozpočtu, uznali jsme za vhodné provést nezávazné mapování skutečného užívání veřejného prostranství. Následně jsme data nechali prověřit příslušnými pracovníky úřadu městské části,“ vylíčil předseda finančního výboru Prahy 1 Giancarlo Lamberti. Výsledkem šetření bylo zjištění, že místní poplatek platilo jen 38 procent ze subjektů, které byly reálně ve veřejném prostranství.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Praha 1 tak sice říká, že předzahrádky tvoří významnou část v jejích příjmech, zároveň ale chce, aby měly minimální dopad na kvalitu veřejného prostoru. V tažení proti černým stavbám chce tedy pokračovat. „Vedení městské části věří, že tento postup zajistí odstranění nepovolených záborů na Staroměstském náměstí a zároveň poslouží jako precedens pro další obdobné případy, které bude městská část řešit,“ dodává Šnejdarová s tím, že bude kladen maximální důraz na to, aby řešení bylo rychlé.

Mohutné stavby lákající turisty na posezení u těch nejvýznamnějších památek hlavního města patří k dlouhodobým problémům Prahy. Veřejný prostor se ale na některých místech začíná měnit. Loni se například úřednici a pozdější zastupitelce Kristýně Drápalové podařilo uspět v dlouholetém boji o odstranění rozložitých předzahrádek z Královské cesty. Zabíraly místo v úzké Karlově ulici hned za Karlovým mostem. Příběh to byl hodný detektivky.

Drápalová k současnému odstranění říká, že to je jedno z posledních míst, kde jsou na exponovaných místech mohutné konstrukce. Problém byl právě v Karlově ulici, dále na Malém náměstí a právě na Staroměstském náměstí. Markýzy jsou podle ní ale například stále vidět před hotelem U Prince. Ten je známý mimo jiné tím, že jeho majitel Petr Bauer podle pravomocného rozsudku uplácel pražské politiky kvůli novým pravidlům pro restaurační předzahrádky. Politici to nahlásili a loni podnikatele pravomocně odsoudil soud. Na markýzy má nyní podnikatel výjimku, a to do chvíle, kdy budou známé výsledky soutěže na provozovatele zahrádky.

Nová pravidla pro to, jak by restauratéři měli k zahrádkám přistupovat, vznikala už za minulé koalice a byla u nich i Drápalová. Radní je schválili letos v dubnu. Pravidla nastavila několik zásad, podle kterých je povinné se řídit. Praha tak nemůže uzavřít žádnou smlouvu na novou zahrádku, která by koncepci neodpovídala. Platí to ale pro nové, nikoli staré smlouvy.