Austrálie jako první země zavádí od 10. prosince 2025, že všem uživatelům sociálních sítí musí být alespoň 16 let. Nejde tedy o běžné věkové doporučení, jaké mají platformy dnes, ale o zákonný zákaz s povinným ověřováním věku a vysokými pokutami pro firmy, které jej nedodrží. Vláda tvrdí, že tím chce chránit děti před škodlivým obsahem i návykovým designem sítí.

Co přesně Austrálie zavádí a kdy to začíná?

Austrálie zavedla celostátní minimální věk 16 let pro účty na hlavních sociálních sítích. Nejpozději od 10. prosince 2025 musí platformy deaktivovat účty uživatelů mladších 16 let a zamezit v zakládání nových. Jde o první plošnou regulaci tohoto typu na světě a vláda ji prezentuje jako jakési zpoždění v přístupu k sítím, podobně jako se věkem oddaluje přístup k alkoholu nebo řízení aut.

Pravidla se od začátku vztahují na Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat, X, YouTube, Reddit, Twitch, Threads a Kick. Vláda současně říká, že seznam je dynamický a může se rozšiřovat podle toho, kam se budou mladiství přesouvat. Platformy, které australský regulátor označil za komunikační či herní, jako Messenger, WhatsApp, Discord, YouTube Kids, Roblox či Pinterest, zatím omezeny nejsou.

Proč k tomu Austrálie přistoupila právě teď?

Tamní vláda argumentuje ochranou duševního zdraví dětí a škodlivým designem sociálních sítí. Algoritmy, notifikace a nekonečný feed udržují děti na obrazovce a doporučují obsah s potenciálně negativním dopadem. Vládní studie z letošního roku uvádí, že sociální sítě používá 96 procent dětí ve věku 10–15 let a zhruba 70 procent z nich vidělo škodlivý obsah, konkrétně nenávistné příspěvky zaměřené proti ženám, materiály zobrazující násilí nebo příspěvky podporující poruchy příjmu potravy či sebevraždu.

Jak bude zákaz vymáhán a koho trestá?

Děti ani rodiče žádné tresty nečekají. Veškerá odpovědnost leží na technologických firmách: pokud nedokážou, že opravdu udělaly vše ve svých silách, aby zabránily existenci účtů lidí mladších 16 let, mohou dostat pokutu až 49,5 milionu australských dolarů (téměř 700 milionů korun). To je maximální sankce za závažné nebo opakované porušení zákona jako celku, nikoliv částka za jednoho člověka nebo za jeden účet. Regulátoři v Austrálii ale tuší, že první dny nebudou dokonalé. Místo okamžitého trestání budou hodnotit hlavně to, zda systém funguje a zda firmy aktivně odstraňují dané účty.

V debatě se ale objevují pochybnosti, zda výše pokut bude na technologické giganty dostatečně působit. Bývalý manažer Facebooku Stephen Scheeler třeba uvedl, že Meta vydělá částku kolem 50 milionů australských dolarů zhruba za necelé dvě hodiny.

Jak budou platformy ověřovat věk?

Zákon zakazuje spoléhat výhradně na to, co uživatel o věku sám uvede. Zároveň ale nedovoluje vyžadovat pouze státní doklad jako jediný způsob ověření. Firmy mají kombinovat několik metod: odhad věku ze selfie či videa, odhad věku z chování a interakcí, sledovat obecné chování profilu a v některých případech chtít i doklady nebo bankovní ověření.

Konkrétně Meta začala rušit účty už 4. prosince a nabízí, že pro ověření využije selfie nebo nahrání fotky občanského průkazu. Snapchat mluví o bankovním ověření, selfie a průkazu totožnosti, TikTok o vícevrstvém přístupu kombinujícím technologii a lidskou kontrolu. I zde se ale čekají problémy. Každá služba tak musí nabídnout možnost odvolání, pokud dojde ke špatnému vyhodnocení věku.

Jeho ověřování ale také znamená sběr citlivých údajů, což je v Austrálii velké téma po řadě datových úniků. Vláda proto zdůrazňuje, že data mají být použita výhradně pro ověření věku a poté smazána, přičemž porušení těchto pravidel se bude trestat. Podle kritiků ale bude i dál rizikem samotné shromažďování biometrických údajů a dokladů v rukou platforem či jejich externích dodavatelů.

Co se stane s existujícími účty?

Účty lidí mladších 16 let mají být deaktivované, ale většina platforem nabízí zmrazení a možnost návratu po dosažení daného věku. Meta umožní stáhnout fotky a zprávy a účet uložit na později, TikTok přidává archivaci obsahu a e-mailové připomenutí, až bude možné se vrátit. YouTube uvádí, že obsah mazat nebude a přístup obnoví po 16. narozeninách.

Zlepší to bezpečí dětí, nebo se jen přesunou jinam?

Praktická otázka zní, zda děti nepřejdou na služby mimo tento seznam, nevyužijí VPN nebo fiktivní účty. Průzkum ABC mezi devíti- až šestnáctiletými dětmi ukazuje, že tři čtvrtiny z nich plánují sociální sítě používat dál a většina nevěří, že opatření bude fungovat. Kritici navíc varují, že plošný zákaz může odříznout i prospěšné funkce jako rodičovské nástroje či teen-režimy a vytlačit mladé do méně kontrolovaných částí internetu.

Jak reagují firmy a jaké jsou právní výzvy?

Technologické společnosti už dopředu zákon kritizovaly coby uspěchaný, obtížně vymahatelný a jako zásah do soukromí. Přesto většina deklaruje, že ho bude respektovat. Elon Musk, majitel X, prý zákon nepochopil a uvedl, že bude fungovat jako kontrola přístupu na internet. Reddit vyjádřil hluboké obavy o svobodu projevu a soukromí.

V Novém Jižním Walesu už dva patnáctiletí Australané podali ústavní stížnost, protože podle nich zákon omezuje jejich právo zapojovat se do politické komunikace. Tvrdí, že sociální sítě nejsou jen zábava, ale prostor, kde mladí lidé sledují veřejné dění a vyjadřují své názory. Případ se tak dostane k soudu.