Studoval, sportoval – a stejně jako všichni v jeho věku trávil čas online. A stejně jako některé další to Filipa Matějku nasměrovalo na podnikatelskou dráhu. Stačilo mu na internetu zhlédnout jedno video o grafenu, pořád teprve mladém, nepříliš probádaném materiálu, který ale skrývá velký potenciál. Tak se o něj začal zajímat, protože věřil, že právě prý nejpevnější materiál na světě může mít zajímavé využití v módním průmyslu. A po úvodních letech pokusů a omylů teď chce grafenové oblečení naplno dostat mezi lidi.

Poprvé se Filip Matějka dostal do styku s grafenem před čtyřmi lety a netrvalo dlouho, než si spolu se svým kamarádem Immanuelem Adenubim nechali vyrábět první oblečení z tohoto materiálu pod značkou Mowement. Cílili s ním zejména na sportovce, a to hlavně kvůli vlastnostem, které grafen má. Má být dvěstěkrát pevnější než ocel, pružný, lehký, prodyšný a dobře vede teplo.

S prvním grafenovým produktem vyrazili na crowdfundingový portál Hithit, kde jim lidé na další vývoj přispěli skoro půl milionem korun. Jednoduché tričko za necelých tisíc korun, které se díky grafenovému základu mělo stát prakticky nezničitelným, zákazníky zaujalo. Tvůrci se ale nechtěli spokojit s aktuálním stavem – a byť na první várce triček s obratem okolo v řádu vyšších stovek tisíc korun vydělali, měli ambice své zboží zdokonalovat. Rychle ale narazili.

„Hned poté, co jsme podporovatelům z Hithitu odeslali jejich objednávky, jsme navázali spolupráci s lokální firmou, která se na grafen specializuje,“ vzpomíná Matějka na červen roku 2020. „Měli jsme velké plány, chtěli jsme naše oblečení dokonce napojit na elektricky vodivou vrstvu grafenu v textilní látce a naprogramovat jí třeba tepelné vytápění. Nakonec jsme ale neodhadli náročnost, časovou ani finanční,“ říká pro CzechCrunch.

Práce s grafenem obecně není jednoduchá. Jde o nerostnou surovinu, takže se k ní musí přistupovat odlišně než k textilu. Než se totiž oblečení může vůbec začít plést, je potřeba si sehnat malé grafenové plátky, z nichž se potom vlákno upřede. Mowement je splétal dohromady s recyklovanými plasty, oblečení pouze z grafenu není proveditelné.

Foto: Geim

Grafen má vhodné vlastnosti i pro sportovní oblečení

„Takže jsme pak přehodnotili strategii,“ dodává Matějka a uvádí, že namísto složitých procesů s nejistými výsledky vsadili na vývoj grafenového materiálu z přírodních surovin. Ani to ale nebylo obzvlášť snadné. „Zkoušeli jsme spoustu postupů, jak grafen aplikovat na látku, hledali optimální formu bavlny, na kterou grafen nanášet, a také vybírali toho nejvhodnější partnera, který by to pro nás vyráběl,“ vysvětluje Matějka odmlku.

Po dvou letech se ale na trh chtějí znovu vrátit s novou generací oblečení – a také pod novým názvem Geim. A zkouší to nejprve na místě, kde minule dosáhli úspěchu. Opět vyrazili na Hithit, aby získali peníze pro nastartování výroby třech nových produktů: trička, bundy a kalhot. Matějka uvádí, že novinky mají obdobné vlastnosti jako předchozí generace, mají být ale vytvořeny z organického materiálu, konkrétně ze stoprocentní bavlny.

„Díky tomu eliminujeme typické polymerní látky, jako je polyester, polyamid nebo spandex. Navíc s použitím bavlny dokážeme zlepšit funkční schopnosti oblečení pro sport, typicky pro nízko- a vysokohorskou turistiku a hiking. Nehledě na to, že budeme vyrábět opravdu udržitelně,“ říká s nadšením absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a zmiňuje, že díky propojení grafenu a bavlny má být u oblečení zajištěna i lepší termoregulace, tudíž by se v něm člověk neměl tolik potit.

Aby se ovšem do fáze masovější produkce dostali, musí splnit minimální cíl ve výši 400 tisíc korun, který mají na Hithitu. A ideálně by prý potřebovali alespoň sedmkrát tolik. Pokud se kampaň vydaří a Geim dosáhne na potřebné finance, předpokládá, že od příštího roku by mohl ročně vyrábět a expedovat téměř čtyři tisíce kusů svého oblečení. A svou budoucnost si nepředstavuje jen v Česku, ale také v sousedních zemích, které jsou v plánu po ukončení kampaně v případě, že seženou podporu externího investora.

„Naše plánovaná cílová částka jsou tři miliony korun, které by nám výrazně pomohly při zahájení výroby a vytvoření úspor z rozsahu. Zároveň by nám pomohly se dostat na lepší hrubou marži, která by se měla pohybovat v průměru okolo čtyřiceti procent. Postupně se budeme snažit zvýšit hrubou marži na padesát procent skrze optimalizaci a škálování výroby,“ doplňuje Matějka.