Dohra pádu Silicon Valley Bank: Obři v čele s JPMorgan ukazují odolnost, těm malým dál hrozí trable

Portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler na číslech ukazuje, proč se potvrdilo, že velké banky krizi posledních měsíců ustojí.

Tomáš PfeilerTomáš Pfeiler

Krach Silicon Valley Bank je druhý největší v amerických dějinách

0Zobrazit komentáře

Výsledková sezóna po prvním čtvrtletí roku 2023 se rozjíždí a první na řadě jsou banky. K nim je upřena poměrně velká pozornost, protože právě finanční domy se letos postaraly o největší záchvěvy nervozity na světových trzích – ať už to byl krach Silicon Valley Bank, nebo nucený prodej Credit Suisse. Podle portfolio manažera investiční společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera se ale ukazuje, že bankovní sektor je na tom celkově dobře. I když…

Stalo se to, co mnozí předpovídali: krach menších amerických bank a následné problémy některých evropských bank v čele s Credit Suisse nakonec nahrály do karet kolosům v čele s JPMorgan Chase. Ta jako jediná zatím za letošek vykázala růst, nikoli pokles objemu úložek. Podle Tomáše Pfeilera ze Cyrrusu se ukazuje, že investice do silných a velkých bank je bezpečná a správná, u akcií těch menších by ale prý byl opatrný. „Spekulativním nákupům akcií menších regionálních bank je naopak lepší se obloukem vyhnout,“ píše ve svém komentáři pro CzechCrunch.

***

Zatímco hrozba vážné bankovní krize se v tuto chvíli zdá být zažehnána, následuje sčítání škod. Peněžní ústavy budou nuceny zpřísnit úvěrové standardy, což přiškrtí ekonomickou dynamiku v USA. Probíhající výsledková sezóna nabízí první svědectví o tom, jak hysterie kolem zhroucení Silicon Valley Bank (SVB) ovlivnila byznys finančních domů.

S ohledem na nedávné bankovní kolapsy se v epicentru investorské pozornosti logicky nachází tempo odlivu vkladů z finančních domů. Celkový objem úložek v amerických peněžních ústavech dosahuje 17,4 bilionu dolarů. Mezikvartálně nastal úbytek vkladů v objemu 600 miliard dolarů. Tento exodus střadatelů souvisí s atraktivnějšími výnosy, které nabízí takzvané money market fondy. Zhodnocení těchto prakticky bezrizikových fondů často přesahuje 4,5 procenta, zatímco banky nabízely klientům během prvního kvartálu v průměru pouze 0,4 procenta.

Pro menší peněžní ústavy představují riziko i společnosti z jiných odvětví, které disponují širokou uživatelskou bází. Například Apple nedávno nabídl svým zákazníkům alternativní spořicí účet s úrokem 4,15 procenta. Technologický kolos již dokázal úspěšně narušit segment kreditních karet, proto je jeho vstup potřeba brát jako vážnou hrozbu. Boj o klientské vklady tak v následujících kvartálech vygraduje a banky nemají jinou možnost než se vydat s úroky nahoru.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Obr JPMorgan Chase představuje ostentativní výjimku – jde o jediného hráče, který zaznamenal kladný mezikvartální přírůstek vkladů, konkrétně o dvě procenta. Zbytek finančních domů utrpěl odliv depozit od jednoho do 36 procent. Největší propad se týkal regionální First Republic, která byla středem problémů spolu s SVB. Banka hojně využívala speciálních programů americké centrální banky a likviditu v objemu 30 miliard dolarů do ní vložily velké peněžní ústavy.

Za mírně pozitivní zprávu lze považovat, že v závěru měsíce již exodus vkladatelů zpomalil, a jejich neřízený úprk by se tak neměl v dalším čtvrtletí opakovat. Akcie se po zveřejnění výsledků ale i tak potopily o více než 20 procent. Druhým nejvíce zasaženým finančním domem byla Eagle Bank, jejíž depozita se od začátku roku ztenčila o 14 procent.

Pokud odhlédneme od vyložených extrémů, reportovaly banky lepší čísla, než se předpokládalo, nicméně zejména regionální peněžní ústavy musí na migraci depozit reagovat citelně atraktivnějším úročením úložek, což povede k erozi jejich úrokových marží.

dimon

Foto: CzechCrunch/Midjourney

Portrét Jamie Dimona, šéfa JPMorgan Chase, vytvořený v Midjourney

Opět se ukazuje, že na velikosti záleží. Američtí bankovní giganti v současnosti těží ze svého „too big to fail“ statusu: jejich devizou je bezpečnost, a nepociťují proto urgenci lákat střadatele na zajímavější zhodnocení. Většina z nich tak ohlásila vyšší než očekávané čisté úrokové výnosy (NII). Management JPMorgan dokonce sebevědomě zvedl oficiální celoroční výhled na NII o desetinu na 81 miliard dolarů.

A jak se tedy bankám dařilo během ledna a března? Pád Silicon Valley Bank katapultoval volatilitu amerických vládních dluhopisů na hodnoty, na kterých se naposledy nacházela v krizovém roce 2009. Horečnatá obchodní aktivita podpořila segment tradingu, díky čemuž drtivá většina bank zveřejnila v tomto byznysu výsledky významně nad odhady. Výjimku představují Goldman Sachs, kteří bezprostředně po incidentu se SVB vygenerovali na některých obchodech ztráty.

Investiční bankovnictví v případě většiny institucí skončilo nad očekáváním, pomohl mu zejména leden, kdy firmy využily krátkého okna příležitosti a ve značném rozsahu vydávaly dluhopisy. Nicméně poté aktivita opět notně ochabla a v meziročním vyjádření výnosy z investičního bankovnictví klesaly dvouciferným tempem, což odráží přetrvávající neochotu korporací jít si na trh ať již pro dluhový, či ekvitní kapitál.

andrej-petrus-zaka

Přečtěte si takéKrach SVB ztíží přístup k penězům. Startupům hrozí propouštěníKrach Silicon Valley Bank ztíží přístup k penězům. Startupy možná budou muset více propouštět

Banky ale zároveň projevily pozoruhodnou disciplínu a navzdory inflačnímu prostředí se jim daří držet provozní náklady na uzdě. I celkově vzato se peněžní ústavy ukazují jako odolné. Incident kolem Silicon Valley Bank a dalších padlých institucí prozatím byznys většiny finančních domů přímo nezasáhl, spustil však určité trendy s potenciálně významným vlivem do budoucna. Zpřísňování kreditních standardů může například zkomplikovat situaci ve skomírajícím sektoru komerčních nemovitostí, které jsou závislé na financování od menších peněžních ústavů. To teoreticky může vyvolat nebezpečnou spirálu, na jejímž konci se nachází citelné kreditní ztráty a plošná neochota bank půjčovat prostředky.

I v případě naplnění optimistických scénářů se musí investoři zaměřit na více nuancované sázky. Velké peněžní ústavy se stabilním zdrojem financování a méně angažované v investičním bankovnictví jsou v tuto chvíli s ohledem na stále přiměřené valuace správnou volbou. Spekulativním nákupům akcií menších regionálních bank je naopak lepší se obloukem vyhnout.

Proč? Protože chronické následky březnové bankovní hysterie v podobě zdražení depozit se naplno projeví až v následujících kvartálech. Zhoubný dopad na čisté úrokové marže ještě není v aktuálních kurzech regionálních finančních domů úplně zohledněn. Rizika proto zůstávají asymetricky nakloněna směrem dolů.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Akcie ve slevě a škatulata, hejbejte se. Burzovní nováček Hardwario zaskočil své investory

Společnost, která se zaměřuje na internet věcí, podepsala spolupráci s Jablotronem. A proto z ní odešli spoluzakladatelé a finanční ředitel.

Luboš KrečLuboš Kreč

alanfabik_pavelhubner-1Komentář

Foto: Hardwario

Spoluzakladatelé Hardwaria Alan Fabik a Pavel Hübner

0Zobrazit komentáře

Komentář Luboše Kreče: V říjnu vybrala malá liberecká společnost Hardwario, o jejíž existenci neměly širší byznysové kruhy větší povědomí, od investorů 49 milionů korun. Získala je umístěním pětiny svých akcií na burzovní trh Start pro malé a střední firmy. Emisi už tehdy provázely určité pochybnosti. Půl roku po vstupu na burzu dochází ke strategickým změnám a z firmy odcházejí klíčoví lidé, kteří navíc prodávají akcie ve velké slevě.

Na Startu, který je součástí pražské burzy, začalo být loni paradoxně nejživěji za celou dobu jeho pětiletého trvání. Proč paradoxně? Protože rok 2022 byl z pohledu akciových trhů tím nejhorším za mnoho let. Svět zachvátila válka na Ukrajině, inflace a energetická krize, navíc splaskla bublina levných peněz, které do ekonomik pumpovaly centrální banky.

V burzovním paláci v Praze ale zněl gong a bouchalo šampaňské, protože své akcie se tam rozhodlo umístit hned několik více či méně pozoruhodných podniků. Liberecké Hardwario, které se specializuje na projekty internetu věcí, bylo z investorského hlediska tím méně zajímavým titulem. Ostatně loni jsem v článku o emisi 2,8 milionu akcií Hardwaria psal, že proklamované ambice firmy a čtvrtmiliardová valuace, na kterou cílí, jsou přinejmenším hodně odvážné.

Spoluzakladatelé společnosti Alan Fabik a Pavel Hübner ve spolupráci s poradenskou skupinou Litfia, jejíž spolumajitel Tomáš Morava se následně stal finančním ředitelem a podílníkem Hardwaria, nicméně přesvědčili o své vizi dost investorů včetně Národní rozvojové banky. Vytyčený cíl splnili a dostali bezmála 50 milionů. Ty měly posloužit k expanzi a naplnění slibu o tom, že Hardwario, které mělo za rok 2021 tržby 20 milionů, bude během pěti let podnikem s desetinásobným obratem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při pohledu na web pražské burzy, kde lze dohledat, jak hodně se s tím kterým titulem na Startu obchoduje, člověk snadno propadne frustraci. U řady z nich po až příliš mnoho dní svítí nula. Tedy že je nikdo neprodává a nekupuje. Platí to o Coloseum Holding, Fixed.Zone, Karo Leather, M&T 1997 či Prabosu. Světlou výjimkou, kde je vidět jakás takás aktivita, jsou Pilulka, Primoco a kupodivu i Hardwario. Byť u něj šlo většinou o malé objemy maximálně v desítkách tisíc korun.

Po celou dobu od říjnového IPO se cena akcie Hardwaria držela kolem upisovací ceny 17 korun za akcii, v pondělí se prudce propadla pod 12 korun. Přitom včera společnost oznámila, že uzavřela strategické partnerství se slavným Jablotronem, z jehož lůna původně vzešla. Kde je problém?

Částečně právě v Jablotronu: zpráva, kterou společnost vydala, je příliš skoupá na detaily, je plná pouhých deklarací a meritum věci, které racionální investoři žádají, chybí. Čímž se dostáváme k druhému bodu: že akce Jablotron vypadá trochu jako zastírací manévr, jak aspoň částečně zakrýt zvláštní majetkové a manažerské přesuny uvnitř firmy, které obvykle nevěstí nic dobrého, zvlášť když je firma čerstvě veřejně obchodovaná.

hardwario6

Foto: Hardwario

Alan Fabik a jeho synovec Lukáš Fabik

„Vím, že to nepůsobí dobře, že to může vypadat, jakoby bychom se snažili něco maskovat, ale tak to opravdu není,“ řekl mi včera spoluzakladatel Hardwaria Pavel Hübner, když jsem se ho zeptal na okolnosti změn, které ve mně budí další a další pochybnosti. Právě on je totiž jejich klíčovou součástí: nově se stal CEO a většinovým majitelem akcií Hardwaria, když vyplatil zbylé dva spoluzakladatele Lukáše a Alana Fabikovi a také Tomáše Moravu z Litfia.

Oficiálním důvodem, proč k přeskupení podílů došlo, je opět Jablotron. Prý jde o tak zásadní kontrakt, že bylo potřeba, aby Hübner, který jej přinesl a který je za něj odpovědný, zkonsolidoval svou pozici a mohl na jeho realizaci upnout veškerou pozornost. „Je to opravdu deep tech v oblasti zabezpečení,“ nechal se při rozhovoru se mnou slyšet. Víc detailů ale neřekl, časem podle něj bude vše poznat z finančních výkazů, kde se začnou objevovat zvýšené příjmy.

Něco tu nehraje

Sám fakt, že tak krátce po vstupu na burzu dojde k zásadnímu přeskupení podílníků a odchodu spoluzakladatelů, v případě Alana Fabika dokonce i generálního ředitele, je hodně nestandardní. Zavolal jsem proto i Tomáši Moravovi, který Hardwariu s IPO pomáhal, donedávna byl jeho finančním ředitelem a akcionářem: „Máte pravdu, ale situace si to žádala.“

Dobrá, sice je zvláštní, že se takové věci dějí pár měsíců po vstupu na burzu, který by měl být promyšlený a měl by být součástí dlouhodobé byznysové strategie, ale proč akcie prodávali za 6,7 koruny, tedy s šedesátiprocentní slevou oproti tržní ceně? To je totiž na celém příběhu to nejdivnější.

Jestliže má Hardwario vedené Hübnerem a s Jablotronem coby partnerem tak skvělou budoucnost a je o tolik lepší než Hardwario vedené Fabikem, proč se s ním Morava a spol. nerozloučili tak, jak velí matematika – tedy s cenou za akcii určitě nad úrovní 12 korun, kam cena v pondělí vyklesala, když všechny změny vyšly najevo.

karasek

Přečtěte si takéZlínští mmcité míří na burzu. Vyrábí lavičky do měst celého světaVyrábí lavičky a stojany do měst celého světa, loni utržili miliardu. Teď zlínští mmcité míří na burzu

Takže? „Vzali jsme v potaz finanční možnosti Pavla Hübnera, museli jsme zohlednit, kolik peněz mohl shromáždit,“ vysvětlil mi zakladatel společnosti Litfia a také nedávno oznámeného fondu Fundamentiq, který si dal za cíl rozpohybovat pražský burzovní parket Start. Takže Pavlu Hüberovi on a spol. dali vlastně slevu, protože neměl dost financí, aby jim zaplatil tržní sumu? „I tak by se to asi dalo říct. Přece jen mezi námi vznikly nějaké vztahy, důvěřujeme si.“ Jestli nějaké pravidlo všichni burziáni vždycky opakují, je to, že emoce nepatří do investování.

Alan Fabik prodal Hübnerovi 3,3 milionu kusů akcií, Tomáš Morava 800 tisíc kusů a Lukáš Fabik 400 tisíc. V době IPO, které Hardwario ocenilo na čtvrt miliardy, měly podíly hodnotu 56 milionů, 13,6 milionu a 6,8 milionu. Nyní za ně Hübner zaplatil dohromady něco málo přes 30 milionů. A to ve chvíli, kdy všichni zúčastnění tvrdí, že jsou na prahu byznysového úspěchu, protože mají za partnera Jablotron, kde celý příběh v roce 2016 začal a z nějž následně odešli, aby si mohli dělat byznys sami a tak, jak chtějí.

Hospodářská čísla Hardwaria za rok 2022 ještě nejsou venku, teď nad nimi sedí auditoři, během května budou zveřejněna, údajně ale šlo všechno podle plánu, dokonce o trochu lépe. V burzovním prospektu se sliboval obrat pro loňský rok 26 milionů, letošek prý zatím vypadá také skvěle. „Zakázky se jen hrnou,“ uklidňuje Pavel Hübner.

Když se loučíme, jemu i Tomáš Moravovi říkám to samé: „Přeju vám, aby to celé byl úspěch. Ty česká burza i ekonomika potřebují. Ale nemůžu se zbavit divného pocitu. A pochybnosti, které jsem měl na podzim, mám pořád.“